Plána- ja huksenláhka

Vuosttaš oassi: Oppalaš oassi

Kapihtal 1. Oktasašmearrádusat

1-1. Lága ulbmil

Láhka galgá ovddidit guoddevaš ovdáneami buohkaide, servodahkii ja boahttevaš buolvvaide buorrin.

Plánen lága vuođul galgá veahkehit oktiiordnet stáhta, regionála ja gieldda bargamušaid ja bidjat vuođu mearrádusaide resurssaid geavaheami ja suodjaleami hárrái.

Huksenáššemeannudeapmi lága vuođul galgá sihkkarastit ahte doaibmabijut čađahuvvojit lágaid, láhkaásahusaid ja plánamearrádusaid mielde. Juohke doaibmabidju galgá čađahuvvot dohkálaččat.

Plánen ja mearrádus galget sihkkarastit rabasvuođa, ovddalgihtii vuorddehahttivuođa ja mielváikkuheami buot guoskkahallojuvvon beroštusaid ja eiseválddiid bealis. Guhkesáigásaš čovdosat galget deattuhuvvot, ja váikkuhusat birrasiidda ja servodagaide galget válddahuvvot.

Oppalaš hábmema strategiija galgá fuolahuvvot juohke huksendoaibmabiju plánemis ja gáibádusain. Seammá guoská mánáid ja nuoraid bajásšaddaneavttuid ja birrasiid estehtalaš hábmema vuhtiiváldimii.

1-2. Lága doaibmaviidodat

Go eará ii leat mearriduvvon, de gusto láhka oppa riikii, dás maiddái čázádagaide.

Mearraguovlluin gusto láhka ovtta mearramiilla rádjai vuođđolinnjáid olggobeallái.

Gonagas sáhttá mearridit ahte kapihtal 14 galgá gustot dihto doaibmabijuide mat čađahuvvojit ovtta mearramiilla vuođđolinnjáid olggobealde.

Gonagas sáhttá mearridit ahte láhka ollásit dahje muhtumassii galgá gustot Svalbárdii.

1-3. Doaibmabijut maidda láhka ii gusto

Láhka ii gusto dakkár bohcciide mearas, maiguin fievrriduvvo olju.

Dakkár rusttegiidda mat leat elektrihkalaš energiija fievrrideami dahje nuppástuhttima váras nu mo namuhuvvon energiijalága § 3-1 goalmmát lađđasis, gustojit dušše kapihttalat 2 ja 14.

1-4. Plána- ja hukseneiseválddiid bargamušat ja eará eiseválddiid geatnegasvuođat plána- ja hukseneiseválddiid ektui

Plána- ja hukseneiseválddit galget čađahit daid bargamušaid mat gullet sidjiide dán lága ja dasa gulli láhkaásahusaid vuođul, dás maiddái bearráigeahččat ahte plána- ja huksenláhka čuvvojuvvo gielddas.

Plána- ja hukseneiseválddit galget ovttasráđiid bargat eará almmolaš eiseválddiiguin main lea beroštupmi áššiin plána- ja huksenlága vuođul ja háhkat cealkámuša áššiin mat gullet guoskevaš eiseválddi áššesuorgái.

Son guhte almmolaš geahčadeamis fuobmá dakkár diliid mat rihkkot mearrádusaid mat leat dán lágas dahje mat leat addojuvvon dán lága vuođul, galgá farggamusat dieđihit dili plána- ja hukseneiseválddiide.

1-5. Plánaid váikkuhusat

Dakkár plána váikkuhus, mii lea mearriduvvon dán lága vuođul, viidásat plánemii, hálddašeapmái ja mearrádussii doaimma, huksema ja suodjaleami birra boahtá ovdan iešguđet plánašlája mearrádusain, gč.§§ 6-3, 8-2, 8-5, 11-3, 11-6 ja 12-4, dainna ráddjehusain mii boahtá ovdan § 21-7 viđat lađđasis.

Ođđa plána dahje stáhta dahje regionála plánamearrádus gosto vejolaš vuostálasvuođa dilis fámoleappot go boarráset plána dahje plánamearrádus seamma areálii jus eará ii leat mearriduvvon ođđa plánas dahje stáhta dahje regionála plánamearrádusas.

1-6. Doaibmabijut

Doaibmabidjun lága vuođul oaivvilduvvojit huksen, gaikun, rievdadeapmi, dás maiddái julggabealrievdadeamit, rievdaduvvon geavaheapmi ja eará doaibmabijut mat čatnasit visttiide, huksehusaide ja rusttegiidda, ja eanadatsisabahkkemat ja opmodatásaheapmi ja -rievdadeapmi, gč.§ 20-1 vuosttaš lađđasis a bustáva rájes n bustáva rádjai. Doaibmabidjun lohkkojuvvo maiddái eará doaibma ja areálageavahanrievdadeapmi mii rihkku areálaulbmiliid, plánamearrádusaid ja vuhtiiváldinavádagaid.

Dakkár doaibmabijuid álggaheapmi maidda dát láhka gusto, sáhttá dušše dalle čađahuvvot go dat ii rihko lága mearrádusaid ja daid láhkaásahusaid, gielddaplána areálaoasi ja muddenplána, gč. kapihttala 20 ohcanbákku ja lobi birra. Dát gusto maiddái go doaibmabidju ii leat ohcanbákkolaš  §§ 20-5 ja 20-6 vuođul.

Nubbi lađas ii gusto doaibmabijuide §§ 20-7 ja 20-8 vuođul várjalan veara objeavttaid birra sihkkarvuođalága vuođul.

 1-7. Plána- ja huksenášši oktasaš meannudeapmi

Rámmalohpeohcan sáhttá čuovvut muddenplánaevttohusa ja meannuduvvot oktanaga plánaevttohusain, gč. §§ 12-15 ja 21-4.

1-8. Gielddus čađahit doaibmabijuid jna. mearragáttiin ja čázádatgáttiin

Mearragátti ja čázádatgátti 100-mehteravádagas galgá adnojuvvot erenoamáš vuhtiivaldin luonddu- ja kulturbirrasii, olgoáibmoeallimii, eanadahkii ja eará dábálaš beroštusaide.

Eará doaibmabijut § 1-6 vuosttaš lađđasa vuođul go julggabealrievdadeamit, eai sáhte álggahuvvot lagabui meara go 100 mehtera eret gáddelinnjás go mihtida láskkodásis dábálaš ullin. Dát ii dattetge hehtte eanačuoldima huksejuvvon láigoviessosajis lonástusa bokte viessosadjeláigolága vuođul.

Gielddus nuppi lađđasa vuođul gusto nu guhká go eará huksenrádjá ii leat mearriduvvon gielddaplána areálaoasis dahje muddenplánas, gč. §§ 11-9 nr. 5 ja 12-7 nr. 2.

Gielddus nuppi lađđasa vuođul ii gusto doppe gos gielda gielddaplána areálaoasis lea suovvan hukset dárbbašlaš visttiid, uhcit rusttegiid ja rájuid mat galget leat ávkin eanadollui, boazodollui, guolástussii, akvakultuvrii dahje mearrajohtolahkii, gč. § 11-11 nr. 4.

Dakkár guovlluid várás čázádatgáttiin main lea mearkkašupmi luonddu-, kulturbiras- ja olgoáibmoeallinberoštusaide, galgá gielda gielddaplána areálaoasis § 11-11 nr. 5 vuođul árvvoštallat mearridit rájá eanemusat 100 mehtera čáhcerájás eret gos dihto mearriduvvon doaibmabijut jna. eai galgga leat lobálaččat.

1-9. Oktavuohta hálddahusláhkii ja váidagii

Hálddahusláhka gusto daid erenoamáš mearrádusaiguin, mat leat addojuvvon dán lágas.

Huksenáššis ii sáhte váidit diliid mat leat mearriduvvon čadni muddenplánas dahje sierralobi bokte dahje huksenášši ovdalis mearrádusain, ja main váidináigemearri dáid mearrádusaid ektui lea dievvan. Jus gávnnahuvvo ulbmillažžan, de lea vejolaš duohta gieđahallat váidaga dan sajis go dan hilgut.

Áššáigullevaš stáhta orgána, dás maiddái Sámediggi, regionála orgána ja gielda sáhttet váidit bođudoaibmabiju lága vuođul jus doaibmabidju guoská njuolgga guoskevaš eiseválddi áššesuorgái. Dát ii guoskka dattetge daidda plánaáššiide, main guoskevaš eiseváldi lea ožžon vejolašvuođa ovddidit vuosttaldeami.

Juohkehaččas lea vuoigatvuohta geahčadit dokumeanttaid almmolašvuođalága ja birasdiehtojuohkinlága vuođul ja lea guoskevaš eiseválddi luhtte vuoigatvuohta beassat oahpásmuvvat plánaid molssaevttot evttohusaide dán lága vuođul, dás maiddái daid dokumeanttaide mat leat adnojuvvon vuođđun plánaevttohusaide oktan daid spiehkastagaiguin mat čuvvot almmolašvuođalága §:s 13 dahje §:in 20 rájes 26 rádjai.

Departemeanta lea bođumearrádusaid váiddainstánsa dán lága vuođul.

Kapihtal 2. Gáibádus kártavuođu, báikáduvvon dieđuid jna. birra

2-1. Kárta ja báikáduvvon dieđut

Gielda galgá fuolahit ahte gávdno áigáduvvon almmolaš kártavuođđu daidda ulbmiliidda maid dát láhka gieđahallá. Stáhta galgá lágidit geavaheapmái nationála kártadieđuid buot gielddaide. Stáhta, regionála ja gieldda orgánat galget lágidit báikáduvvon dieđuid nu ahte dieđuid lea álki háhkat plána- ja huksenáššiid meannudeamis. Kártavuođu galgá maiddái sáhttit geavahit eará almmolaš ja priváhta áigumušaide.

Gielda sáhttá gáibidit ahte dat guhte ovddida plánaevttohusa dahje doaibmabidjoohcama, ráhkada dárbbu mielde kártta go galgá árvvoštallat evttohusa dahje ohcama. Gielda sáhttá geavahit dakkár kártta almmolaš kártavuođđun. Gielda sáhttá gáibidit ahte plánaevttohus, ohcan ja kárta galget lágiduvvot digitála hámis.

Gonagas sáhttá mearridit ahte galget álggahuvvot riikkaviidosaš dahje báikkálaš prošeavttat čohkken dihtii, dárkkistan dihtii, ođasmahttin dihtii dahje ollistan dihtii plána- ja huksenáššedieđuid ja almmolaš kártavuođu. Gonagas sáhttá geatnegahttit almmolaš orgánaid addit daid dieđuid mat dárbbašuvvojit prošeavtta čađaheapmái.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa kártta ja báikáduvvon dieđuid birra.

2-2. Gieldda plánaregisttar

Gielddain galgá leat plánaregisttar mii addá dieđuid gustojeaddji areálaplánaid ja eará mearrádusaid birra mat mearridit mo areálat galget geavahuvvot.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gieldda plánaregistara birra, dás maiddái elektrovnnalaš plánaregistara geavaheami birra.

2-3. Dieđut vuođđostruktuvrra birra eatnamis jna.

Son guhte eaiggáduššá vuođđostruktuvrra eatnamis, mearas ja čázádagas galgá duođaštit dakkár vuođđostruktuvrra sajusteami ja iešvuođaid vai dan sáhttá lokaliseret beaktilis ja sihkkaris vugiin.

Eaiggát galgá go jerrojuvvo dieđihit vuođđostruktuvrra sajusteami ja iešvuođaid sutnje geas lea áššálaš dárbu dieđuide. Dieđihangeasku gusto beroškeahttá jávohisvuođageaskkus, muhto ii guoskka dieđuide mat leat sihkkarvuođagraderejuvvon sihkkarvuođalága vuođul, dahje dieđuide objeavttaid birra mat leat klassifiserejuvvon sihkkarvuođalága vuođul. Son guhte oažžu dieđuid vuosttaš dadjosa vuođul, sáhtte dušše addit dieđuid viidáseappot go dasa lea áššálaš dárbu. Jus eaiggát oaivvilda ahte dihto barggu ii sáhte čađahit riskka haga bilidit vuođđostruktuvrra, de son galgá čájehit vuođđostruktuvrra sajusteami.

Son guhte barggadettiin almmustahttá vuođđostruktuvrra eatnamis, mearas dahje čázádagas, galgá duođaštit dieđuid vuođđostruktuvrra sajusteami ja iešvuođaid birra ja raporteret dieđuid guoskevaš eaiggádiidda.

Ii sáhte gáibidit mávssu dieđuid addimis, čájeheamis ja duođašteamis, muđui go boahtá ovdan láhkaásahusa viđat lađđasis ahte lea vejolaš gáibidit mávssu.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra guđe rusttegiidda guoská dát paragráfa, dakkár rusttegiid duođašteami ja dieđiheami birra ja áigemeriid birra dasa, dás maiddái addima ja čájeheami birra nuppi lađđasa vuođul, raporterema birra goalmmát lađđasa vuođul ja máksima birra njealját lađđasa vuođul.

2-4. Geatnegasvuohta dieđihit dieđuid ja raporteret eanaiskkademiid ja luondduvárračielggademiid birra

Son guhte lea čađahan eanaiskkadeami dahje luondduvárračielggadeami, galgá golmma mánu siste dieđihit dáhtaid ja raporttaid iskkadeamis dahje čielggadeamis elektrovnnalaččat dan eiseváldái mii registrere dakkár dáhtaid ja raporttaid, earret jávohisvuođageatnegasvuođa vuollásaš dieđuid ja dieđuid mat almmolašvuođalága § 10 goalmmát lađđasa njuolggadusaid vuođul eai galgga leat olámuttus interneahtas. Departemeanta sáhttá addi láhkaásahusa dieđihangeaskku viidodaga birra, maid dieđáhus galgá sisttisdoallat, gii galgá dieđihit, dieđiheami áigemeari meroštallama birra, gii lea registtareiseváldi, vejolašvuođa birra viidáseappot beassat geavahit dieđihuvvon dáhtaid ja raporttaid ja teknihkalaš gáibádusaid birra dieđihanbálvalusaide.

Registtareiseváldi galgá olámuddui lágidit dieđihuvvon dáhtaid ja raporttaid internehttii, earret dieđuid maidda vuosttaš dadjosa vuosttaš lađđasa dieđihangeasku ii gusto. Juohkehaš galgá nuvttá beassat geavahit dáhtaid ja raporttaid mat leat olámuttus.

Jus dieđihangeasku vuosttaš lađđasa vuođul ii čuovvuluvvo, dahje dieđihuvvon dáhtat dahje raporttat eai ollašuhte daid gáibádusaid mat leat mearriduvvon vuosttaš lađđasa vuođul, sáhttá registtareiseváldi mearridit njulgema ja bággosáhku hálddahuslága § 51 vuođul. Bággosáhkku čoggogoahtá go njulgemii mearriduvvon áigemearri rihkkojuvvo.

Registtareiseváldi sáhttá mearridit rihkkundivada hálddahuslága § 44 ja maŋisčuovvu paragráfaid vuođul sutnje gii eaktodáhtus dahje váruhisvuođas garvá ollašuhttimis vuosttaš lađđasa gáibádusaid, láhkaásahusas mearriduvvon geatnegasvuođaid addojuvvon vuosttaš lađđasa vuođul jus láhkaásahusas lea mearriduvvon ahte rihkkun sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada, dahje mearrádusa njulgema birra goalmmát lađđasa vuođul. Fitnodahkii sáhttá mearriduvvot rihkkundivat vuosttaš dadjosa vuođul go rihkkun čađahuvvo fitnodaga bealis. Loahpalaš mearrádus rihkkundivada birra lea vuođđun bággobearramii. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa rihkkundivada mearrideami ja mihtideami birra ja reanttuid birra.

Nubbi oassi: Plánaoassi

I. Álggaheaddji mearrádusat

Kapihtal 3. Bargamušat ja váldi plánemis

3-1. Bargamušat ja vuhtiiváldimat plánemis lága vuođul

§ 1-1 rámmaid siskkobealde galget plánat dán lága vuođul:

a.	mearridit ulbmiliid fysalaš, biraslaš, ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš ovddideapmái gielddain ja regiovnnain, čielggadit servodatlaš dárbbuid ja bargamušaid, ja čujuhit dasa mo bargamušaid sáhttá čađahit

b.	sihkkarastit eanaresurssaid, eanadaga kvalitehtaid ja árvvolaš eanadagaid ja kulturbirrasiid suodjaleami

c.	sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima luondduvuđđosa

d.	láhčit vejolašvuođaid árvoháhkamii, ealáhusovddideapmái ja doarvái viessohuksemii

e.	láhčit dilálašvuođaid nu ahte huksejuvvon birrasat, buorit ássanbirrasat ja buorit bajásšaddan- ja eallineavttut hábmejuvvojit vuohkkasit buot riikka osiin

f.	buoridit álbmoga dearvvašvuođa ja eastadit sosiála dearvvašvuođaerohusaid, ja váikkuhit rihkolašvuođa eastadeapmái

g.	vuhtiiváldit dálkkádagas unnidemiin dálkkádatgássaluoitima ja heivehemiin dálkkádatrievdamiidda, dás maiddái čovdosiid bokte energiijalágideami, areála ja fievrrideami oktavuođas

h.	ovddidit servodatsihkkarvuođa go dat eastada heaggamassima ja dearvvašvuođa- ja birasvahágiid ja vahágiid dehálaš vuođđostruktuvrii ja materiála árvvuide jna.

i.	láhčit dilálašvuođaid čázi birrajohtima ollislaš hálddašeapmái, dárbbašlaš vuođđostruktuvrrain.

Plánen gálgá ovddidit ollislašvuođa dan láhkai ahte guovllu suorggit, bargamušat ja beroštusat gehččojuvvojit gittalagaid go suorgeeiseválddiid, stáhtalaš, regionála ja gielddalaš orgánaid, priváhta organisašuvnnaid ja ásahusaid, ja almmolašvuođa gaskasaš bargamušat čovdojuvvojit oktiiordnemiin ja ovttasbargguin.

Plánema vuođus galget leat ekonomalaš ja eará resursaeavttut dan čađaheapmái eai ge dat galgga leat viidábut go lea dárbu.

Plánat galget leat veahkkin čađahit riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ja šiehtadusaid lága doaibmaviidodaga siskkobealde.

Mearriduvvon plánat galget leat oktasaš vuođđun gieldda, regionála, stáhta ja priváhta doibmii plánaguovllus.

3-2. Ovddasvástádus ja veahkki plánemis

Ovddasvástádus plánemis lága vuođul gullá gielddastivrraide, regionála plánaeiseválddiide ja Gonagassii, gč. §§ 3-3 rájes 3-7 rádjai.

Almmolaš orgánain ja priváhta olbmuin lea vuoigatvuohta ovddidit plánaevttohusaid §§ 3-7 ja 12-3 njuolggadusaid vuođul, gč. § 12-11.

Buot almmolaš orgánain lea vuoigatvuohta ja geatnegasvuohta searvat plánemii go dat guoská sin áššesuorgái dahje sin plánaide ja mearrádusaide, ja dat galget addit pláneneiseválddiide dieđuid main sáhttá leat mearkkašupmi plánemii. Dát guoská maiddái Sámediggái.

Stáhtahálddašeaddji galgá bearráigeahččat ahte gielddat ollašuhttet plánengeatnegasvuođa lága vuođul. Regionála plánaeiseváldi, mii lea fylkkagielda, galgá bagadit ja veahkehit gielddaid sin plánenbargamušaiguin.

3-3. Gieldda plánabargamušat ja plánenváldi

Gieldda plánema ulbmil lea láhčit vejolašvuođaid ovddideapmái ja oktiiordnejuvvon bargamuščađaheapmái gielddas hálddašettiinis iežas areálaid ja luondduresurssaid ja lážidettiinis vuođu gieldda, regionála, stáhta ja priváhta doaimma čađaheapmái.

Gielddastivra jođiha ieš gieldda plánema ja galgá fuolahit ahte plána- ja huksenláhka čuvvojuvvo gielddas. Gielddastivra galgá mearridit gieldda plánastrategiija, gielddaplána ja muddenplána. Gielda organisere gieldda plánema kapihttaliid 10 ja 12 vuođul ja ásaha daid lávdegottiid ja čađaha daid doaibmabijuid mat gávnnahuvvojit dárbbašlažžan plána čađaheapmái.

Gielddastivra galgá bearráigeahččat ahte ásahuvvo sierra ortnet fuolahan dihtii mánáid ja nuoraid beroštusaid plánemis.

Gielddastivra galgá sihkkarastit ahte gielddas lea dárbbašlaš plánafágalaš gelbbolašvuohta olámuttus.

3-4. Regiovnna plánabargamušat ja plánenváldi

Regionála plánema ulbmil lea movttiidahttit regiovnna fysalaš, biraslaš, dearvvašvuođalaš, ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš ovddideapmái.

Regionála plánaeiseváldi galgá fuolahit ja jođihit barggu regionála plánastrategiijain, regionála plánaiguin ja regionála plánamearrádusaiguin kapihttala 7 ja 8 njuolggadusaid vuođul. Regionála plánaeiseválddi gelbbolašvuođa mearridit regionála plána ii leat vejolaš sirdit dahje fápmudit eará orgánii.

Regionála plánaeiseváldi galgá fuolahit ahte das lea dárbbašlaš plánafágalaš gelbbolašvuohta plánaid ráhkadeapmái ja meannudeapmái ja plánafágalaš bagadandoaibma lága vuođul.

Fylkkadiggi lea regionála plánaeiseváldi.

3-5. Stáhta plánabargamušat ja plánenváldi

Stáhta plánanjuolggadusaid ja plánamearrádusaid ulbmil lea fuolahit nationála dahje regionála beroštusaid plánemis. Dása gullet nationála vuordámušat regionála ja gieldda plánemii, stáhta plánanjuolggadusaide, stáhta plánamearrádusaide ja stáhta areálaplánii.

Gonagasas lea ovddasvástádus plánendoaimmas ja dan jođiheamis nationála dásis.

Departemeanttas lea hálddahuslaš váldoovddasvástádus stáhta plánabargamušain lága vuođul ja dat galgá bargat dan ala ahte dat mearrádusat mat dahkkojit riikkalaččat, čuovvuluvvojit regionála ja gieldda plánemis.

Departemeanta galgá bearráigeahččat ahte regionála plánengeatnegasvuohta dán lága vuođul ollašuhtto.

3-6. Oktasaš plánenbargamušat

Stáhta ja regionála eiseváldi sáhttet ovttasráđiid bargagoahtit plánaiguin dán lága vuođul dakkár surggiin, main stáhtas, regionála plánaeiseválddis ja gielddain ovttas lea ovddasvástádus čoavdit plánabargamušaid main lea regionála dahje nationála mearkkašupmi, dás maiddái oktiiordnejuvvon areála- ja fievrridanplánema, stuorát oktilis luonddu- ja olggustallanguovlluid plánema gávpogiid ja čoahkkebáikkiid birra, oktiiordnejuvvon čáhceplánema ja riddoavádatplánema.

Gonagas mearrida láhkaásahusain guđe bargamušaide, surggiide ja eiseválddiide dát gusto, dás maiddái ahte plánaide stuorát boatkankeahtes luonddu- ja olggustallanguovlluid várás gávpogiid ja čoahkkebáikkiid birra sáhttet mearriduvvot oktasaš plánamearrádusat ealáhusdoaimmaheami ja johtolaga birra.

3-7. Plánaráhkkaneami sirdin stáhta dahje regionála eiseváldái

Stáhta dahje regionála eiseváldi sáhttá oasehasaid gaskasaš lagat šiehtadusa vuođul ollásit dahje muhtumassii váldit badjelasas daid bargamušaid mat gieldda plánahálddahusas ja regionála plánaeiseválddis leat plánabarggu organiseremis ja plánaevttohusa ráhkadeamis.

Jus guoskevaš eiseváldi ja gielda dahje regionála plánaeiseváldi eai gaskaneaset soaba mo plánabargu galgá organiserejuvvot, de dahká departemeanta mearrádusa.

Eiseválddit main lea ovddasvástádus stuorát johtalusrusttegiin ja teknihkalaš vuođđostruktuvrras, sáhttet ovttasráđiid plánaeiseválddiin lágidit ja ovddidit areálaplánaevttohusa dakkár doaibmabijuid várás ja mearridit bidjat dakkár plánaid almmolaš geahčadeapmái mearrádusaid vuođul mat gusket guoskevaš plánašládjii. Gustojeaddji gieldda dahje regionála plánastrategiijat galget árvvoštallot plánabarggu oktavuođas.

Gieldda miehtama vuođul sáhttá konsešuvdnaeiseváldi energiijalága vuođul sáddet guovlomuddenevttohusa bieggafápmorusttegiid oktavuođas gulaskuddamii ja lágidit evttohusa almmolaš geahčadeapmái muddenplánaid § 12-10 mearrádusaid vuođul.

Plánemii gusket muđuid guoskevaš plánašlájaid dábálaš meannudan- ja riekteváikkuhusnjuolggadusat.

Kapihtal 4. Oppalaš čielggadangáibádusat

4-1. Plánaprográmma

Buot regionála plánaid ja gielddaplánaid várás, ja daid muddenplánaid várás main sáhttet leat mearkkašahtti váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá oassin plánaálggaheami dieđiheamis ráhkaduvvot plánaprográmma plánabarggu vuođđun. Gonagas sáhttá láhkaásahusain spiehkastit plánaprográmmagáibádusas muddenplánaide.

Plánaprográmma galgá čilget áigumuša plánabargguin, plánaproseassain oktan áigemeriiguin ja oassálastiiguin, mielváikkuheami lágidemiin, erenoamážit daid joavkkuid ektui maidda dat soaitá erenoamážit guoskat, guđe molssaeavttut árvvoštallojuvvojit ja čielggademiid dárbbu. Plánaprográmmaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjo almmolaš geahčadeapmái oktanaga plánaálggaheami dieđihemiin. Dábálaččat mearrida plánaeiseváldi plánaprográmma.

