Plána- ja huksenláhka (2008)

Láhka 2008-06-27-71 plánema ja huksenáššemeannudeami birra (plána- ja huksenláhka) (plánaoassi)

Vuosttaš oassi: Oppalaš oassi

Kapihtal 1. Oktasašmearrádusat

§ 1-1. Lága ulbmil

Láhka galgá ovddidit ceavzilis ovdáneami buohkaide, servodahkii ja boahttevaš buolvvaide buorrin.
Plánen lága vuođul galgá veahkehit oktiiordnet stáhta, regionála ja gieldda bargamušaid ja bidjat vuođu mearrádusaide resurssaid geavaheami ja suodjaleami hárrái.
Huksenáššemeannudeapmi lága vuođul galgá sihkkarastit ahte doaibmabijut čađahuvvojit lágaid, láhkaásahusaid ja plánamearrádusaid mielde. Juohke doaibmabidju galgá čađahuvvot dohkálaččat.
Plánen ja mearrádus galget sihkkarastit rabasvuođa, ovddalgihtii vuorddehahttivuođa ja mielváikkuheami buot guoskkahallojuvvon beroštusaid ja eiseválddiid bealis. Guhkesáigásaš čovdosat galget deattuhuvvot, ja váikkuhusat birrasiidda ja servodagaide galget válddahallojuvvot.
Oppalaš hábmema strategiija galgá fuolahuvvot juohke huksendoaibmabiju plánemis ja gáibádusain. Seammá guoská mánáid ja nuoraid bajásšaddaneavttuid ja birrasiid estehtalaš hábmema deastaatnimii.

§ 1-2. Lága doaibmaviidodat

Go eará ii leat mearriduvvon, de gusto láhka oppa riikii, dás maiddái čázádagaide.
Mearraguovlluin gusto láhka ovtta mearramiilla rádjai vuođđolinnjáid olggobeallái.
Gonagas sáhttá mearridit ahte kapihtal 14 galgá gustot dihto doaibmabijuide mat čađahuvvojit ovtta mearramiilla vuođđolinnjáid olggobealde.
Gonagas sáhttá mearridit ahte láhka ollásit dahje muhtumassii galgá gustot Svalbárdii.

§ 1-3. Doaibmabijut maidda láhka ii gusto

Láhka ii gusto dakkár bohciide mearas, maiguin fievrriduvvo olju.
Dakkár rusttegiidda mat leat elektrihkalaš energiija fievrrideami dahje nuppástuhttima váras nu mo namuhuvvon energiijalága § 3-1 goalmmát lađđasis, gustojit dušše kapihttalat 2 ja 14.

§ 1-4. Plána- ja hukseneiseválddiid bargamušat ja eará eiseválddiid geatnegasvuođat plána- ja hukseneiseválddiid ektui

Plána- ja hukseneiseválddit galget čađahit daid bargamušaid mat gullet sidjiide dán lága ja dasa gulli láhkaásahusaid vuođul, dás maiddái bearráigeahččat ahte plána- ja huksenláhka čuvvojuvvo gielddas.
Plána- ja hukseneiseválddit galget ovttasráđiid bargat eará almmolaš eiseválddiiguin main lea beroštupmi áššiin plána- ja huksenlága vuođul ja háhkat cealkámuša áššiin mat gullet guoskevaš eiseválddi áššesuorgái.
Dat guhte almmolaš geahčadeamis fuobmá dakkár diliid mat rihkkot mearrádusaid mat leat dán lágas dahje mat leat addojuvvon dán lága vuođul, galgá farggamusat dieđihit dili plána- ja hukseneiseválddiide.

§ 1-5. Plánaid váikkuhusat

Plána vuođul mii lea mearriduvvon dán lága mielde, boahtá ovdan váikkuhus doaimmaid, huksema ja suodjaleami viidáset plánemii, hálddašeapmái ja mearrádussii guđege plánašlája mearrádusain, geahča §§ 6-3, 8-2, 8-5, 11-3, 11-6 ja 12-4.
Ođđa plána dahje stáhta dahje regionála plánamearrádus gosto vejolaš vuostálasvuođa dilis fámoleappot go boarráset plána dahje plánamearrádus seamma areálii jus eará ii leat mearriduvvon ođđa plánas dahje stáhta dahje regionála plánamearrádusas.

§ 1-6. Doaibmabijut

Doaibmabidjun lága vuođul oaivvilduvvojit huksen, gaikun, rievdadeapmi, dás maiddái julggabealrievdadeamit, rievdaduvvon geavaheapmi ja eará doaibmabijut mat čatnasit visttiide, huksehusaide ja rusttegiidda, ja eanadatduhtadeamit ja opmodatásaheapmi ja -rievdadeapmi, geahča § 20-1 vuosttaš lađđasa bustávaid a rájes m rádjai. Doaibmabidjun lohkkojuvvo maiddái eará doaibma ja areálageavahanrievdadeapmi mii rihkku areálaulbmiliid, plánamearrádusaid ja deastaavádagaid.
Dakkár doaibmabijuid álggaheapmi maidda dát láhka gusto, sáhttet dušše dalle čađahuvvot go dat eai rihko lága mearrádusaid ja daid láhkaásahusaid, gielddaplána areálaoasi ja muddenplána, geahča kapihttala 20 ohcanbákku ja lobi birra. Dát gusto maiddái daidda doaibmabijuide:
a) maid doaibmabiddji ieš sáhttá čađahit § 20-2 vuođul
b) maidda ii gáibiduvvo ohcan ja lohpi § 20-3 vuođul
c) main lea spiehkastat ohcanbákkus § 20-4 vuođul.

§ 1-7. Plána- ja huksenášši oktasaš meannudeapmi

Rámmalohpeohcan sáhttá čuovvut muddenplánaevttohusa ja meannuduvvot oktanaga plánaevttohusain, geahča §§ 12-15 ja 21-4.

§ 1-8. Gielddus čađahit doaibmabijuid jed. mearragáttiin ja čázádatgáttiin

Mearragátti ja čázádatgátti 100-mehteravádagas galgá adnojuvvot erenoamáš deasta luonddu- ja kulturbirrasii, olggustallamii, eanadahkii ja eará dábálaš beroštusaide.
Eará doaibmabijut § 1-6 vuosttaš lađđasa vuođul go julggabealrievdadeamit, eai sáhte álggahuvvot lagabui meara go 100 mehtera eret gáddelinnjás go mihtida láskkodásis dábálaš ullin. Dát ii dattetge hehtte eanačuoldima huksejuvvon láigoviessosajis lonástusa bokte viessosadjeláigolága vuođul.
Gielddus nuppi lađđasa vuođul gusto nu guhká go eará huksenrádjá ii leat mearriduvvon gielddaplána areálaoasis dahje muddenplánas, geahča §§ 11-9 nr. 5 ja 12-7 nr. 2.
Gielddus nuppi lađđasa vuođul ii gusto doppe gos gielda gielddaplána areálaoasis lea suovvan hukset dárbbašlaš visttiid, uhcit rusttegiid ja rájuid mat galget leat ávkin eanadollui, boazodollui, guolástussii, akvakultuvrii dahje mearrajohtolahkii, geahča § 11-11 nr. 4.
Dakkár guovlluid várás čázádatgáttiin main lea mearkkašupmi luonddu-, kulturbiras- ja olggustallanberoštusaide, galgá gielda gielddaplána areálaoasis § 11-11 nr. 5 vuođul mearridit rájá eanemusat 100 mehtera čáhcerájás eret gos dihto mearriduvvon doaibmabijut jed. eai galgga leat lobálaččat.

§ 1-9. Oktavuohta hálddahusláhkii ja váidagii

Hálddahusláhka gusto daid erenoamáš mearrádusaiguin, mat leat addojuvvon dán lágas.
Huksenáššis ii sáhte váidit diliid mat leat mearriduvvon čadni muddenplánas dahje sierralobi bokte, ja main váidináigemearri dáid mearrádusaid ektui lea dievvan. Jus gávnnahuvvo ulbmillažžan, de lea vejolaš váidaga duohtagieđahallat dan sajis go dan hilgut.
Áššáigullevaš stáhta orgána, dás maiddái Sámediggi, regionála orgána ja gielda sáhttet váidit eaŋkildoaibmabiju lága vuođul jus doaibmabidju guoská njuolgga guoskevaš eiseválddi áššesuorgái. Dát ii guoskka dattetge daidda plánaáššiide, main guoskevaš eiseváldi lea ožžon vejolašvuođa ovddidit vuosttaldeami.
Juohkehaččas lea vuoigatvuohta geahčadit dokumeanttaid almmolašvuođalága ja birasdiehtojuohkinlága vuođul ja lea guoskevaš eiseválddi luhtte vuoigatvuohta beassat oahpásmuvvat plánaid molssaeavttot evttohusaide dán lága vuođul, dás maiddái daid dokumeanttaide mat leat adnojuvvon vuođđun plánaevttohusaide oktan daid spiehkastagaiguin mat čuvvot almmolašvuođalága §:s 13 dahje §:in 20 rájes 26 rádjai.
Departemeanta lea eaŋkilmearrádusaid váiddainstánsa dán lága vuođul.
Rievdaduvvon miessemánu 8. b. 2009-mannosaš lágain nr. 27.

Kapihtal 2. Gáibádus kártavuođu, báikáduvvon dieđuid jed. birra

§ 2-1. Kárta ja báikáduvvon dieđut

Gielda galgá fuolahit ahte gávdno áigáduvvon almmolaš kártavuođđu daidda ulbmiliidda maid dát láhka gieđahallá. Stáhta galgá lágidit geavaheapmái nationála kártadieđuid buot gielddaide. Stáhta, regionála ja gieldda orgánat galget lágidit báikáduvvon dieđuid nu ahte dieđuid lea álki háhkat plána- ja huksenáššiid meannudeamis. Kártavuođu galgá maiddái sáhttit geavahit eará almmolaš ja priváhta áigumušaide.
Gielda sáhttá gáibidit ahte dat guhte ovddida plánaevttohusa dahje doaibmabidjoohcama, ráhkada dárbbu mielde kártta go galgá árvvoštallat evttohusa dahje ohcama. Gielda sáhttá geavahit dakkár kártta almmolaš kártavuođđun. Gielda sáhttá gáibidit ahte plánaevttohus, ohcan ja kárta galget lágiduvvot digitála hámis.
Gonagas sáhttá mearridit ahte galget álggahuvvot riikkaviidosaš dahje báikkálaš prošeavttat čohkken dihtii, dárkkistan dihtii, ođasmahttin dihtii dahje ollistan dihtii plána- ja huksenáššedieđuid ja almmolaš kártavuođu. Gonagas sáhttá geatnegahttit almmolaš orgánaid addit daid dieđuid mat dárbbašuvvojit prošeavtta čađaheapmái.
Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa kártta ja báikáduvvon dieđuid birra.

§ 2-2. Gieldda plánaregisttar

Gielddain galgá leat plánaregisttar mii addá dieđuid gustojeaddji areálaplánaid ja eará mearrádusaid birra mat mearridit mo areálat galget geavahuvvot.
Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gieldda plánaregistara birra, dás maiddái elektrovnnalaš plánaregistara geavaheami birra.
Nubbi oassi: Plánaoassi

I. Álggaheaddji mearrádusat

Kapihtal 3. Bargamušat ja váldi plánemis

§ 3-1. Bargamušat ja deasttat plánemis dán lága vuođul

§ 1-1 rámmaid siskkobealde galget plánat dán lága vuođul:
a) mearridit ulbmiliid fysihkalaš, biraslaš, ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš ovddideapmái gielddain ja regiovnnain, čielggadit servodatlaš dárbbuid ja bargamušaid, ja čujuhit dasa mo bargamušaid sáhttá čađahit
b) sihkkarastit eanaresurssaid, eanadaga kvalitehtaid ja árvvolaš eanadagaid ja kulturbirrasiid suodjaleami
c) sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima luondduvuđđosa
 
d) láhčit vejolašvuođaid árvoháhkamii ja ealáhusovddideapmái
e) láhčit dilálašvuođaid nu ahte huksejuvvon birrasat, buorit ássanbirrasat ja buorit bajásšaddan- ja eallineavttut hábmejuvvojit vuohkkasit buot riikka osiin
f) buoridit álbmoga dearvvašvuođa ja eastadit sosiála dearvvašvuođaerohusaid, ja veahkehit eastadit rihkolašvuođa
g) atnit deastta dálkkádagas energiijalágideami ja fievrrideami oktavuođas
h) ovddidit servodatsihkkarvuođa go dat eastada heaggamassima ja dearvvašvuođa- ja birasvahágiid ja vahágiid dehálaš vuođđostruktuvrii ja ávnnaslaš árvvuide jed.
Plánen gálgá ovddidit ollislašvuođa dan láhkai ahte guovllu suorggit, bargamušat ja beroštusat gehččojuvvojit gittalagaid go suorgeeiseválddiid, stáhtalaš, regionála ja gielddalaš orgánaid, priváhta organisašuvnnaid ja ásahusaid, ja almmolašvuođa gaskasaš bargamušat čovdojuvvojit oktiiordnemiin ja ovttasbargguin.
Plánema vuođus galget leat ekonomalaš ja eará resursaeavttut dan čađaheapmái eai ge dat galgga leat viidábut go lea dárbu.
Plánat galget leat veahkkin čađaheamen riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ja šiehtadusaid lága doaibmaviidodaga siskkobealde.
Mearriduvvon plánat galget leat oktasaš vuođđu gieldda, regionála, stáhta ja priváhta doibmii plánaguovllus.

§ 3-2. Ovddasvástádus ja veahkki plánemis

Ovddasvástádus plánemis lága vuođul gullá gielddastivrraide, regionála plánaeiseválddiide ja Gonagassii, geahča §§ 3-3 rájes 3-7 rádjai.
Almmolaš orgánain ja priváhta olbmuin lea vuoigatvuohta ovddidit plánaevttohusaid §§ 3-7 ja 12-3 njuolggadusaid vuođul, geahča § 12-11.
Buot almmolaš orgánain lea vuoigatvuohta ja geatnegasvuohta searvat plánemii go dat guoská daid áššesuorgái dahje daid plánaide ja mearrádusaide, ja dat galget addit pláneneiseválddiide dieđuid main sáhttá leat mearkkašupmi plánemii. Dát guoská maiddái Sámediggái.
Fylkkamánni galgá bearráigeahččat ahte gielddat ollašuhttet plánengeatnegasvuođa lága vuođul. Regionála plánaeiseváldi, mii lea fylkkagielda, galgá bagadit ja veahkehit gielddaid daid plánenbargamušaiguin.

§ 3-3. Gieldda plánabargamušat ja plánenváldi

Gieldda plánema ulbmil lea láhčit vejolašvuođaid ovddideapmái ja oktiirodnejuvvon bargamuščađaheapmái gielddas hálddašettiinis iežas areálaid ja luondduresurssaid ja lážidettiinis vuođu gieldda, regionála, stáhta ja priváhta doaimma čađaheapmái.
Gielddastivra jođiha ieš gieldda plánema ja galgá fuolahit ahte plána- ja huksenláhka čuvvojuvvo gielddas. Gielddastivra galgá mearridit gieldda plánastrategiija, gielddaplána ja muddenplána. Gielda organisere gieldda plánema kapihttaliid 10 ja 12 vuođul ja ásaha daid lávdegottiid ja čađaha daid doaibmabijuid mat gávnnahuvvojit dárbbašlažžan plána čađaheapmái.
Gielddastivra galgá bearráigeahččat ahte ásahuvvo sierra ortnet fuolahan dihtii mánáid ja nuoraid beroštusaid plánemis.
Gielddastivra galgá sihkkarastit ahte gielddas lea dárbbašlaš plánafágalaš gelbbolašvuohta olámuttus.

§ 3-4. Regiovnna plánabargamušat ja plánenváldi

Regionála plánema ulbmil lea movttiidahttit regiovnna fysihkalaš, biraslaš, dearvvašvuođalaš, ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš ovddideapmái.
Regionála plánaeiseváldi galgá fuolahit ja jođihit barggu regionála plánastrategiijain, regionála plánaiguin ja regionála plánamearrádusaiguin kapihttala 7 ja 8 njuolggadusaid vuođul. Regionála plánaeiseválddi gelbbolašvuohta mearridit regionála plána ii leat vejolaš sirdit dahje fápmudit eará orgánii.
Regionála plánaeiseváldi galgá fuolahit ahte das lea dárbbašlaš plánafágalaš gelbbolašvuohta plánaid ráhkadeapmái ja meannudeapmái ja plánafágalaš bagadandoaibma lága vuođul.
Fylkkadiggi lea regionála plánaeiseváldi.

§ 3-5. Stáhta plánabargamušat ja plánenváldi

Stáhta plánaláiddanjuolggadusaid ja plánamearrádusaid ulbmil lea fuolahit nationála dahje regionála beroštusaid plánemis. Dása gullet nationála vuordámušat regionála ja gieldda plánemii, stáhta plánaláiddanjuolggadusaide, stáhta plánamearrádusaide ja stáhta areálaplánii.
Gonagasas lea ovddasvástádus plánendoaimmas ja dan jođiheamis nationála dásis.
Departemeanttas lea hálddahuslaš váldoovddasvástádus stáhta plánabargamušain lága vuođul ja dat galgá bargat dan ala ahte dat mearrádusat mat dahkkojuvvojit riikkalaččat, čuovvoluvvojit regionála ja gieldda plánemis.
Departemeanta galgá bearráigeahččat ahte regionála plánengeatnegasvuohta dán lága vuođul ollašuhttojuvvo.

§ 3-6. Oktasaš plánenbargamušat

Stáhta ja regionála eiseváldi sáhttet ovttasráđiid bargagoahtit plánaiguin dán lága vuođul dakkár surggiin, main stáhtas, regionála plánaeiseválddis ja gielddain ovttas lea ovddasvástádus čoavdit plánabargamušaid main lea regionála dahje nationála mearkkašupmi, dás maiddái oktiiordnejuvvon areála- ja fievrridanplánema, stuorát oktilis luonddu- ja olggustallanguovlluid plánema gávpogiid ja čoahkkebáikkiid birra, oktiiordnejuvvon čáhceplánema ja riddoavádatplánema.
Gonagas mearrida láhkaásahusain guđe bargamušaide, surggiide ja eiseválddiide dát gusto, dás maiddái ahte plánaide stuorát boatkankeahtes luonddu- ja olggustallanguovlluid várás gávpogiid ja čoahkkebáikkiid birra, sáhttet mearriduvvot oktasaš plánamearrádusat ealáhusdoaimmaheami ja johtolaga birra.

§ 3-7. Plánaráhkkaneami sirdin stáhta dahje regionála eiseváldái

Stáhta dahje regionála eiseváldi sáhttá oasehasaid gaskasaš lagat šiehtadusa vuođul ollásit dahje muhtumassii váldit badjelasas daid bargamušaid mat gieldda plánahálddahusas ja regionála plánaeiseválddis leat plánabarggu organiseremis ja plánaevttohusa ráhkadeamis.
Jus guoskevaš eiseváldi ja gieldda dahje regionála plánaeiseváldi eai gaskaneaset soaba mo plánabargu galgá organiserejuvvot, de dahká departemeanta mearrádusa.
Eiseválddit main lea ovddasvástádus stuorát johtalusrusttegiin ja teknihkalaš vuođđostruktuvrras, sáhttet ovttasráđiid plánaeiseválddiin lágidit ja ovddidit areálaplánaevttohusa dakkár doaibmabijuid várás ja mearridit bidjat dakkár plánaid almmolaš geahčadeapmái mearrádusaid vuođul mat gusket guoskevaš plánašládjii. Gustojeaddji gieldda dahje regionála plánastrategiijat galget árvvoštallojuvvot plánabarggu oktavuođas.
Plánemii gusket muđuid guoskevaš plánašlájaid dábálaš meannudan- ja riekteváikkuhusnjuolggadusat.

Kapihtal 4. Oppalaš čielggadangáibádusat

§ 4-1. Plánaprográmma

Buot regionála plánaid ja gielddaplánaid várás, ja daid muddenplánaid várás main sáhttet leat mearkkašahtti váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá oassin plánaálggaheami dieđiheamis ráhkaduvvot plánaprográmma plánabarggu vuođđun.
Plánaprográmma galgá čilget áigumuša plánabargguin, plánaproseassain oktan áigemeriiguin ja oassálastiiguin, mielváikkuheami lágidemiin, erenoamážit daid joavkkuid ektui maidda dat soaitá erenoamážit guoskat, guđe molssaeavttut árvvoštallojuvvojit ja čielggademiid dárbbu. Plánaprográmmaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjojuvvo almmolaš geahčadeapmái oktanaga plánaálggaheami dieđihemiin. Dábálaččat mearrida plánaeiseváldi plánaprográmma.
Jus guoskevaš regionála ja stáhta eiseválddit plánaprográmmaevttohusa vuođul árvvoštallet ahte plána ja nationála dahje dehálaš regionála deasttat sáhttet šaddat vuostálagaid, de dat galgá boahtit ovdan cealkámušas plánaprográmmaevttohussii.
Jus plánas leat stuorra birasváikkuhusat eará stáhtii, de galgá plánaeiseváldi sáddet plánabarggu prográmmaevttohusa dán stáhta guoskevaš eiseválddiide nu ahte dat sáhttet buktit cealkámuša áššis.

§ 4-2. Plánačilgehus ja váikkuhusčielggadus

Buot plánaevttohusain lága vuođul galgá almmolaš geahčadeami oktavuođas leat plánačilgehus mii válddahallá plána ulbmila, váldosisdoalu ja váikkuhusaid, ja vel plána gaskavuođa daid rámmaide ja láiddanjuolggadusaide mat gusket guvlui.
Daid regionála plánaid ja gielddaplánaid oktavuođas main leat láiddanjuolggadusat dahje rámmat boahttevaš huksema várás ja daid muddenplánaid oktavuođas main sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá plánačilgehusas leat sierra árvvoštallan ja válddahallan – váikkuhusčielggadus – das mo plána šaddá váikkuhit birrasii ja servodahkii.
Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa plánaprográmma, plánaválddahallama ja váikkuhusčielggadeami birra, dás maiddái daid plánaid meannudeami birra, main leat rádjarasttideaddji váikkuhusat.

§ 4-3. Servodatsihkkarvuohta ja riska- ja raššivuođaanalysa

Huksenplánaid ráhkadettiin galgá plánaeiseváldi bearráigeahččat ahte riska- ja raššivuođaanalysa čađahuvvo plánaguovllus, dahje dat galgá ieš čađahit dakkár analysa. Analysa galgá čájehit buot riska- ja raššivuođadiliid main lea mearkkašupmi go árvvoštallá lea go areála heivvolaš huksemiidda, ja dakkár diliid vejolaš nuppástuvvamiidda maid plánejuvvon huksen dagaha. Guovllut main lea várra, riska dahje raššivuohta merkejuvvojit plánii deastaavádahkan, geahča §§ 11-8 ja 12-6. Plánaeiseváldi galgá areálaplánain mearridit dákkár mearrádusaid huksema birra avádahkii, dás maiddái gildosa, mii dárbbašuvvo eastadan dihtii vahága ja massima.
Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa riska- ja raššivuođaanalysa birra.

Kapihtal 5. Oassálastin plánemii

§ 5-1. Oassálastin

Juohkehaš gii ovddida plánaevttohusa, galgá láhčit dilálašvuođa mielváikkuheapmái. Gielda galgá bearráigeahččat ahte dat lea ollašuhttojuvvon dain plánaproseassain, maid eará almmolaš orgánat dahje priváhta olbmot čađahit.
Gielddas lea erenoamáš ovddasvástádus sihkkarastit ahte dat joavkkut, maidda ferte erenoamážit láhčit diliid, dás maiddái mánát ja nuorat, besset árjjalaččat leat mielde váikkuheamen. Joavkkuide ja berošteaddjiide geat eai sáhte oassálastit njuolgga, galget sihkkarastojuvvot buorit vejolašvuođat mielváikkuheapmái eara láhkai.

§ 5-2. Gulaskuddan ja almmolaš geahčadeapmi

Go láhka dás mearrida ahte plánaevttohus galgá sáddejuvvot gulaskuddamii, de evttohus galgá sáddejuvvot buot stáhta, regionála ja gieldda eiseválddiide ja eará almmolaš orgánaide, priváhta organisašuvnnaide ja ásahusaide, maidda evttohus guoská, cealkimii mearriduvvon áigemearis.
Go láhka dás mearrida ahte evttohus galgá biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái, de galgá uhcimusat okta evttohusgáhppálat leat olámuttus buohkaide, vai juohkehaš sáhttá vuodjut áššái. Go plánaevttohus almmuhuvvo, de galgá fuomášuhttojuvvot leat go molssaeavttot evttohusat plánii mat eai leat almmuhuvvon dahje eai almmuhuvvo. Jus leš nu de galgá dieđihuvvot ahte daid lea vejolaš geahčadit plánaeiseválddi kontuvrras.
Buot plánaproseassa muttuin galgá láhččojuvvot elektrovnnalaš oahpásmahttimii ja gulahallamii.
Dárkilet gáibádusat gulaskuddamii ja almmolaš geahčadeapmái bohtet ovdan iešguđet plánaášši mearrádusain.

§ 5-3. Regionála plánafora

Juohke regiovnnas berre leat regionála plánafora. Plánaforas galget stáhta, regionála ja gieldda beroštusat čielggaduvvot ja geahččaluvvot oktiiheivehallojuvvot regionála ja gieldda plánabarggu oktavuođas.
Regionála plánaeiseváldi ásaha regionála plánafora. Dat stáhta ja regionála orgánat ja gielddat maidda guoskevaš ášši guoská, galget oassálastit. Guoskkahuvvon beroštusaid eará ovddasteaddjit sáhttet bovdejuvvot searvat plánafora čoahkkimiidda.
Regionála plánaeiseválddis lea ovddasvástádus jođihit plánafora ja doaibmat dan čállingoddin.

§ 5-4. Váldi ovddidit vuosttaldeami plánaevttohussii

Áššáiguoski stáhta ja regionála orgána sáhttet ovddidit vuosttaldeami gielddaplánaevttohusa areálaoassái ja muddenplánii dakkár áššiin, main lea nationála dahje stuorra regionála mearkkašupmi, dahje main eará sivaid geažil lea stuorra mearkkašupmi guoskevaš orgána áššesuorgái.
Eará gielddain lea vuosttaldanvejolašvuohta go plánas lea stuorra mearkkašupmi gieldda ássiide, gieldda ealáhusaide dahje luonddu- dahje kulturbirrasii, dahje gieldda iežas doibmii dahje plánemii.
Sámediggi sáhttá ovddidit vuosttaldeami dakkár plánaid vuostá main lea stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrii dahje ealáhusdoaimmaheapmái.
Jus plánaevttohus gártá vuostálagaid mearrádusaiguin lágas, láhkaásahusas, stáhta plánanjuolggadusain dahje regionála plánamearrádusain, dahje bajimus plánain, de sáhttá ovddiduvvot vuosttaldeapmi.
Vuosttaldeapmi galgá ovddiduvvot nu árrat go vejolaš ja maŋimusat ovdal dan áigemeari mii lea biddjojuvvon plánaevttohusa gulaskuddamii. Vuosttaldeapmi galgá ákkastuvvot.