Jus guoskevaš regionála ja stáhta eiseválddit plánaprográmmaevttohusa vuođul árvvoštallet ahte plána ja nationála dahje dehálaš regionála vuhtiiváldimat sáhttet šaddat vuostálagaid, de dat galgá boahtit ovdan cealkámušas plánaprográmmaevttohussii.

Jus plánas leat stuorra birasváikkuhusat eará stáhtii, de galgá plánaeiseváldi sáddet plánabarggu prográmmaevttohusa dán stáhta guoskevaš eiseválddiide nu ahte dat sáhttet buktit cealkámuša áššái.

4-2. Plánačilgehus ja váikkuhusčielggadus

Buot plánaevttohusain lága vuođul galgá almmolaš geahčadeami oktavuođas leat plánačilgehus mii válddaha plána ulbmila, váldosisdoalu ja váikkuhusaid, ja vel plána gaskavuođa daid rámmaide ja njuolggadusaide mat gusket guvlui.

Daid regionála plánaid ja gielddaplánaid oktavuođas main leat njuolggadusat dahje rámmat boahttevaš huksema várás ja daid muddenplánaid oktavuođas main sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá plánačilgehusas leat sierra árvvoštallan ja válddahus – váikkuhusčielggadus – das mo plána boahtá váikkuhit birrasii ja servodahkii.¹

Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa plánaprográmma, plánaválddahusa ja váikkuhusčielggadeami birra, dás maiddái daid plánaid meannudeami birra, main leat rádjarasttideaddji váikkuhusat.

4-3. Servodatsihkkarvuohta ja riska- ja raššivuođaanalysa

Huksenplánaid ráhkadettiin galgá plánaeiseváldi bearráigeahččat ahte riska- ja raššivuođaanalysa čađahuvvo plánaguovllus, dahje dat galgá ieš čađahit dakkár analysa. Analysa galgá čájehit buot riska- ja raššivuođadiliid main lea mearkkašupmi go árvvoštallá lea go areála heivvolaš huksemiidda, ja dakkár diliid vejolaš nuppástuvvamiidda maid plánejuvvon huksen dagaha. Guovllut main lea várra, riska dahje raššivuohta merkejuvvojit plánii vuhtiiváldinavádahkan, gč.§§ 11-8 ja 12-6. Plánaeiseváldi galgá areálaplánain mearridit dákkár mearrádusaid huksema birra avádahkii, dás maiddái gildosa, mii dárbbašuvvo eastadan dihtii vahága ja massima.

Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa riska- ja raššivuođaanalysaid birra.

Kapihtal 5. Oassálastin plánemii

5-1. Oassálastin

Juohkehaš gii ovddida plánaevttohusa, galgá láhčit dilálašvuođa mielváikkuheapmái. Gielda galgá bearráigeahččat ahte dat lea ollašuhtton dain plánaproseassain, maid eará almmolaš orgánat dahje priváhta olbmot čađahit.

Gielddas lea erenoamáš ovddasvástádus sihkkarastit ahte dat joavkkut, maidda ferte erenoamážit láhčit diliid, dás maiddái mánát ja nuorat, besset árjjalaččat leat mielde váikkuheamen. Joavkkuide ja berošteddjiide geat eai sáhte oassálastit njuolgga, galget sihkkarastot buorit vejolašvuođat mielváikkuheapmái eará láhkai.

5-2. Gulaskuddan ja almmolaš geahčadeapmi

Go láhka dás mearrida ahte plánaevttohus galgá sáddejuvvot gulaskuddamii, de evttohus galgá sáddejuvvot buot stáhta, regionála ja gieldda eiseválddiide ja eará almmolaš orgánaide, priváhta organisašuvnnaide ja ásahusaide, maidda evttohus guoská, cealkimii mearriduvvon áigemearis.

Go láhka dás mearrida ahte evttohus galgá biddjot almmolaš geahčadeapmái, de galgá uhcimusat okta evttohusgáhppálat leat olámuttus buohkaide, vai juohkehaš sáhttá vuodjut áššái. Go plánaevttohus almmuhuvvo, de galgá fuomášuhttot jus leat molssaevttot evttohusat plánii mat eai leat almmuhuvvon dahje eai almmuhuvvo. Jus leš nu de galgá dieđihuvvot ahte daid lea vejolaš geahčadit plánaeiseválddi kantuvrras.

Buot plánaproseassa muttuin galgá láhččojuvvot elektrovnnalaš oahpásmahttimii ja gulahallamii.

Dárkilat gáibádusat gulaskuddamii ja almmolaš geahčadeapmái bohtet ovdan iešguđet plánaášši mearrádusain.

5-3. Regionála plánaforum

Juohke regiovnnas galgá leat regionála plánaforum. Plánaforumis galget stáhta, regionála ja gieldda beroštusat čielggaduvvot ja geahččaluvvot oktiiheivehuvvot regionála ja gieldda plánabarggu oktavuođas.

Regionála plánaeiseváldi ásaha regionála plánaforuma. Dat stáhta ja regionála orgánat ja gielddat maidda guoskevaš ášši guoská, galget oassálastit. Guoskevaš beroštusaid eará ovddasteaddjit sáhttet bovdejuvvot searvat plánaforuma čoahkkimiidda.

Regionála plánaeiseválddis lea ovddasvástádus jođihit plánaforuma ja doaibmat dan čállingoddin.

5-4. Váldi ovddidit vuosttaldeami plánaevttohussii

Áššáiguoski stáhta ja regionála orgána sáhttá ovddidit vuosttaldeami gielddaplánaevttohusa areálaoassái ja muddenplánii dakkár áššiin, main lea nationála dahje stuorra regionála mearkkašupmi, dahje main eará sivaid geažil lea stuorra mearkkašupmi guoskevaš orgána áššesuorgái.

Eará gielddain lea vuosttaldanvejolašvuohta go plánas lea stuorra mearkkašupmi gieldda ássiide, gieldda ealáhusaide dahje luonddu- dahje kulturbirrasii, dahje gieldda iežas doibmii dahje plánemii.

Sámediggi sáhttá ovddidit vuosttaldeami dakkár plánaid vuostá main lea stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrii dahje ealáhusdoaimmaheapmái.

Jus plánaevttohus gártá vuostálagaid mearrádusaiguin lágas, láhkaásahusas, stáhta plánanjuolggadusain dahje regionála plánamearrádusain, dahje bajimus plánain, de sáhttá ovddidit vuosttaldeapmi.

Kapihtal 6. Stáhta plánanjuolggadusat ja plánamearrádusat

6-1. Nationála vuordámušat regionála ja gieldda plánemii

Ovddidan dihtii guoddevaš ovdáneami galgá Gonagas juohke njealját jagi ráhkadit dokumeantta mas bohtet ovdan vuordámušat regionála ja gieldda plánemii. Dat galgá čuovvuluvvot plánemis dán lága vuođul ja biddjot vuođđun stáhta oassálastimii.

6-2. Stáhta plánanjuolggadusat

Gonagas sáhttá mearridit stáhta plánanjuolggadusaid oppa riikii dahje geográfalaččat ráddjejuvvon guvlui.

Stáhta plánanjuolggadusat galget biddjot vuođđun:

a.	stáhta, regionála ja gieldda plánemii dán lága vuođul,

b.	bođumearrádusaide maid stáhta, regionála ja gieldda orgánat dahket dán lága vuođul dahje eará lágaid vuođul.

Stáhta evttohan plánanjuolggadusat galget sáddejuvvot gulaskuddamii guđa vahku cealkináigemeriin ovdalgo dat dohkkehuvvojit as.

Departemeanta galgá almmuhit stáhta plánanjuolggadusaid buot guoskevaš almmolaš orgánaide, berošteaddji organisašuvnnaide ja ásahusaide, ja almmolašvuhtii.

6-3. Stáhta plánamearrádusat

Go lea dárbu, fuolahan dihtii nationála dahje regionála beroštusaid, sáhttá Gonagas maŋŋá go lea ráđđádallan guoskevaš gielddaiguin ja regionála plánaeiseválddiiguin eanemusat logi jagi áigodahkii mearridit gildosa dan vuostá ahte lagabut ráddjejuvvon geográfalaš guvlui, dahje oppa riikii, čađahuvvojit erenoamážit namuhuvvon huksen- ja rusttetdoaibmabijut almmá departemeantta mieđiheami haga, dahje mearridit ahte dakkár doaibmabijuid dakkár mieđiheami haga dušše sáhttá álggahit nu mo boahtá ovdan gielddaplána dahje muddenplána čadni areálaoasis dán lága vuođul. Gonagas sáhttá guhkidit gildosa viđain jagiin hávil.

Ovdalgo mearrádus dahkko, galgá mearrádusevttohus sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjot almmolaš geahčadeapmái guoskevaš gielddain guđa vahku cealkináigemeriin, ja dahkkot olbmuid olámuddui uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket báikkis, ja elektrovnnalaš mediain.

Stáhta plánamearrádusat galget maŋŋá dohkkeheami almmuhuvvot Norsk Lovtidend áigečállagis ja oahpásmahttot buot almmolaš orgánaide, berošteaddji organisašuvnnaide ja ásahusaide, ja almmolašvuhtii.

6-4. Stáhta areálaplána

Go dehálaš stáhta dahje regionála huksen-, rusttet- dahje suodjalandoaibmabijuid čađaheapmi dan dahká dárbbašlažžan, dahje go eará servodatlaš vuhtiiváldimiid geažil lea dárbu, de sáhttá departemeanta ávžžuhit guoskevaš gieldda ráhkadit areálaoasi gielddaplánii dahje muddenplánii lága kapihttaliid 11 ja 12 vuođul.

Seamma eavttuiguin sáhttá departemeanta ieš ráhkadit ja dohkkehit dakkár plána. Departemeanta váldá dalle gielddastivrra válddi. Guoskevaš gielda lea geatnegahtton veahkehit departemeantta dán barggus dárbbu mielde.

Departemeanta sáhttá bođuáššis mearridit ahte loahpalaš konsešuvdna fápmobuvttadanrusttegiidda energiijalága, čáhceresursalága dahje čázádatbuođđunlága vuođul galgá almmá mange haga doaibmat stáhta areálaplánan. Dat ii gusto bieggafápmorusttetkonsešuvdnii gáttis energiijalága § 3-1 vuođul.

Departemeantta mearrádusa dán lađđasa vuođul ii sáhte váidit.

III. Regionála plánen

Kapihtal 7. Regionála plánastrategiija

7-1. Regionála plánastrategiija

Regionála plánaeiseváldi galgá uhcimusat oktii juohke válgaáigodagas, ja maŋimusat ovdalgo jahki lea vássán maŋŋá iežas vuođđudeami, ráhkadit regionála plánastrategiija ovttasráđiid daid gielddaiguin, stáhta orgánaiguin, organisašuvnnaiguin ja ásahusaiguin maidda plánabargu guoská.

Plánastrategiija galgá čilget dehálaš regionála ovdánandovdomearkkaid ja hástalusaid, árvvoštallat guhkesáigásaš ovdánanvejolašvuođaid ja árvvoštallat guđe áššit galget meannuduvvot viidáset regionála plánemis.

Regionála plánastrategiija galgá visogovalaččat čájehit mo vuoruhuvvon plánabargamušat galget čuovvuluvvot ja mo oassálastin plánabargui galgá čađahuvvot.

Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa regionála plánema iešguđet osiid sisdoalu ja lágideami birra.

7-2. Regionála plánastrategiija meannudeapmi ja váikkuhus

Regionála plánastrategiijaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjo almmolaš geahčadeapmái. Áigemearri ovddidit cealkámušaid galgá leat uhcimusat guhtta vahku. Regionála plánaeiseváldi mearrida plánastrategiija.

Stáhta ja regionála orgánat ja gielddat sáhtte bidjat regionála plánastrategiija vuođđun regiovnna viidásat plánabargui.

Kapihtal 8. Regionála plána ja plánamearrádus

8-1. Regionála plána

Regionála plánaeiseváldi galgá ráhkadit regionála plánaid daidda gažaldagaide mat leat mearriduvvon regionála plánastrategiijas.

Gonagas sáhttá gohččut ráhkadit regionála plána dihto doaibmasurggiide, fáttáide dahje geográfalaš guovlluide ja láhkaásahusa bokte dárkileappot mearridit sisdoalu ja organiserema ja galgá go Gonagas dohkkehit plána.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahus teknihkalaš kvalitehtagáibádusaid birra regionála plánaide ja areálaavádagaid juohkima birra.

Regionála plánii galgá ráhkaduvvot doaibmaprográmma man mielde plána čađahuvvo.

Regionála plánaeiseváldi galgá dohkkehit doaibmaprográmma. Ođasmahttindárbu galgá árvvoštallojuvvot jahkásaččat.

8-2. Regionála plána váikkuhus

Regionála plána galgá biddjot vuođđun regionála orgánaid doibmii ja regiovnna gielddalaš ja stáhtalaš plánemii ja doibmii.

8-3. Regionála plána ráhkadeapmi

Regionála plánaeiseváldi galgá ovttasráđiid guoskevaš almmolaš eiseválddiiguin ja organisašuvnnaiguin ráhkadit regionála plána. Stáhta orgánain ja gielddain lea vuoigatvuohta ja geatnegasvuohta oassálastit plánemii go dat guoská sin doaibmaviidodahkii dahje sin plánaide ja mearrádusaide.

Regionála plánaeiseváldi ráhkada plánaprográmmaevttohusa ovttasráđiid guoskevaš gielddaiguin ja stáhta eiseválddiiguin, gč. § 4-1. Plánaprográmmaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjo almmolaš geahčadeapmái uhcimusat guđa vahku cealkináigemeriin. Regionála plánaeiseváldi dohkkeha plánaprográmma.

Regionála plána evttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjo almmolaš geahčadeapmái uhcimusat guđa vahku cealkináigemeriin. Regionála plánat oktan njuolggadusaiguin dahje boahttevaš huksema rámmaiguin galget sisttisetdoallat sierra árvvoštallama ja válddahusa dain váikkuhusain mat plánas leat birrasii ja servodahkii, gč. § 4-2 nuppi lađđasa.

8-4. Regionála plána dohkkeheapmi

Regionála plánaeiseváldi dohkkeha regionála plána loahpalaš doibmii bidjamiin jus ášši ii ovddiduvvo departementii nuppi lađđasa mearrádusa vuođul, dahje jus eará ii čuovo § 8-1 nuppi lađđasa láhkaásahusas. Gielddat, stáhtahálddašeaddji ja guoskevaš stáhta orgánat galget oažžut dieđu mearrádusa birra. Okta gáhppálat plánas sáddejuvvo departementii diehtun.

Jus stáhta orgánas iežas ovddasvástádussuorggis nationála dahje stáhta beroštusaid geažil, dahje gielddas masa plána guoská njuolgga, leat mearkkašahtti ákkat plána ulbmiliid dahje njuolggadusaid vuostá, de dat sáhttet gáibidit ahte ášši ovddiduvvo departementii, mii sáhttá dahkat rievdadusaid mat adnojuvvojit dárbbašlažžan. Seamma láhkai lea regionála plánamearrádusaid dohkkeheami oktavuođas § 8-5 vuođul. Go plána lea dohkkehuvvon, lea fylkkagieldda ovddasvástádus čielggadit leat go vuosttaldeami fámus ja vejolaččat sáddet plána viidáseappot departementii.

Vaikke vel ášši ii ovddiduvvo ge departementii ovddit lađđasa vuođul, de sáhttá departemeanta, maŋŋá go regionála plánaeiseváldi lea ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša áššis, dahkat rievdadusa plánas nationála beroštusaid geažil. Regionála plánaeiseváldi ferte leat ožžon dieđu dan birra ahte plána rievdaduvvo maŋimusat golbma mánu maŋŋá go departemeanta lea vuostáiváldán dan.

8-5. Regionála plánamearrádus

Regionála plánaeiseváldi sáhttá mearridit regionála plánamearrádusa mii čatnasa daid regionála plána areálageavaheami njuolggadusaide mat galget fuolahit nationála dahje regionála vuhtiiváldimiid ja beroštusaid. Mearrádus sáhttá mearridit ahte eanemusat logi jagi áigodahkii mearriduvvo gielddus čađahit erenoamážit namuhuvvon huksen- dahje rusttetdoaibmabijuid almmá mieđiheami haga lagabui ráddjejuvvon geográfalaš guovlluin, dahje mearridit ahte dakkár doaibmabijuid almmá dakkár mieđiheami haga lea vejolaš čađahit dušše dán lága vuođul dohkkehuvvon areálaplána mielde.

Regionála plánamearrádusa evttohus galgá ráhkaduvvot ja meannuduvvot §§ 8-3 ja 8-4 njuolggadusaid vuođul, ja sáhttá ovddiduvvot regionála plána ráhkadeami oktavuođas.

Regionála plánaeiseváldi sáhttá, maŋŋá go lea ráđđádallan stáhtahálddašeddjiin ja guoskevaš gielddaiguin, guhkidit gildosa viđain jagiin hávil.

Regionála plánaeiseváldi sáhttá addit mieđáhusa čađahit doaibmabijuid maidda regionála plánamearrádus gusto maŋŋá ráđđádallama stáhtahálddašeddjiin ja guoskevaš gielddaiguin.

Regionála plánamearrádus galgá almmuhuvvot Norsk Lovtidend čállagis ja elektrovnnalaš mediain. Okta gáhppálat plánamearrádusas galgá sáddejuvvot departementii, stáhtahálddašeaddjái ja guoskevaš gielddaide ja stáhta eiseválddiide.

Kapihtal 9. Gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu

9-1. Gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu

Guokte dahje eanet gielddat berrejit ovttasbargat plánemiin dán lága vuođul go lea ulbmillaš oktiiordnet plánema gielddarájáid rastá. Ovttasbargui sáhttet gullat buot gieldda plánašlájat.

Gielddaidgaskasaš plánaovttasbarggu sáhttá álggahit regionála plánastrategiija čađahemiin. Regionála plánaeiseváldi dahje stáhta eiseválddit sáhttet ávžžuhit gielddaid álggahit dakkár ovttasbarggu mii adno dárbbašlažžan go galgá fuolahit vuhtiiváldimiid ja čoavdit bargamušaid main lea mearkkašupmi olggobeallái ovttaskas gieldda.

Go adno dárbbašlažžan fuolahit ja čoavdit nationála ja dehálaš regionála vuhtiiváldimiid ja bargamušaid, sáhttá departemeanta gohččut gielddaid álggahit dakkár plánaovttasbarggu. Dás sáhttá maiddái mearriduvvot plánaovttasbarggu organiserema, guđe bargamušaide ovttasbargu galgá guoskat ja guđe geográfalaš guovlluide dat galgá guoskat. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkko, de galget guoskevaš gielddat beassat buktit cealkámuša.

9-2. Organiseren

Plánaovttasbarggu jođiha stivra mas leat seamma ollu ovddasteaddjit juohke gielddas, jus gielddat eai leat šiehtadan eará. Earretgo gielddat leat mearridan eará, mearrida stivra ieš njuolggadusaid iežas bargui ja organisere plánabarggu nu mo dat gávnnaha ulbmillažžan.

Gonagas sáhttá láhkaásahusain mearridit gielddaidgaskasaš plánaovttasbarggu organiserema.

9-3. Plánaproseassa ja plánasisdoallu

Plánaprosessii ja plána sisdollui gustojit guoskevaš plánašlája njuolggadusat, gč. kapihttaliid 11 ja 12. Juohke gielddas lea ovddasvástádus čuovvut iežas suorggi áššemeannudannjuolggadusaid.

Oassálasti gielddat sáhttet fápmudit stivrii válddi dahkat dakkár mearrádusaid plánaproseassa oktavuođas, mat leat biddjon gildii lága vuođul.

Juohke gielddastivra dohkkeha loahpalaš plánamearrádusa iežas guvlui.

9-4. Sirdin regionála plánii

Gielddaid eanetlohku sáhttá vaikke goas ávžžuhit regionála plánaeiseválddi váldit badjelasas plánabarggu regionála plánan, dan plánabarggu vuođul mii dan rádjai lea čađahuvvon.

Regionála plánaeiseváldi ja stáhta eiseváldi sáhttet ávžžuhit gielddaid joatkit barggu regionála plánan go adnojuvvo dárbbašlažžan nu ahte lea vejolaš fuolahit vuhtiiváldimiid ja čoavdit bargamušaid main lea mearkkašupmi olggobeallái ovttaskas gieldda. Gielddaid eanetlohku sáhttá miehtat dasa.

Departemeanta sáhttá mearridit ahte plánabargu galgá jotkojuvvot regionála plánan. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, de galget gielddat leat ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša.

9-5. Sierramielalašvuohta

Jus gielddain lea sierramielalašvuohta dievaslaš plánaevttohusa sisdoalu dáfus, de sáhttá stivra dahje ovttaskas gielda ávžžuhit stáhtahálddašeaddji dahje regionála plánaeiseválddi čađahit soabahallama.

Gielda sáhttá golmma mánu čálalaš dieđihemiin loahpahit plánaovttasbarggu. Eará gielddat sáhttet joatkit plánaovttasbarggu dan guovllu várás mii sidjiide gullá.

Departemeanta sáhttá gohččut ovttaskas gieldda joatkit ovttasbarggu.

9-6. Čađaheapmi ja rievdadeapmi

Gielddaidgaskasaš plánaovttasbarggu oasehasat berrejit dahkat šiehtadusa daid plánaid čađaheami birra, mat leat dohkkehuvvon dakkár ovttasbarggu vuođul, go lea dárbu oktiiordnet váikkuhangaskaomiid geavaheami čađaheami várás.

Jus gielda dahje regionála plánaeiseváldi ovttabeallásaččat háliida rievdadit plána dán kapihttala vuođul, de galget eará oassálastit ja guoskevaš oasehasat oažžut čálalaš dieđu dan birra ovdalgo plánabargu álggahuvvo.

9-7. Regiovnnaid- ja gielddaidgaskasaš plánaovttasbargu

Dán kapihttala njuolggadusat gustojit seamma láhkai dan plánaovttasbargui masa servet okta dahje eanet regiovnnat ja dan plánaovttasbargui masa servet okta dahje eanet gielddat.

Departemeanta sáhttá geatnegahttit dakkár plánaovttasbargui mii lea dárbbašlaš go galgá čoavdit plánenbargamušaid stuorát guovllu várás oktasaččat. Dás sáhttá departemeanta addit mearrádusaid ovttasbarggu ulbmila birra, guđe bargamušaide ovttasbargu galgá guoskat, guđe geográfalaš guvlui dat galgá guoskat, dárbbašlaš ovttasbargoorgánaid organiserema birra, ja stáhta oassálastima birra. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, de galget guoskevaš regiovnnat ja gielddat leat ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša.

Gieldda plánen

Kapihtal 10. Gieldda plánastrategiija

10-1. Gieldda plánastrategiija

Gielddastivra galgá uhcimusat oktii jahkái juohke válgaáigodagas, ja maŋimusat jagi maŋŋá iežas vuođđudeami, ráhkadit ja dohkkehit gieldda plánastrategiija. Plánastrategiijas berrejit leat ságaškuššojuvvon dat gieldda strategalaš válljemat, mat čatnasit servodatovddideapmái, dás maiddái guhkesáigásaš areálageavaheapmi, birashástalusat, suorggi doaibma ja gieldda plánadárbbu árvvoštallan válgaáigodahkii.

Gielda galgá gieldda plánastrategiijabarggus háhkat oainnuid stáhta ja regionála orgánain ja ránnjágielddain. Gielda berre maid láhčit dilálašvuođaid viiddes oassálastimii ja almmolaš digaštallamii vuođđun meannudeapmái. Gielddastivrra mearrádusevttohus galgá almmuhuvvot uhcimusat 30 beaivvi ovdal gielddastivrra meannudeami.

Meannudeamis galgá gielddastivra árvvoštallat galgá go gustojeaddji gielddaplána dahje oasit das ođasmahttojuvvot, dahje galgá go plána jotkojuvvot rievdadusaid haga. Gielddastivra sáhttá dás árvvoštallat lea go dárbu álggahit barggu ođđa areálaplánaiguin válgaáigodagas, dahje berre go gustojeaddji plánaid ođasmahttit dahje loahpahit.

Gieldda plánastrategiija ráhkadeami ja meannudeami sáhttá ovttastahttit gielddaplána álggahanbargguin ja leat oassi das, gč. kapihttala 11.

Kapihtal 11. Gielddaplána

11-1. Gielddaplána

Gielddas galgá leat ollislaš gielddaplána mas lea mielde servodatoassi oktan doaibmaosiin ja areálaosiin.

Gielddaplána galgá fuolahit sihke gieldda, regionála ja nationála ulbmiliid, beroštusaid ja bargamušaid, ja berre fátmmastit buot gieldda dehálaš ulbmiliid ja bargamušaid. Gielddaplána vuolggasadjin galgá leat gieldda plánastrategiija ja dat galgá bidjat stáhta ja regionála eiseválddiid njuolggadusaid ja gohččosiid vuođđun.

Gielddaoasseplána sáhttá ráhkadit dihto guovlluide, fáttáide dahje doaibmasurggiide.

Gielddaplánas galgá leat doaibmaoassi mii čujuha mo plána galgá čuovvuluvvot njealji boahttevaš jagi dahje eanet jagiid, ja ođasmahttot jahkásaččat. Ekonomiijaplána gielddalága § 44-2 a bustáva vuođul sáhttá leat mielde doaibmaoasis.

Gonagas sáhttá addit láhkaásahus:

a.	gielddaplána areálaoasi oppalaš mearrádusaid sisdoalu birra, gč. § 11-9

b.	areálaulbmila oasseulbmiliid birra, gč. §§ 11-7 ja 12-5

c.	gielddaplána meannudeami birra, gč. §§ 11-12 rájes 11-17 rádjai

d.	gielddalága vuođul gielddaplána ja ekonomiijaplána servodatoasi oktiiordnejuvvon čađaheami birra, gč. §§ 11-2 rájes 11-12 rádjai.

11-2. Gielddaplána servodatoassi

Gielddaplána servodatoassi galgá árvvoštallat guhkesáiggi hástalusaid, ulbmiliid ja strategiijaid gielddaservodaga várás ollislaččat ja gieldda várás organisašuvdnan. Das berrejit gieldda ovddideami molssaevttot strategiijat leat válddahuvvon ja árvvoštallon.

Gielddaplána servodatoassi galgá leat vuođđun gieldda surggiid plánaide ja doaimmaide. Dat galgá addit njuolggadusaid dasa mo gieldda iežas ulbmilat ja strategiijat galget čađahuvvot sihke gielddalaš doaimmas ja eará almmolaš orgánaid ja priváhta olbmuid mielváikkuheami oktavuođas.

Gielddaoasseplánain mat leat fáttáid dahje doaibmasurggiid várás, galgá leat doaibmaoassi mii čujuha mo plána galgá čuovvuluvvot boahtte njealji jagi dahje guhkit áiggi. Doaibmaoassi galgá ođasmahttot juohke jagi.

Gielddaplána servodatoasi ráhkadeapmái ja dohkkeheapmái gustojit §§ 11-12 rájes 11-15 rádjai.

11-3. Gielddaplána servodatoasi váikkuhus

Gielddaplána servodatoassi gálgá leat vuođđun gieldda iežas doibmii ja stáhta ja regionála eiseválddiid doibmii gielddas.

Gielddaplána doaibmaoassi lea vuođđun dasa mo gielda vuoruha resurssaid, plánen- ja ovttasbargobargamušaid ja konkretisere doaibmabijuid gieldda ekonomalaš rámmaid siskkobealde.

11-4. Gielddaplána servodatoasi ja gielddaoasseplána revišuvdna ja doaibmaplána jahkásaš ođasmahttin

Gielddaplána servodatoasi ja gielddaoasseplánaid ođasmahttima oktavuođas gustojit mearrádusat gieldda plánastrategiija birra, gč. § 10-1, ja gielddaplána meannudeami birra, gč. §§ 11-12 rájes 11-15 rádjai.

Gielddaplána doaibmaoasi jahkásaš ođasmahttima oktavuođas, gč. § 11-1, galgá gielda viežžat oainnuid guoskevaš stáhta ja regionála orgánain ja earáin geain lea ovddasvástádus doaibmaoasi doaibmabijuid čađaheamis. Gielddastivrra mearrádusevttohus galgá almmuhuvvot uhcimusat 14 beaivvi ovdal gielddastivrra meannudeami.

11-5. Gielddaplána areálaoassi

Gielddas galgá leat areálaplána olles gieldda várás (gielddaplána areálaoassi) mii čájeha boahttevaš servodatovddideami ja areálageavaheami oktavuođa. Areálaplánaid sáhttá ráhkadit osiide gieldda guovllus.

Gielddaplána areálaoassi galgá čájehit areálahálddašeami mihtilmasvuođaid ja daid ođđa doaibmabijuid ja ođđa areálageavaheami rámmaid ja eavttuid, mat sáhttet čađahuvvot, ja guđe dehálaš vuhtiiváldimat galget fuolahuvvot areálaid hálddašeami oktavuođas. Gielddaplána areálaoassi galgá sisttisdoallat plánakártta, mearrádusaid ja plánaválddahusa main bohtet ovdan mo nationála ulbmilat ja njuolggadusat, ja areálageavaheami bajimus plánat, leat fuolahuvvon.

Plánakárta galgá dárbbu mielde čájehit areálaid geavaheami ja suodjaleami váldoulbmiliid ja vuhtiiváldinavádagaid.

Gielda sáhttá iežas dárbbu árvvoštallama vuođul aiddostahttit gielddaplána areálaoasi olles gieldda guovllu várás dahje gieldda guovllu osiid várás ja das galget areálageavaheami, vuhtiiváldiavádagaid ja mearrádusaid vuolleulbmilat leat čujuhuvvon lagabui, gč. §§ 11-7 rájes 11-11 rádjai.

11-6. Gielddaplána areálaoasi riekteváikkuhus

Gielddaplána areálaoassi mearrida guovllu boahttevaš areálageavaheami ja gielddastivrra mearrádusa bokte dat čatná daid ođđa doaibmabijuid dahje daid dálá doaibmabijuid viiddideami, mat leat namuhuvvon §:s 1-6. Plána gusto gielddastivrra mearrideami rájes, jus departemeanta ii galggaš mearridit ášši § 11-16 vuođul.

Doaibmabijut § 1-6 vuođul eai galgga rihkkut plána areálaulbmila ja oppalaš mearrádusaid, eai ge mearrádusaid mat čatnasit areálaulbmilii ja vuhtiiváldinavádagaide.

Daid dáhpáhusain go ii gusto dahje ii leat gáibiduvvon muddenplána, gč. § 12-1 nuppi lađđasa, galgá gielddaplána areálaoassi čuvvojuvvot lohpeohcama mearrádusa vuođul dahje daid doaibmabijuid dulkoma vuođul, mat bohtet ovdan §§ 20-2 rájes 20-5 rádjai njuolggadusain.

11-7. Gielddaplána areálaoasi areálaulbmil

Gielddaplána areálaoassi galgá nu guhkás go lea dárbu, čájehit daid areálaulbmiliid mat leat addojuvvon nr. 1 rájes nr. 6 rádjai. Váldoulbmilat galget dárbbu mielde juogaduvvot čujuhuvvon vuolleulbmiliidda.

Areálaulbmilat:

1.

Ássanvisttit ja rusttegat. Vuolleulbmilat: ássanvisttit, astoáiggevisttit, čoahkkebáikeulbmilat, gávpeguovddážat, gávppit, visttit almmolaš dahje priváhta bálvalusaid várás, astoáigge- ja turistaulbmilat, vuođđoávdnasiid háhkan, ealáhusvisttit, valáštallanrusttegat, earálágan rusttegat, olggustallanareálat, hávde- ja urdnaávžžut.

2.	Johtolatrusttegat ja teknihkalaš vuođđostruktuvra. Vuolleulbmilat: geaidnu, geinnodat, girdišillju, hápman, váldofierpmádat sihkkeliid várás, oktasašfierpmádat, oktasašdeaivvadansadji, párkensajit, spáittut teknihkalaš vuođđostruktuvrra várás.

3.	Ruonasstruktuvra. Vuolleulbmilat: luondduguovllut, mátkkoštanbáikkit, friijaguovllut ja párkkat.

4.	Suodjalus. Vuolleulbmilat: iešguđetlágan suodjalusulbmilat.

5.	Eanadoallo-, luonddu- ja astoáiggeulbmilat ja boazodoallu. Vuolleulbmilat:

a.	areála dárbbašlaš doaibmabijuide eanadoalu ja boazodoalu ja dállodollui gulli ealáhusdoaimma várás dálu resurssaid vuođul,

b.	areála bieđggos ássan-, astoáigge- dahje ealáhusvisttiid jna. várás, gč. § 11-11 nr. 2.

6.	Meara ja čázádagaid, ja daidda gulli gáddeavádagaid, geavaheapmi ja suodjaleapmi. Vuolleulbmilat: johtolat, geinnodagat, guolástus, akvakultuvra, juhkančáhci, luonddu- ja astoáiggeguovllut sierra dahje ovttastussan.

Dakkár guovlluid várás maid birra areálaplána dušše almmuha areálageavaheami váldoulbmila, galgá nu guhkás go lea dárbu addit mearrádusaid mat čielggadit areálaid geavaheami ja suodjaleami eavttuid, gč. §§ 11-9 rájes 11-11 rádjai.

11-8. Vuhtiiváldinavádagat

Gielddaplána areálaoassi galgá nu guhkás go lea dárbu čájehit daid vuhtiiváldimiid ja gáržžidemiid main lea mearkkašupmi areálageavaheapmái. Vuhtiiváldimiid ja diliid mat gullet nuppi lađđasa a bustáva rájes f bustáva rádjai, galgá merket areálaoassái vuhtiiváldinavádahkan oktan daidda gulli njuolggadusaiguin ja mearrádusaiguin. Seamma areálii sáhttá almmuhit máŋga avádaga.

Vuhtiiváldinavádahkii galgá nu guhkás go lea dárbu almmuhit guđe mearrádusat ja njuolggadusat dat gustojit dahje galget gustot dán lága vuođul dahje eará lágaid vuođul fuolahan dihtii dan vuhtiiváldima maid avádat čájeha.

Čuovvovaš vuhtiiváldinavádagat sáhttet mearriduvvot:

a.	Sihkkarastin-, šlápma- ja várraavádagat oktan várrasivain dahje birasriskkain.

Sáhttet addojuvvot mearrádusat mat gildet dahje bidjet eavttuid doaibmabijuide ja/dahje doaimmaide, gč. § 1-6, avádaga siskkabealde.

b.	Avádat erenoamáš vuođđostruktuvragáibádusaiguin oktan vuođđostruktuvrašlája almmuhemiin.

Sáhttet addojuvvot mearrádusat vuođđostruktuvragáibádusa birra huksenguovllus, sihke gielddusin dahje bággun § 11-9 nr. 3 ja nr. 4 vuođul.

c.	Avádat erenoamáš vuhtiiváldimiin eanadoalu, boazodoalu, olgoáibmoeallima, ruonástruktuvrra, eanadaga dahje luonddubirrasa dahje kulturbirrasa gáhttema, oktan beroštusaid almmuhemiin.

Álbmotmehciid ja suodjemehciid ravdaavádahkii sáhttet, oktanaga ođđa suodjalanguovlluid suodjalanláhkaásahusa mearridemiin dahje suodjalanláhkaásahusa ođasmahttimiin dahje ásahuvvon suodjalanguovlluid hálddašanplána mearridemiin, čađahuvvot mearrádusat eastadan dihtii ahte suodjalanguovllu suodjalanárvvut hedjonit sakka.

Sáhttet addojuvvot njuolggadusat doaimmaid ráddjema birra ja doaibmabijuid eavttuid birra fuolahan dihtii beroštusaid avádagas.

Sáhttet addojuvvot njuolggadusat dan birra guđe vuhtiiváldimat galget deattuhuvvot eará lágaid čađaheami oktavuođas nu guhkás go gildii lea biddjojuvvon váldi guoskevaš lága vuođul.

d.

Háldogáržžidanavádat dassážiigo mearrádus dahkkojuvvo plána- ja huksenlága dahje eará lágaid vuođul, dahje mii lea háldogáržžiduvvon dakkár riektevuođu vuođul, oktan ulbmilalmmuhemiin.

Háldogáržžideapmi dassážiigo mearrádus dahkkojuvvon plána- ja huksenlága dahje eará lágaid vuođul lea áiggi dáfus ráddjejuvvon njealji jahkái, muhto sáhttá ohcama vuođul departementii guhkiduvvot njeljiin jagiin.

e.	Avádat masa gáibiduvvo máŋga opmodaga oktasaš plánen, dás maiddái erenoamáš ovttasbargo- dahje oamastanvuogit ja nuppástuhttin ja ođasmahttin.

Dán avádaga mearrádusat sáhttet deattastit ahte oktasaš plánen galgá čađahuvvot máŋgga opmodaga várás guovllus ja ahte čađaheapmái galget geavahuvvot erenoamáš váikkuhangaskaoamit. Mearrádusat sáhttet maid addojuvvot § 11-9 nr. 3 vuođul.

f.	Avádat mas gustojeaddji muddenplána ain galgá gustot. Dán vuhtiiváldinavádaga geavaheami oktavuođas galgá gielda árvvoštallat leat go muddenplánat ovttavásttolaččat nationála ja regionála beroštusaiguin.

11-9. Oppalaš mearrádusat gielddaplána areálaoassái

Gielda sáhttá beroškeahttá areálaulbmilis dahkat mearrádusaid gielddaplána areálaoassái mat gusket:

1.	muddenplánagáibádusaide mat leat vissis areálaid dahje vissis doaibmabijuid várás, dás maiddái dasa ahte guovlu galgá leat muddejuvvon ovdalgo bienalaš mudden sáhttá mearriduvvot,

2.	huksenšiehtadusaid sisdollui, gč.§ 17-2,

3.

gáibádusaide dasa mo čáhcelágideapmi, duolvačáhcegieđahallan, geaidnu ja eará fievrrideapmi ođđa huksen- ja rusttetdoaibmabijuid oktavuođas lea čovdojuvvon, dás maiddái gielddus dahje gohčus dakkár čovdosiidda, ja gáibádusaide ovttaskas rusttegii, gč. § 18-1. Sáhttet maiddái addojuvvot mearrádusat ođđa visttiide čáziin fievrriduvvon lieggasa láhčima birra, gč. § 27-5,

4.	vuorrogáibádusaide sihkkarastin dihtii servodatbálvalusa ásaheami, teknihkalaš vuođđostruktuvrra ásaheami, ruonástruktuvrra ásaheami ovdalgo guovllut váldojuvvojit atnui ja ahte mearriduvvo goas guovllut sáhttet váldot atnui huksen- ja rusttetulbmiliidda, dás maiddái huksenvuoru,

5.	huksenrájáide, huksenmearrái ja doaibmangáibádussii, dás maiddái oppalaš hábmemii, duhkoraddan-, olgo- ja orrunsajiide, galbbaide ja máidnosii, párkemii, párkensajiid friijaoastimii § 28-7 vuođul ja ássanovttadagaid juohkima láigolatnjan,

6.	biraskvalitehtii, estetihkkii, lundui, eanadahkii ja ruonástruktuvrii, dás maiddái gaskaboddasaš ja sirdinvejolaš huksehusaide ja rusttegiidda,

7.	daid vuhtiiváldimiidda, maid ferte atnit áimmahuššan dihtii dálá visttiid ja eará kulturbirrasiid,

8.	diliide mat galget čielggaduvvot ja čuvgejuvvot viidásat muddenbarggus, dás maiddái mearrádusaide birasčuovvoleami ja -goziheami birra.

11-10. Mearrádusat areálaulbmilii § 11-7 nr. 1, 2, 3 ja 4 vuođul

Areálaulbmiliidda nr. 1, 2, 3 ja 4 §:s 11-7 sáhttet dárbbu mielde addojuvvot mearrádusat mat gusket:

1.	dasa ahte uhcit huksendoaibmabijut eai gáibit eanet plána jus leat addojuvvon mearrádusat huksenmeari ja olgoareála birra, ja oktavuohta fievrridanfierpmádahkii ja eará lágat leat fuolahuvvon,

2.	rusttegiid fysalaš hábmemii,

3.	dasa ahte guđe areálat galget geavahuvvot almmolaš ulbmiliidda dahje oktasaš areálan,

4.	eretvuodjinluottaid báikádeapmái, geavaheapmái ja gáibádusdásiide,

5.	dasa guđe guovlluin Suodjalus § 20-7 vuođul ieš sáhttá dahkat mearrádusa doaimmaid, visttiid ja rusttegiid birra.

11-11. Mearrádusat areálaulbmilii § 11-7 nr. 5 ja 6 vuođul

Areálaulbmiliidda nr. 5 ja 6 §:s 11-7 sáhttet dárbbu mielde addojuvvot mearrádusat mat gusket:

1.	daid eanadoalu ja boazodoalu visttiid ja rusttegiid viidodahkii, báikádeapmái ja hábmemii, mat leat namuhuvvon § 11-7 vuosttaš lađđasis nr. 5,

2.	dasa ahte vuorjjes ássanvisttiid, astoáiggevisttiid dahje ealáhusvisttiid ja eará visttiid sáhttá addit lobi hukset ovttaskas ohcamiid meannudeamis dahje muddenplána meannudeamis go ulbmil, visttiid viidodat ja báikádeapmi lea dárkileappot almmuhuvvon areálaplánas,

3.	čázeoaivvi, čáhcestoalppu ja botni geavaheapmái ja suodjaleapmái,

4.	dasa ahte addit lobi hukset dárbbašlaš visttiid, uhcit rusttegiid ja rájuid 100-mehteravádahkii mearragáddái eanadoalu, boazodoalu, guolásteami, bivdima, akvakultuvrra ja mearrajohtolaga várás,

5.

dasa ahte guovlluin gitta 100 mehtera rádjai eret čázádagas galgá leat gildojuvvon čađahit vissis namuhuvvon huksen- ja rusttetdoaibmabijuid. Dakkár guovllus sáhttet maid addojuvvot mearrádusat sihkkarastin dahje suodjalan dihtii ravdašaddogearddi, ja sihkkarastin dihtii álbmogii beassama gáddeavádahkii,

6.	johtalussii guovlluin main lea erenoamáš suodjalanvuhtiiváldin, ja meara alde,

7.	dasa guđe šládjajoavkkut dahje akvakultuvra šlájat mat okto dahje eará šlájaiguin sáhttet ásahuvvot.

11-12. Gielddaplána álggahanbargu

Gielddaplána sáhttá ráhkaduvvot oktasažžan dahje guovtti sierra oassin, servodatoassin ja gielddaplána areálaoassin, gč. §§ 11-2 ja 11-5.

Go plánabargu álggahuvvo, dás maiddái plána ođasmahttin, de galget guoskevaš almmolaš orgánat ja eará berošteaddjit oažžut dieđu plánabarggu ulbmila ja dehálaš čuolbmačilgehusaid birra. Dát galgá álo almmuhuvvot uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket báikkis, ja elektrovnnalaš mediain.

11-13. Plánaprográmma ráhkadeapmi

Gielddaplánii galgá ráhkaduvvot plánaprográmma § 4-1 vuođul. Plánaprográmmaevttohus galgá sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjot almmolaš geahčadeapmái maŋimusat oktanaga dieđáhusain plánabarggu álggaheami birra ja plánabarggu almmuhemiin ja dahkkot olahahttin interneahtas. Cealkináigemearri galgá leat uhcimusat guhtta vahku.

Gielddastivra mearrida plánaprográmma. Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi gielddalága njuolggadusaid vuođul. Gielddaplánat oktan njuolggadusaiguin dahje boahtteáigásaš huksenrámmaiguin galget sisttiset doallat sierra árvvoštallama ja válddahusa plána váikkuhusain birrasii ja servodahkii, gč. § 4-2 nuppi lađđasa.

11-14. Plánaevttohusa gulaskuddan

Evttohusat gielddaplána servodatoassin ja gielddaplána areálaoassin sáddejuvvojit gulaskuddamii ja biddjojit almmolaš geahčadeapmái, ja almmuhuvvojit uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket báikkis, ja elektrovnnalaš mediain. Cealkináigemearri ja áigemearri jus áigu vuosttaldit gielddaplána areálaoasi, galgá leat uhcimusat guhtta vahku.

Áššečilgehusas galgá boahtit ovdan mo plána váikkuhusat ja sisaboahtán cealkámušat plánaevttohussii leat leamaš árvvoštallon, ja makkár deattu dát leat ožžon go mearrádus dahkkui. Galgá maiddái boahtit ovdan mo plána fuolaha nationála ja regionála vuhtiiváldimiid.

11-15. Gielddaplána dohkkeheapmi

Gielddastivra ieš dohkkeha gielddaplána. Jus gielddastivra háliida dahkat dakkár mearrádusa gielddaplána areálaoasi birra mii mielddisbuktá areálageavaheami mii ii leat leamaš gulaskuddamis plánameannudeamis, de ferte meannudit ođđasit daid plána osiid maid giige háliideš rievdaduvvot.

Plána galgá almmuhuvvot ja lágiduvvot olbmuid olámuddui interneahtas. Okta gáhppálat plánas galgá sáddejuvvot departementii, stáhtahálddašeaddjái, regionála plánaeiseváldái ja guoskevaš stáhta eiseválddiide.

Gielddastivrra gielddaplánamearrádusa ii sáhte váidit.

11-16. Vuosttaldeapmi ja departemeantta mearrádus

Vuosttaldeami várás gielddaplána areálaoassái gustojit §§ 5-4 rájes 5-6 rádjai. Jus vuosttaldeapmi čielgasit guoská plána ráddjejuvvon osiide, sáhttá gielddastivra dattetge mearridit ahte gielddaplána areálaoasi eará osiin galgá leat riekteváikkuhus.

Departemeanta mearrida galgá go vuosttaldeapmi váldot vuhtii ja sáhttá dan oktavuođas dahkat daid rievdadusaid gielddaplána areálaoasis maid dat gávnnaha dárbbašlažžan.

Departemeanta sáhttá, vaikke vel ii leat ge boahtán vuosttaldeapmi, loahpahit olles plána dahje plána osiid dahje dahkat daid rievdadusaid maid dat gávnnaha dárbbašlažžan, jus dat rihkku nationála beroštusaid dahje regionála plána. Gielda galgá leat ožžon vejolašvuođa addit cealkámuša ovdalgo departemeanta dahká mearrádusa. Gielda galgá maŋimusat golmma mánu maŋŋá go departemeanta lea dan ožžon, oažžut dieđu dan birra ahte plána sáhttá rievdaduvvot.

Departemeantta mearrádusa ii sáhte váidit.

11-17. Gielddaplána areálaoasi rievdadeapmi ja loahpaheapmi

Plána rievdadeapmái ja loahpaheapmái gustojit seamma mearrádusat go ođđa plána ráhkadeapmái. Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide dahkat uhcit rievdadusaid plánas gielddalága njuolggadusaid vuođul. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkko, galgá ášši ovddiduvvot guoskevaš eiseválddiide. Gč. muđuid § 1-9.

11-18. Ráddjehus vejolašvuođas beassat rievdadit osiid gielddaplána areálaoasis

Go nationála dahje dehálaš regionála dahje gielddalaš vuhtiiváldimat dan gáibidit, sáhttá Gonagas mearridit ahte dihto čujuhuvvon areálaplánaosiid ii galgga sáhttit rievdadit dahje loahpahit dihto áigemearis almmá departemeantta mieđiheami haga. Dakkár mearrádus ferte dahkkot maŋimusat guoktenuppelot vahku maŋŋá go departemeanta lea ožžon plána.

Kapihtal 12. Muddenplána

12-1. Muddenplána

Muddenplána lea areálaplánakárta oktan dasa gulli mearrádusaiguin mat almmuhit areálaid ja fysalaš birrasiid geavaheami, suodjaleami ja hábmema.

Gielddastivra galgá fuolahit ahte ráhkaduvvo muddenplána daidda guovlluide gielddas, maidda dat lea mearriduvvon lága vuođul dahje gielddaplána areálaoasi vuođul, ja maidda dat muđuid dárbbašuvvo, sihkkarastin dihtii ahte huksen- ja rusttetdoaibmabijut, iešguđetlágan doaimmat ja suodjaleapmi guoskevaš priváhta ja almmolaš beroštusaid oktavuođas ožžot dohkálaš plánačielggadeami ja čađaheami.

Stuorát huksen- ja rusttetdoaibmabijuid čađaheapmái ja eará doaibmabijuid čađaheapmái, main sáhttet leat mearkkašahtti váikkuhusat birrasii ja servodahkii, gáibiduvvo muddenplána. Lohpi § 20-2 vuođul, gč. § 21-4 dakkár doaibmabijuid várás, ii sáhte addot ovdalgo muddenplána lea ráhkaduvvon. Muddenplánagáibádus ii gusto dakkár konsešuvdnabákkolaš rusttegiidda, mat buvttadit energiija energiijalága, čáhceresursalága dahje čázádatbuođđunlága vuođul. Konsešuvdnabákkolaš bieggafápmorusttegat gáttis gáibidit dattetge energiijalága vuođul guovlomuddema. Mudden galgá mearridit bajimus areálavuđot eavttuid mat leat guoskevaččat bieggafápmorusttega areálageavaheami mearrideapmái. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa oktiiordnema birra gaskal bieggafápmorusttega muddenplánaproseassa ja konsešuvdnameannudeami energiijalága vuođul.

Muddenplána sáhttá ráhkadit guovlomuddemin, gč. § 12-2, dahje bienalaš muddemin, gč. § 12-3.

Muddenplána sáhttá ráhkaduvvot gielddaplána areálaoasi oktavuođas dahje sierra plánaproseassan.

Gonagas sáhttá láhkaásahusain mearridit teknihkalaš kvalitehtagáibádusaid muddenplánii ja addit dárkilat mearrádusaid areálaulbmiliid juogadeami, plánamearrádusaid ja muddenplána meannudeami birra.

12-2. Guovlomudden

Gielda geavaha guovlomuddema go dakkár plána gáibiduvvo gielddaplána areálaoassái, dahje go gielda gávnnaha dárbbašlažžan čilget areálageavaheami dárkileappot guovlluid mielde.

Gielda ráhkada guovlomuddema. Gielda sáhttá dattetge bidjat eará eiseválddiid ja priváhta olbmuid ráhkadit guovlomuddenevttohusa ja gáibidit ahte priváhta olbmot hábmejit guovlomuddenevttohusa konsešuvdnabákkolaš bieggafápmorusttegiid várás energiijalága vuođul. Bieggafápmorusttegiid guovlomuddemiidda gustojit priváhta muddenplánaevttohusaid meannudanvugiid njuolggadusat mat bohtet ovdan § 12-3 nuppi lađđasis, §:s 12-8 ja §:s 12-11.

12-3. Bienalaš mudden

Bienalaš mudden geavahuvvo čuovvulit gielddaplána areálaoasi ja vejolaččat dohkkehuvvon guovlomuddema gáibádusa. Guovlomudden sáhttá dahkkot dohkkehuvvon muddenplána dievasmahttimin dahje rievdadeapmin.