§ 5-5. Ráddjehusat vejolašvuođas ovddidit vuosttaldeami

Ii sáhte ovddiduvvot ođđa vuosttaldeapmi dakkár diliid vuostá mat leat mearriduvvon ulbmiliin ja mearrádusain go ovdal lea ovddiduvvon vuosttaldeapmi daid vuostá, ja mat leat mearriduvvon maŋimus logi jagis. Ii ge sáhte ovddidit vuosttaldeami diliid vuostá plánaáššis, maid vuostá lei sáhttit ovddidit vuosttaldeami ovddeš ášši oktavuođas seamma dili birra mii lea mearriduvvon maŋimus logi jagis. Go gielddas ja vuosttaldanorgánas lea sierramielalašvuohta das lea go vejolaš ovddidit vuosttaldeami dán mearrádusa vuođul, de mearrida departemeanta ášši.
Dain dáhpáhusain mat leat namuhuvvon vuosttaš lađđasa goalmmát dadjosis, boahtá gieldda plánamearrádus fápmui easkka dalle go departemeanta lea mearridan ahte vuosttaldanvejolašvuohta lea gildojuvvon. Go departemeanta gávnnaha ahte vuosttaldanvejolašvuohta lea rabas, de meannuduvvo ášši viidáseappot dábálaš láhkai.
Vuoigatvuohta ovddidit vuosttaldeami manahuvvo jus gáibádus beassat oassálastit plánaprosessii § 3-2 goalmmát lađđasa vuođul ii leat ollašuhttojuvvon, dainna eavttuin ahte plánaeiseváldi lea ollašuhttán iežas dieđihangeatnegasvuođa ja guoskevaš plánašlája dieđihangáibádusaid.

§ 5-6. Departemeantta soabaheapmi ja meannudeapmi

Jus gielda ii gávnnat sáhttit vuhtiiváldit vuosttaldeami, de galgá dábálaččat geahččalit soabahit beliid. Jus ii juksojuvvo ovttamielalašvuohta, de dahká gielda plánamearrádusa ja sádde plána ja vuosttaldeami, oktan soabaheaddji rávvagiin, departementii. Departemeanta mearrida galgá go vuosttaldeapmi dohkkehuvvot ja plána rievdaduvvot.
Gonagas mearrida gii dat galgá leat soabaheaddji.

II. Nationála plánabargamušat

Kapihtal 6. Stáhta plánaláiddanjuolggadusat ja plánamearrádusat

§ 6-1. Nationála vuordámušat regionála ja gieldda plánemii

Ovddidan dihtii ceavzilis ovdáneami galgá Gonagas juohke njealját jagi ráhkadit dokumeantta mas bohtet ovdan vuordámušat regionála ja gieldda plánemii. Dat galgá čuovvoluvvot plánemis dán lága vuođul ja biddojuvvot vuođđun stáhta oassálastimii.

§ 6-2. Stáhta plánaláiddanjuolggadusat

Gonagas sáhttá mearridit stáhta plánaláiddanjuolggadusaid oppa riikii dahje geográfalaččat ráddjejuvvon guvlui.
Stáhta plánaláiddanjuolggadusat galget biddjojuvvot vuođđun:
a) stáhta, regionála ja gieldda plánemii dán lága vuođul,
b) bođu mearrádusaide maid stáhta, regionála ja gieldda orgánat dahket dán lága vuođul dahje eará lágaid vuođul.
Stáhta evttohuvvon plánaláiddanjuolggadusat galget sáddejuvvot gulaskuddamii guđa vahku cealkináigemeriin ovdalgo dat dohkkehuvvojit.
Departemeanta galgá almmuhit stáhta plánaláiddanjuolggadusaid buot guoskkahuvvon almmolaš orgánaide, berošteaddji organisašuvnnaide ja ásahusaide, ja almmolašvuhtii.

§ 6-3. Stáhta plánamearrádusat

Go lea dárbu fuolahan dihtii nationála dahje regionála beroštusaid, sáhttá Gonagas maŋŋá go lea ráđđádallan guoskevaš gielddaiguin ja regionála plánaeiseválddiiguin eanemusat logi jagi áigodahkii mearridit gildosa dan vuostá ahte lagabut ráddjejuvvon geográfalaš guvlui, dahje oppa riikii, čađahuvvojit erenoamážit namuhuvvon huksen- ja rusttetdoaibmabijut almmá departemeantta mieđiheami haga, dahje mearridit ahte dakkár doaibmabijut dakkár mieđiheami haga dušše sáhttet álggahuvvot nu mo boahtá ovdan gielddaplána dahje muddenplána čadni areálaoasis dán lága vuođul. Gonagas sáhttá guhkidit gildosa viđain jagiin hávil.
Ovdalgo mearrádus dahkkojuvvo, galgá mearrádusevttohus sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái guoskkahuvvon gielddain guđa vahku cealkináigemeriin, ja dahkkojuvvot olbmuid olámuddui uhcimusat ovtta aviissa bokte mii dábálaččat lohkkojuvvo báikkis ja elektrovnnalaš mediaid bokte.
Stáhta plánamearrádusat galget maŋŋá dohkkeheami almmuhuvvot áigečállagis Norsk Lovtidend ja oahpásmahttojuvvot buot almmolaš orgánaide, berošteaddji organisašuvnnaide ja ásahusaide, ja almmolašvuhtii.

§ 6-4. Stáhta areálaplána

Go dehálaš stáhta dahje regionála huksen-, rusttet- dahje suodjalandoaibmabijuid čađaheapmi dan dahká dárbbašlažžan, dahje go eará servodatlaš deasttaid geažil lea dárbu, de sáhttá departemeanta ávžžuhit guoskevaš gieldda ráhkadit areálaoasi gielddaplánii dahje muddenplánii lága kapihttaliid 11 ja 12 vuođul.
Seamma eavttuiguin sáhttá departemeanta ieš ráhkadit ja dohkkehit dakkár plána. Departemeanta váldá dalle gielddastivrra válddi. Guoskevaš gielda lea geatnegahttojuvvon veahkehit departemeantta dán barggus dárbbu mielde.
Departemeanta sáhttá bođu áššis mearridit ahte loahpalaš konsešuvdna fápmobuvttadanrusttegiidda energiijalága, čáhceresursalága dahje čázádatbuođđunlága vuođul almmá mange haga muđuid galgá doaibmat stáhta areálaplánan. Departemeantta mearrádusa dán lađđasa vuođul ii sáhte váidit.

III. Regionála plánen

Kapihtal 7. Regionála plánastrategiija

§ 7-1. Regionála plánastrategiija

Regionála plánaeiseváldi galgá uhcimusat oktii juohke válgaáigodagas, ja maŋimusat ovdalgo jahki lea vássán maŋŋá iežas vuođđudeami, ráhkadit regionála plánastrategiija ovttasráđiid daid gielddaiguin, stáhta orgánaiguin, organisašuvnnaiguin ja ásahusaiguin maidda plánabargu guoská.
Plánastrategiija galgá čilget dehálaš regionála ovddidanmihtilmasvuođaid ja hástalusaid, árvvoštallat guhkesáigásaš ovdánanvejolašvuođaid ja árvvoštallat guđe áššit galget meannuduvvot viidáset regionála plánemis.
Regionála plánastrategiija galgá visogovalaččat čájehit mo vuoruhuvvon plánabargamušat galget čuovvoluvvot ja mo oassálastin plánabargui galgá čađahuvvot.
Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa regionála plánema iešguđet osiid sisdoalu ja lágideami birra.

§ 7-2. Regionála plánastrategiija meannudeapmi ja váikkuhus

Regionála plánastrategiijaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjojuvvo almmolaš geahčadeapmái. Áigemearri ovddidit cealkámušaid galgá leat uhcimusat guhtta vahku. Regionála plánaeiseváldi mearrida plánastrategiija.
Go regionála plánaeiseváldi lea mearridan regionála plánastrategiija, de dat ovddiduvvo Gonagassii dohkkeheapmái. Dohkkehettiin regionála plánastrategiija sáhttá Gonagas, maŋŋágo lea ráđđádallan regionála plánaeiseválddiin, mearridit daid rievdadusaid mat gávnnahuvvojit dárbbašlažžan nationála beroštusaid deastta geažil.
Stáhta ja regionála orgánat ja gielddat galget bidjat regionála plánastrategiija vuođđun regiovnna viidáset plánabargui.

Kapihtal 8. Regionála plána ja plánamearrádus

§ 8-1. Regionála plána

Regionála plánaeiseváldi galgá ráhkadit regionála plánaid daidda gažaldagaide mat leat mearriduvvon regionála plánastrategiijas.
Gonagas sáhttá gohččut ráhkadit regionála plána dihto doaibmasurggiide, fáttáide dahje geográfalaš guovlluide ja láhkaásahusa bokte mearridit dárkileappot mearrádusaid sisdoalu ja organiserema birra ja dan birra galgá go Gonagas dohkkehit plána.
Regionála plánii galgá ráhkaduvvot doaibmaprográmma man mielde plána čađahuvvo.
Doaibmaprográmma galgá regionála plánaeiseváldi dohkkehit ja dat galgá ođasmahttojuvvot juohke jagi.

§ 8-2. Regionála plána váikkuhus

Regionála plána galgá biddjojuvvot vuođđun regionála orgánaid doibmii ja regiovnna gielddalaš ja stáhtalaš plánemii ja doibmii.

§ 8-3. Regionála plána ráhkadeapmi

Regionála plánaeiseváldi galgá ovttasráđiid guoskevaš almmolaš eiseválddiiguin ja organisašuvnnaiguin ráhkadit regionála plána. Stáhta orgánain ja gielddain lea vuoigatvuohta ja geatnegasvuohta oassálastit plánemii go dat guoská daid doaibmaviidodahkii dahje daidda plánaide ja mearrádusaide.
Regionála plánaeiseváldi ráhkada plánaprográmmaevttohusa ovttasráđiid guoskevaš gielddaiguin ja stáhta eiseválddiiguin, geahča § 4-1. Plánaprográmmaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjojuvvo almmolaš geahčadeapmái uhcimusat guđa vahku cealkináigemeriin. Regionála plánaeiseváldi dohkkeha plánaprográmma.
Regionála plána evttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjojuvvo almmolaš geahčadeapmái uhcimusat guđa vahku cealkináigemeriin. Regionála plánat oktan láiddanjuolggadusaiguin dahje boahttevaš huksema rámmaiguin galget sisttisetdoallat sierra árvvoštallama ja válddahallama dain váikkuhusain mat plánas leat birrasii ja servodahkii, geahča § 4-2 nuppi lađđasa.

§ 8-4. Regionála plána dohkkeheapmi

Regionála plánaeiseváldi dohkkeha regionála plána loahpalaš doibmii bidjamiin jus ášši ii ovddiduvvo departementii nuppi lađđasa mearrádusa vuođul, dahje jus eará ii čuovo § 8-1 nuppi lađđasa láhkaásahusas. Gielddat, fylkkamánni ja guoskevaš stáhta orgánat galget oažžut dieđu mearrádusa birra. Okta gáhppálat plánas sáddejuvvo departementii diehtun.
Jus stáhta orgánas iežas ovddasvástádussuorggis nationála dahje stáhta beroštusaid geažil, dahje gielddas masa plána guoská njuolgga, leat mearkkašahtti ákkat plána ulbmiliid dahje láiddanjuolggadusaid vuostá, de dat sáhttet gáibidit ahte ášši ovddiduvvo departementii, mii sáhttá dahkat rievdadusaid mat adnojuvvojit dárbbašlažžan. Seamma láhkai lea regionála plánamearrádusaid dohkkeheami oktavuođas § 8-5 vuođul.
Vaikke vel ášši ii ovddiduvvo ge departementii ovddit lađđasa vuođul, de sáhttá departemeanta, maŋŋágo regionála plánaeiseváldi lea ožžon vejolašvuođa addit cealkamuša áššis, dahkat rievdadusa plánas nationála beroštusaid geažil. Regionála plánaeiseváldi ferte leat ožžon dieđu dan birra ahte plána rievdaduvvo maŋimusat golbma mánu maŋŋágo departemeanta lea vuostáiváldán dan.

§ 8-5. Regionála plánamearrádus

Regionála plánaeiseváldi sáhttá mearridit regionála plánamearrádusa mii čatnasa daid regionála plána areálageavaheami láiddanjuolggadusaide mat galget fuolahit nationála dahje regionála deasttaid ja beroštusaid. Mearrádus sáhttá mearridit ahte eanemusat logi jagi áigodahkii mearriduvvo gielddus čađahit erenoamážit namuhuvvon huksen- dahje rusttetdoaibmabijuid almmá mieđiheami haga lagabui ráddjejuvvon geográfalaš guovlluin, dahje mearridit ahte dakkár doaibmabijuid almmá dakkár mieđiheami haga lea vejolaš čađahitt dušše dán lága vuođul dohkkehuvvon areálaplána mielde.
Regionála plánamearrádusa evttohus galgá ráhkaduvvot ja meannuduvvot §§ 8-3 ja 8-4 njuolggadusaid vuođul, ja sáhttá ovddiduvvot regionála plána ráhkadeami oktavuođas.
Regionála plánaeiseváldi sáhttá, maŋŋágo lea ráđđádallan fylkkamánniin ja guoskevaš gielddaiguin, guhkidit gildosa viđain jagiin hávil.
Regionála plánaeiseváldi sáhttá addit mieđáhusa čađahit doaibmabijuid maidda regionála plánamearrádus gusto maŋŋá ráđđádallama fylkkamánniin ja guoskevaš gielddaiguin.
Regionála plánamearrádus galgá almmuhuvvot čállagis Norsk Lovtidend ja elektrovnnalaš mediaid bokte. Okta gáhppálat plánamearrádusas galgá sáddejuvvot departementii, fylkkamánnái ja guoskevaš gielddaide ja stáhta eiseválddiide.