Priváhta olbmuin, doaibmabidjoeaiggadiin, organisašuvnnain ja eará eiseválddiin lea vuoigatvuohta evttohit bienalaš muddema, dás maiddái dievasmahtti muddema, konkrehta huksen- ja rusttetdoaibmabijuid ja areálarievdadusaid, ja oažžut gieldda meannudit muddenášši mii váldojuvvo ovdan priváhta evttohusas ja buktit oaivila áššái.

Priváhta evttohusat galget sisdoalu dáfus čuovvulit daid váldolinnjáid ja rámmaid, mat leat gielddaplána areálaoasis ja gustojeaddji guovlomuddemiin.

Fágaáššedovdit galget ráhkadit muddenplána.

12-4. Muddenplána riekteváikkuhus

Muddenplána mearrida guovllu boahttevaš areálageavaheami ja gielddastivrra mearrádusa bokte dat čatná daid ođđa doaibmabijuid dahje daid dálá doaibmabijuid viiddideami, mat leat namuhuvvon §:s 1-6. Plána gusto gielddastivrra mearrideami rájes, jus departemeanta ii galggaš mearridit ášši § 12-13 vuođul.

Doaibmabijut § 1-6 vuosttaš lađđasa vuođul, dás maiddái geavahanrievdadus § 31-2 vuođul, gč. maiddái § 1-6 nuppi lađđasa, eai galgga rihkkut plána areálaulbmila ja mearrádusaid.

Muddenplána galgá čuvvojuvvot lohpeohcama mearrideami oktavuođas dahje doaibmabijuid čađaheami oktavuođas § 20-1 vuosttaš lađđasa vuođul a bustáva rájes m bustáva rádjai, gč. §§ 20-2 rájes 20-5 rádjai.

Muddenplána lea vuođđun bággolonisteapmái kapihttala 16 njuolggadusaid vuođul.

Jus huksen- ja rusttetdoaibmabidju mii lea vuoigaduvvon dan plánas mii lea ovddiduvvon § 12-11 vuođul addojuvvon priváhta muddenplánas, ii leat álggahuvvon maŋimusat logi jagi maŋŋá go plána lea dohkkehuvvon, galgá gielda ovdalgo ođđa huksenguovlluid huksenohcamat mearriduvvojit plána vuođul, bearráigeahččat ahte plána lea dárbbu mielde ođasmahttojuvvon. Doaibmabidjoeaiggádis lea ovddasvástádus háhkat dárbbašlaš dieđuid ja duođaštusa gieldda árvvoštallamii.

12-5. Muddenplána areálaulbmilat

Areálaulbmilat galget albmaduvvot olles plánaguvlui. Areálaulbmilat sáhttet juogaduvvot vuolleulbmiliidda ja ovttastuvvot gaskaneaset ja vuhtiiváldinavádagaiguin.

Nu guhkás go lea dárbu albmaduvvojit guovllut:

1.

ássanvisttiid ja rusttegiid várás, dás maiddái areálat ássanvisttiid, astoáiggevisttiid, čoahkkebáikeulbmiliid, gávpeguovddážiid, gávppiid, visttiid almmolaš dahje priváhta bálvalusaid várás, astoáigge- ja turistaulbmiliid, vuođđoávdnasiid háhkama, ealáhusvisttiid, valáštallanrusttegiid, earálágan rusttegiid, olggustallanareálaid, hávde- ja urdnaávžžuid várás,

2.	johtolatrusttegiid ja teknihkalaš vuođđostruktuvrra várás, dás maiddái areálat geainnuide, geinnodagaide, girdišiljuide ja hápmaniidda, váldofierpmádahkii sihkkeliid várás, oktasašfierpmádahkii, oktasašdeaivvadansadjái, párkensajiide, spáittuide teknihkalaš vuođđostruktuvrra várás,

3.	ruonasstruktuvrra várás, dás maiddái areálat luondduguovlluide, mátkkoštanbáikkiide, friijaguovlluide ja párkkaide,

4.	Suodjalusa várás, dás maiddái areálat iešguđetlágan suodjalusulbmiliidda,

5.

eanadoallo-, luonddu- ja olgoáibmoulbmiliid ja boazodoalu várás, oktasaččat dahje bođuid, dás maiddái areálat eanadoalu, vuovdedoalu, boazodoalu, luonddusuodjaleami, eanasuodjaleami, erenoamáš eanadatvuhtiiváldimiid, kulturbirrasa dahje kulturmuittuid suodjaleami, astoáiggeguovlluid ja geassesajiid várás, ja daid eanadoallo-, luonddu- ja olgoáibmoguovlluid várás maidda gielddaplána areálaoassi suovvá vuorjjes ássanvisttiid, astoáiggevisttiid ja ealáhusdoaimmaid,

6.	meara ja čázádagaid, oktan daidda gulli gáddeavádagain, geavaheami ja suodjaleami várás, dás maiddái areálat johtaleami, geinnodagaid, guolásteami, akvakultuvrra, juhkančázi, luonddu- ja astoáiggeguovlluid várás.

Gonagas mearrida eanet vuollejuogadeami láhkaásahusain.

12-6. Muddenplána vuhtiiváldinavádagat

Dat vuhtiiváldimat ja gáržžidusat mat leat mearriduvvon gielddaplána areálaoasi vuhtiiváldinavádagaid bokte, gč. §§ 11-8 ja 11-10, galget biddjojuvvot vuođđun muddenplána ráhkadeapmái. Vuhtiiváldinavádagat sáhttet jotkojuvvot muddenplánas dahje ovttaiduhttojuvvot areálaulbmiliidda ja mearrádusaide mat fuolahit vuhtiiváldinavádaga ulbmila.

Bienalaš muddemis ii sáhte mearridit vuhtiiváldinavádagaid gos gustojeaddji muddenplána galgá gustot rievdatkeahttá, gč. § 11-8 goalmmát lađđasa f bustáva.

12-7. Muddenplána mearrádusat

Muddenplánas sáhttet, nu guhkás go lea dárbu, addojuvvot mearrádusat areálaulbmiliidda ja vuhtiiváldinavádagaide čuovvovaš diliin:

1.	geavahanmuddu, hábmen, dás maiddái estetihkalaš gáibádusat, ja plánaguovllu areálaid, visttiid ja rusttegiid geavaheapmi,

2.

plánaguovllu areálaid, visttiid ja rusttegiid geavaheami eavttut, gielddus muhtunlágan geavahanvugiid vuostá, dás maiddái huksenráját, ovddidan dahje sihkkarastin dihtii plána ulbmila, árvvoštallan dihtii beroštusaid ja fuolahan dihtii iešguđetlágan vuhtiiváldimiid dakkár diliin mat leat plánaguovllu olggobealde,

3.	lobálaš nuoskkideami rádjaárvvut ja eará gáibádusat biraskvalitehtii plánaguovllus, ja doaibmabijut ja gáibádusat ođđa doibmii ja doibmii mii lea čađahuvvomin, fuolahan dihtii vuhtiiváldimiid dakkár dilliin mat leat plánaguovllu olggobealde eastadan dahje ráddjen dihtii nuoskkideami,

4.	doaibma- ja kvalitehtagáibádusat visttiide, rusttegiidda ja olgoareálaide, dás maiddái gáibádusat sihkkarastin dihtii vuhtiiváldima dearvvašvuhtii, birrasii, sihkkarvuhtii, oppalaš hábmemii ja mánáid erenoamáš dárbbu duhkoraddan- ja olgodaddanareálaide,

5.	guovllu visttiidlohku, stuorámus ja uhcimus vistesturrodat, ja dárkilat gáibádusat vistái beassamii ja vistti hábmemii doppe gos dat leat heivvolaš erenoamáš dárbbuid geažil,

6.	mearrádusat sihkkarastin dihtii visttiid suodjalanárvvuid, eará kulturmuittuid, ja kulturbirrasiid, das maiddái sihkkarastin dihtii julggabeali suodjaleami, ávnnasgeavaheami ja stohpoortnega, ja vel sihkkarastin dihtii luonddušlájaid ja eará árvvolaš luonddu,

7.	johtolatmuddejeaddji doaibmabijut ja párkenmearrádusat biillaid ja sihkkelpárkema várás, dás maiddái bajimus ja vuolimus rádjá das man muddui galgá párkendárbbu gokčat,

8.	gáibádusat čáziin fievrriduvvon lieggasa lágideapmái ođđa visttiide ja ahte § 27-5 vuođul lea čatnasangeasku,

9.	njuolggadusat erenoamáš doaimmahan- ja dikšundoaibmabijuide dain areálaulbmiliin mat bohtet ovdan § 12-5 nummiriin 3, 5 ja 6,

10.

gáibádusat sierra vuoru mielde čađahit doaibmabijuid plána vuođul, ja dasa ahte guvlui ii galgga huksejuvvot ovdalgo dakkár teknihkalaš rusttegat ja servodatbálvalusat go energiijalágideapmi, fievrrádus ja geainnut, dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat, mánáidgárddit, olgodaddanguovllut, skuvllat jna. leat dohkálaččat ásahuvvon,

11.	gáibádusat bienalaš muddemii plánaguovllu osiin dahje dihto doaibmabidjošlájain, ja njuolggadusat dakkár plánii,

12.	gáibádusat dárkilet iskkademiide ovdal plána čađaheami, ja iskkadeamit gozihan ja čielggadan dihtii váikkuhusaid birrasii, dearvvašvuhtii, sihkkarvuhtii, buohkaid beassamii, ja eará servodatberoštusaide, plána čađaheami oktavuođas ja dan bođudoaibmabijuid čađaheami oktavuođas,

13.	gáibádusat juogadit dan netto árvostuorruma maid plána lea vuolggahan iešguđet oktasaš doaibmabijuid oktavuođas plánaguovllu lagabui mearriduvvon oasis eanajuohkinlága § 3-30 vuođul,

14.	guđe areálat galget leat almmolaš ulbmiliid várás dahje oktasašareálan.

12-8. Muddenplánabarggu álggaheapmi

Go plánabargu álggahuvvo, de galget guoskevaš almmolaš orgánat ja eará berošteaddjit oažžut dieđu. Go evttoheaddji lea eará go plánaeiseváldi ieš, de galgá plánaášši ovddiduvvot plánaeiseváldái čoahkkimis. Gielda sáhttá rávvet mo plána galgá ráhkaduvvot, ja sáhttá veahkehit plánabargguin. Čoahkkimis galgá čállojuvvot referáhta. Jus lea sierramielalašvuohta dehálaš čuoggáin álggahančoahkkimis viidásat plánabarggu ektui, sáhttá evttoheaddji gáibidit gielddastivrra árvvoštallat gažaldaga.

Jus gielda gávnnaha ahte priváhta plánaálgga ii berre čađahuvvot, sáhttá gielda mearridit ahte álgaga galgá bissehit. Dakkár mearrádusa galgá dahkat nu árrat go vejolaš álggahanmuttus, ja jus eará ii leat sohppojuvvon, maŋimusat dalá maŋŋá go álggahančoahkkin lea dollojuvvon. Mearrádusa ii sáhte váidit, muhto evttoheaddji sáhttá gáibidit gielddastivrra dahkat loahpalaš mearrádusa. Evttoheaddji ii sáhte čađahit dieđiheami ja almmuheami goalmmát lađđasa vuođul ovdalgo gielda lea mearridan áššis, ja evttoheaddji lea ožžon čálalaš dieđu.

Evttoheaddji galgá álo almmuhit dieđáhusa plánabarggu álggaheami birra uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket dan báikkis, ja interneahtas. Plánaguovllu logahallon eanaeaiggádat ja láigolaččat, ja jus lea vejolaš maiddái plánaguovllu eará vuoigatvuođaeaiggádat ja plánaguovllu ránnját ge, galget go sidjiide guoská njuolgga, heivvolaš vuogi mielde oažžut dieđu ahte plánabargu álggahuvvo.

Go álggaheapmi dieđihuvvo ja almmuhuvvo, de galget plánaguovllu ráddjehusat albmaduvvot.

12-9. Plánaprográmma meannudeapmi dakkár plánaid várás main leat mearkkašahtti váikkuhusat

Dakkár plánaid oktavuođas main sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii, galgá ráhkaduvvot plánaprográmma § 4-1 vuođul.

Plánaprográmmaevttohus galgá sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjot almmolaš geahčadeapmái maŋimusat oktanaga álggahandieđáhusain. Evttohus galgá maiddái dahkkot olahahttin ja almmuhuvvot uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket báikkis, ja interneahtas. Cealkináigemearri galgá leat uhcimusat guhtta vahku.

Gielddastivra mearrida galgá go plánaprográmma mearriduvvot. Gielddastivra mearrida dábálaččat plánaprográmma. Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide mearridit plánaprográmma gielddalága njuolggadusaid vuođul. Dakkár mearrádusa ahte plánaprográmma ii galgga mearriduvvot, ii sáhte váidit, muhto evttoheaddji sáhttá gáibidit ahte gielddastivra dahká loahpalaš mearrádusa.

12-10. Muddenplánaevttohusa meannudeapmi

Muddenplánaevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjo almmolaš geahčadeapmái. Plánaevttohus galgá almmuhuvvot interneahtas. Cealkináigemearri ja áigemearri jus áigu cealkit vuosttaldeami, galgá leat uhcimusat guhtta vahku. Jus gáibádussan lea ahte muddenplána váikkuhusat galget čielggaduvvot § 4-2 vuođul,  galgá váikkuhusčielggadus leat mielddusin plánaevttohussii.

Registaraston eanaeaiggádat ja láigolaččat ja nu guhkás go vejolaš plánaguovllu eará vuoigatvuođaeaiggádat ja ránnját ge, galget go sii guoskkahuvvojit njuolgga, heivvolaš láhkai oažžut dieđu muddenplánaevttohusa birra ja gos dat lea gávdnamis.

Evttoheaddji galgá dieđihit guoskevaččaid nu mo namuhuvvon nuppi lađđasis ahte huksenáššis ii boađe ođđa ránnjádieđáhus, jus mearriduvvon plána šattašii nu aiddolaš ahte sáhtášii geavahit § 21-3 viđat lađđasa. Dat gusto dieđiheapmái nu mo namuhuvvon sihke nuppi lađđasis ja §§ 12-8 nuppi lađđasis ja 12-12 njealját lađđasis.

Go áigemearri lea nohkan, meannudišgoahtá gielda ášši oktan daid mearkkašumiiguin mat leat boahtán. Evttohus berre leat gárvásit meannuduvvon mearrádusa dahkamii guoktenuppelot vahku siste. Áigemeari sáhttá guhkidit vel guđa vahkuin jus lea dárbu stuorra ja čuolbmás áššiin ja go dárbbašuvvo eanet čielggadeapmi jna.

Priváhta muddenevttohusaide gusto maiddái § 12-11.

12-11. Priváhta muddenplánaevttohusaid meannudeapmi

Go gielda lea ožžon muddenplánaevttohusa, de galgá gielda farggamusat, ja maŋimusat ovdalgo guoktenuppelot vahku leat vássán dahje eará áigemearri lea nohkan mii lea sohppojuvvon evttoheddjiin, mearridit galgá go evttohus sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjot almmolaš geahčadeapmái ja meannuduvvot §§ 12-9 ja 12-10 njuolggadusaid vuođul. Gielda sáhttá seammás ovddidit molssaevttot evttohusaid areála muddemii. Jus gielda ii gávnnat ahte sáhttá ovddidit evttohusa, de galgá evttoheaddji golmma vahku siste oažžut dieđu reivviin. Jus evttohus dávista gielddaplána areálaoassái dahje guovlomuddemii, de sáhttá gáibidit ahte evttohus ovddiduvvo áššin gielddastivrii.

12-12. Muddenplána dohkkeheapmi

Go muddenplánaevttohus lea gárvásit meannuduvvon, de dat ovddiduvvo gielddastivrii mearrideapmái, vejolaččat molssaeavttuiguin. Áššečilgehusas galgá boahtit ovdan mo cealkámušat plánii ja plána váikkuhusat leat árvvoštallon, ja mo dat leat deattuhuvvon. Gielddastivra galgá dahkat mearrádusa maŋimusat guoktenuppelot vahku maŋŋá go plánaevttohus lea gárvásit meannuduvvon. Jus gielddastivra ii leat ovttaoaivilis evttohusain, de dat sáhttá sáddet evttohusa ruovttoluotta ođđa meannudeapmái. Viidásat plánabargui sáhttet addot njuolggadusat.

Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide dohkkehit gáržžit muddenplánaid gielddalága njuolggadusaid vuođul go plána dávista gielddaplána areálaoasi rámmaide, ja go lea vássán uhcit go njeallje jagi dan rájes go gielddastivra dan dohkkehii.

Gielddastivrra loahpalaš mearrádusa muddenplána ektui lea vejolaš váidit, gč. § 1-9.

Go plána lea dohkkehuvvon, de galget plánaguovllu registaraston eanaeaiggádat ja láigolaččat, ja nu guhkás go vejolaš plánaguovllu eará vuoigatvuođaeaiggádat ja ránnját ge, go dat guoskkahuvvojit njuolgga, oažžut sierra dieđu reivve bokte. Dieđáhusas galget leat dieđut váidinvejolašvuođa ja váidináigemeari birra.

Plána oktan plánaválddahallamiin galgá almmuhuvvot uhcimusat ovtta aviissas maid dábálaččat lohket báikkis ja interneahtas.

12-13. Vuosttaldeapmi ja departemeantta dohkkeheapmi

Vuosttaldeami várás muddenplánii gustojit §§ 5-4 rájes 5-6 rádjai. Jus vuosttaldeapmi čielgasit guoská plána ráddjejuvvon osiide, sáhttá gielddastivra dattetge mearridit ahte gielddaplána areálaoasi eará osiin galgá leat riekteváikkuhus.

Departemeanta mearrida galgá go vuosttaldeapmi váldojuvvot vuhtii ja sáhttá dan oktavuođas dahkat daid rievdadusaid muddenplánas maid dat gávnnaha dárbbašlažžan.

Departemeanta sáhttá, vaikke vel ii leat ge celkon vuosttaldeapmi, loahpahit olles plána dahje osiid das dahje dahkat daid rievdadusaid maid dat gávnnaha dárbbašlažžan, jus dat rihkku nationála beroštusaid dahje regionála plána. Dát gusto maiddái go plána rihkku gielddaplána areálaoasi. Gielda galgá leat ožžon vejolašvuođa ovddidit cealkámuša ovdalgo departemeanta dahká mearrádusa.

Departemeantta mearrádusa ii sáhte váidit.

12-14. Muddenplána rievdadeapmi ja loahpaheapmi

Muddenplána ollisteapmái, rievdadeapmái ja loahpaheapmái gustojit seamma mearrádusat go ođđa plána ráhkadeapmái.

Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi earáide dahkat rievdadusaid muddenplánas go rievdadusat uhccán váikkuhit plána čađaheami muđui, eai čuoza plána váldorámmaide, ja eai guoskka dehálaš luonddu- ja olgoáibmoguovlluid vuhtiiváldimii.

Ovdalgo dakkár mearrádus dahkkojuvvo, galgá ášši ovddiduvvot guoskevaš eiseválddiide, ja opmodagaid eaiggádat ja láigolaččat geaidda mearrádus guoská njuolgga, galget beassat addit cealkámuša. Gč. muđuid § 1-9.

Gielddastivra sáhttá fápmudit válddi dahkat dakkár mearrádus ahte loahpahit plána mii mearkkašahtti láhkai rihkku bajimus plána. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkko, galget opmodagaid eaiggádat ja láigolaččat geaidda mearrádus guoská njuolgga, beassat ovddidit cealkámuša. Gč. muđui § 1-9.

12-15. Muddenplánaevttohusa ja huksenohcama oktasaš meannudeapmi

Jus gielda ja priváhta oasehas dan gávnnahit ulbmillažžan, de sáhttá huksenlohpeohcama meannudit oktanaga muddenplána priváhta evttohusain. Dakkár diliin gustojit muddenplána njuolggadusat dieđiheami, cealkináigemeari, cealkámušaid vuostáiváldi ja áššemeannudanáigemeriid birra goappašiid mearrádusaide. Plánaášši ja huksenášši mearrádusat dahkkojit sierra mearrádussan.

12-16. Plánafitnodagaid guovddáš dohkkeheapmi

Guovddáš dohkkeheapmi plánafitnodagaide addojuvvo fitnodagaide mat leat gelbbolaččat ráhkadit muddenplánaid. Dohkkeheami oažžu fitnodat mii sáhttá duođaštit ahte dat ollašuhttá láhkaásahus gáibádusa.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gáibádusaid birra oažžut guovddáš dohkkeheami, dás maiddái gáibádusa dárbbašlaš kvalifikašuvnnaid, máksojuvvon vearu ja lasseárvodivada, bargobiraslága gáibádusaid ollašuhttima, oppastahttinlága ja kvalitehtasihkkarastinvuogádagaid ođasmahttima birra. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte guovddáš dohkkeheamis sáhttet maiddái leat dieđut fitnodagaid dáhkádusaid birra ja daid dohkkehemiid birra mat fitnodagain leat eará ortnegiid vuođul jna.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa guovddáš dohkkeheami ohcanmeannudeami birra, ruovttoluottageassima birra, ortnega viidodaga ja organiserema birra, guovddáš dohkkeheami ohcanmeannudeami áigemeriid birra ja áigemearrerihkkuma váikkuhusaid birra. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa guovddáš dohkkehuvvon fitnodagaid registara sisdoalu birra. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa guovddáš dohkkeheami divadiid birra. Divat ii galgga leat stuorát go iešgoasttádus.

Plánafitnodagaid guovddáš dohkkeheami addá dat dohkkehanorgána maid departemeanta mearrida. Dohkkehanmearrádus registrerejuvvo guovddáš, rabas registarii.

12-17. Plánafitnodagaid guovddáš dohkkeheami ruovttoluottageassin

Plánafitnodagaid guovddáš dohkkeheapmi galgá gessojuvvot ruovttoluotta go dohkkehuvvon fitnodagas eai leat šat dárbbašlaš kvalifikašuvnnat plánafitnodagaid dohkkeheapmái. Ovdalgo ruovvoluottageassin mearriduvvo, galgá fitnodat oažžut dieđu áigemeriin beassat ovddidit cealkámuša. Go erenoamáš geahppudeaddji vuhtiiváldinsivat čuožžilit, sáhttá dattetge garvit plánafitnodagaid guovddáš dohkkeheami ruovttoluottageassima. Smávit duođalaš rihkkumiid oktavuođas sáhttá addit várrehusa.

12-18. Ráddjehus vejolašvuođas loahpahit dahje rievdadit guovlomuddema bieggafápmorusttegiid várás

Guovlomuddemiid bieggafápmorusttegiid várás ii sáhte loahpahit dahje rievdadit mat rihkkot konsešuvnna energiijalága vuođul konsešuvdnaáigodaga rájes dassážiigo dat huksenáigemearri mii gusto konsešuvdnii lea nohkan, almmá departemeantta miehtama haga. Dakkár miehtan ii gáibiduvvo jus doaibmabidjoeaiggát lea son guhte evttoha rievdadit guovlomuddema.

Kapihtal 13. Gaskaboddasaš gielddus doaibmabijuid vuostá

13-1. Gaskaboddasaš gielddus doaibmabijuid vuostá

Go gielda dahje guoskevaš eiseváldi gávnnaha ahte guovlu berre plánejuvvot ođđasit, de dat sáhttá mearridit ahte opmodaga ásaheapmi dahje rievdadeapmi dahje doaibmabijut § 1-6 vuođul dahje eará doaibmabijut mat sáhttet váttásmahttit plánabarggu, eai sáhte álggahuvvot ovdalgo plánagažaldat lea loahpalaččat mearriduvvon.

Go doaibmabiju lohpeohcan ii leat mearriduvvon, sáhttá gielda dušše mearridit gaskaboddasaš gildosa jus ohcci lea ožžon dieđu dan birra ovdal daid áššemeannudanáigemeriid loahpa mat bohtet ovdan §:s 21-7, ja jus gielddus mearriduvvo maŋimusat gávcci vahku siste maŋŋá áigemeari loahpa.

Gielda sáhttá miehtat dasa ahte doaibmabidju mii lea namuhuvvon vuosttaš lađđasis, čađahuvvo jus gieldda árvvoštallan ii váttásmahte plánema.

Jus jurddašuvvon plána guoská areálii nuppástuhttima ja ođasmahttima várás vuhtiiváldinavádagain erenoamáš ovttasbargo- dahje eaiggátvugiid várás, gč. §§ 11-8 e bustáva ja 12-6, de sáhttá gielda maiddái mearridit ahte eanaeaiggát dahje vuoigatvuođaeaiggát ii sáhte gieldda mieđiheami haga háldet rievttálaččat opmodaga dakkár vugiin mii váttásmahttá dahje divruda plána čađaheami. Gielda galgá dakkár mearrádusa gulahit guoskevaš opmodagaide.

13-2. Bistu ja áigemearri

Jus plánagažaldat ii leat loahpalaččat mearriduvvon maŋimusat njeallje jagi maŋŋá go gielddus lea mearriduvvon, de loahpahuvvo gielddus ja gulahuvvon mearrádus § 13-1 goalmmát lađđasa vuođul galgá sihkkojuvvot. Ovdalis sáddejuvvon evttohus ásahit dahje rievdadit opmodaga ja huksenlohpeohcama váldojuvvojit dalán meannudeapmái ja mearrideapmái. Gielda sáhttá dakkár dilis mearridit opmodatrájáid ja vistti sajádaga, allodaga ja geavahanmeari.

13-3. Áigemeari guhkideapmi

Gielda sáhttá erenoamáš diliin guhkidit áigemeari. Mearrádus ferte dahkkot ovdal áigemeari nohkama.

Áigemeari guhkideami oktavuođas sáhttá gielda dahje departemeanta mearridit ahte guoskevaš eanaeaiggádat dalán dahje dihto áigemuttu rájes, ožžot vuoigatvuođa gáibidit lonisteami de go opmodat – dahje dan opmodaga oassi masa huksengielddus gusto – livččii muddejuvvon almmolaš johtalusguovlun, friijaguovlun, oktasaš guovlun dahje guovlun mii lea almmuhuvvon nuppástuhttimii ja ođasmahttimii ja stáhta, regiovnna ja gieldda vistin ja hávde- ja urdnagárdin. § 15-2 mearrádusat galget geavahuvvot seamma láhkai.

13-4. Stáhta huksen- ja juohkingielddus

Stáhta plánema oktavuođas §§ 6-3 ja 6-4 vuođul, dás maiddái regionála plánamearrádusa árvvoštallama vuođul, ja muđuid go erenoamáš sivat deaividit, sáhttá departemeanta dahkat mearrádusaid nu mo namuhuvvon § 13-1 vuosttaš lađđasis. Hálddahuslága §§ 16 ja 27 vuosttaš ja nuppi lađđasa mearrádusat gustojit dalle seamma láhkai guoskevaš gieldda ektui.

Kapihtal 14. Doaibmabijuid ja plánaid váikkuhusčielggadusat eará lágaid vuođul

14-1. Doaibmaviidodat ja ulbmil

Dán kapihttala njuolggadusat gustojit dakkár doaibmabijuide eará lágaid vuođul, main sáhttet leat stuorra váikkuhusat birrasii ja servodahkii ja lagabut mearriduvvon suodjalanplánaide luonddugáhttenlága kapihttala V vuođul dahje boarrásat suodjalanplánaid vuođul mat leat namuhuvvon luonddušláddjivuođalága §:s 77.

Mearrádusaid ulbmil lea fuolahit ahte vuhtiiváldin birrasii ja lundui vuhtiiváldo go doaibmabidju dahje plána ráhkkanahtto, ja go árvvoštallo sáhttá go doaibmabiju dahje plána čađahit ja vejolaččat guđe eavttuid mielde.

14-2. Čielggadanprográmmaid ja váikkuhusčielggadusaid ráhkadeapmi ja meannudeapmi

Gonagas sáhttá láhkaásahusain addit njuolggadusaid dan birra guđe doaibmabijuide ja plánaide guoská dieđihangáibádus oktan čielggadanprográmmaevttohusain.

Dakkár doaibmabijuid ja plánaid oktavuođas, maidda dieđihanmearrádusat gustojit, galgá doaibmabiju dahje plána ráhkkanahttima oktavuođas nu árrat go vejolaš ráhkaduvvot dieđáhus mas lea čielggadanbarggu prográmmaevttohus. Evttohus galgá válddahit doaibmabiju, čielggadandárbbu ja mielváikkuheami lážáldaga. Dieđáhus oktan prográmmaevttohusain galgá sáddejuvvot gulaskuddamii ja biddjot almmolaš geahčadeapmái ovdalgo prográmma dohkkehuvvo.

Dakkár doaibmabijuid ja plánaid oktavuođas main leat mearkkašahtti váikkuhusat birrasii ja servodahkii ja maidda ii guoskka dieđihangáibádus, galgá doaibmabiju váikkuhus čielggaduvvot oassin áššemeannudeamis.

Ohcan dahje plánaevttohus oktan váikkuhusčielggadusain sáddejuvvo gulaskuddamii ja biddjo almmolaš geahčadeapmái.

14-3. Váikkuhusčielggadusa vuhtiiváldin ášši mearrideamis

Mearrádusa áššečilgehusas dahje ákkasteamis galgá boahtit ovdan mo plánaevttohusa váikkuhusat dahje ohcan ja vuostáiváldojuvvon cealkámušat leat árvvoštallojuvvon, ja man muddui dát leat deattuhuvvon mearrádusas, erenoamážit molssaeavttuid válljemis. Ohcama dahje plána mearrádus oktan ákkastemiin galgá almmuhuvvot.

Mearrádusa oktavuođas galget árvvoštallot ja dárbbu mielde biddjot eavttut gozihan ja váidudan dihtii dakkár vejolaš negatiiva váikkuhusaid main lea stuorra mearkkašupmi. Eavttut galget boahtit ovdan mearrádusas.

14-4. Váikkuhusčielggadusat rádjarasttideaddji váikkuhusaid oktavuođas

Jus doaibmabijuin dahje plánain mat meannuduvvojit dán kapihttala vuođul, sáhttet šaddat mearkkašahtti negatiiva birasváikkuhusat nuppi stáhtii, galgá ovddasvástideaddji eiseváldi dieđihit dán stáhta guoskevaš eiseválddiide ja addit daidda vejolašvuođa leat mielde váikkuheamen plána- dahje čielggadanprosessii dáid mearrádusaid vuođul.

14-5. Golut

Evttoheaddji máksá dieđáhusa ráhkadeami goluid ja maiddái čielggadanprográmma ja váikkuhusčielggadusa evttohusa ráhkadeami goluid.

14-6. Láhkaásahus

Gonagas sáhttá láhkaásahusas addit mearrádusaid das guđe doaibmabijuide ja plánaide dát kapihtal galgá gustot ja aiddostahtti mearrádusaid čielggadanprográmmaid ja váikkuhusčielggadusaid birra.

Goalmmát oassi: Čađaheapmi

Kapihtal 15. Lonisteapmi ja buhtadus

15-1. Eanaeaiggáda vuoigatvuohta gáibidit lonisteami gielddaplána areálaoasi oktavuođas

Go huksekeahtes opmodat dahje stuorát oassi dakkár opmodagas gielddaplána areálaoasis lea jurddašuvvon areálan mii galgá geavahuvvot almmolaš johtolatguovlun, almmolaš friddjaguovlun, oktasašguovlun, ođasmahttinguovlun dahje stáhta, fylkka ja gieldda visttiide ja hávde- ja urdnaávžžuide, ja opmodat ii leat njealji jagi siste muddejuvvon dahje almmuhuvvon eará ulbmilii areálaoasis, sáhttá eanaeaiggát dahje láigoheaddji gáibidit buhtadusa árvvoštallama vuođul, dahje ahte bággolonisteapmi čađahuvvo dalán, jus háldogáržžideapmi dagaha ahte opmodaga ii šat sáhte geavahit gánnáhahtti láhkai. Jus eatnamii lea huksejuvvon, de lea eaiggádis dahje láigoheaddjis seamma vuoigatvuohta go huksehusat leat jávkaduvvon.

15-2. Eanaeaiggáda vuoigatvuohta gáibidit lonisteami muddenplána oktavuođas

Go muddenplána mielddisbuktá ahte gielda, dahje eará riektesubjeakta gieldda mieđihemiin, § 16-2 vuođul lea vuoigatvuohta bággolonistit huksekeahtes opmodaga ollásit, de sáhttá eanaeaiggát dahje láigoheaddji gáibidit ahte bággolonisteapmi galgá dalán čađahuvvot go mearrádus guoská eatnamii mii plánas lea jurddašuvvon geavahuvvot almmolaš johtolatguovlun, almmolaš friddjaguovlun, oktasašguovlun, ođasmahttinguovlun ja stáhta, fylkka ja gieldda visttiide ja hávde- ja urdnaávžžuide.

Seammá gusto go vuoigatvuohta bággolonisteapmái guoská huksekeahtes opmodahkii, jus bággolonisteapmi mielddisbuktá ahte opmodat ii šat adno, olles opmodaga sturrodaga, sajádaga dahje eará dilálašvuođaid geažil dohkálažžan geavahuvvot gánnáhahtti láhkai.

Gáibádus vuosttaš lađđasa vuođul galgá leat ovddiduvvon maŋimusat golmma jagi siste maŋŋá go muddenplána almmuhuvvui § 12-12 njealját lađđasa vuođul, dahje doaibmabidju lea almmuhuvvon § 12-12 viđat lađđasa vuođul. Jus eatnamii lea huksejuvvon, lea eaiggádis dahje láigoheaddjis seamma vuoigatvuohta go huksehusat leat jávkaduvvon. Dalle ferte gáibádus leat ovddiduvvon maŋimusat golmma jagi siste maŋŋá dán áiggi.

15-3. Buhtadus dába ovddas muddenplána geažil

Jus muddenplána mearrádusat huksenrájá birra geaidnolinnjá siskkabealde dahje eará erenoamáš sivaid geažil mielddisbuktá ahte opmodat billašuvvá huksensadjin, ii ge sáhte geavahuvvot eará gánnáhahtti láhkai, galgá gielda máksit buhtadusa árvvoštallama vuođul jus dat ii oamas opmodaga § 16-9 vuođul. Seammá guoská jus muddenplána mielddisbuktá ahte opmodat man sáhttá geavahit dušše eanadoalloulbmilii ii šat sáhte geavahit gánnáhahtti láhkai. Luonddugáhttenguovlluid muddema oktavuođas dán lága vuođul galgá gielda máksit buhtadusa árvvoštallama vuođul ovttavásttolažžan luonddušláddjivuođalága §§ 50 ja 51 vuođul.

Buhtadusgáibádus galgá leat ovddiduvvon maŋimusat golmma jagi siste maŋŋá go mearrádus almmuhuvvui § 12-12 njealját lađđasa vuođul, dahje ahte muddenplána lea almmuhuvvon § 12-12 viđat lađđasa vuođul.

Jus eatnamii lea huksejuvvon, lea eaiggádis dahje láigoheaddjis seamma vuoigatvuohta go huksehusat leat jávkaduvvon. Dalle ferte gáibádus leat ovddiduvvon maŋimusat golmma jagi siste maŋŋá dán áiggi.

Buhtadusa dába ovddas dakkár muddenplána oktavuođas man departemeanta dahje gielda lea ráhkadan ja mearridan § 6-4 vuođul, galgá stáhta máksit jus eará ii leat mearriduvvon.

Go opmodahkii lea huksejuvvon dakkár muddenplána vuođul mii addá mearkkašahtti buoret geavaheami go guovllu eará opmodagat, ja daid árvu dan geažil lea hui ollu gahččan, sáhttet daid eaiggádat dahje láigoheaddjit árvvoštallama vuođul oažžut buhtadusa vuosttaš namuhuvvon opmodaga eaiggádis. Buhtadussubmi ii sáhte leat stuorát go dat árvoloktaneapmi maid buoret geavaheapmi mielddisbuktá guoskevaš opmodahkii, maŋŋá go leat gessojuvvon eret dat refušuvdnasupmit maid eaiggát dahje láigoheaddji dan oktavuođas lea geatnegahtton máksit lága kapihttala 18 mearrádusaid vuođul opmodaga geavaheami geažil.

Buhtadusgáibádus galgá leat ovddiduvvon maŋimusat golmma mánu siste maŋŋá go huksenlohpi addui. Dakkár opmodaga eaiggát dahje láigoheaddji mii oažžu buoret geavaheami, sáhttá gáibidit ovddalgihtii árvvoštallama buhtadusgažaldaga mearrideapmái go loahpalaš muddenplána lea ráhkaduvvon. Buhtadussubmi galgá máksot go huksenbargu álggahuvvo, muhto áramusat golmma mánu maŋŋá go submi lea loahpalaččat mearriduvvon.

Kapihtal 16. Bággolonisteapmi

16-1. Definišuvdna

Bággolonisteapmi deaivida dán lága vuođul go opmodatvuoigatvuohta giddodahkii dahje vistái dahje eará dakkáražžii mas lea bistevaš čatnaseapmi dakkár opmodahkii, oamastuvvon bákkuin árvvoštallanbuhtadusa vuođul, dahje go geavahanvuoigatvuohta, servituhtta dahje eará vuoigatvuohta giddodahkii oamastuvvo, rievdaduvvo, sirdojuvvo dahje lonuhuvvo bákkuin buhtadusa ovddas árvvoštallama vuođul.

16-2. Bággolonisteapmi muddenplána čađaheapmái

Gielddastivra sáhttá čađahit bággolonisteami muddenplána čađaheapmái. Gielddastivrra vejolašvuohta čađahit bággolonisteami muddenplána vuođul nohká jus gielddastivrra bággolonistanmearrádus ii leat dahkkon 10 jagi siste maŋŋá go plána almmuhuvvui §12-12 viđat lađđasa vuođul.

Stáhta sáhttá čađahit bággolonisteami muddenplána čađaheapmái. Njuolggadusat goalmmát lađđasa rájes guđat lađđasa rádjai gustojit seamma láhkai.

Nu guhkás go dárbbašuvvo muddenplána čađaheapmái sáhttá gielddastivra ieš departemeantta mieđihemiin viiddidit bággolonisteami vuosttaš lađđasa vuođul gustot gaskaboddasaš dahje bistevaš sisabahkkemii eatnamis ja vuoigatvuođain muddenguovllu olggobealde. Mieđáhus ii dattetge dárbbašuvvo eatnamiid bággolonisteami oktavuođas geaidnočuhpposiidda ja deavdagiidda muddenguovllu olggobealde.

Ovdalgo gielddastivra dahká bággolonistanmearrádusa vuosttaš lađđasa vuođul ja ohcat mieđiheami baggolonisteapmái goalmmát lađđasa vuođul, galgá ášši leat čielggaduvvon buoremus lági mielde, ja sii geaidda sisabahkken guoská, galget leat ožžon vejolašvuođa buktit cealkámuša áššái. Bággolonistanlága §§ 12 ja 18 gustojit seamma láhkai. § 12 vuosttaš lađđasa nubbi dajus ii gusto.

Muhtun viessosajiid (huksejuvvon dahje huksekeahtes) ii berre dábálaččat bággolonistit earretgo gielda vuos lea addán eaiggádii dahje láigoheaddjái govttolaš áiggi hukset plána vuođul, ja áigemearri lea rihkkon.

Bággolonisteami dán paragráfa vuođul ii sáhte čađahit go guoská eatnamii mii plánas lea várrejuvvon eanadollui § 12-5 nr. 5 vuođul.

16-3. Bággolonisteapmi beroškeahttá muddenplánas

Departemeantta mieđihemiin sáhttá gielddastivra ieš čađahit bággolonisteami sihkkarastin dihtii gildii vuođđoareálaid ođđa čoahkkehuksehagaide. Mieđiheapmi sáhttá addot ja sisabahkken čađahuvvot vaikke vel eai leat ge muddenplánat dahje huksenplánat mat gustojit guoskevaš guvlui.

16-2 njealját lađđasa vuosttaš ja nubbi dajus gustojit seamma láhkai bággolonisteami oktavuođas dán mearrádusa vuođul.

16-4. Bággolonisteapmi čáhce- ja duolvačáhcerusttegiidda jna.

Olggobealde geaidnoeatnamiid sáhttá gielddastivra ieš čađahit bággolonisteami departemeantta mieđihemiin muddejuvvon guovllus duolvačáhcerusttegii, gč. nuoskkidanlága § 21, duolvačáhcebohcciide oktan gullevaš ráhkkanusaiguin. Bággolonisteami oktavuođas vuosttaš dadjosa vuođul sáhttá maid čađahit bággolonisteami čáhcebohcciide oktan gullevaš ráhkkanusaiguin.

16-2 njealját lađas ja nubbi dajus gustojit seamma láhkai bággolonisteapmái dán mearrádusa vuođul.

16-5. Eanaeaiggáda ja láigoheaddji vuoigatvuohta bággolonisteapmái almmolaš geainnu, duolvačáhce- ja bajildusčáhcerusttegiid ja oktasašareálaid várás ja párkaavádaga várás industriijaguovllus

Eanaeaiggát dahje láigoheaddji sáhttá gielddastivrra mieđihemiin čađahit bággolonisteami ollašuhttin dihtii § 18-1 vuođđobargogáibádusa. Vuoigatvuohta gusto doppe gos almmolaš geaidnu, váldoduolvačáhcebohcci dahje almmolaš váldorusttet báikkálaš bajildusčázi čohkkemii, eretjođiheapmái ja vejolaš gieđahallamii galgá huksejuvvot ovdalgo opmodat ásahuvvo, rievdaduvvo dahje dohko huksejuvvo. Bággolonisteami oktavuođas duolvačáhcerusttegii gusto seamma láhkai § 16-4 vuosttaš lađđasa nubbi dajus.

Eanaeaiggát dahje láigoheaddji sáhttá gielddastivrra mieđihemiin čađahit bággolonisteami vai lea vejolaš  ollásit dahje muhtumassii čađahit oasi muddenplánas doppe gos guovllut leat várrejuvvon oktasaš eretvuodjinluddii, oktasaš rusttegii bajildusčázi hálddašeapmái ja eretjođiheapmái ja oktasaš guvlui párkema várás, oktasaš stoahkanareálii, oktasaš šilljui ja máŋgga opmodaga eará oktasaš areálii.

Jus gielda § 18-2 nuppi lađđasa vuođul lea bidjan eaktun doaibmabijuid suovvamii ahte párkenavádat industriijaguovllus galgá oamastuvvot muddenplána vuođul, sáhttá eanaeaiggát dahje láigoheaddji gielddastivrra dohkkehemiin čađahit bággolonisteami dan ulbmilii.

Eanaeaiggát dahje láigoheaddji sáhttá gielddastivrra mieđihemiin čađahit dárbbašlaš bággolonisteami  čatnasangáibádusa čađaheapmái §§ 27-1 dahje 27-2 vuođul.

16-6. Viessosadjeheivehallan

Oččodan dihtii heivvolaš viessosajiid sáhttá gielda gielddastivrra mearrádus vuođul bággolonistit huksekeahtes eanabihtáid maidda muddenplána vuođul ii sáhte hukset sierranassii.

Gielda sáhttá bidjat eaktun huksenlobi addimii § 20-2 vuođul ahte ohcci oamasta uhcit huksekeahtes eanabihtáid vai viessosadji oažžu heivvoleappo rájá dahje hámi. Gielda sáhttá mieđihit ohccái čađahit dárbbašlaš bággolonisteami.

Huksekeahtes eanan dán paragráfa vuođul adno maiddái eana mas lea visti, go das gieldda árvvoštallama vuođul lea mearkkaškeahtes ekonomalaš ja geavatlaš árvu.

16-7. Bággolonisteami áigemuddu

Bággolonisteami maid gielda dán lága vuođul sáhttá čađahit almmá departemeantta sierra mieđiheami haga, sáhttá čađahit dađistaga ja dan muddui go gielda mearrida almmá vuhtiiváldima haga galgá go bággolonistanulbmil čađahuvvot maŋŋil.

16-8. Geahččaladdantáksta

Go gielda lea dohkkehan muddenplánaevttohusa, sáhttá gielddastivra gáibidit árvvoštallama mearridit buhtadusa baggolonisteami ovddas § 16-2 vuođul. Ovdalgo bággočađaheami sáhttá gáibidit dakkár árvvoštallama vuođul, gč. geassemánu 1. b. 1917 mannosaš lága nr. 1 vuođul árvvoštallama ja bággolonistanáššiid birra § 41, galgá plána leat loahpalaš ja departemeantta mieđiheapmi bággolonisteapmái addojuvvon daid dilálašvuođain go dakkár mieđiheapmi dárbbašuvvo.

16-9. Bággolonisteami viiddideapmi

Eaiggáda dahje vuoigatvuođalačča gáibideami vuođul sáhttá mearriduvvot ahte bággolonisteapmái dán lága vuođul galget gullat eatnamat, visttit, vuoigatvuođat dahje eará mii massá mearkkašahtti oasi árvvustis eaiggádii dahje vuoigatvuođalažžii jus bággolonisteapmi čađahuvvo. Dakkár dáhpáhusain sáhttá maiddái gáibideami vuođul mearriduvvot ahte bággolonisteapmi galgá mearkkašit luobaheami eaiggádii, vaikke vel lea ge gáibiduvvon geavahanvuoigatvuohta dahje eará erenoamáš vuoigatvuohta opmodahkii.

Go gielda čađaha bággolonisteami dán lága vuođul, sáhttá gieldda gáibideami vuođul mearriduvvot ahte bággolonisteapmái galget gullat eatnamat, visttit, vuoigatvuođat dahje eará nu mo namuhuvvon vuosttaš lađđasis, jus gávnnahuvvo ahte gielddas leat ákkastuvvon beroštus dakkár bággolonisteami viiddideamis.

Go árvvoštallama vuođul duođaštuvvo ahte buhtaduseavttut § 15-3 vuosttaš lađđasa vuođul leat fámus, sáhttá gieldda gáibideami vuođul mearriduvvot ahte gielda sáhttá bággolonistit guoskevaš opmodaga, jus gávnnahuvvo ahte gielddas lea ákkastuvvon beroštus das.

Mearrádusaid dán paragráfa vuođul dahká riekti seamma árvvoštallama vuođul mii gáibiduvvo buhtadusa mearrideapmái.

16-10. Duddenviessosadji, gaskaboddasaš orrunsadji

Go gielda bággolonista eatnama masa lea huksejuvvon ássanvisti, berre viessoeaiggát nu guhkás go vejolaš beassat oamastit eará viessosaji lahkosis. Gielda háhká gaskaboddasaš orrunsaji sutnje gii šaddá vistti haga bággolonisteami geažil dán lága vuođul.

16-11. Stáhta ja fylkka opmodatoamasteapmi

Jus gielda lea oamastan opmodaga mii muddenplánas lea várrejuvvon stáhta viessosadjin, sáhttá gielda bidjat govttolaš áigemeari stáhtii oamastit opmodaga. Jus stáhta áigemearis ii leat oamastan opmodaga, sáhttá gielda dan doalahit iežas atnui dahje vuovdit viessosaji.

Go opmodat lea várrejuvvon dakkár ulbmilii mii lea namuhuvvon §:s 12-5 nr. 2 ja dat gusto stáhta vuollásaš rusttegii, galgá stáhta máksit buhtadusa § 15-3 vuođul ja lonástusgáibádusa § 15-2 vuođul nu guhká go lágaid vuođul muđui dahje šiehtadus vuođul ii leat mearriduvvon ahte gielda galgá máksit dáid goluid. Seamma dilis sáhttá stáhta čađahit bággolonisteami § 16-2 vuođul.

Vuosttaš ja nuppi lađđasa mearrádusat gustojit seamma láhkai fylkkagildii go lea sáhka opmodagas mii lea várrejuvvon fylkka viessosadjái dahje rusttegii mii gullá fylkii.

16-12. Árvvoštallan

Árvvoštallama dán kapihttala vuođul meannuda diggegoddi njuolggadusaid vuođul mat bohtet ovdan geassemánu 1. b. 1917 mannosaš bággolonistanlágas nr. 1 árvvoštallama ja bággolonistanáššiid birra. Árvvoštallama §§ 27-3 ja 28-3 vuođul meannuda eanajuohkindiggi seamma lága vuođul.

Kapihtal 17. Huksenšiehtadusat

17-1. Definišuvdna

Huksenšiehtadus lea šiehtadus gaskal gieldda ja eanaeaiggáda dahje huksejeaddji hukset muhtun guvlui, man vuođđun lea gieldda plánaeiseváldi dán lága vuođul ja mii gusto gieldda areálaplána čađaheapmái.

17-2. Eaktun geavahit huksenšiehtadusaid

Huksenšiehtadusaid vuođđun galget leat gieldda mearrádusat maid gielddastivra ieš lea dahkan ja mat almmuhit guđe dilálašvuođain huksenšiehtadus lea eaktun huksemii, ja mii čájeha gieldda vuordámušaid šiehtadussii.

Gielda galgá láhčit dilálašvuođaid guoskevaš joavkkuid ja beroštusaid mielváikkuheapmái.

17-3. Šiehtadusa sisdoallu

Huksenšiehtadus sáhttá gustot áššiide maidda gielda lea addán mearrádusaid gielddaplána dahje muddenplána areálaoasis.

Šiehtadus sáhttá maiddái muddet guovllu viessologu, stuorámus ja unnimus viessosturrodaga, ja lagat gáibádusaid visttiid hábmemii doppe gos dat lea ulbmillaš. Šiehtadus sáhttá maiddái muddet ahte gielddas dahje earáin galgá leat vuosttašvuoigatvuohta oastit oasi viesuin márkanhaddái.

Šiehtadussan sáhttá maiddái leat ahte eanaeaiggát dahje huksejeaddji galgá fuolahit dahje ollásit dahje muhtumassii goasttidit doaibmabijuid mat leat dárbbašlaččat plánamearrádusa čađaheapmái. Dakkár doaibmabijut galget leat govttolaččat huksenšlája ja -viidodaga ja gieldda veahki ektui plána čađaheapmái ja ja geatnegasvuođaide šiehtadusa vuođul. Doaibmabidjogoluin maid huksejeaddji dahje eanaeaiggát mákset, galgá leat gorálašvuohta dan noađuheapmái maid guoskevaš huksen dagaha gildii.

Šiehtadus sáhttá aŋkke gustot daid gielddalaš doaibmabijuid ovddalgihtii máksimii mat dárbbašuvvojit plánamearrádusa čađaheapmái.

17-4. Áššemeannudeapmi ja almmolašvuohta

Gielda galgá almmuhit huksenšiehtadusa šiehtadallamiid álggaheami.

Jus sohppojuvvon huksenšiehtadusevttohusa vuođđun lea gelbbolašvuohta mii boahtá ovdan § 17-3 nuppi dahje goalmmát lađđasis, galgá evttohus biddjot almmolaš geahčadeapmái 30 beaivásaš áigemeriin mearkkašumiide.

Go huksenšiehtadus lea sohppojuvvon, de dat galgá almmuhuvvot.

Vuosttaš lađđasa rájes goalmmát lađđasa rádjai njuolggadusat gustojit seamma láhkai vejolaš rievdadusaid oktavuođas huksenšiehtadusas.