Kapihtal 9. Gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu

§ 9-1. Gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu

Guokte dahje eanet gielddat berrejit ovttasbargat plánemiin dán lága vuođul go lea ulbmillaš oktiiordnet plánema gielddarájáid rastá. Ovttasbargui sáhttet gullat buot gieldda plánašlájat.
Gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu sáhttá álggahuvvot regionála plánastrategiija čađahemiin. Regionála plánaeiseváldi dahje stáhta eiseválddit sáhttet ávžžuhit gielddaid álggahit dakkár ovttasbarggu mii adnojuvvo dárbbašlažžan go galgá fuolahit deasttaid ja čoavdit bargamušaid main lea mearkkašupmi olggobeallái ovttaskas gieldda.
Go adnojuvvo dárbbašlažžan fuolahan ja čoavdin dihtii nationála ja dehálaš regionála deasttaid ja bargamušaid, de sáhttá departemeanta gohččut gielddaid álggahit dakkár plánaovttasbarggu. Dás sáhttá maiddái mearridit plánaovttasbarggu organiserema, guđe bargamušaide ovttasbargu galgá guoskat ja guđe geográfalaš guovlluide dat galgá guoskat. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, de galget guoskevaš gielddat beassat buktit cealkámuša.

§ 9-2. Organiseren

Plánaovttasbarggu jođiha stivra mas leat seamma ollu ovddasteaddjit juohke gielddas, jus gielddat eai leat šiehtadan eará. Muđuid go gielddat leat mearridan eará, de mearrida stivra ieš njuolggadusaid iežas bargui ja organisere plánabarggu nu mo dat gávnnaha ulbmillažžan.
Gonagas sáhttá láhkaásahusain mearridit gielddaidgaskasaš plánaovttasbarggu organiserema.

§ 9-3. Plánaproseassa ja plánasisdoallu

Plánaprosessii ja plána sisdollui gustojit guoskevaš plánašlája njuolggadusat, geahča kapihttaliid 11 ja 12. Juohke gielddas lea ovddasvástádus čuovvut iežas suorggi áššemeannudannjuolggadusaid.
Oassálasti gielddat sáhttet fápmudit stivrii válddi dahkat dakkár mearrádusaid plánaproseassa oktavuođas, mat leat biddjojuvvon gildii lága vuođul.
Juohke gielddastivra dohkkeha loahpalaš plánamearrádusa iežas guvlui.

§ 9-4. Joatkit regionála plánan

Gielddaid eanetlohku sáhttá vaikke goas ávžžuhit regionála plánaeiseválddi váldit badjelasas plánabarggu regionála plánan, dan plánabarggu vuođul mii dan rádjai lea čađahuvvon.
Regionála plánaeiseváldi ja stáhta eiseváldi sáhttet ávžžuhit gielddaid joatkit barggu regionála plánan go adnojuvvo dárbbašlažžan nu ahte lea vejolaš fuolahit deasttaid ja čoavdit bargamušaid main lea mearkkašupmi olggobeallái ovttaskas gieldda. Gielddaid eanetlohku sáhttá miehtat dasa.
Departemeanta sáhttá mearridit ahte plánabargu galgá jotkojuvvot regionála plánan. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, de galget gielddat leat ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša.

§ 9-5. Sierramielalašvuohta

Jus gielddain lea sierramielalašvuohta dievaslaš plánaevttohusa sisdoalu dáfus, de sáhttá stivra dahje ovttaskas gielda ávžžuhit fylkkamánni dahje regionála plánaeiseválddi čađahit soabahallama.
Gielda sáhttá golmma mánu ovdalaš čálalaš dieđihemiin loahpahit plánaovttasbarggu. Eará gielddat sáhttet joatkit plánaovttasbarggu dan guovllu várás mii sidjiide gullá.
Departemeanta sáhttá gohččut ovttaskas gieldda joatkit ovttasbarggu.

§ 9-6. Čađaheapmi ja rievdadeapmi

Gielddaidgaskasaš plánaovttasbarggu bealit berrejit dahkat šiehtadusa daid plánaid čađaheami birra, mat leat dohkkehuvvon dakkár ovttasbarggu vuođul, go lea dárbu oktiiordnet váikkuhangaskaomiid geavaheami čađaheami várás.
Jus gielda dahje regionála plánaeiseváldi ovttabeallásaččat háliida rievdadit plána dán kapihttala vuođul, de galget eará oassálastit ja guoskevaš bealit oažžut čálalaš dieđu dan birra ovdalgo plánabargu álggahuvvo.

§ 9-7. Regiovnnaid- ja gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu

Dán kapihttala njuolggadusat gustojit seamma láhkai dan plánaovttasbargui masa servet okta dahje eanet regiovnnat ja dan plánaovttasbargui masa servet okta dahje eanet gielddat.
Departemeanta sáhttá geatnegahttit dakkár plánaovttasbargui mii lea dárbbašlaš go galgá čoavdit plánenbargamušaid stuorát guovllu várás oktasaččat. Dás sáhttá departemeanta addit mearrádusaid ovttasbarggu ulbmila birra, guđe bargamušaide ovttasbargu galgá guoskat, guđe geográfalaš guvlui dat galgá guoskat, dárbbašlaš ovttasbargoorgánaid organiserema birra, ja stáhta oassálastima birra. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, de galget guoskevaš regiovnnat ja gielddat leat ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša.

IV. Gieldda plánen

Kapihtal 10. Gieldda plánastrategiija

§ 10-1. Gieldda plánastrategiija

Gielddastivra galgá uhcimusat oktii jahkái juohke válgaáigodagas, ja maŋimusat jagi maŋŋá iežas vuođđudeami, ráhkadit ja dohkkehit gieldda plánastrategiija. Plánastrategiijas berrejit leat ságaškuššojuvvon dat gieldda strategalaš válljemat, mat čatnasit servodatovddideapmái, dás maiddái guhkesáigásaš areálageavaheapmi, birashástalusat, suorggi doaibma ja gieldda plánadárbbu árvvoštallan válgaáigodahkii.
Gielda galgá gieldda plánastrategiijabarggus háhkat oainnuid stáhta ja regionála orgánain ja ránnjágielddain. Gielda berre maid láhčit dilálašvuođaid viiddes oassálastimii ja almmolaš digaštallamii vuođđun meannudeapmái. Gielddastivrra mearrádusevttohus galgá almmuhuvvot uhcimusat 30 beaivvi ovdal gielddastivrra meannudeami.
Meannudeamis galgá gielddastivra árvvoštallat galgá go gustojeaddji gielddaplána dahje oasit das ođasmahttojuvvot, dahje galgá go plána jotkojuvvot rievdadusaid haga. Gielddastivra sáhttá dás árvvoštallat lea go dárbu álggahit barggu ođđa areálaplánaiguin válgaáigodagas, dahje berre go gustojeaddji plánaid ođasmahttit dahje loahpahit.
Gieldda plánastrategiija ráhkadeapmi ja meannudeapmi sáhttet ovttastahttojuvvot gielddaplána álggahanbargguin ja leat oassi das, geahča kapihttala11.

Kapihtal 11. Gielddaplána

§ 11-1. Gielddaplána

Gielddas galgá leat ollislaš gielddaplána mas lea mielde servodatoassi oktan doaibmaosiin ja areálaosiin.
Gielddaplána galgá fuolahit sihke gieldda, regionála ja nationála ulbmiliid, beroštusaid ja bargamušaid, ja berre fátmmastit buot gieldda dehálaš ulbmiliid ja bargamušaid. Gielddaplána vuolggasadjin galgá leat gieldda plánastrategiija ja dat galgá bidjat stáhta ja regionála eiseválddiid láiddanjuolggadusaid ja gohččosiid vuođđun.
Gielddaoasseplána sáhttá ráhkaduvvot dihto guovlluide, fáttáide dahje doaibmasurggiide.
Gielddaplánas galgá leat doaibmaoassi mii čujuha mo plána galgá čuovvoluvvot njealji boahttevaš jagi dahje eanet jagiid, ja ođasmahttojuvvot jahkásaččat. Ekonomiijaplána gielddalága § 44 vuođul sáhttá leat mielde doaibmaoasis.
Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa:
a) gielddaplána areálaoasi oppalaš mearrádusaid sisdoalu birra, geahča § 11-9
b) areálaplána oasseulbmiliid birra, geahča §§ 11-7 ja 12-5
c) gielddaplána meannudeami birra, geahča §§ 11-12 rájes 11-17 rádjai
d) gielddalága vuođul gielddaplána ja ekonomiijaplána servodatoasi oktiiordnejuvvon čađaheami birra, geahča §§ 11-2 rájes 11-12 rádjai.

§ 11-2. Gielddaplána servodatoassi

Gielddaplána servodatoassi galgá árvvoštallat guhkesáiggi hástalusaid, ulbmiliid ja strategiijaid gielddaservodaga várás ollislaččat ja gieldda várás organisašuvdnan. Das berrejit gieldda ovddideami molssaeavttot strategiijat leat válddahallojuvvon ja árvvoštallojuvvon.
Gielddaplána servodatoassi galgá leat vuođđun gieldda surggiid plánaide ja doaimmaide. Dat galgá addit láiddanjuolggadusaid dasa mo gieldda iežas ulbmilat ja strategiijat galget čađahuvvot sihke gielddalaš doaimmas ja eará almmolaš orgánaid ja priváhta olbmuid mielváikkuheami oktavuođas.
Gielddaoasseplánain mat leat fáttáid dahje doaibmasurggiid várás, galgá leat doaibmaoassi mii čujuha mo plána galgá čuovvoluvvot boahtte njealji jagi dahje guhkit áiggi. Doaibmaoassi galgá ođasmahttojuvvot juohke jagi.
Gielddaplána servodatoasi ráhkadeapmái ja dohkkeheapmái gustojit §§ 11-12 rájes 11-15 rádjai.

§ 11-3. Gielddaplána servodatoasi váikkuhus

Gielddaplána servodatoassi gálgá leat vuođđun gieldda iežas doibmii ja stáhta ja regionála eiseválddiid doibmii gielddas.
Gielddaplána doaibmaoassi lea vuođđu dasa mo gielda vuoruha resurssaid, plánen- ja ovttasbargobargamušaid ja konkretisere doaibmabijuid gieldda ekonomalaš rámmaid siskkobealde.

§ 11-4. Gielddaplána servodatoasi ja gielddaoasseplána revišuvdna ja doaibmaplána jahkásaš ođasmahttin

Gielddaplána servodatoasi ja gielddaoasseplánaid ođasmahttima oktavuođas gustojit mearrádusat gieldda plánastrategiija birra, geahča § 10-1, ja gielddaplána meannudeami birra, geahča §§ 11-12 rájes 11-15 rádjai.
Gielddaplána doaibmaoasi jahkásaš ođasmahttima oktavuođas, geahča § 11-1, galgá gielda viežžat oainnuid guoskevaš stáhta ja regionála orgánain ja earáin geain lea ovddasvástádus doaibmaoasi doaibmabijuid čađaheamis. Gielddastivrra mearrádusevttohus galgá almmuhuvvot uhcimusat 30 beaivvi ovdal gielddastivrra meannudeami.

§ 11-5. Gielddaplána areálaoassi

Gielddas galgá leat areálaplána olles gieldda várás (gielddaplána areálaoassi) mii čájeha boahttevaš servodatovddideami ja areálageavaheami gittalasvuođa. Areálaplánat sáhttet ráhkaduvvot gieldda guovllu osiide.
Gielddaplána areálaoassi galgá čájehit areálahálddašeami mihtilmasvuođaid ja daid ođđa doaibmabijuid ja ođđa areálageavaheami rámmaid ja eavttuid, mat sáhttet čađahuvvot, ja guđe dehálaš deasttat galget fuolahuvvot areálaid hálddašeami oktavuođas. Gielddaplána areálaoassi galgá sisttisdoallat plánakártta, mearrádusaid ja plánaválddahallama main bohtet ovdan mo nationála ulbmilat ja láiddanjuolggadusat, ja areálageavaheami bajimus plánat, leat fuolahuvvon.
Plánakárta galgá dárbbu mielde čájehit areálaid geavaheami ja suodjaleami váldoulbmiliid ja deastaavádagaid.
Gielda sáhttá iežas dárbbu árvvoštallama vuođul aiddostahttit gielddaplána areálaoasi olles gieldda guovllu várás dahje gieldda guovllu osiid várás ja das galget areálageavaheami, deastaavádagaid ja mearrádusaid vuolleulbmilat leat čujuhuvvon lagabui, geahča §§ 11-7 rájes 11-11 rádjai.

§ 11-6. Gielddaplána areálaoasi riekteváikkuhus

Gielddaplána areálaoassi mearrida guovllu boahttevaš areálageavaheami ja gielddastivrra mearrádusa bokte dat čatná daid ođđa doaibmabijuid dahje daid dálá doaibmabijuid viiddideami, mat leat namuhuvvon §:s 1-6. Plána gusto gielddastivrra mearrideami rájes, jus departemeanta ii galggaš mearridit ášši § 11-16 vuođul.
Doaibmabijut § 1-6 vuođul eai galgga rihkkut plána areálaulbmila ja oppalaš mearrádusaid, eai ge mearrádusaid mat čatnasit areálaulbmilii ja deastaavádagaide.
Daid dáhpáhusain go ii gusto dahje ii leat gáibiduvvon muddenplána, geahča § 12-1 nuppi lađđasa, galgá gielddaplána areálaoassi čuvvojuvvot lohpeohcama mearrádusa vuođul dahje daid doaibmabijuid dulkoma vuođul, mat bohtet ovdan § 20 vuosttaš lađđasa bustávaid a rájes m rádjai njuolggadusain, geahča §§ 20-2 ja 20-3.

§ 11-7. Gielddaplána areálaoasi areálaulbmil

Gielddaplána areálaoassi galgá nu guhkás go lea dárbu, čájehit daid areálaulbmiliid mat leat addojuvvon nr. 1 rájes nr. 6 rádjai. Váldoulbmilat galget dárbbu mielde juogaduvvot čujuhuvvon vuolleulbmiliidda.
Areálaulbmilat:
1. Ássanvisttit ja rusttegat.
 Vuolleulbmilat:
 Ássanvisttit, astoáiggevisttit, čoahkkebáikeulbmilat, gávpeguovddážat, gávppit, visttit almmolaš dahje priváhta bálvalusaid várás, astoáigge- ja turistaulbmilat, vuođđoávdnasiid háhkan, ealáhusvisttit, valáštallanrusttegat, earalágan rusttegat, olggustallanareálat, hávde- ja urdnaávžžut.
2. Johtolatrusttegat ja teknihkalaš vuođđostruktuvra.
 Vuolleulbmilat:
 geaidnu, geinnodat, girdišillju, hápman, váldofierpmádat sihkkeliid várás, oktasašfierpmádat, oktasašdeaivvadansadji, párkensajit, spáittut teknihkalaš vuođđostruktuvrra várás.
3. Ruonasstruktuvra.
 Vuolleulbmilat:
 luondduguovllut, mátkkoštanbáikkit, friijaguovllut ja párkkat.
4. Suodjalus.
 Vuolleulbmilat:
 iešguđetlágan suodjalusulbmilat.
5. Eanadoallo-, luonddu- ja astoáiggeulbmilat ja boazodoallu.
 Vuolleulbmilat:
a) areála dárbbašlaš doaibmabijuide eanadoalu ja boazodoalu ja dállodollui gulli ealáhusdoaimma várás dálu resurssaid vuođul,
b) areála bieđggos ássan-, astoáigge- dahje ealáhusvisttiid jed. várás, geahča § 11-11 nr. 2.
6. Meara ja čázádagaid, ja daidda gulli gáddeavádagaid, geavaheapmi ja suodjaleapmi.
 Vuolleulbmilat:
 johtolat, lođastagat, guolástus, akvakultuvra, juhkančáhci, luonddu- ja astoáiggeguovllut sierra dahje ovttastussan.
Dakkár guovlluid várás maid birra areálaplána dušše almmuha areálageavaheami váldoulbmila, galget nu guhkás go lea dárbu addojuvvot mearrádusat mat čielggadit areálaid geavaheami ja suodjaleami eavttuid, geahča §§ 11-9 rájes 11-11 rádjai.

§ 11-8. Deastaavádagat

Gielddaplána areálaoassi galgá nu guhkás go lea dárbu čájehit daid deasttaid ja gáržžidemiid main lea mearkkašupmi areálageavaheapmái. Deasttat ja dilit mat gullet nuppi lađđasa a bustávas f bustáva rádjai, galget merkejuvvot areálaoassái deastaavádahkan oktan daidda gulli láiddanjuolggadusaiguin ja mearrádusaiguin. Seamma areálii sáhttet almmuhuvvot máŋga avádaga.
Deastaavádahkii galgá nu guhkás go lea dárbu almmuhuvvot guđe mearrádusat ja láiddanjuolggadusat dat gustojit dahje galget gustot dán lága vuođul dahje eará lágaid vuođul fuolahan dihtii dan deastta maid avádat čájeha.
Čuovvovaš deastaavádagat sáhttet mearriduvvot:
a) Sihkkarastin-, šlápma- ja várraavádagat oktan várrasivain dahje birasriskkain.
 Sáhttet addojuvvot mearrádusat mat gildet doaibmabijuid ja/dahje doaimmaid, geahča § 1-6, avádaga siskkobealde, dahje bidjet eavttuid daidda.
b) Avádat erenoamáš vuođđostruktuvragáibádusaiguin oktan vuođđostruktuvrašlája almmuhemiin.
 Sáhttet addojuvvot mearrádusat vuođđostruktuvragáibádusa birra huksenguovllus, sihke gildosa dahje bákku birra § 11-9 nr. 3 ja nr. 4 vuođul.
c) Avádat mas lea erenoamáš deasta eanadollui, boazodollui, olggustallamii, ruonástruktuvrii, eanadahkii dahje luonddubirrasa dahje kulturbirrasa gáhttemii, oktan beroštusaid almmuhemiin.
 Álbmotmehciid ja suodjemehciid ravdaavádahkii sáhttet, oktanaga ođđa suodjalanguovlluid suodjalanláhkaásahusa mearridemiin dahje suodjalanláhkaásahusa ođasmahttimiin dahje ásahuvvon suodjalanguovlluid hálddašanplána mearridemiin, čađahuvvot mearrádusat eastadan dihtii ahte suodjalanguovllu suodjalanárvvut loaktašuvvet sakka.
 Sáhttet addojuvvot láiddanjuolggadusat doaimmaid ráddjema birra ja doaibmabijuid eavttuid birra fuolahan dihtii beroštusaid avádagas.
 Sáhttet addojuvvot láiddanjuolggadusat dan birra guđe deasttat galget deattuhuvvot eará lágaid čađaheami oktavuođas nu guhkás go gildii lea biddjojuvvon váldi guoskevaš lága vuođul.
d) Háldogáržžidanavádat dassážiigo mearrádus dahkkojuvvo plána- ja huksenlága dahje eará lágaid vuođul, dahje mii lea háldogáržžiduvvon dakkár riektevuođu vuođul, oktan ulbmilalmmuhemiin.
 Háldogáržžideapmi dassážiigo mearrádus dahkkojuvvon plána- ja huksenlága dahje eará lágaid vuođul lea áiggi dáfus ráddjejuvvon njealji jahkái, muhto sáhttá ohcama vuođul departementii guhkiduvvot njeljiin jagiin.
e) Avádat masa gáibiduvvo máŋga opmodaga oktasaš plánen, dás maiddái erenoamáš ovttasbargo- dahje oamastanvuogit ja nuppástuhttin ja ođasmahttin.
 Dán avádaga mearrádusat sáhttet deattastit ahte oktasaš plánen galgá čađahuvvot máŋgga opmodaga várás guovllus ja ahte čađaheapmái galget geavahuvvot erenoamáš váikkuhangaskaoamit. Mearrádusat sáhttet maid addojuvvot § 11-9 nr. 3 vuođul.
f) Avádat mas gustojeaddji muddenplána ain galgá gustot.

§ 11-9. Oppalaš mearrádusat gielddaplána areálaoassái

Gielda sáhttá beroškeahttá areálaulbmilis dahkat mearrádusaid gielddaplána areálaoassái mat gusket:
1. muddenplánagáibádusaide mat leat vissis areálaid dahje vissis doaibmabijuid várás, dás maiddái dasa ahte guovlu galgá leat muddejuvvon ovdalgo bienalaš mudden sáhttá mearriduvvot,
2. huksenšiehtadusaid sisdollui, geahča § 17-2,
3. gáibádusaide dasa mo čáhcelágideapmi, duolvačáhcehálddašeapmi, geaidnu ja eará fievrrideapmi ođđa huksen- ja rusttetdoaibmabijuid oktavuođas lea čovdojuvvon, dás maiddái gielddus dahje gohčus dakkár čovdosiidda, ja gáibádusaide ovttaskas rusttegii, geahča§ 18-1. Sáhttet maiddái addojuvvot mearrádusat ođđa visttiide čáziin fievrriduvvon lieggasa láhčima birra, geahča § 27-5,
4. vuorrogáibádusaide sihkkarastin dihtii servodatbálvalusa ásaheami, teknihkalaš vuođđostruktuvrra ásaheami, ruonástruktuvrra ásaheami ovdalgo guovllut váldojuvvojit atnui ja ahte mearriduvvo goas guovllut sáhttet váldojuvvot atnui huksen- ja rusttetulbmiliidda, dás maiddái huksenvuoru,
5. huksenrájáide, huksenmearrái ja doaibmangáibádussii, dás maiddái oppalaš hábmemii, duhkoraddan-, olgo- ja orrunsajiide, galbbaide ja máidnosii, párkemii, párkensajiid friijaoastimii § 28-7 vuođul ja vistehivvodaga geavaheapmái § 31-6 vuođul,
6. biraskvalitehtii, estetihkkii, lundui, eanadahkii ja ruonástruktuvrii, dás maiddái gaskaboddasaš ja sirddehahtti huksehusaide ja rusttegiidda,
7. daidda deasttaide, maid ferte atnit áimmahuššan dihtii dálá visttiid ja eará kulturbirrasiid,
8. diliide mat galget čielggaduvvot ja čuvgejuvvot viidáset muddenbarggus, dás maiddái mearrádusaide birasčuovvoleami ja -goziheami birra.

§ 11-10. Mearrádusat areálaulbmilii § 11-7 nr. 1, 2, 3 ja 4 vuođul

Areálaulbmiliidda nr. 1, 2, 3 ja 4 §:s 11-7 sáhttet dárbbu mielde addojuvvot mearrádusat mat gusket:
1. dasa ahte uhcit huksendoaibmabijut eai gáibit eanet plána jus leat addojuvvon mearrádusat huksenmeari ja olgoareála birra, ja oktavuohta fievrridanfierpmádahkii ja eará lágat leat fuolahuvvon,
2. rusttegiid fysihkalaš hábmemii,
3. dasa ahte guđe areálat galget geavahuvvot almmolaš ulbmiliidda dahje oktasaš areálan,
4. eretvuodjinluottaid báikádeapmái, geavaheapmái ja gáibádusdásiide,
5. dasa guđe guovlluin Suodjalus § 20-4 vuođul ieš sáhttá dahkat mearrádusa doaimmaid, visttiid ja rusttegiid birra.

§ 11-11. Mearrádusat areálaulbmilii § 11-7 nr. 5 ja 6 vuođul

Areálaulbmiliidda nr. 5 ja 6 §:s 11-7 sáhttet dárbbu mielde addojuvvot mearrádusat mat gusket:
1. daid eanadoalu ja boazodoalu visttiid ja rusttegiid viidodahkii, báikádeapmái ja hábmemii, mat leat namuhuvvon § 11-7 vuosttaš lađđasis nr. 5,
2. dasa ahte vuorjjes ássanvisttiid, astoáiggivisttiid dahje ealáhusvisttiid ja eará visttiid sáhttá addit lobi hukset ovttaskas ohcamiid meannudeamis dahje muddenplána meannudeamis go ulbmil, visttiid viidodat ja báikádeapmi lea dárkileappot almmuhuvvon areálaplánas,
3. čázeoaivvi, čáhcestoalppu ja botni geavaheapmái ja suodjaleapmái,
4. dasa ahte addit lobi hukset dárbbašlaš visttiid, uhcit rusttegiid ja rájuid 100-mehteravádahkii mearragáddái eanadoalu, boazodoalu, guolásteami, bivdima, akvkultuvrra ja mearrajohtolaga várás,
5. dasa ahte guovlluin gitta 100 mehtera rádjai eret čázádagas galgá leat gildojuvvon čađahit vissis namuhuvvon huksen- ja rusttetdoaibmabijuid. Dakkár guovllus sáhttet maid addojuvvot mearrádusat sihkkarastin dahje suodjalan dihtii ravdašaddogearddi, ja sihkkarastin dihtii álbmogii beassama gáddeavádahkii,
6. johtalussii guovlluin main lea erenoamáš suodjalandeasta, ja meara alde,
7. dasa guđe šládjajoavkkut dahje akvakultuvrašlájat mat okto dahje eará šlájaiguin sáhttet ásahuvvot.

§ 11-12. Gielddaplána álggahanbargu

Gielddaplána sáhttá ráhkaduvvot oktasažžan dahje guovtti sierra oassin, servodatoassin ja gielddaplána areálaoassin, geahča §§ 11-2 ja 11-5.
Go plánabargu álggahuvvo, dás maiddái plána ođasmahttin, de galget guoskevaš almmolaš orgánat ja eará berošteaddjit oažžut dieđu plánabarggu ulbmila ja dehálaš čuolbmačilgehusaid birra. Dát galgá álo almmuhuvvot uhcimusat ovtta aviissas mii dábálaččat lohkkojuvvo báikkis, ja elektrovnnalaš mediaid bokte.

§ 11-13. Plánaprográmma ráhkadeapmi

Gielddaplánii galgá ráhkaduvvot plánaprográmma § 4-1 vuođul. Plánaprográmmaevttohus galgá sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái maŋimusat oktanaga dieđáhusain plánabarggu álggaheami birra ja plánabarggu almmuhemiin ja dahkkojuvvot olahahttin elektrovnnalaš mediaid bokte. Cealkináigemearri galgá leat uhcimusat guhtta vahku.
Gielddastivra mearrida plánaprográmma. Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi gielddalága njuolggadusaid vuođul. Gielddaplánat oktan láiddanjuolggadusaiguin dahje boahtteáigásaš huksenrámmaiguin galget sisttiset doallat sierra árvvoštallama ja válddahallama plána váikkuhusain birrasii ja servodahkii, geahča § 4-2 nuppi lađđasa.

§ 11-14. Plánaevttohusa gulaskuddan

Evttohusat gielddaplána servodatoassin ja gielddaplána areálaoassin sáddejuvvojit gulaskuddamii ja biddjojuvvojit almmolaš geahčadeapmái, ja almmuhuvvojit uhcimusat ovtta aviissas mii dábálaččat lohkkojuvvo báikkis, ja elektrovnnalaš mediaid bokte. Cealkináigemearri ja áigemearri jus áigu vuosttaldit gielddaplána areálaoasi, galgá leat uhcimusat guhtta vahku.
Áššečilgehusas galgá boahtit ovdan mo plána váikkuhusat ja sisaboahtán cealkámušat plánaevttohussii leat leamaš árvvoštallojuvvon, ja makkár deattu dát leat ožžon go mearrádus dahkkojuvvui. Galgá maiddái boahtit ovdan mo plána fuolaha nationála ja regionála deasttaid.