Gielda ii sáhte dahkat čadni huksenšiehtadusa guovllu ektui ovdalgo guovllu areálaplána lea mearriduvvon.

17-5. Váidda

Huksenšiehtadusaid ii sáhte váidit.

17-6. Láhkaásahusat

Departemeanta sáhttá addit lassi njuolggadusaid šiehtadallangáibádusaid birra, guđelágan doaibmabijuide dat gusto, dás maiddái lagabui mearriduvvon doaibmabijuid maidda šiehtadus ii sáhte gustot, mo lága eavttut galget geavahuvvot ja mo šiehtaduseavttut galget čađahuvvot.

17-7. Sierralohpi. Mieđiheapmi spiehkastit njuolggadusain

Sierralobi ii sáhte addit kapihttala 19 mearrádusaid vuođul. Departemeanta sáhttá ohcama vuođul mieđihit spiehkasteapmái dán kapihttala mearrádusain go servodatlaš beroštusat bearihit dan.

Kapihtal 18. Vuođđobargogáibádus ja geaidno-, čáhce- ja duolvačáhcegoluid jna. ruovttoluottamáksin

18-1. Gáibádus ásahit geainnu, váldobohcci čázi ja duolvačázi várás ja váldorusttega bajildusčázi várás

Muddejuvvon guovllus sáhttá eatnamii hukset dahje dálá huksehusaid viiddidit mearkkašahtti láhkai dahje rievdadit geavaheami mearkkašahtti láhkai, dahje ásahit dahje rievdadit opmodaga, dušše dalle go dát eavttut leat ollašuhtton:

a.

Almmolaš geaidnu galgá leat ásahuvvon ja dohkkehuvvon dan rádjai go plána čájeha, dan viessosaji rádjai ja guora gosa dat galgá ollit. Geaidnu mearkkaša vuodjingeainnus oktan vázzinravddaiguin ja jorggáldagaiguin, bussebissehagain, vázzingeainnuin, sihkkelgeidnosiin, mátkegeainnuin, gáhtašiljuin ja almmolaš šiljuin. Sáhttá gáibiduvvot ahte geaidnu ásahuvvo gitta 10 mehtera govdodagain dárbbašlaš lasáhusain deavdagii ja čuohppamii, ja ásahuvvo gitta 6 mehtera beaktilis geaidnogovdodahkan. Dakkár opmodahkii gos huksen plána vuođul ii galgga ollásit dahje muhtumassii gokčat dušše viessoulbmila, ja opmodahkii gos plána suovvá hukset ásodatblohkaid main leat 4 dahje eanet gearddi, galgá gáibádus gustot gitta 20 mehtera geaidnogovdodahkii oktan dárbbašlaš lasáhusain deavdagii ja čuohppamii. Dakkár geainnu ii sáhte gáibidit ásahit gos priváhta eretvuodjinluottat gildojuvvojit.

b.	Váldoduolvačáhcebohcci galgá ollit viessosadjái ja biddjot viessosaji guora dahje badjel. Dakkár bohcciid ii sáhte gáibidit bidjat maid čađamihttu lea stuorát go 600 mm. Gielda sáhttá dohkkehit duolvačáhcelaktaga eará váldoduolvačáhcerusttegii.

c.	Váldočáhcebohcci galgá ollit viessosadjái ja biddjot viessosaji guora dahje badjel. Dakkár bohcciid ii sáhte gáibidit bidjat maid čađamihttu lea stuorát go 150 mm. Gielda sáhttá dohkkehit čáhcelágideami eará čáhcebohccis.

d.

Almmolaš váldorusttet bajildusčázi čohkkemii, eretjođiheapmái ja vejolaččat gieđahallamii galgá leat ásahuvvon ja dohkkehuvvon nu mo plána čájeha. Plánas galgá boahtit ovdan guđe opmodagaid bajildusčáhcerusttet galgá bálvalit. Dakkár bajildusčáhcebohcciid sáhttá gáibidit hukset maid čađamihttu lea gitta 600 mm rádjai, beroškeahttá das lea go plánas almmuhuvvon guđe opmodagaid bajildusčáhcerusttet galgá bálvalit. Vuođđobargogáibádus ii gusto bajildusčázi gieđahallamii dakkár huksejuvvon opmodagas masa § 18-6 vuosttaš, nubbi ja goalmmát lađđasat eai gusto.

Gielda sáhttá addit gielddaplánamearrádusaid bargguid čađaheapmái vuosttaš lađđasa vuođul. Gielda sáhttá maiddái bidjat gáibádusaid čovdosiidda ja buvttaválljemii, gustojeaddji mearrádusaid siskkabealde ja nu guhkás go lea dárbu sihkkarastin dihtii rusttega jearggalaš doaimmaheami ja bajásdoallama.

Gielda sáhttá suovvat dakkár doaibmabijuid mat leat namuhuvvon § 20-1 vuosttaš lađđasa a, d ja m bustávain dainna eavttuin ahte barggut vuosttaš lađđasa vuođul čađahuvvojit ovdalgo doaibmabidju lea válmmas. Doaibmabijuid maŋideapmái nu mo § 20-1 vuosttaš lađđasa a ja d bustávat namuhit sáhttá bidjat eaktun ahte julggaštus lea gulahuvvon. Dakkár doaibmabijuid maŋideapmái maid § 20-1 vuosttaš lađđasa m bustáva namuha dahje gaskaboddasaš sierralohpi dakkár doaibmabijuid ásaheamis galgá leat biddjon eaktun ahte julggaštus lea gulahuvvon. Huksema oktavuođas sáhttá gielda gáibidit ahte biddjo dáhkádus válmmasteami goluid ovddas.

Dakkár guvlui mii gielddaplánas lea várrejuvvon huksemii dahje vuođđoávnnasroggamii, sáhttá gielda bidjat eaktun lohpái § 20-2 vuođul ahte doaibmabidju vuosttaš lađđasa vuođul lea čađahuvvon.

Geainnut, váldoduolvačáhcebohccit, váldočáhcebohccit ja bajildusčáhcerusttegat maid eanaeaiggát dahje láigoheaddji lea ásahan dán paragráfa vuođul, oažžu gielda almmá buhtadusa haga dan áiggi rájes go rusttet lea válmmas ja dohkkehuvvon. Dasto galgá gielda bajásdoallat rusttega. Badjelasasváldinmeanut galget dollojuvvot. Gielddas ii leat dattetge geatnegasvuohta váldit badjelasas geainnu mii ii leat ásahuvvon olles govdodagain vuosttaš lađđasa a bustáva vuođul.

Gielda sáhttá gáibidit beassat váldit badjelasas rusttega árat, dainna eavttuin ahte ieš válmmasta dan. Jus opmodat lea ásahuvvon dahje rievdaduvvon, dahje huksehus lea atnuiváldon, galgá doaibmabidjoeaiggát máksit válmmastangoluid. Gielda searvá ruovttoluottagáibádusa gorálaš oassái go dakkár gáibádus lea ovddiduvvon.

18-2. Gáibádus ásahit oktasašareálaid ja párkaavádaga industriijaguvlui

Gielda sáhttá eaktudit doaibmabijuid suovvamii § 20-2 vuođul ahte oktasaš eretvuodjinluodda, oktasaš šillju, oktasaš rusttet bajildusčázi gieđahallama ja eretjođiheami várás dahje eará oktasašareála máŋgga opmodahkii háhkkojuvvo, sihkkarastojuvvo ja ásahuvvo doppe gos dat lea muddejuvvon lágas.

Industriijaguovllus gos párkaavádat lea muddejuvvon, sáhttá gielda bidjat eaktun doaibmabijuid suovvamii § 20-2 vuođul lagas viessosajiin, ahte párkaavádat háhkkojuvvo ja ásahuvvo viessosaji guora plána vuođul.

18-3. Ruovttoluottamáksimii vuoigaduvvon doaibmabijut

Son guhte áigu ásahit, rievdadit, ođasmahttit dahje viiddidit dohkkehuvvon almmolaš geainnu, dohkkehuvvon almmolaš váldočáhcebohcci dahje váldoduolvačáhcebohcci báikkálaš bajildusčázi čohkkemii, eretjođiheapmái ja vejolaččat gieđahallamii, sáhttá gáibidit oažžut ruovttoluotta máksojuvvo iežas goluid. Eaktun priváhta ruovttoluottamáksingáibádussii lea ahte doaibmabiju sáhttá gáibidit § 18-1 vuođul. Geaidnu mearkkaša dakkár rusttet maid § 18-1 namuha.

Viidáseappot sáhttá son gáibidit ruovttoluottamáksima gii muddenplána vuođul áigu ásahit oktasaš eretvuodjinluotta, oktasaš šilju, oktasaš rusttega bajildusčázi gieđahallama dahje eretjođiheami várás dahje eará oktasašareála máŋgga opmodahkii dahje párkaavádaga industriijaguovllu guora dahje bidjat eatnama dakkár ásahemiid várás. Eaktun priváhta ruovttoluottamáksingáibádussii lea ahte doaibmabiju sáhttá gáibidit § 18-2 vuođul. Dasto sáhttá vel son gii áigu ásahit, rievdadit dahje viiddidit priváhta rusttega čázi dahje duolvačázi fievrrideami várás dakkár guovllus masa areálaplána guoská, gáibidit ruovttoluottamáksima.

18-4. Ruovttoluottamáksinovttadat

Golut mat refererejit dakkár gaskii gos dakkár doaibmabiju ásaheapmi, rievdadeapmi dahje viiddideapmi čađahuvvo oktilaččat maid § 18-1 vuosttaš lađas namuha, galget buot juogaduvvot daid areálaide mat § 18-6 vuođul leat ruovttoluottamáksingeatnegasat ovttadahkii. Jus eanadatdilit dahje guovllu mihtilmasvuohta rievdá dan gaskka dahje eará erenoamáš dilálašvuođat dan dahket dárbbašlažžan, sáhttá gielda mearridit ahte juogadeapmi galgá dahkkot eará ovttadaga vuođul go dat gávnnahuvvo dárbbašlažžan eastadan dihtii áibbas čielga vuoigatmeahttun gollojuogadeami daid opmodagaid gaskkas maidda doaibmabidju guoská.

Doaibmabijuid oktavuođas mat namuhuvvojit § 18-3 nuppi lađđasa vuosttaš dadjosis, lea ovttadahkan dakkár doaibmabidju nu mo dat boahtá ovdan plánas.

18-5. Goluid maid sáhttá gáibidit máksot ruovttoluotta

Son guhte lea vuoigaduvvon ruovttoluottamáksimii, sáhttá gáibidit oažžut máksot ruovttoluotta buot goluid mat ledje dárbbašlaččat ollašuhttin dihtii §§ 18-1 ja 18-2 mearriduvvon gáibádusaid.

Jus geaidnoeana háhkkojuvvo dahje ásahuvvo stuorát govdodagas, dahje bohccit biddjojit main lea stuorát čađamihttu go mearriduvvon § 18-1 vuosttaš lađđasa a bustáva rájes c bustáva rádjai, de máksojit ruovttoluotta golut dan viidodagas man ovddas sáhttá gáibidit ruovttoluottamáksima. Seammá gusto go ásahuvvo stuorát váldorusttet go mearriduvvon § 18-1 vuosttaš lađđasa d bustávas. Jus stuorát govdodat dahká dárbbašlažžan gaikut vistti dahje rusttega, de eai leat buhtadussubmi ja gaikun- ja čorgengolut vuoigaduvvon ruovttoluottamáksimii.

Doaibmabijuid oktavuođas mat leat namuhuvvon § 18-3 nuppi lađđasa goalmmát dadjosis ii sáhte ruovttoluottamáksima vuoiggalaš gáibidit ruovttoluotta máksot buot goluid mat ledje dárbbašlaččat.

18-6. Ruovttoluottamáksingeatnegas areála

Ruovttoluottamáksu doaibmabijuid ovddas mat leat namuhuvvon § 18-3 vuosttaš lađđasis gusto huksekeahtes areálaide mat válmmastuvvojit huksemii §§ 18-1 ja 18-2 vuođul, laktašuvaš go rusttegii njuolgga vai priváhta geainnu dahje čuggenbohcci bokte. Huksekeahtes areála lea maiddái huksejuvvon opmodaga huksekeahtes oassi go huksekeahtes oassái sáhttá hukset sierra. Seammá gusto dakkár opmodahkii masa ii sáhte hukset sierra, jus dan huksehusat váldet uhcit go 2/3 oasi lobálaš geavahusas.

Areála huksehusain mii gieldda árvvoštallama vuođul berre čorgejuvvot dahje mas eará sivaid geažil lea čielgasit uhcit árvu go dan viessosaji árvu maid dat váldá, adno maiddái huksekeahtes areálan.

Ruovttoluottamáksu gusto maiddái huksekeahtes areálaide mat leat ožžon gaskaboddasaš maŋideami ollašuhttit gáibádusaid § 18-1 vuođul, jus gáibádusat ollašuhttojit doaibmabiju bokte.

Ruovttoluottamáksu doaibmabijuid ovddas mat leat namuhuvvon § 18-3 nuppi lađđasa vuosttaš dadjosis gustojit daid areálaide maid dat muddenplána vuođul galget bálvalit. Areálaide mat leat ollásit dahje muhtumassii huksejuvvon, gustojit seamma njuolggadusat go vuosttaš lađđasis.

18-7. Juogadanfáktorat

Dat golut maid ovddas sáhttá gáibidit ruovttoluottamávssu, juogaduvvojit ruovttoluottamáksingeatnegas areálaid gaskkas beliin fáktoriidda viessosadjeareála ja lobálaš geavaheapmi. Go geavaheapmi ii leat mearriduvvon dohkkehuvvon plánas, mearrida gielda navdojuvvon geavaheami. Gielddastivra sáhttá olles gildii dahje gieldda osiide mearridit eará gori fáktoriid gaskkas ja ahte eará fáktoriid sáhttá geavahit.

Ruovttoluottamáksosubmi maid sáhttá mearridit guoskevaš opmodahkii, galgá ráddjejuvvot dan árvoloktemii maid doaibmabidju navdojuvvo buktit opmodaga ovddas. Jus vuosttaš lađđasa mearrádus mielddisbuktá ahte buot golut § 18-5 vuođul eai mákso ovtta dahje eanet opmodagaid ovddas, sáhttá ruovttoluottamáksima velgoheaddji gáibidit ahte mávssekeahtes submi juogaduvvo daid eará opmodagaide vuosttaš lađđasa njuolggadusaid vuođul. Eaktun lea ahte juohke opmodaga ektui mas gáibiduvvo lasseruovttoluottamáksu, ferte vuordit dakkár árvoloktaneami mii lea uhcimusat seamma stuoris go opmodaga ruovttoluottamáksosupmit oktiibuot.

18-8. Plánaid dohkkeheapmi ja ruovttoluottamávssu gaskaboddasaš merošteapmi

Ovdalgo doaibmabidju álggahuvvo galgá doaibmabidjoeaiggát leat hábmen plánaid kártii oktan gollomeroštusain. Doaibmabidjoeaiggát galgá almmuhit guđe opmodagat galget oažžut ávkki rusttegis, guđe areála dat geavahit ja iešguđet opmodaga jáhkehahtti geavaheami. Doaibmabidjoeaiggát galgá evttohit goluid juogadeami § 18-7 vuođul. Plánat, meroštus ja juogadanevttohus sáddejuvvojit guoskevaš eanaeaiggádiidda ja láigoheddjiide cealkámuša várás. Guoskevaš oasehasat geigejit cealkámuša doaibmabidjoeaiggádii golmma vahku siste dan rájes go ožžo materiála. Maŋŋá cealkináigemeari sádde doaibmabidjoeaiggát materiála gildii mearrideapmái.

Gielda galgá dohkkehit čađahanplána, gollomeroštusa ja juogadanevttohusa. Gielda sáhttá gáibidit sáddet čadni haddefálaldaga doaibmabiju čađaheami ovddas, vejolaččat vižžojuvvon fálaldatgilvvus. Jus gielda, go guoskevaš eanaeaiggát dahje láigoheaddji dan lea gáibidan, gávnnaha ahte mearriduvvon oassi ruovttoluottamávssus lea stuorát go opmodaga árvolokten § 18-7 nuppi lađđasa vuođul, de dat sáhttá árvvoštallama vuođul uhcidit ruovttoluottamávssu gáibádusa, dahje sihkkut dan ollásit. Uhciduvvon submi juogaduvvo § 18-7 nuppi lađđasa nuppi dadjosa vuođul.

Vuoigatvuohta gáibidit ruovttoluottamávssu gahččá eret jus doaibmabidju álggahuvvo ovdalgo gielda lea dohkkehan materiála vuosttaš lađđasa vuođul, jus gielda ovddalgihtii ii leat mearridan eará guoskevaš dilálašvuođas vuhtiiválddidettiin doaibmabiju iešvuođa ja áššejođu mearkkašumi.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid deavddan dán mearrádussii, dás maiddái lagat gáibádusaid plánaide, gollomeroštussii ja haddefálaldahkii.

18-9. Ruovttoluottamávssu mearrideapmi

Go doaibmabidju lea loahpahuvvon galgá doaibmabidjoeaiggát ráhkadit rehketdoalu oktan dárbbašlaš legitimašuvnnaiguin. Priváhta ruovttoluottamáksima velgoheaddjit sáddejit rehketdoalu oktan legitimašuvnnaiguin gildii dárkkisteami várás.

Gielda galgá gaskaboddasaččat mearridit dan supmi maid sáhttá gáibidit ruovttoluottamáksojuvvot, ja ruovttoluottamáksogeatnegas areála juogadeami. Mearrideami oktavuođas galgá dohkkehuvvon čadni čađahanfálaldat § 18-8 vuođul biddjot vuođđun. Jus dan sajis lea čađaheami gollomeroštus dohkkehuvvon, de eai galgga golut leat mearkkašahtti stuorát go almmuhuvvon submi, ja ii aŋkke eanet go 15 proseantta stuorát. Álgoárvalus sáddejuvvo ruovttoluottamáksogeatnegasaide cealkima várás. Dasto dahká gielda ruovttoluottamáksinmearrádusa. Mearrádus dieđihuvvo guoskevaččaide dieđuiguin ášševuolggahanáigemeari birra § 18-12 vuođul.

18-10. Máksinbeaivi ja reanttuid máksin geatnegasvuohta

Ruovttoluottamáksima submi galgá máksojuvvo viđa vahku siste maŋŋá go ruovttoluottamáksima mearrádus lea dieđihuvvon sutnje gii lea geatnegahtton máksit goluid ruovttoluotta.

Areála oktavuođas mas galget golut máksot ruovttoluotta § 18-6 vuosttaš lađđasa nuppi ja goalmmát dadjosa vuođul ii dattetge dieva máksinbeaivi ovdalgo mihtidanmeanut opmodaga ásaheami dahje rievdama birra gáibiduvvojit dahje huksen čađahuvvo. Areála oktavuođas maid gaskaboddasaš huksengildosa dahje eará erenoamáš siva geažil mii ii gula sutnje gii lea geatnegahtto máksit goluid ruovttoluotta, ii sáhte geavahit nu mo ruovttoluottamáksinbággu eaktuda, dievvá ruovttoluottamáksinbeaivi easkka dalle go lea vejolaš čađahit dakkár geavaheami. Ruovttoluottamáksu mas lea maŋiduvvon máksinbeaivi galgá indeaksaheivehallot konsumhaddeindeavssa vuođul dan rájes go dat lea dieđihuvvon sidjiide geain lea ruovttoluottamáksingeatnegasvuohta máksinbeaivvi rádjai.

Jus eaiggát dahje láigoheaddji dan háliidit, sáhttá ruovttoluottamáksinsupmi maid almmolašvuohta sáhttá gáibidit, máksit viđa jagi badjel jahkásaš termiidnan reantomeriin maid departemeanta mearrida.

Máksinbeaivvi rájes lea ruovttoluottamáksima velgoheaddji geatnegahtton máksit áiggis áigái gustojeaddji maŋŋonanreanttu. Maŋŋonanreantoláhka gusto seamma láhkai.

18-11. Ruovttoluottamáksima velgoheaddji. Pántavuoigatvuohta

Ruovttoluottamáksingeatnegasvuođa areála eaiggádis lea ovddasvástádus máksimis, jus eará ii leat mearriduvvon šiehtadusas ovddeš eaiggádiin. Loahpalaččat mearriduvvon ruovttoluottamáksingáibádusas lea pántavuoigatvuohta ruovttoluottamáksingeatnegasvuođa areálas dahje dan opmodagas mas areála lea oassi. Ruovttoluottamáksingáibádus lea bággobearrama vuođđu.

Jus eana lea lihttoláigohuvvon ássanvissui dahje astoáiggevissui, lea láigoheaddjis ovddasvástádus máksimis. Jus eana lea lihttoláigohuvvon eará ulbmilii, lea láigoheaddjis ovddasvástádus go máksinbeaivvi rájes leat uhcimusat 30 beaivvi vel láigoáiggis, dahje láigoheaddji sáhttá gáibidit láigošiehtadusa guhkiduvvot dainna áiggiin. Eanaeaiggádis lea dattetge ovddasvástádus jus dat čuovvu šiehtadusas láigoheddjiin.

18-12. Ášševuolggaheapmi

Geahččalan dihtii ruovttoluottamáksinmearrádusa lobálašvuođa ferte vuolggahit ášši 2 mánu siste dan rájes go dat dieđihuvvui. Jus mearrádusa lea váidán, rehkenasto áigemearri dan rájes go mearrádus lea loahpalaš. Áigemearrerihkkuma oktavuođas ii sáhte oažžut ođđasisgieđahallama.

Guoskevaš eanaeaiggádat geat eai lea mearriduvvon oasehassan stevdnema bokte, galget oažžut dieđu vuoigatvuođa birra beassat oasehassan. Jus ruovttoluottamáksinmearrádus mearriduvvo fámoheapmin, de dat galgá fámohuhttot ollásit ja čujuhuvvot ođđa meannudeapmái gielddas.

Kapihtal 19. Sierralohpi

19-1. Sierralohpeohcan

Sierralohpi gáibida ahte ohcan lea ákkastuvvon. Ovdalgo mearrádus dahkkojuvvo, galget ránnját oažžut dieđu nu mo § 21-3 dadjá. Dattetge ii dárbbašuvvo sierra dieđiheapmi go sierralohpeohcan ovddiduvvo oktanaga lohpeohcamiin kapihttala 20 vuođul, dahje go ohcan čielgasit ii guoskka ránnjá beroštusaide. Dat regionála ja stáhta eiseválddit geaidda ášševiidodat guoská njuolgga, galget beassat ovddidit cealkámuša ovdalgo addojuvvo sierralohpi plánain, plánagáibádusain ja § 1-8 gildosis.

19-2. Sierralohpemearrádus

Gielda sáhttá addit bistevaš dahje gaskaboddasaš sierralobi dain mearrádusain, mat leat mearriduvvon dán lágas dahje dán lága vuođul. Sierralohpái sáhttet biddjot eavttut.

Sierralohpi ii sáhte addojuvvot jus vuhtiiváldimat daid mearrádusaid duogábealde main spiehkastuvvo, dahje vuhtiiváldimat lága ulbmilmearrádusas dahje nationála dahje regionála beroštusain, mearkkašahtti láhkai olgguštuvvojit. Dan lassin fertejit ovddut sierralobi geažil leat čielgasit stuorát go heađuštusat. Áššemeannudannjuolggadusain ii sáhte oažžut sierralobi.

Sierralobi oktavuođas lágas ja láhkaásahusas galget sierralobi váikkuhusat dearvvašvuhtii, birrasii, eanasuodjalussii, sihkkarvuhtii ja beassanvejolašvuhtii deattuhuvvot erenoamážit.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit njuolggadusaid sierralobiid viidodahkii ja mearridit áigemeriid sierralohpeáššiid meannudeapmái, dás maiddái mearridit áigemeari eará válddiid cealkimii sierralohpeáššiin ja addit njuolggadusaid áigemeriid meroštallama birra, vejolašvuođa birra guhkidit áigemeriid ja áigemearrerihkkumiid váikkuhusaid birra.

19-3. Gaskaboddasaš sierralohpi

Gaskaboddasaš sierralohpi sáhttá addot dihto áigodahkii dahje mearritkeahtes áigái. Go sierralohpeáigodat nohká dahje go ohcci gohččojuvvo dan dahkat, de ferte son dagatkeahttá goluid gildii jávkadit dahje rievdadit dan mii lea dahkkojuvvon, dahje loahpahit go lea addojuvvon gaskaboddasaš geavahanlohpi, dahje ollašuhttit dan gáibádusa mii lea biddjojuvvon maŋideami oktavuođas, ja jus nu gáibiduvvo, máhcahit ovddeš dillái.

Sierralohpi sáhttá dahkkot evttolažžan julggaštusas jus maiddái eaiggát dahje láigolaš iežas bealis dohkkeha dáid geatnegasvuođaid. Julggaštusa sáhttá gáibidit gulahuvvot. Dat lea čadnin opmodaga pántaeaiggádiidda ja eará vuoigatvuođaeaiggádiidda beroškeahttá das goas vuoigatvuohta lea ásahuvvon ja beroškeahttá das lea go julggaštus gulahuvvon.

19-4. Sierralohpeeiseváldi

Gielddas lea váldi addit sierralobi.

Jus lea dárbu fuolahit nationála dahje dehálaš regionála beroštusaid ja vuhtiiváldimiid gáddeavádaga dahje várreguovlluid lagabui namuhuvvon osiin, de sáhttá Gonagas láhkaásahusas gaskaboddasaččat fápmudit regionála dahje stáhta orgánii válddi addit sierralobi dihto plánain, dahje dihto doaibmabidjošlájain.