§ 11-15. Gielddaplána dohkkeheapmi

Gielddastivra ieš dat dohkkeha gielddaplána. Jus gielddastivra háliida dahkat dakkár mearrádusa gielddaplána areálaoasi birra mii mielddisbuktá areálageavaheami mii ii leat leamaš gulaskuddamis plánameannudeamis, de ferte meannudit ođđasit daid plána osiid maid giige háliideš rievdaduvvot.
Plána galgá almmuhuvvot ja lágiduvvot olbmuid olámuddui elektrovnnalaš mediaid bokte. Okta gáhppálat plánas galgá sáddejuvvot departementii, fylkkamánnái, regionála plánaeiseváldái ja guoskevaš stáhta eiseválddiide.
Gielddastivrra gielddaplánamearrádusa ii sáhte váidit.

§ 11-16. Departemeantta vuosttaldeapmi ja dohkkeheapmi

Vuosttaldeami várás gielddaplána areálaoassái gustojit §§ 5-4 rájes 5-6 rádjai. Jus vuosttaldeapmi čielgasit guoská plána ráddjejuvvon osiide, sáhttá gielddastivra dattetge mearridit ahte gielddaplána areálaoasi eará osiin galgá leat riekteváikkuhus.
Departemeanta mearrida galgá go vuosttaldeapmi váldojuvvot vuhtii ja sáhttá dan oktavuođas dahkat daid rievdadusaid gielddaplána areálaoasis maid dat gávnnaha dárbbašlažžan.
Departemeanta sáhttá, vaikke vel ii leat ge čuoččaldahttojuvvon vuosttaldeapmi, loahpahit olles plána dahje plána osiid dahje dahkat daid rievdadusaid maid dat gávnnaha dárbbašlažžan, jus dat rihkku nationála beroštusaid dahje regionála plána. Gielda galgá leat ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša ovdalgo departemeanta dahká mearrádusa. Gielda galgá maŋimusat golmma mánu maŋŋágo departemeanta lea dan ožžon, oažžut dieđu dan birra ahte plána sáhttá rievdaduvvot.
Departemeantta mearrádusa ii sáhte váidit.

§ 11-17. Gielddaplána areálaoasi rievdadeapmi ja loahpaheapmi

Plána rievdadeapmái ja loahpaheapmái gustojit seamma mearrádusat go ođđa plána ráhkadeapmái. Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide dahkat uhcit rievdadusaid plánas gielddalága njuolggadusaid vuođul. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, galgá ášši ovddiduvvot guoskevaš eiseválddiide. Geahča muđuid § 1-9.

§ 11-18. Ráddjehus vejolašvuođas beassat rievdadit osiid gielddaplána areálaoasis

Go nationála dahje dehálaš regionála dahje gielddalaš deasttat dan gáibidit, sáhttá Gonagas mearridit ahte dihto čujuhuvvon areálaplánaosiid ii galgga sáhttit rievdadit dahje loahpahit dihto áigemearis almmá departemeantta mieđiheami haga. Dakkár mearrádus ferte dahkkojuvvot maŋimusat guoktenuppelot vahku maŋŋágo departemeanta lea ožžon plána.

Kapihtal 12. Muddenplána

§ 12-1. Muddenplána

Muddenplána lea areálaplánakárta oktan dasa gulli mearrádusaiguin mat almmuhit areálaid ja fysihkalaš birrasiid geavaheami, suodjaleami ja hábmema.
Gielddastivra galgá fuolahit ahte ráhkaduvvo muddenplána daidda guovlluide gielddas, maidda dat lea mearriduvvon lága vuođul dahje gielddaplána areálaoasi vuođul, ja maidda dat muđuid dárbbašuvvo, sihkkarastin dihtii ahte huksen- ja rusttetdoaibmabijut, iešguđetlágan doaimmat ja suodjaleapmi guoskevaš priváhta ja almmolaš beroštusaid oktavuođas ožžot dohkálaš plánačielggadeami ja čađaheami.
Stuorát huksen- ja rusttetdoaibmabijuid čađaheapmái ja eará doaibmabijuid čađaheapmái, main sáhttet leat mearkkašahtti váikkuhusat birrasii ja servodahkii, gáibiduvvo muddenplána. Lohpi § 20-1 vuođul, geahča § 21-4 dakkár doaibmabijuid várás, ii sáhte addojuvvot ovdalgo lea muddenplána. Muddenplánagáibádus ii gusto dakkár konsešuvdnabákkolaš rusttegiidda, mat buvttadit energiija energiijalága, čáhceresursalága dahje čázádatbuođđunlága vuođul.
Muddenplána sáhttá ráhkaduvvot guovlomuddemin, geahča § 12-2, dahje bienalaš muddemin, geahča § 12-3.
Muddenplána sáhttá ráhkaduvvot gielddaplána areálaoasi oktavuođas dahje sierra plánaproseassan.
Gonagas sáhttá láhkaásahusain mearridit teknihkalaš kvalitehtagáibádusaid muddenplánii ja addit dárkilet mearrádusaid areálaulbmiliid juogadeami, plánamearrádusaid ja muddenplána meannudeami birra.

§ 12-2. Guovlomudden

Gielda geavaha guovlomuddema go dakkár plána gáibiduvvo gielddaplána areálaoassái, dahje go gielda gávnnaha dárbbašlažžan čilget areálageavaheami dárkileappot guovlluid mielde.
Gielda ráhkada guovlomuddema. Gielda sáhttá dattetge bidjat eará eiseválddiide ja priváhta olbmuid ráhkadit guovlomuddenevttohusa.
 
Dakkár guovlomuddemii, mii mielddisbuktá mearkkašahtti rievdadusaid dohkkehuvvon gielddaplánii, gusto § 4-2 nuppi lađas.

§ 12-3. Bienalaš mudden

Bienalaš mudden geavahuvvo čuovvolit gielddaplána areálaoasi ja vejolaččat dohkkehuvvon guovlomuddema gáibádusa vuođul. Guovlomudden sáhttá dahkkojuvvot dohkkehuvvon muddenplána dievasmahttimin dahje rievdadeapmin.
Priváhta olbmuin, doaibmabiddjiin, organisašuvnnain ja eará eiseválddiin lea vuoigatvuohta evttohit bienalaš muddema, dás maiddái dievasmahtti muddema, konkrehta huksen- ja rusttetdoaibmabijuid ja areálarievdadusaid, ja oažžut gieldda meannudit muddenášši mii váldojuvvo ovdan priváhta evttohusas ja buktit oaivila áššái.
Priváhta evttohusa evttohusat galget sisdoalu dáfus čuovvolit daid váldolinnjáid ja rámmaid, mat leat gielddaplána areálaoasis ja dálá guovlomuddemiin. Jus leat mearkkašahtti spiehkastagat, de gustojit § 4-2 nuppi lađđasa gáibádusat.
Fágaáššedovdit galget ráhkadit muddenplána.

§ 12-4. Muddenplána riekteváikkuhus

Muddenplána mearrida guovllu boahttevaš areálageavaheami ja gielddastivrra mearrádusa bokte dat čatná daid ođđa doaibmabijuid dahje daid dálá doaibmabijuid viiddideami, mat leat namuhuvvon §:s 1-6. Plána gusto gielddastivrra mearrideami rájes, jus departemeanta ii galggaš mearridit ášši § 12-13 vuođul.
Doaibmabijut § 1-6 vuosttaš lađđasa vuođul, dás maiddái geavahanrievdadus § 31-2 vuođul, geahča maiddái § 1-6 nuppi lađđasa, eai galgga rihkkut plána areálaulbmila ja mearrádusaid.
Muddenplána galgá čuvvojuvvot lohpeohcama mearrideami oktavuođas dahje doaibmabijuid čađaheami oktavuođas § 20-1 vuosttaš lađđasa vuođul bustáva a rájes m rádjai, geahča §§ 20-2 ja 20-3.
Muddenplána lea vuođđu bággolonisteapmái kapihttala 16 njuolggadusaid vuođul.
Jus huksen- ja rusttetdoaibmabidju mii lea vuoigaduvvon dan plánas mii lea ovddiduvvon § 12-11 vuođul addojuvvon priváhta muddenplánas, ii leat álggahuvvon maŋimusat vihtta jagi maŋŋágo plána lea dohkkehuvvon, de ii sáhte plána čađahanlohpi addojuvvot almmá ođđa plánamearrádusa haga. Doaibmabidjoeaiggáda ohcama vuođul sáhttá plánamearrádus guhkiduvvot guvttiin jagiin háválassii. Daid háviid go doaibmabiju rámmalohpi lea addojuvvon viđa jagi áigemeari siste oktan vejolaš guhkidemiin/guhkidemiiguin, gusto golmma jagi áigemearri doaibmabidjui § 21-9 vuođul.

§ 12-5. Muddenplána areálaulbmilat

Areálaulbmilat galget albmaduvvot olles plánaguvlui. Areálaulbmilat sáhttet juogaduvvot vuolleulbmiliidda ja ovttastuvvot gaskaneaset ja deastaavádagaiguin.
Nu guhkás go lea dárbu albmaduvvojit guovllut:
1. ássanvisttiid ja rusttegiid várás,
 dás maiddái areálat ássanvisttiid, astoáiggevisttiid, čoahkkebáikeulbmiliid, gávpeguovddážiid, gávppiid, visttiid almmolaš dahje priváhta bálvalusaid várás, astoáigge- ja turistaulbmiliid, vuođđoávdnasiid háhkama, ealáhusvisttiid, valáštallanrusttegiid, earalágan rusttegiid, olggustallanareálaid, hávde- ja urdnaávžžuid várás,
2. johtolatrusttegiid ja teknihkalaš vuođđostruktuvrra várás,
 dás maiddái areálat geainnuide, geinnodagaide, girdišiljuide ja hápmaniidda, váldofierpmádahkii sihkkeliid várás, oktasašfierpmádahkii, oktasašdeaivvadansadjái, párkensajiide, spáittuide teknihkalaš vuođđostruktuvrra várás,
3. ruonasstruktuvrra várás,
 dás maiddái areálat luondduguovlluide, mátkkoštanbáikkiide, friijaguovlluide ja párkkaide,
4. Suodjalusa várás,
 dás maiddái areálat iešguđetlágan suodjalusulbmiliidda,
5. eanadoallo-, luonddu- ja astoáiggeulbmiliid ja boazodoalu várás, oktasaččat dahje bođuid,
 dás maiddái areálat eanadoalu, vuovdedoalu, boazodoalu, luonddusuodjaleami, eanasuodjaleami, erenoamáš eanadatdeasttaid, kulturbirrasa dahje kulturmuittuid suodjaleami, astoáiggeguovlluid ja geassesajiid várás, ja daid eanadoallo-, luonddu- ja astoáiggeguovlluid várás maidda gielddaplána areálaoassi suovvá vuorjjes ássanvisttiid, astoáiggevisttiid ja ealáhusdoaimmaid,
6. meara ja čázádagaid, oktan daidda gulli gáddeavádagain, geavaheami ja suodjaleami várás,
 dás maiddái areálat johtaleami, lođastagaid, guolásteami, akvakultuvrra, juhkančázi, luonddu- ja astoáiggeguovlluid várás.
Gonagas mearrida eanet vuollejuogadeami láhkaásahusain.

§ 12-6. Muddenplána deastaavádagat

Dat deasttat ja gáržžidusat mat leat mearriduvvon gielddaplána areálaoasi deastaavádagaid bokte, geahča §§ 11-8 ja 11-10, galget biddjojuvvot vuođđun muddenplána ráhkadeapmái. Deastaavádagat sáhttet jotkojuvvot muddenplánas dahje ovttaiduhttojuvvot areálaulbmiliidda ja mearrádusaide mat fuolahit deastaavádaga ulbmila.

§ 12-7. Muddenplána mearrádusat

Muddenplánas sáhttet, nu guhkás go lea dárbu, addojuvvot mearrádusat areálaulbmiliidda ja deastaavádagaide čuovvovaš diliin:
1. hábmen, dás maiddái estetihkalaš gáibádusat, ja plánaguovllu areálaid, visttiid ja rusttegiid geavaheapmi,
2. plánaguovllu areálaid, visttiid ja rusttegiid geavaheami eavttut, gielddus muhtunlágan geavahanvugiid vuostá, dás maiddái huksenráját, ovddidan dahje sihkkarastin dihtii plána ulbmila, árvvoštallan dihtii beroštusaid ja fuolahan dihtii iešguđetlágan deasttaid dakkár diliin mat leat plánaguovllu olggobealde,
3. lobálaš nuoskkideami rádjaárvvut ja eará gáibádusat biraskvalitehtii plánaguovllus, ja doaibmabijut ja gáibádusat ođđa doibmii ja doibmii mii lea čađahuvvomin, fuolahan dihtii deasttaid dakkár dilliin mat leat plánaguovllu olggobealde eastadan dahje ráddjen dihtii nuoskkideami, 4. doaibma- ja kvalitehtagáibádusat visttiide, rusttegiidda ja olgoareálaide, dás maiddái gáibádusat sihkkarastin dihtii deastta dearvvašvuhtii, birrasii, sihkkarvuhtii, dábálaš hábmemii ja mánáid erenoamáš duhkoraddan- ja olgudaddanareáladárbbuide,
5. guovllu visttiidlohku, stuorámus ja uhcimus vistesturrodat, ja dárkilet gáibádusat vistái beassamii ja vistti hábmemii doppe gos dat leat heivvolaš erenoamáš dárbbuid geažil,
6. mearrádusat sihkkarastin dihtii visttiid suodjalanárvvuid, eará kulturmuittuid, ja kulturbirrasiid, das maiddái sihkkarastin dihtii julggabeali suodjaleami, ávnnasgeavaheami ja stohpoortnega, ja vel sihkkarastin dihtii luonddušlájaid ja eará árvvolaš luonddu,
7. johtolatmuddejeaddji doaibmabijut ja párkenmearrádusat biillaid ja sihkkelpárkema várás, dás maiddái bajimus ja vuolimus rádjá das man muddui galgá párkendárbu gokčojuvvot,
8. gáibádusat čáziin fievrriduvvon lieggasa lágideapmái ođđa visttiide, geahča § 27-5,
9. njuolggadusat erenoamáš doaimmahan- ja dikšundoaibmabijuide dain areálaulbmiliin mat bohtet ovdan § 12-5 nummiriin 3, 5 ja 6,
10. gáibádusat sierra vuoru mielde čađahit doaibmabijuid plána vuođul, ja dasa ahte guvlui ii galgga huksejuvvot ovdalgo dakkár teknihkalaš rusttegat ja servodatbálvalusat go energiijalágideapmi, fievrrádus ja geainnut, dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat, mánáidgárddit, olgodaddanguovllut, skuvllat jna. leat dohkálaččat ásahuvvon,
11. gáibádusat bienalaš muddemii plánaguovllu osiin dahje dihto doaibmabidjošlájain, ja láiddanjuolggadusat dakkár plánii,
12. gáibádusat dárkilet iskkademiide ovdal plána čađaheami, ja iskkadeamit gozihan ja čielggadan dihtii váikkuhusaid birrasii, dearvvašvuhtii, sihkkarvuhtii, buohkaid beassamii, ja eará servodatberoštusaide, plána čađaheami oktavuođas ja dan bođu doaibmabijuid čađaheami oktavuođas,
13. gáibádusat areálaárvvuid ja goluid juogadeapmái iešguđet oktasaš doaibmabijuid oktavuođas plánaguovllus eanajuohkinlága § 2 bustáva h vuođul, geahča § 5 nuppi lađđasa,
14. guđe areálat galget leat almmolaš ulbmiliid várás dahje oktasašareálan.

§ 12-8. Muddenplánabarggu álggaheapmi

Go plánabargu álggahuvvo, de galget guoskevaš almmolaš orgánat ja eará berošteaddjit oažžut dieđu. Go evttoheaddji lea eará go plánaeiseváldi ieš, de galgá plánaášši ovddiduvvot plánaeiseváldái čoahkkimis. Gielda sáhttá rávvet mo plána galgá ráhkaduvvot, ja sáhttá veahkehit plánabargguin.
Evttoheaddji galgá álo almmuhit dieđáhusa plánabarggu álggaheami birra uhcimusat ovtta aviissas mii dábálaččat lohkkojuvvo dan báikkis, ja elektrovnnalaš mediaid bokte. Plánaguovllu logahallojuvvon eanaeaiggádat ja láigolaččat, ja jus lea vejolaš maiddái plánaguovllu eará vuoigatvuođaeaiggádat ja plánaguovllu ránnját ge, galget go sidjiide guoská njuolgga, heivvolaš vuogi mielde oažžut dieđu ahte plánabargu álggahuvvo.
Go álggaheapmi dieđihuvvo ja almmuhuvvo, de galget plánaguovllu ráddjehusat albmaduvvot.

§ 12-9. Plánaprográmma meannudeapmi dakkár plánaid várás main leat mearkkašahtti váikkuhusat

Dakkár plánaid oktavuođas main sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá ráhkaduvvot plánaprográmma § 4-1 vuođul. Plánaprográmma ii dárbbaš ráhkaduvvot dárkileappot mearriduvvon muddenplánaide go dat dávistit gielddaplána areálaoassái dahje guovlomuddemii ja go váikkuhusat leat dohkálaččat válddahallojuvvon bajit plánas.
Plánaprográmmaevttohus galgá sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái maŋimusat oktanaga álggahandieđáhusain. Evttohus galgá maiddái dahkkojuvvot olahahttin ja almmuhuvvot uhcimusat ovtta aviissas mii dábálaččat lohkkojuvvo báikkis ja elektrovnnalaš mediaid bokte. Cealkináigemearri galgá leat uhcimusat guhtta vahku.
Gielddastivra mearrida dábálaččat plánaprográmma. Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide mearridit plánaprográmma gielddalága njuolggadusaid vuođul.
Gielddastivra sáhttá mearridit ahte plánaprográmma meannudeapmái galgá čađahuvvot guovlomudden jus dat lea dárbbašlaš vai plána čielgá ja sáhttá geavahuvvot dakkár doaibmabijuid čađaheamis go huksen- ja ráhkadusdoaibmabijuid, máŋggageardásaš geavaheami ja suodjalusa oktavuođas guoskkahallojuvvon priváhta ja almmolaš beroštusaid ektui.

§ 12-10. Muddenplánaevttohusa meannudeapmi

Muddenplánaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjojuvvo almmolaš geahčadeapmái. Plánaevttohus galgá almmuhuvvot elektrovnnalaš mediain. Cealkináigemearri ja áigemearri jus áigu čuoččaldahttit vuosttaldeami, galgá leat uhcimusat guhtta vahku. Muddenplánain oktan láiddanjuolggadusaiguin dahje rámmaiguin dakkár boahttevaš huksema várás, mas sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá leat váikkuhusčielggadus, geahča § 4-2 nuppi lađđasa. Váikkuhusčielggadusa sáhttá guođđit dihto muddenplánaid oktavuođas go dat dávistit gielddaplána areálaoassái dahje guovlomuddemii, ja go váikkuhusat leat dohkálaččat válddahallojuvvon bajimus plánas.
Registarastojuvvon eanaeaiggádat ja láigolaččat ja nu guhkás go vejolaš plánaguovllu eará vuoigatvuođaeaiggádat ja ránnját ge, galget go sii guoskkahuvvojit njuolgga, heivvolaš láhkai oažžut dieđu muddenplánaevttohusa birra ja gos dat lea gávdnamis.
Go áigemearri lea nohkan, de gielda meannudišgoahtá ášši oktan daid mearkkašumiiguin mat leat boahtán.
Priváhta muddenevttohusaide gusto maiddái § 12-11.

§ 12-11. Priváhta muddenplánaevttohusaid meannudeapmi

Go gielda lea ožžon muddenplánaevttohusa, de galgá gielda farggamusat, ja maŋimusat ovdal go guoktenuppelot vahku leat vássán dahje eará áigemearri lea nohkan mii lea sohppojuvvon evttoheaddjiin, mearridit galgá go evttohus sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái ja meannuduvvot §§ 12-9 ja 12-10 njuolggadusaid vuođul. Gielda sáhttá seammás ovddidit molssaeavttot evttohusaid areála muddemii. Jus gielda ii gávnnat ahte sáhttá ovddidit evttohusa, de galgá evttoheaddji oažžut dieđu reivviin. Jus evttohus dávista gielddaplána areálaoassái dahje guovlomuddemii, de sáhttá gáibidit ahte evttohus ovddiduvvo áššin gielddastivrii.

§ 12-12. Muddenplána dohkkeheapmi

Go muddenplánaevttohus lea gárvásit meannuduvvon, de dat ovddiduvvo gielddastivrii mearrideapmái, vejolaččat molssaeavttuiguin. Áššečilgehusas galgá boahtit ovdan mo cealkámušat plánii ja plána váikkuhusat leat árvvoštallojuvvon, ja mo dat leat deattuhuvvon. Gielddastivra galgá dahkat mearrádusa maŋimusat guoktenuppelot vahku maŋŋágo plánaevttohus lea gárvásit meannuduvvon. Jus gielddastivra ii leat ovttaoaivilis evttohusain, de dat sáhttá sáddet evttohusa ruovttoluotta ođđa meannudeapmái. Viidáset plánabargui sáhttet addojuvvot láiddanjuolggadusat.
Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide dohkkehit uhcit muddenplánaid gielddalága njuolggadusaid vuođul go plána dávista gielddaplána areálaoasi rámmaide, ja go lea vássán uhcit go njeallje jagi dan rájes go gielddastivra dan dohkkehii.
Gielddastivrra loahpalaš mearrádusa muddenplána ektui lea vejolaš váidit, geahča § 1-9.
Go plána lea dohkkehuvvon, de galget plánaguovllu registarastojuvvon eanaeaiggádat ja láigolaččat, ja nu guhkás go vejolaš plánaguovllu eará vuoigatvuođaeaiggádat ja ránnját ge, go dat guoskkahuvvojit njuolgga, oažžut dieđu sierra reivve bokte. Dieđáhusas galget leat dieđut váidinvejolašvuođa ja váidináigemeari birra.
Plána oktan plánaválddahallamiin galgá almmuhuvvot uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket báikkis ja dat galgá almmuhuvvot elektrovnnalaš mediaid bokte.

§ 12-13. Vuosttaldeapmi ja departemeantta dohkkeheapmi

Vuosttaldeami várás muddenplánii gustojit §§ 5-4 rájes 5-6 rádjai. Jus vuosttaldeapmi čielgasit guoská plána ráddjejuvvon osiide, sáhttá gielddastivra dattetge mearridit ahte gielddaplána areálaoasi eará osiin galgá leat riekteváikkuhus.
Departemeanta mearrida galgá go vuosttaldeapmi váldojuvvot vuhtii ja sáhttá dan oktavuođas dahkat daid rievdadusaid muddenplánas maid dat gávnnaha dárbbašlažžan.
Departemeanta sáhttá, vaikke vel ii leat ge čuoččaldahttojuvvon vuosttaldeapmi, loahpahit plána osiid dahje dahkat daid rievdadusaid maid dat gávnnaha dárbbašlažžan, jus dat rihkku nationála beroštusaid dahje regionála plána. Dát gusto maiddái go plána rihkku gielddaplána areálaoasi. Gielda galgá leat ožžon vejolašvuođa ovddidit cealkámuša ovdalgo departemeanta dahká mearrádusa.
Departemeantta mearrádusa ii sáhte váidit.

§ 12-14. Muddenplána rievdadeapmi ja loahpaheapmi

Muddenplána ollisteapmái, rievdadeapmái ja loahpaheapmái gustojit seamma mearrádusat go ođđa plána ráhkadeapmái.
Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide dahkat uhcit rievdadusaid muddenplánas dahje mearridit ollistemiid muddenplána váldolinnjáin. Smávva rievdadusaid dahkan sáhttá fápmuduvvot hálddahussii.
Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, galgá ášši ovddiduvvot guoskevaš eiseválddiide, ja opmodagaid eaiggádat ja láigolaččat geaidda mearrádus guoská njuolgga, galget beassat addit cealkámuša. Geahča muđuid § 1-9.

§ 12-15. Muddenplánaevttohusa ja huksenohcama oktasaš meannudeapmi

Jus gielda ja priváhta bealli dan gávnnahit ulbmillažžan, de sáhttá huksenlohpeohcan meannuduvvot oktanaga muddenplána priváhta evttohusain. Dakkár diliin gustojit muddenplána njuolggadusat dieđiheami, cealkináigemeari, cealkima vuostáiváldi ja áššemeannudanáigemeriid birra goappašiid mearrádusaide. Plánaášši ja huksenášši mearrádusat dahkkojuvvojit sierra mearrádussan.

Kapihtal 13. Gaskaboddasaš gielddus doaibmabijuid vuostá

§ 13-1. Gaskaboddasaš gielddus doaibmabijuid vuostá

Go gielda dahje guoskevaš eiseváldi gávnnahit ahte guovlu berre plánejuvvot ođđasit, de dat sáhttet mearridit ahte opmodaga ásaheapmi dahje rievdadeapmi dahje doaibmabijut § 1-6 vuođul dahje eará doaibmabijut mat sáhttet váttásmahttit plánabarggu, eai sáhte álggahuvvot ovdalgo plánagažaldat lea loahpalaččat mearriduvvon.
Gielda sáhttá miehtat dasa ahte doaibmabidju mii lea namuhuvvon vuosttaš lađđasis, čađahuvvo go dat gieldda árvvoštallama vuođul ii váttásmahte plánema.
 Jus jurddašuvvon plána guoská areálii nuppástuhttima ja ođasmahttima várás deastaavádagain erenoamáš ovttasbargo- dahje eaiggátvugiid várás, geahča §§ 11-8 bustáva e ja 12-6, de sáhttá gielda maiddái mearridit ahte eanaeaiggát dahje vuoigatvuođaeaiggát ii sáhte gieldda mieđiheami haga háldet rievttálaččat opmodaga dakkár vugiin mii váttásmahttá dahje divruda plána čađaheami. Gielda galgá dakkár mearrádusa gulahit mii guoská guoskkahallojuvvon opmodagaide.

§ 13-2. Bistu ja áigemearri

Jus plánagažaldat ii leat loahpalaččat mearriduvvon maŋimusat njeallje jagi maŋŋágo gielddus lea mearriduvvon, de gielddus loahpahuvvo ja gulahuvvon mearrádus § 13-1 goalmmát lađđasa vuođul galgá sihkkojuvvot. Ovdalis sáddejuvvon evttohus ásahit dahje rievdadit opmodaga ja huksenlohpeohcamat váldojuvvojit dalán meannudeapmái ja mearrideapmái. Gielda sáhttá dakkár dilis mearridit opmodatrájáid ja vistti sajádaga, allodaga ja geavahanmeari.