Njealját oassi: Huksenáššeoassi

Kapihtal 20. Ohcanbággu

20-1. Doaibmabijut maidda huksenáššemearrádusat gustojit

Dán lága huksenáššemearrádusat gusket čuovvovaš doaibmabijuide:

a.	ceggen, lasseviesut, alideapmi, vuollehuksen dahje vistti, ráhkadusa ja rusttega sajusteapmi

b.

a bustáva vuolde namuhuvvon doaibmabijuid mearkkašahtti rievdadus dahje divvun

c.	julggabealrievdan

d.	bistevaš dahje áigemearriduvvon geavahanrievdan, a bustáva vuolde namuhuvvon doaibmabiju ovdalis doaimma mearkkašahtti viiddideapmi dahje rievdadeapmi

e.	doaibmabiju gaikkodeapmi nu mo namuhuvvon a bustáva vuolde

f.	huksenteknihkalaš installašuvnnaid ceggen, rievdadeapmi dahje divvun

g.	viesuid geavahanovttadagaid juohkin dahje laktin

h.	gárddi huksen geainnobeallái

i.	galba- dahje máinnusráhkkanusaid sajusteapmi

j.	gaskaboddasaš visttiid, ráhkadusaid dahje rusttegiid sajusteapmi

k.	mearkkašahtti eanadatsisabahkken

l.	geainnu, párkenšilju ja seaivunsaji huksen

m.	ođđa eanaopmodaga, ođđa rusttetopmodaga dahje ođđa searveeatnama ásaheapmi, dahje ođđa láigoeatnama ásaheapmi mii sáhttá lihttoláigohuvvot guhkit go 10 jahkái, dahje areálasirdin, gč. matrihkallága

n.	váldorievdadeapmi.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid dasa guđe doaibmabijuide mearrádus guoská.

20-2. Ohcanbággu

Doaibmabijuid nu mo § 20-1 namuha, ii sáhte čađahit muđui go ohcan lea ovddalgihtii sáddejuvvon gildii ja dat dasto lea addán lobi, jus spiehkastat ii čuovo §§:ain 20-5, 20-6, 20-7 dahje 20-8.

Go sierralohpi gáibiduvvo, de ii sáhte čađahit doaibmabiju ovdalgo dan lea ohcan ja ožžon.

Doaibmabijut § 20-1 vuođul juogaduvvojit čuovvovaš kategoriijan:

a.	ohcanbákkolaš doaibmabijut maidda gáibiduvvojit ovddasvástideaddji fitnodagat, gč.§ 20-3

b.	ohcanbákkolaš doaibmabijut maid doaibmabidjoeaiggát ovddasta, gč.§ 20-4

c.	doaibmabijut maidda ohcanbággu ii gusto, gč.§§ 20-5 rájes 20-8 rádjai

Kapihttala 24 njuolggadusat dárkkisteami birra gustojit beroškeahttá ohcanbákkus, earret §§ 20-7 ja 20-8.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid ohcanbákku ja lobi birra dán mearrádusa vuođul.

20-3. Ohcanbákkolaš doaibmabijut maidda gáibiduvvojit ovddasvástideaddji fitnodagat

Fitnodagat ovddasvástádusvuoigatvuođain kapihttala 23 vuođul galget doaimmahit §:s 20-1 namuhuvvon doaibmabijuid ohcama, prošekterema ja čađaheami, jus spiehkastat ii čuovo §§ 20-4 rájes 20-8 rádjai.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid dan birra guđe doaibmabijuide mearrádus gusto.

20-4. Ohcanbákkolaš doaibmabijut maid doaibmabidjoeaiggát ovddasta

Čuovvovaš doaibmabijuide eai gusto § 20-3 njuolggadusat:

a.	uhcit doaibmabijut huksejuvvon opmodagas

b.	dábálaš doaibmavisttit eanadoalus

c.	gaskaboddasaš visttit, huksehusat dahje rusttegat nu mo namuhuvvon § 20-1 vuosttaš lađđasa j bustávas ja mat eai galgga leat sajis guhkit go 2 jagi

d.	eanaopmodaga jna. ásaheapmi nu mo namuhuvvon § 20-1 vuosttaš lađđasa m bustávas

e.	eará uhcit doaibmabijut maid gieldda árvvoštallama vuođul doaibmabidjoeaiggát sáhttá ovddastit

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid dan birra guđe doaibmabijuide mearrádus gusto.

20-5. Doaibmabijut maidda ohcanbággu ii gusto

Čuovvovaš doaibmabijuide nu mo namuhuvvon §:s 20-1 ii dárbbaš ohcan ii ge lohpi jus dat leat ovttavásttolaččat plánain:

a.	uhcit bođuvisti mii ásahuvvo huksejuvvon opmodahkii, ja man ii sáhte geavahit ássamii

b.

bođuvisti mii lea stuorát go huksehusat namuhuvvon a bustávas, mii ásahuvvo huksejuvvon opmodahkii, ja man ii sáhte geavahit ássamii ii ge eará bistevaš orrumii, ja masa ii ásahuvvo geallir

c.	uhcit bođuhuksehus mii geavahuvvo eanadoalu, vuovdedoalu ja boazodoalu doaimmaheamis

d.	uhcit doaibmabijut ásahuvvon huksehusas

e.	uhcit doaibmabijut olgun

f.	julggabealrievdadus mii ii rievdat vistti iešvuođa, ja julggabeali máhcaheapmi ovddeš duođaštuvvon hápmái

g.	eará uhcit doaibmabijut maidda gieldda oainnu mielde ii galgga ohcanbággu gustot

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahus dan birra guđe doaibmabijuide a-e bustávat galget gustot. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahus doaibmabidjoeaiggáda raporterema birra gildii go doaibmabidju lea válmmas dán mearrádusa vuođul.

Lohpi ii ge dárbbašuvvo doaibmabijuide mat leat namuhuvvon § 20-1 m bustávas go

a.	doaibmabidju čađahuvvo oassin eanajuohkimis rievttálaččat čadni plána vuođul

b.	doaibmabidju čađahuvvo gáibádusaid vuođul mat leat namuhuvvon § 9 vuosttaš lađđasa g bustávas

c.	ásahuvvon matrihkalovttadat mii lea registrerejuvvon almmolaš geaidnun galgá juogaduvvot dan oktavuođas ahte ovddasvástádus almmolaš geainnuid hálddašeamis galgá rievdaduvvot gaskal stáhta, stáhtalaš geaidnohuksenfitnodaga, fylkkagieldda dahje gieldda.

Seammá gusto doaibmabijuide mat leat namuhuvvon § 20-1 vuosttaš lađđasa j bustávas go doaibmabidju ii galgga leat sajis guhkit go 2 mánu.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusas luvvet eará doaibmabijuid §§ 20-2 vuosttaš lađđasa ja 20-3 mearrádusain, dás maiddái rusttetbráhkáid ásaheapmái guhkit go 2 mánnui njuolgga čatnasemiin huksen- dahje rusttetsadjái gos bargu čađahuvvo.

Doaibmabidjoeaiggádis lea ovddasvástádus das ahte dakkár doaibmabidju mii namuhuvvo vuosttaš lađđasa rájes goalmmát lađđasa rádjai, čađahuvvo daid gáibádusaid vuođul mat muđui čuvvot mearrádusain mat leat addon lágas dahje lága vuođul. Doaibmabiju ii sáhte álggahit ovdalgo eará guoskevaš eiseválddit leat addán dárbbašlaš lobi ja mieđiheami, gč. § 21-5.

20-6. Spiehkastat ohcanbákkus dihto doaibmabijuide mat meannuduvvojit eará lágaid vuođul

Doaibmabijut mat leat namuhuvvon §:s 20-1, eai leat ohcanbákkolaččat jus doaibmabidju meannuduvvo dohkálaččat eará lágaid vuođul. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra guđe doaibmabijuide vuosttaš dadjosa vuođul ii gusto ohcanbággu ja man guhkás lága mearrádusat gustojit.

20-7. Spiehkastat lága gáibádusain Suodjalussii

 Jus doaibmabidju gáibida várjalan veara dieđuid sihkkarvuođalága § 5-2 ja § 5-3 vuođul, dahje doaibmabidju guoská dakkár objektii maid Suodjalusdepartemeanta lea válljen várjalan veara sihkkarvuođalága § 7-1 vuođul, lea doaibmabidju spiehkastuvvon dán lága kapihttaliin 20 rájes 25 rádjai. Suodjalussii gullá fuolahit ahte dat mearrádusat mat leat addojuvvon dán lágas dahje dán lága vuođul, ollašuhttojit.

Departemeanta mearrida láhkaásahusas lagat mearrádusaid vejolašvuođa birra addi eanet spiehkastusaid dán lága gáibádusain.

20-8. Spiehkastat lága gáibádusain dihto várjalan veara objeavttaide

Jus bákkolaš sihkkarvuođa vuhtiiváldimat dahket dan dárbbašlažžan, sáhttá juohke departemeanta iežas váldesuorggis mearridit ahte doaibmabidju mii galgá čađahuvvot dakkár huksehusa dahje objeavtta oktavuođas mii lea válljejuvvon várjalan vearan sihkkarvuođalága § 7-1 vuođul, ollásit dahje muhtumassii galgá spiehkastuvvot dán lága dahje dán lága vuođul mearrádusain.

Jus ovddasvástideaddji departemeanta árvvoštallá dárbbašlažžan dahkat mearrádusa nu mo namuhuvvon vuosttaš lađđasis, ii ge gielda leat searvan doaibmabidjui, galgá departemeanta dieđihit gildii ahte vuosttaš lađđasa spiehkastatvuođđu geavahuvvo. Departemeanta lea geatnegahtton addit giliid ollisteaddji dieđuid guoskevaš doaibmabiju birra nu guhká go dat lea sihkkarvuođa dáfus dohkálaš. Gielda lea geatnegahtton addit departementii dárbbašlaš veahki doaibmabiju čađaheapmái.

Jus ovddasvástideaddji departemeanta geavaha vuosttaš lađđasa spiehkastaga, galget ránnját ja ássit geat leat vel das dieđihuvvot mearrádusa birra ja dan rievttálaš váikkuhusaid birra. Departemeanta lea geatnegahtton dieđihit ránnjáide ja ássiide geat leat vel das doaibmabiju birra nu guhkás go dat lea sihkkarvuođa dáfus dohkálaš. Ovddasvástideaddji departemeantta mearrádusa vuosttaš lađđasa vuođul ii sáhte váidit. Seammá gusto mearrádusaide váidaga hilguma birra. Gaskaboddasaš mearrádusa ii sáhte addit dakkár doaibmabiju vuostá mii čađahuvvo vuosttaš lađđasa vuođul.

20-9. Gaskaboddasaš spiehkastat lágas

Go dat lea dárbbašlaš ollu báhtareddjiid geažil Ukrainas Norgii, sáhttá gielda almmolaš eiseválddi dahje priváhta mánáidgárddiid, skuvlla dahje ásodagaid fáluheddjiid čálalaš ávžžuhusa vuođul spiehkastit ohcanbákkus. Plána- ja huksenlága § 1-6 nuppi lađas ii gusto. Spiehkastit sáhttá dakkár ođđa, bistevaš visttiid ásaheamis, ja gaskaboddasaš visttiid áigái čadnon geavahanrievdadusas ja sajusteamis mat galget geavahuvvot

a.	addit ásodaga dorvoohcciide ja earáide geaidda Olgoriikadirektoráhta addá ássanfálaldaga

b.	fuolahusguovddážiidda ovttaskas agivuloš dorvoohcciid várás geat leat vuollel 15 jagi

c.	mánáidgárdái dahje skuvlii

d.	ásodahkii.

Spiehkastit vuosttaš lađđasa vuođul ii sáhte jus čuožžila heagga- dahje dearvvašvuođavárra geavaheddjiide, vahátvárra birrasii dahje kulturmuittuide, luonddušláddjivuođa dahje gilvojuvvon dahje gilvvehahtti eatnama massin, dahje jus areálaplána čađaheapmi váttásmahttojuvvo. Visttiid mat galget geavahuvvot ásodahkan sáhttá dušše hukset bistevaš geavaheapmái go guovlu lea várrejuvvon huksemiidda ja rusttegiidda areálaplánas ja eai leat eará molssaeavttut mat mielddisbuktet uhcit heađuštusaid. Go dárbu vuosttaš lađđasa vuođul nohká, de sáhttá ásodaga geavahit eará bistevaš ássanulbmilii.

Gaskaboddasaš visttiid áigái gullevaš geavahanrievdadusa dahje sajusteami oktavuođas galgá boahtit ovdan mearrádusas man guhká spiehkastat gusto. Spiehkastat sáhttá gustot gitta 2 jagi rádjai.

Departemeanta sáhttá gaskaboddasaš láhkaásahusas bidjat gáibádusa spiehkastatávžžuhusa, ránnjádieđiheami, doaibmabidjoeaiggáda ovddasvástádusa, doaibmabiju teknihkalaš gáibádusaid, ovddasvástádusa ja válmmasteami sisdollui ja meannudeapmái.

20-10. Áššemeannudeapmi § 20-9 vuođul

Gaskaboddasaš visttiid áigái čadnon geavahanrievdadusa dahje sajusteami oktavuođas galgá gielda dahkat mearrádusa čieža bargobeaivvi siste. Jus doaibmabidju gusto ásodaga bistevaš geavaheapmái, lea áigemearri 14 bargobeaivvi. Áigemearri gollagoahtá dan rájes go čálalaš ávžžuhus lea vuostáiváldon ii ge sáhte guhkiduvvot. Jus mearrádus ii dahkko áigemeriin, sáhttá dattetge álggahit doaibmabiju doaibmabidjoeaiggáda iežas riskkain. Jus spiehkastatávžžuhusa ulbmila vuođul lea stuorra dárbu oažžut ášši mearriduvvot johtilit, sáhttá gielda dahkat mearrádusa nu johtilit go vejolaš maŋŋá go lea ožžon ávžžuhusa.

Ásodaga huksema oktavuođas bistevaš geavaheapmái mii guoská stáhtalaš dahje regionála eiseválddiid ovddasvástádussuorgái, galgá spiehkastatávžžuhus ovddiduvvot sidjiide. Áigemearri gollá ášši cealkináiggis. Stáhtalaš ja regionála eiseválddit galget buktit cealkámuša dahje dahkat mearrádusa viđa beaivvi siste dan rájes go ášši bođii sidjiide. Áigemeari ii sáhte guhkidit. Gielda sáhttá meannudit ja mearridit ášši dán lága vuođul jus áigemearri ii doahttaluvvo.

Jus spiehkastatávžžuhus hilgojuvvo galgá gielda seammás dieđihit eará molssaektosaš opmodagaid dahje heivvolaš visttiid birra maid sáhttá váldit atnui, mat leat dihtosis gildii.

Gieldda mearrádusa vuosttaš lađđasa vuođul sáhttet oasehasat dahje earát geain lea rievttálaš váiddaberoštus ássis, váidit. Váidináigemearri lea čieža bargobeaivvi dan rájes go gielda dahká mearrádusa. Gielda galgá ráhkkanahttit váiddaášši ja sáddet váidinásahussii čieža bargobeaivvi siste maŋŋá go lea ožžon váidaga. Jus gielda ii doahttal áigemeari, sáhttá váidinásahus meannudit váidaga. Váidinásahus galgá mearridit ášši čieža bargobeaivvi siste. Áigemeriid ii sáhte guhkidit.

Kapihtal 21. Sisdoallogáibádusat ja ohcanmeannudeapmi

21-1. Ovddalgihtii konferánsa

Doaibmabiju rámmaid ja sisdoalu lagat čielggadeami várás sáhttá lágidit ovddalgihtii konferánssa gaskal doaibmabidjoeaiggáda, gieldda ja eará guoskevaš fágaeiseválddiid. Eará guoskevaččaid sáhttá maid gohččut. Ovddalgihtii konferánssa sáhttet doaibmabidjoeaiggát dahje plána- ja hukseneiseválddit gáibidit.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid ovddalgihtii konferánssa ráhkkaneami, čađaheami ja referáhta birra.

21-2. Lohpeohcan

Lohpeohcan galgá leat čálalaš ja doaibmabidjoeaiggát ja ohcci galgaba leat dan vuolláičállán. Ohcamis galget leat dat dieđut maid gielda dárbbaša vai sáhttá addit lobi doaibmabidjui. Ohcamis galgá boahtit ovdan ohccojuvvo go sierralohpi, gč.kapihttala 19.

Ohcan galgá čájehit ovddasvástádussurggiid juogadeami, gč. kapihttala 23, jus doaibmabidjoeaiggát ii leat evttohan doaibmabiju.

Ohcamis galget dasa lassin leat dieđut maid gielda dárbbaša vai sáhttá mearridit galgá go sorjjaskeahtes ásahus dárkkistit doaibmabiju § 24-1 vuođul.

Duođaštus das ahte ránnját leat dieđihuvvon lobálaš vuogi mielde, ja vejolaš duođaštus das ahte sii leat dieđihuvvon geain lea ruhtagiddehus opmodahkii mii ohccojuvvo gaikkoduvvot, gč. § 21-3, galget leat mielddusin ohcamii. Vejolaš mearkkašumit ránnjáin dahje daid ássiin geat leat vel das, ja čilgehus ohccis mo son vejolaččat lea vuhtiiváldán daid, galget leat mielddusin. Ohcama galget maiddái čuovvut vejolaččat háhkkojuvvon mearrádusat dahje cealkámušat eará eiseválddis jus dat lea eaktun, gč. § 21-5.

Ohcama sáhttá juogadit rámmalohpeohcamin ja álggahanlohpeohcamin. Gielda sáhttá suovvat viidáseappot juogadit álggahanlohpeohcama. Doaibmabiju ii sáhte álggahit ovdalgo álggahanlohpi lea addon.

Sii geat leat namuhuvvon matrihkallága §:s 9 sáhttet ohcat lobi ásahit ođđa eanaopmodaga, ođđa rusttetopmodaga, ođđa láigoeatnama dahje ođđa eanasearveopmodaga, dahje lobi rievdadit dakkár matrihkalovttadagaid rájáid maid ii sáhte meannudit rádjaheivehallamin. Ohcamis galgá dieđihit mo ovttadaga háliida hábmet, dás maiddái almmuhit rájáid kárttas. Ohcan galgá čájehit mo ođđa ovttadagat dahje rádjarievdadusat heivvolaččat váikkuhit guovllu boahttevaš geavaheapmái, dás maiddái mo gáibádusaid viessosadjesturrodahkii, oktasašareálaide ja huksehusaid sajusteapmái sáhttá ollašuhttit.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gáibádusaid birra ohcamiidda, dás maiddái ohcanduođašteami ja vuolláičállingáibádusaid birra.

21-3. Ránnjádieđiheapmi

Ovdalgo ohcan sáddejuvvo galgá ohcci dieđihit ránnjáid ja sin geat vel ásset das jus sii čálalaččat eai leat dieđihan ahte sis eai leat mearkkašumit ohcamii. Dieđáhusas galgá dieđihuvvot ahte vejolaš mearkkašumiid galgá ohcci leat ožžon uhcimusat 2 vahku siste maŋŋá go dieđáhus sáddejuvvui ja ohcama vuođđomateriála lea olámuttus. Jus eanaeaiggáda čujuhus ii leat oahpis dahje ii leat matrihkkalis, de ii dárbbaš dieđihit.

Dieđáhusa vuosttaš lađđasa vuođul ii dárbbaš sáddet jus barggut eai guoskka, dahje uhccán gusket ránnjáid ja sin beroštusaide geat vel ásset das. Gielda sáhttá dattetge gáibidit dieđihit ránnjáid ja sin geat vel ásset das eai ge leat ožžon dieđu, jus gávnnaha ahte eavttut dieđiheami garvimii eai leat ollašuhtton. Gielda sáhttá maiddái gáibidit ahte eará eaiggádat dahje láigoheaddjit go sii geat leat namuhuvvon vuosttaš lađđasis, galget dieđihuvvot.

Gaikkodeami oktavuođas galgá ohcci maiddái dieđihit sin geain lea ruhtagiddehus opmodagas.

Juogaduvvon ohcama oktavuođas galgá ránnjádieđáhus dušše sáddejuvvot rámmalohpeohcama oktavuođas ja dakkár doaibmabijuid ohcama oktavuođas mat leat namuhuvvon § 20-1 vuosttaš lađđasa m bustávas mat eai leat čielggaduvvon rámmalobis, dahje seamma ášši rievdadusohcama oktavuođas.

Vuosttaš lađđasis namuhuvvon ránnjádieđáhus ii gáibiduvvo go doaibmabidju lea ovttavásttolaš muddenplánain mii lea nu dárkil ahte ránnját ja sii geat vel ásset das sáhttet árvvoštallat doaibmabiju váikkuhusaid iežaset beroštusaid ektui plánameannudeamis, ja ránnját ja sii geat vel ásset das dieđihuvvojedje § 12-10 goalmmát lađđasa vuođul. Jus lea vássán eanet go 5 jagi dan rájes go ránnját ja sii geat vel ásset das leat ožžon dakkár dieđáhusa, de ii gusto spiehkastat ránnjádieđáhusas.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid lagat mearrádusaiguin ránnjádieđáhusa birra.

21-4. Ohcama meannudeapmi gielddas

Go ohcan lea dievaslaš galgá gielda farggamusat ja maŋimusat dan áigemearis mii boahtá ovdan §:s 21-7, addit lobi jus doaibmabidju ii rihko mearrádusaid mat leat addon dán lágas dahje dán lága vuođul. Gielda galgá áššemeannudeamis bidjat vuođđun doaibmabidjoeaiggáda dahje ovddasvástideaddji fitnodaga dieđuid ahte doaibmabidju ollašuhttá teknihkalaš gáibádusaid.

Gielda sáhttá maŋidit lohpeohcama meannudeami gitta guđa vahkuin jus eaiggát lea ožžon ovddalgihtii dieđu bággolonisteami birra bággolonistanlága vuođul ja ohccojuvvon doaibmabidju gieldda árvvoštallama vuođul sáhttá divrudit vejolaš bággolonistansisabahkkema. Jus ii leat dahkkon bággolonistanmearrádus 12 vahku siste, galgá gielda meannudit ohcama daid áigemeriid vuođul mat bohtet ovdan §:s 21-7.

Gielda sáhttá bearráigeahččat ahte almmuhuvvon ovddasvástádussuorggit gokčet doaibmabiju ja leat biddjon rivttes doaibmabidjoluohkáide, ja mearridit sorjjaskeahtes dárkkisteami viidodaga, gč. kapihttala 24.

Ohcci dáhtu vuođul sáhttá lobi juogadit rámmalohpin ja álggahanlohpin. Álggahanlobi ii sáhte oažžut ovdalgo rámmalobi eavttut leat ollašuhtton, ovddasvástádusvuoigatvuohta lea addon ja dárkkistanviidodat lea mearriduvvon ja vejolaš lobit eará eiseválddiin leat sajis, gč. § 21-5 vuosttaš lađđasa. Álggahanlobi sáhttá juogadit.

Gielda galgá dalán addit čálalaš dieđu mearrádusa birra ohccái ja sidjiide geain leat mearkkašumit. Juogaduvvon ohcama meannudeami oktavuođas lea doarvái ahte dušše álggahanlohpi dieđihuvvo ohccái.

Gielda sáhttá bidjat eaktun lobi addimii ahte divat § 33-1 vuođul lea máksojuvvon. Viidáseappot sáhttá gielda bidjat eaktun ahte:

a.	ahte mihtidanmeanut čađahuvvojit go dat dárbbašuvvo rájáid kártemii dan dahje daid matrihkkaliid oktavuođas maidda doaibmabidju guoská

b.	opmodagat mat galget geavahuvvot ovttas, laktojuvvojit oktan matrihkallága vuođul

c.	doaibmabidjoeaiggát dieđiha gildii go gaskaboddasaš doaibmabidju mii namuhuvvo § 20-4 c bustávas, jávkaduvvo.

Go ohccojuvvo ásahit ođđa láigoeatnama láigoheapmái mii sáhttá bistit guhkit go 10 jagi, sáhttá gielda bidjat eaktun lohpái ahte láigovuoigatvuohta galgá gustot sierra ráddjejuvvon areálii, dahje ahte ovttadat ásahuvvo eanaopmodahkan.

Departemeanta addá láhkaásahusas lagat mearrádusaid gieldda ohcanmeannudeami birra.

21-5. Gielddalaš hukseneiseválddi oktiiordnengeatnegasvuohta

Go eaktun doaibmabidjui lea lohpi dahje mieđiheapmi eará eiseválddis, dahje go doaibmabidjoplánat galget ovddiduvvot dakkár eiseváldái, sáhttá gielda vuordit ášši mearridemiin dassážiigo dakkár mearrádus dahje mieđiheapmi lea sajis nu mo namuhuvvon. Gielda sáhttá maiddái addit rámmalobi iežas eiseváldesuorggis, dainna várašumiin ahte álggahanlohpi ii addo ovdalgo gaskavuohta eará eiseválddiide lea čielgan, gč. § 21-4 goalmmát lađđasa. Gielda galgá dakkár diliin nu mo namuhuvvon bidjat ášši daid eiseválddiid ovdii mat čuvvot láhkaásahusas, jus mearrádus dahje cealkámuš ii leat vižžon ovddalgihtii.

Departemeanta mearrida láhkaásahusas guđe eiseválddiide oktiiordnengeatnegasvuohta guoská.

Eará eiseválddit galget 4 vahku siste dieđiheami rájes dahkat mearrádusa dahje addit cealkámuša. Erenoamáš diliin sáhttá gielda guhkidit áigemeari ovdalgo dat nohká. Go eaktun doaibmabidjui ii leat lohpi dahje mieđáhus eará eiseválddiin, sáhttá ášši mearriduvvot go áigemearri nohká.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid gieldda geatnegasvuođa birra raporteret eará eiseválddiide.