§ 13-3. Áigemearreguhkideapmi

Gielda sáhttá erenoamáš diliin guhkidit áigemeari. Mearrádus ferte dahkkojuvvot ovdal áigemeari nohkama.
Áigemearreguhkideami oktavuođas sáhttá gielda dahje departemeanta mearridit ahte guoskkahallojuvvon eanaeaiggádat dalán dahje dihto áigemuttu rájes, ožžot vuoigatvuođa gáibidit lonisteami de go opmodat – dahje dan opmodaga oassi masa huksengielddus gusto – livččii muddejuvvon almmolaš johtalusguovlun, astoáiggeguovlun, oktasaš guovlun dahje guovlun mii lea almmuhuvvon nuppástuhttimii ja ođasmahttimii ja stáhta, regiovnna ja gieldda vistin ja hávde- ja urdnagárdin. § 15-2 mearrádusat galget geavahuvvot seamma láhkai.

§ 13-4. Stáhta huksen- ja juohkingielddus

Stáhta plánema oktavuođas §§ 6-3 ja 6-4 vuođul, dás maiddái regionála plánamearrádusa árvvoštallama vuođul, ja muđuid go erenoamáš sivat deaividit, sáhttá departemeanta dahkat mearrádusaid nu mo namuhuvvon § 13-1 vuosttaš lađđasis. Hálddahuslága §§ 16 ja 27 vuosttaš ja nuppi lađđasa mearrádusat gustojit dalle seamma láhkai guoskevaš gieldda ektui.

V. Doaibmabijuid ja plánaid váikkuhusčielggadusat eará lágaid vuođul

Kapihtal 14. Doaibmabijuid ja plánaid váikkuhusčielggadusat eará lágaid vuođul

§ 14-1. Doaibmaviidodat ja ulbmil

Dán kapihttala njuolggadusat gustojit dakkár doaibmabijuide eará lágaid vuođul, main sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii ja lagabut mearriduvvon suodjalanplánaide luonddugáhttenlága vuođul.
Mearrádusaid ulbmil lea fuolahit ahte deasta birrasii ja lundui vuhtiiváldojuvvo go doaibmabidju dahje plána ráhkkanahttojuvvo, ja go árvvoštallojuvvo sáhttá go doaibmabidju dahje plána čađahuvvot ja vejolaččat guđe eavttuid mielde.

§ 14-2. Čielggadanprográmmaid ja váikkuhusčielggadusaid ráhkadeapmi ja meannudeapmi

Dakkár doaibmabijuid ja plánaid oktavuođas, maidda mearrádusat gustojit, galgá nu árrat go vejolaš doaibmabiju dahje plána ráhkkanahttima oktavuođas, ráhkaduvvot dieđáhus mas lea čielggadanbarggu prográmmaevttohus. Evttohus galgá válddahallat doaibmabiju, čielggadandárbbu ja mielváikkuheami lážáldaga. Dieđáhus oktan prográmmaevttohusain galgá sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái ovdalgo prográmma dohkkehuvvo.
Ohcan dahje plánaevttohus oktan váikkuhusčielggadusain galgá ráhkaduvvot dohkkehuvvon čielggadanprográmma vuođul ja sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjojuvvot almmolaš geahčadeapmái.

§ 14-3. Čielggadančielggadusa vuhtiiváldin ášši mearrideamis

Mearrádusa áššečilgehusas dahje ákkasteamis galgá boahtit ovdan mo plánaevttohusa váikkuhusat dahje ohcan ja vuostáiváldojuvvon cealkámušat leat árvvoštallojuvvon, ja man muddui dát leat deattuhuvvon mearrádusas, erenoamážit molssaeavttuid válljemis. Ohcama dahje plána mearrádus oktan ákkastemiin galgá almmuhuvvot.
Mearrádusa oktavuođas galget árvvoštallojuvvot ja dárbbu mielde biddjojuvvot eavttut gozihan dihtii ja váidudan dakkár vejolaš negatiiva váikkuhusaid main lea stuorra mearkkašupmi. Eavttut galget boahtit ovdan mearrádusas.

§ 14-4. Váikkuhusčielggadusat rádjarasttideaddji váikkuhusaid oktavuođas

Jus doaibmabijuin dahje plánain mat meannuduvvojit dán kapihttala vuođul, sáhttet šaddat mearkkašahtti negatiiva birasváikkuhusat nuppi stáhtii, de galgá ovddasvástideaddji eiseváldi dieđihit dán stáhta guoskevaš eiseválddiide ja addit daidda vejolašvuođa leat mielde váikkuheamen plána- dahje čielggadanprosessii dáid mearrádusaid vuođul.

§ 14-5. Golut

Evttoheaddji máksá dieđáhusa ráhkadeami goluid ja maiddái čielggadanprográmma ja váikkuhusčielggadusa evttohusa ráhkadeami goluid.

§ 14-6. Láhkaásahus

Gonagas sáhttá láhkaásahusas addit mearrádusaid das guđe doaibmabijuide ja plánaide dát kapihtal galgá gustot ja aiddostahtti mearrádusaid čielggadanprográmmaid ja váikkuhusčielggadusaid birra.

Kapihtal 19. Sierralohpi

§ 19-1. Sierralohpeohcan

Sierralohpi gáibida ahte ohcan lea ákkastuvvon. Ovdalgo mearrádus dahkkojuvvo, galget ránnját oažžut dieđu nu mo § 21-3 dadjá. Dattetge ii dárbbašuvvo sierra dieđiheapmi go sierralohpeohcan ovddiduvvo oktanaga lohpeohcamiin kapihttala 20 vuođul, dahje go ohcan čielgasit ii guoskka ránnjá beroštusaide. Dat regionála ja stáhta eiseválddit geaidda ášševiidodat guoská njuolgga, galget beassat ovddidit cealkámuša ovdalgo addojuvvo sierralohpi plánain, plánagáibádusain ja § 1-8 gildosis.

§ 19-2. Sierralohpemearrádus

Gielda sáhttá addit bistevaš dahje gaskaboddasaš sierralobi dain mearrádusain, mat leat mearriduvvon dán lágas dahje dán lága vuođul. Sierralohpái sáhttet biddjojuvvot eavttut.
Sierralohpi ii sáhte addojuvvot jus deasttat daid mearrádusaid duogábealde main spiehkastuvvo, dahje deasttat lága ulbmilmearrádusas, mearkkašahtti láhkai olgguštuvvojit. Dan lassin fertejit ovddut sierralobi geažil leat čielgasit stuorát go heađuštusat go árvvoštallá ollislaččat. Áššemeannudannjuolggadusain ii sáhte oažžut sierralobi.
Sierralobi oktavuođas lágas ja láhkaásahusas galget sierralobi váikkuhusat dearvvašvuhtii, birrasii, sihkkarvuhtii ja beassanvejolašvuhtii deattuhuvvot erenoamážit.
Go árvvoštallojuvvo galgá go addojuvvot sierralohpi plánain, galget stáhta ja regionála rámmat ja ulbmilat deattuhuvvot erenoamážit. Ii ge gielda berre addit sierralobi plánain, lága mearrádusain plána birra ja § 1-8 gildosis go njuolgga guoskkahuvvon stáhta dahje regionála eiseváldi lea ovddidan negatiiva cealkámuša sierralohpeohcama birra.
Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit njuolggadusaid sierralobiid viidodahkii ja mearridit áigemeriid sierralohpeáššiid meannudeapmái.
Rievdaduvvon miessemánu 8. b. 2009-mannosaš lágain nr. 27.

§ 19-3. Gaskaboddasaš sierralohpi

Gaskaboddasaš sierralohpi sáhttá addojuvvot dihto áigodahkii dahje mearritkeahtes áigái. Go sierralohpeáigodat nohká dahje go ohcci gohččojuvvo dan dahkat, de ferte son dagatkeahttá goluid gildii jávkadit dahje rievdadit dan mii lea dahkkojuvvon, dahje loahpahit go lea addojuvvon gaskaboddasaš geavahanlohpi, dahje ollašuhttit dan gáibádusa mii lea biddjojuvvon maŋideami oktavuođas, ja jus nu gáibiduvvo, máhcahit ovddeš dillái.
Sierralohpi sáhttá dahkkojuvvot evttolažžan jus maiddái eaiggát dahje láigolaš iežas bealis dohkkeha dáid geatnegasvuođaid. Julggaštus sáhttá gáibiduvvot gulahuvvot. Dat lea čadnin opmodaga pántaeaiggádiidda ja eará vuoigatvuođaeaiggádiidda beroškeahttá das goas vuoigatvuohta lea ásahuvvon ja beroškeahttá das lea go julggaštus gulahuvvon.

§ 19-4. Sierralohpeeiseváldi

Gielddas lea váldi addit sierralobi.
Jus lea dárbu fuolahit nationála dahje dehálaš regionála beroštusaid ja deasttaid gáddeavádaga dahje várreguovlluid lagabui namuhuvvon osiin, de sáhttá Gonagas láhkaásahusas gaskaboddasaččat fápmudit regionála dahje stáhta orgánii válddi addit sierralobi dihto plánain, dahje dihto doaibmabidjošlájain.

Kapihtal 34. Fápmuiboahtin ja sirdásannjuolggadusat

§ 34-1. Fápmuiboahtin - plánaoassi

Láhka boahtá fápmui dan rájes go Gonagas mearrida.
Seamma áiggi rájes fámuhuhttojuvvo geassemánu 14. b. 1985-mannosaš plána- ja huksenláhka nr. 77 kapihtal I rájes VII-a rádjai.

§ 34-2. Sirdásanmearrádusat plánaoassái

Gonagas galgá nu fargga go vejolaš ja maŋimusat guokte jagi maŋŋágo láhka lea boahtán fápmui, bidjat ovdan dokumeantta mii válddahallá nationála vuordámušaid regionála ja gieldda plánemii, geahča § 6-1.
Ovdal vuosttaš jagi loahpa maŋŋá ođđa gielddastivrra ja fylkkadikki válljema, galgá gielda ráhkadit ja dohkkehit gieldda plánastrategiija § 10-1 vuođul ja fylkkagielda/regionála plánaeiseváldi galgá ráhkadit ja dohkkehit regionála plánastrategiija § 7-1 vuođul.
Gustovaš riikkapolitihkalaš njuolggadusat ja mearrádusat 1985-mannosaš plána- ja huksenlága § 17-1 vuođul gustojit ain. Dakkár njuolggadusaid ja mearrádusaid rievdadeapmi galgá dahkkojuvvot dán lága 6. kapihttala vuođul.
Gustojeaddji fylkkaplána, gielddaplána, dás maiddái gielddaplána areálaoassi, muddenplána ja ássanvisteplána gustojit dassážiigo dat rievdaduvvojit, loahpahuvvojit, molsojuvvojit dahje daid sadjái boahtá ođđa plána dán lága vuođul.
Ráddjehusat § 1-9 nuppi lađđasa vuosttaš dadjosa váidinvejolašvuođas, ja vejolašvuođas ovddidit vuosttaldeami § 5-5 maŋimus lađđasa vuođul, gustojit dušše dakkár plánamearrádussii mii lea dahkkojuvvon dán lága vuođul.
Mearrádusat geassemánu 14. b. 1985-mannosaš plána- ja huksenlága nr. 77 kapihttala VIII rájes kapihttala XXI rádjai ja mearrádusat mat leat addojuvvon daid vuođul, gustojit ain bággolonisteapmái, vuođđobargguide, refušuvdnii, ohcanmeannudeapmái, sankšuvnnaide, jna. plánaid oktavuođas mat leat ráhkaduvvon ovdalgo dát plána bođii fápmui.
Boarráset muddenplána ja ássanvisteplána leat ain vuođđun bággolonisteapmái bággolonisteami logi jagi áigemeari siskkobealde.
Eanadollui dárbbašlaš spiehkastat 1985-mannosaš plána- ja huksenlága § 17-2 goalmmát lađđasis nr. ovttas visttiid, huksehusaid, rusttegiid dahje gárddiid várás, gustojit ain dassážiigo leat dahkkojuvvon mearrádusat § 11-11 nr. 4 vuođul, muhto loahpahuvvojit almmatge njeallje jagi maŋŋá lága fápmuiboahtima.
Gieldda láhkaásahusat ja njuolggadusat gustojit dassážiigo go daid sadjái bohtet ođđa plánamearrádusat, láhkaásahusat dahje njuolggadusat. Dat gieldda njuolggadusat mat leat addojuvvon plána- ja huksenlága § 3, § 67 nr. 3, § 69 nr. 4, § 78 goalmmát lađđasa, § 85 goalmmát lađđasa ja § 91a vuosttaš lađđasa vuođul, fámohuvvet maŋimusat gávcci jagi maŋŋá dán lága fápmuiboahtima. Gielda sáhttá addit sierralobi njuolggadusain  kapihttala 19 njuolggadusaid vuođul.
Evttohus gielddaplána, muddenplána ja ássanvisteplána areálaoassin mii lei biddjojuvvon almmolaš geahčadeapmái go láhka bođii fápmui, sáhttá loahpalaččat meannuduvvot daid njuolggadusaid vuođul, mat gustojedje dalle go dat biddjojuvvojedje ovdan. Eará plánaide gustojit njuolggadusat dán lága vuođul.
Dakkár doaibmabijuid oktavuođas, mat gáibidit váikkuhusčielggadusa gustojeaddji lága kapihttala VII-a njuolggadusaid vuođul, ja go plánaprográmma lea dohkkehuvvon, sáhttá váikkuhusčielggadus válmmastuvvot dáid njuolggadusaid vuođul.
Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit dárkilet mearrádusaid dan birra mo geassemánu 14. b. 1985-mannosaš plána- ja huksenlága nr. 77 njuolggadusat galget doaibmat ovttas dán lága mearrádusaiguin.
Rievdaduvvon miessemánu 8. b. 2009-mannosaš lágain nr. 27.