21-6. Priváhtarievttálaš bealit

Earretgo eará čuovvu dán lágas eai galgga hukseneiseválddit dahkat oaivila priváhtarievttálaš beliide go meannudit lohpeohcama. Ohcan galgá hilgojuvvot jus lea áibbas čielggas hukseneiseválddiide ahte doaibmabidjoeaiggádis eai leat dat priváhtarievttálaš vuoigatvuođat maid ohcan eaktuda. Dat ii gusto dattetge go ášši lea vuolggahuvvon eanajuohkindiggái priváhtarievttálaš beali birra. Lohpi dán lága vuođul ii mearkkaš priváhtarievttálaš beali mearrideami. Gielda sáhttá mearridit áigemeari ohcama ollisteapmái.

Hálddahuslága kapihtal VI váidaga ja nuppástahttima birra ii gusto hukseneiseválddiid mearrádusaide ahte ii galgga dahkat oaivila priváhtarievttálaš beliide.

21-7. Áigemearit erenoamáš váikkuhusaiguin

Lohpeohcama § 20-2 vuođul galgá gielda mearridit guoktenuppelot vahku siste maŋŋá go dievaslaš ohcan lea sajis, earretgo eará čuovvu nuppi dahje goalmmát lađđasis. Rámmalohpeohcamii eai gusto nubbi ja goalmmát lađđasat. Áigemeari rihkkuma oktavuođas galgá gielda máksit ruovttoluotta huksenáššedivada láhkaásahusa lagat mearrádusaid vuođul, gč. § 21-8 goalmmát lađđasa.

Lohpeohcama doaibmabijuide maidda § 20-3 gusto go doaibmabidju lea ovttavásttolaš mearrádusaiguin addojuvvon dán lágas dahje dán lága vuođul, go eai leat mearkkašumit ránnjáin dahje ássiin geat leat vel das, ja lassi lohpi, mieđáhus dahje cealkámuš eará eiseválddis ii dárbbašuvvo, galgá gielda mearridit 3 vahku siste. Jus gielda ii leat mearridan ohcama áigemearis, adno lohpi addojuvvon.

Lohpeohcama doaibmabijuide maidda § 20-4 gusto go doaibmabidju lea ovttavásttolaš mearrádusaiguin addojuvvon dán lágas dahje dán lága vuođul, ja lassi lohpi, mieđáhus dahje cealkámuš eará eiseválddis ii dárbbašuvvo, galgá gielda mearridit 3 vahku siste. Jus gielda ii leat mearridan ohcama áigemearis, adno lohpi addojuvvon.

Lohpeohcama doaibmabijuide § 20-2 vuođul mat gáibidit sierralobi plánas dahje plánamearrádusain, galgá gielda mearridit 12 vahku siste. Áigemearri ii gola dan áiggis go ohcan lea ovddiduvvon regionála ja stáhta eiseválddiide cealkámuššii, gč. § 19-1.

Dat plánavuođđu mii gustui áigemeari loahpas, galgá áigemeari rihkkumis biddjot vuođđun mearrádussii. Dat ii gusto jus doaibmabidjoeaiggát ovdal áigemeari loahpas lea ožžon ovddalgihtii dieđáhusa gaskaboddasaš gildosa birra doaibmabiju vuostá, ja dát gielddus dasto mearriduvvo gávcci vahku siste, gč. § 13-1 vuosttaš lađđasa. Dát mearrádus ii gusto stáhtalaš ja regionála plánamearrádusaide §§ 6-3 ja 8-5 vuođul, dahje stáhtalaš areálaplánii § 6-4 vuođul.

Álggahanlohpeohcama galgá gielda meannudit 3 vahku siste. Jus gielda ii leat mearridan ohcama áigemearis, sáhttá álggahit doaibmabiju.

Gielda galgá čállit válmmašvuođaduođaštusa 3 vahku siste maŋŋá go lea ožžon gáibádusa oktan dárbbašlaš duođaštemiin. Jus válmmašvuođaduođaštus ii leat čállon áigemearis, sáhttá huksehusa váldit atnui.

Ohcama rievdadit addojuvvon lobi, dás maiddái rámmalobi, mat ollašuhttet nuppi dahje goalmmát lađđasa eavttuid, galgá gielda mearridit golmma vahku siste. Jus gielda ii leat mearridan ohcama áigemearis, adno lohpi addojuvvon.

Bođuáššis sáhttá šiehtadit guhkit áigemeari go dan mii lea almmuhuvvon dán paragráfa iešguđet lađđasiin.

21-8. Eará áigemearit

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid áigemeriid birra doallat ovddalgihtii konferánssa, meannudit ohcamiid gaskaboddasaš geavahanlobiid birra, gieldda mearrádusa birra ruovttoluottamáksináššiin, gieldda ráhkkaneaddji váiddaáššemeannudeami birra ja váiddaásahusa váiddameannudeami birra plána- ja huksenáššiin.

Bođuáššis sáhttá šiehtadit guhkit áigemeari go almmuhuvvon láhkaásahusas.

Departemeanta addá láhkaásahusa áigemeriid rehkenastima birra §§ 21-7 ja 21-8 vuođul, vejolašvuođa birra guhkidit áigemeriid ja áigemeriid rihkkuma váikkuhusaid birra.

21-9. Lobi nohkan

Jus doaibmabidju ii leat álggahuvvon maŋimusat 3 jagis dan rájes go lohpi addui, de nohká lohpi. Seammá gusto jus doaibmabidju bissehuvvo guhkit go 2 jagi. Dát mearrádusat gustojit seamma láhkai sierralohpái. Áigemeriid ii sáhte guhkidit.

Jus doaibmabidju bissehuvvo guhkit go 3 mánu, sáhttá gielda gáibidit ahte stellet ja gárdi gáhta guvlui mii lea rabas almmolaš johtolahkii váldojuvvojit eret, ja ahte gáhta ja vázzinravda divvojuvvojit.

Jus doaibmabidju bissehuvvo guhkit go jagi, galget stellegat váldojuvvot eret ja rusttegat divvojuvvot nu ahte dat leat nu uhccán giksin go vejolaš. Jus dat bistá guhkit go 2 jagi, sáhttá gielda gáibidit ahte doaibmabidju galgá jávkaduvvot álfárot ja eana čorgejuvvot. Jus rievdadusdoaibmabidju botkejuvvo, mearrida gielda man muddui huksehus galgá máhcahuvvot dan dillái mas dat lei álgoálggus.

Lohpi dakkár doaibmabijuide mat leat namuhuvvon § 20-1 vuosttaš lađđasa m bustávas, nohká jus eai leat gáibiduvvon mihtidanmeanut matrihkallága vuođul 3 jagi siste maŋŋá go lohpi addui, dahje jus matrihkalčáliheapmi rihkku matrihkallága.

21-10. Loahppadárkkisteapmi ja válmmašvuođaduođaštus

Ohcanbákkolaš doaibmabijut galget loahpahuvvot válmmašvuođaduođaštusain, maid gielda čállá go dárbbašlaš loahppaduođaštus ja válmmašvuođajulggaštus doaibmaeaiggáda dahje ovddasvástideaddji ohcci bealis lea sajis. Doaibmabijuid oktavuođas main gáibiduvvo dárkkisteapmi galgá čađahuvvon loahppadárkkástusa duođaštus leat sajis, gč. § 24-2. Loahppaduođaštus galgá čájehit ahte doaibmabidju lea čađahuvvon ovttavásttolaččat dán lága dahje dán lága vuođul lobiin ja mearrádusain. Gielda sáhttá čállit válmmašvuođaduođaštusa maiddái go dán lága dahje dán lága vuođul gáibádusat leat rihkkon mearkkašmeahttumit.

Válmmašvuođaduođaštusa oktavuođas galgá doaibmabidjoeaiggáda dahje ovddasvástideaddji fitnodagaid bealis leat doarvái duođaštus huksehusa, dás maiddái huksenávdnasiid, iešvuođain vuođđun vistti hálddašeapmái, doaimmaheapmái ja bajásdoallamii. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dakkár duođaštusa sisdoalu, čállima ja vurkema birra.

Go báhcán lea vel uhcit mearkkašahtti bargu ja gielda dan gávnnaha eahpidahtekeahttá, sáhttá čállojuvvot gaskaboddasaš geavahanlohpi olles doaibmabidjui dahje osiide das. Gaskaboddasaš geavahanlobis galgá boahtit ovdan guđe barggut leat vel báhcán ja áigemearri válmmasteapmái. Gielda sáhttá gáibidit sihkkarvuođa das ahte barggut mat leat vel báhcán čađahuvvojit. Jus barggut mat leat vel báhcán eai čađahuvvo áigemearis, galgá gielda gáibidit válmmasteami, mii sáhttá čađahuvvot ráŋggáštusaiguin kapihttala 32 vuođul.

Huksenteknihkalaš rusttegiid oktavuođas sáhttá addot doaibmalohpi ovdalgo dat váldojit atnui. Doaibmalohpi sáhttá leat áigáičadnon ja galgá čuovvut guoskevaš rusttega.

Válmmašvuođaduođaštus ii čállo dakkár doaibmabijuide mat leat ohccon ovdal ođđajagimánu 1. b. 1998.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa spiehkastaga birra gáibádusas ahte vásedin doaibmabijuide lea čállon válmmašvuođaduođaštusas, doaibmabiju válmmašteamis, loahppadárkkástusas, duođaštusas ahte gielda lea meannudan válmmašvuođaduođaštusa ja gaskaboddasaš geavahanlobi ohcama.

Kapihtal 22. Fitnodagaid guovddáš dohkkeheapmi

22-1. Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheapmi

Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheapmi addo fitnodagaide mat leat gelbbolaččat váldit badjelasaset doaibmat ovddasvástideaddji ohccin § 23-4 vuođul, ovddasvástideaddji prošekterejeddjiide §23-5 vuođul, ovddasvástideaddji čađaheddjiide § 23-6 vuođul dahje ovddasvástideaddji dárkkisteddjiide § 23-7 vuođul, ja geat ollašuhttet gáibádusaid addon láhkaásahusas § 22-3 vuođul. Dohkkehus addo iešguđet doaibmabidjoluohkáin.

Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheami addá dat dohkkehanorgána maid departemeanta mearrida. Dohkkehanmearrádus registrerejuvvo guovddáš, rabas registarii.

22-2. Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheami ruovttoluottageassin

Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheapmi galgá gessot ruovttoluotta dán lága dahje dán lága vuođul mearrádusaid dahje lobiid duođalaš dahje geardduhuvvon rihkkumiid geažil. Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheapmi galgá maiddái gessot ruovttoluotta jus dohkkehuvvon fitnodagas ii leat šat dárbbašlaš gelbbolašvuohta ovddasvástádusvuoigatvuođa dohkkeheapmái. Ovdalgo ruovttoluottageassin mearriduvvo galgá fitnodat oažžut dieđu áigemeriin beassat ovddidit cealkámuša. Go erenoamáš geahppudeaddji vuhtiiváldinsivat čuožžilit, sáhttá dattetge garvit ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheami ruovttoluottageassima. Smávit duođalaš rihkkumiid oktavuođas sáhttá addit várrehusa.

Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheami sáhttá geassit ruovttoluotta dassážiigo fitnodat ođđa ohcamis sáhttá duođaštit ahte dat sivva mii dagahii ruovttoluottageassima lea njulgejuvvon ja dohkkehaneavttut muđui leat ollašuhtton.

22-3. Láhkaásahusat guovddáš dohkkeheami birra

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gáibádusaid birra oažžut guovddáš dohkkeheami, máksojuvvon vearu ja lasseárvodivada birra, bargobiraslága ja oppastahttinlága gáibádusaid ollašuhttima birra, kvalitehtasihkkarastinvuogádagaid ođasmahttima birra ja eará beliid birra mat sáhttet čájehit ahte fitnodagas lea nákca ja dáhttu doaibmat lobálaččat. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte guovddáš dohkkeheamis sáhttet maiddái leat dieđut fitnodagaid dáhkádusaid birra ja daid dohkkehemiid birra mat fitnodagain leat eará ortnegiid vuođul jna.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dakkár guovddáš fitnodagaid dohkkeheami birra main ii galgga leat ovddasvástádus § 20-3 vuođul buot bargguin main lea njuolgga oktavuohta huksen- ja rusttetdoaibmabijuid prošekteremii, čađaheapmái ja válbmemii. Dakkár dohkkeheapmi eaktuda ahte fitnodat sáhttá duođaštit fágaoahpu. Biddjot sáhttá dakkár gáibádus mii lea namuhuvvon vuosttaš lađđasis.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa ohcamiid guovddáš dohkkeheami áššemeannudeami birra, ruovttoluottageassima birra, ortnega viidodaga ja organiserema birra, guovddáš dohkkeheami ohcanmeannudeami áigemeriid birra ja áigemearrerihkkuma váikkuhusaid birra. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa guovddáš dohkkehuvvon fitnodagaid registara sisdoalu birra. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa guovddáš dohkkeheami divadiid birra. Divat ii galgga leat stuorát go iešgoasttádus.

22-4. Ovddasvástádusvuoigatvuođa guovddáš dohkkeheami njuolggadusaid rihkkuma divat

Departemeanta sáhttá mearridit rihkkundivada fitnodagaide mat eaktodáhtus dahje váruhisvuođas

a.	addet boasttu- dahje doalvvuheaddji dieđuid, dahje garvet addimis dárbbašlaš dieđuid, guovddáš dohkkeheami ohcama oktavuođas dahje guovddáš dohkkehuvvon fitnodagaid goziheami oktavuođas, dahje

b.	geavahit guovddáš dohkkehuvvon fitnodagaid mearkka almmá vuoigatvuođa haga.

Jus muhtun gii lea doaibman fitnodaga bealis čađaha rihkkuma mii sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada, de mearriduvvo rihkkundivat fitnodahkii. Dat gusto vaikke vel rihkkundivada ii sáhte mearridit ovttaskasolbmui.

Fitnodat galgá oažžut čálalaš ovddalgihtii dieđáhusa ovdalgo rihkkundivat mearriduvvo, ja beassat ovddidit cealkámuša uhcimusat 3 vahku áigemeriin.

Rihkkundivat mákso stáhtii. Ollašuhttináigemearri lea 4 vahku mearrádusa rájes, earretgo eará lea mearriduvvon. Loahpalaš mearrádus rihkkundivada oktavuođa lea bággobearrama vuođđu.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid lagat njuolggadusaiguin dán mearrádusa čađaheami birra, dás maiddái mearriduvvon rihkkundivada mihtideami, reanttuid ja registrerema birra. Rihkkundivadii galgá mearriduvvot alimussubmi.

22-5. Láhkaásahusat guovddáš dohkkehuvvon fitnodagaid huksenáššemeannudeami birra

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid dan birra ahte doaibmabijut § 20-2 vuođul maid guovddáš dohkkehuvvon doaibmabijut ovddastit, sáhttet meannuduvvot sierra njuolggadusaid vuođul. Láhkaásahusat sáhttet earret eará čilget ahte fitnodagat ollásit dahje muhtumassii luvvejuvvojit sorjjasmeahttun dárkkástusa gáibádusas kapihttala 24 vuođul.

Kapihtal 23. Ovddasvástádus huksenáššiin

23-1. Ovddasvástádus huksenáššiin

Doaibmabidjoeaiggádis lea ovddasvástádus das ahte doaibmabidju čađahuvvo daid gáibádusaid vuođul mat bohtet ovdan mearrádusain addon dán lágas dahje dán lága vuođul.

Doaibmabijut maidda § 20-3 gusto, galget ovddastuvvot ovddasvástideaddji fitnodagain ohcama, prošekterema, čađaheami ja dárkkisteami dáfus. Huksenáššiid ovddasteaddjit dáhkidit ahte doaibmabidju čađahuvvo daid gáibádusaid vuođul mat leat addon dán lágas dahje dán lága vuođul.

Doaibmabijuid oktavuođas § 20-3 vuođul lea doaibmabidjoeaiggát geatnegahtto sirdit iežas ovddasvástádusa ovddasvástideaddji fitnodahkii. Go ii gáibiduvvo ovddasvástideaddji fitnodat, dahje daid osiin doaibmabijus mas eai leat doarvái ovddasvástideaddji fitnodagat, de lea doaibmabidjoeaiggádis ovddasvástádus okto, gč. vuosttaš lađđasa.

Jus gielda gávnnaha ahte doaibmabijus eai leat doarvái ovddasvástideaddjit, gč. § 21-4 nuppi lađđasa, de dat sáhttá gáibidit eanet ovddasvástideaddji fitnodagaid.

Gielda sáhttá spiehkastit ovddasvástádusvuoigatvuođa gáibádusas go dat lea čielgasit dárbbašmeahttun.

23-2. Doaibmabidjoeaiggát

Doaibmabidjoeaiggát lea dán lága vuođul dat olmmoš dahje dat fitnodat man bealis doaibmabidju čađahuvvo. Doaibmabidjoeaiggáda molsuma čađaheami vuolde galgá sihke álgoálgosaš ja ođđa doaibmabidjoeaiggát dalán dieđihit gildii.

23-3. Gáibádus ovddasvástideaddji fitnodahkii. Ovddasvástádusa viidodat ja bistu

Ovddasvástideaddji fitnodat galgá ollašuhttit daid gáibádusaid gelbbolašvuhtii, luohtehahttivuhtii ja máhtolašvuhtii mat čuvvot láhkaásahusas addon § 23-8 vuođul.

Ovddasvástádusvuoigatvuohta gustogoahtá go vuolláičállon julggaštus sáddejuvvo gildii. Julggaštus galgá jogo sáddejuvvot ovttas doaibmabidjoohcamiin dahje maŋimusat ovdalgo fitnodat álggaha barggu. Fitnodagas lea ovddasvástádus hukseneiseválddiid ektui das ahte plána- ja huksenlágaid gáibádusat leat ollašuhtton ja duođaštuvvon dan ovddasvástádussuorggis man fitnodat lea badjelasas váldán julggaštusa bokte gildii. Ovddasvástideaddji fitnodaga ovddasvástádussii gullet maiddái vuolit lágideaddji čađaheapmi ja prošekteren, earretgo dain alddiineaset leat ovddasvástádus barggus.

Gielda galgá dahkat mearrádusa das ahte váldit eret fitnodaga ovddasvástádusvuoigatvuođa go dat lea duođalaččat rihkkun mearrádusaid ja lobiid addon dán lágas dahje dán lága vuođul, dahje jus gávnnaha ahte ovddasvástideaddji fitnodat ii ollašuhte daid gáibádusaid mat biddjojit gelbbolašvuhtii, luohtehahttivuhtii ja máhtolašvuhtii. Ovdalgo dakkár mearrádus dahkko, galgá fitnodat oažžut dieđu áigemeriin beassat ovddidit cealkámuša. Jus gielda gávnnaha dárbbašlažžan, de dat sáhttá dalán fámohuhttit ovddasvástádusvuoigatvuođa dassážiigo ášši lea loahpalaččat mearriduvvon.

Go erenoamáš geahppudeaddji vuhtiiváldinsivat čuožžilit, sáhttá gielda dattetge garvit fitnodaga ovddasvástádusvuoigatvuođa eretváldima. Smávit duođalaš rihkkumiid oktavuođas sáhttá addit várrehusa.

Gielda galgá dieđihit guovddáš dohkkehanortnegiidda go dat lea dahkan mearrádusa ahte eretváldit ovddasvástádusvuoigatvuođa. Seammá guoská várrehussii maid gielda addá fitnodahkii.

Ovddasvástádusvuoigatvuohta nohká go válmmašvuođaduođaštus lea čállon.

Gielda sáhttá gohččut divvut viđa jagi siste maŋŋá go válmmašvuođaduođaštus lea čállon jus dat fuomáša mearkkašahtti áššiid mat rihkkot lágaid dahje addojuvvon lobi, ja mas ovddasvástideaddjis lea ovddasvástádus.

23-3b. Gaskaboddasaš bálvalusfállit

Mearrádusat dán lágas dahje dán lága vuođul mat čatnasit gáibádusaide mat gustojit ovddasvástideaddji fitnodagaide, gustojit seamma láhkai eará EEO-riikkaid bálvalusfálliide. Seammá gusto WTO-šiehtadussii guoski riikkaide.

Gaskaboddasaš bálvalusfálliid goziheamis galgá gielda vuhtiiváldit gáibádusaid dahje dárkkástusaid maid gaskaboddasaš bálvalusfálli lea ollašuhttán eará EEO-riikkas. Geatnegahttit ii sáhte dakkár gáibádusaid dahje dárkkástusaid mat vástidit gáibádusaide maid bálvalusfálli lea jo ollašuhttán eará EEO-riikkas, gč. bálvaluslága § 10 nuppi lađđasa. Gaskaboddasaš bálvalusfálliid goziheami oktavuođas § 25-1 vuođul sáhttá gielda geavahit siskkit márkana diehtojuohkinvuogádaga IMI.

23-4. Ovddasvástideaddji ohcci

Ovddasvástideaddji ohcci lea doaibmabidjoeaiggáda ovddasteaddji gieldda ektui, ja sus lea ovddasvástádus das ahte ohcamis leat dat dieđut maid gielda dárbbaša go galgá árvvoštallat lea go doaibmabiju ovttavásttolaš dán lága dahje dán lága vuođul addojuvvon mearrádusaiguin ja lobiiguin.

Ovddasvástideaddji ohcci galgá oktiiordnet ovddasvástideaddji prošekterejeddjiid, čađaheddjiid ja dárkkisteddjiid, ja fuolahit ahte buot bargamušaide lea čadnon ovddasvástádus.

Ovddasvástideaddjis lea ovddasvástádus das ahte doaibmabidju loahpahuvvo lágidemiin daid dieđuid maid gielda dárbbaša válmmašvuođaduođaštusa čállimii.

23-5. Ovddasvástideaddji prošekterejeaddji

Ovddasvástideaddji prošekterejeaddjis lea ovddasvástádus das ahte doaibmabidju prošekterejuvvo dán lága dahje dán lága vuođul addojuvvon mearrádusaiguin ja lobiiguin. Eavttut ja čovdosat mat leat vuođđun prošekteremii galget duođaštuvvot.

Ovddasvástideaddji prošekterejeaddjis lea ovddasvástádus dárbbašlaš sihkkarastindoaibmabijuin § 28-2 vuođul.

23-6. Ovddasvástideaddji čađaheaddji

Ovddasvástideaddji čađaheaddjis lea ovddasvástádus das ahte doaibmabidju čađahuvvo prošekterema vuođul ovttavásttolaččat prošekteremiin, ja ovttavásttolaččat dán lága dahje dán lága vuođul addojuvvon mearrádusaiguin ja lobiiguin.

Ovddasvástideaddji čađaheaddjis lea ovddasvástádus dárbbašlaš sihkkarastindoaibmabijuin čađahettiin doaibmabijuid § 28-2 vuođul.

23-7. Ovddasvástideaddji dárkkisteaddji

Ovddasvástideaddji dárkkisteaddji galgá leat sorjjasmeahttun dan fitnodagas mii čađaha dan barggu mii dárkkistuvvo.

Prošekterema ovddasvástideaddji dárkkisteaddjis lea ovddasvástádus dárkkisteamis ahte dat prošekterenvuođđu ja prošekterejuvvon čovdosat mat leat vuođđun doaibmabidjui, leat duođaštuvvon ja ovttavásttolaččat dán lága dahje dán lága vuođul gáibádusaiguin ja lobiiguin.

Čađaheami ovddasvástideaddji dárkkisteaddjis lea ovddasvástádus dárkkisteamis ahte čađaheapmái lea doarvái prošekterejuvvon vuođđu, ahte čađaheapmi lea duođaštuvvon ovttavásttolažžan dán lága ja dán lága vuođul gáibádusaiguin ja lobiiguin, ja ahte čađaheapmi lea ovttavásttolaš prošekterenvuođuin.

23-8. Láhkaásahusat ovddasvástádusvuoigatvuođa birra

Departemeanta sáhttá addit ollisteaddji láhkaásahusaid sisdoalu birra ovddasvástádusjulggaštusas, gustogoahtima birra, ovddasvástádusa ja ovddasvástádusvuoigatvuođa čađaheami ja nohkama birra, ja fitnodaga ovddasvástádusvuoigatvuođa sihkkuma birra.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte doaibmabidjoeaiggát sáhttá hukset iežas viesu ja astoáiggeásodaga, ja ovddasvástádusnjuolggadusaid ja duođašteami birra dakkár diliin.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid ovddasvástideaddji fitnodaga návcca birra ollašuhttit daid gáibádusaid mat leat biddjon doaibmabidjui dán lágas dahje dán lága vuođul. Láhkaásahusat sáhttet maiddái gustot fitnodaga gelbbolašvuhtii oahpu ja geavada vuođul, luohtehahttivuođa ja máhtolašvuođa vuođul ja rutiinnaid vuođul mo ollašuhtti doaibmabidjogáibádusaid. Sáhttet mearriduvvot iešguđet gáibádusat doaibmabiju váttisvuođadási ja meattáhusaid váikkuhusaid vuođul, juogaduvvon doaibmabidjoluohkáide.

23-9. Fitnodagaid registtar mat leat váldán badjelasaset ovddasvástádusvuoigatvuođa

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa registara birra mas oaidná daid fitnodagaid mat leat váldán badjelasaset ovddasvástádusvuoigatvuođa, hukseneiseválddiid geavaheami várás. Láhkaásahus sáhttá addit njuolggadusaid registara sisdoalu birra, dás maiddái dieđuid goziheami birra, ja fitnodagaid main ovddasvástádusvuoigatvuohta lea sihkkon. Láhkaásahus sáhttá geatnegahttit fitnodaga, doaibmabidjoeaiggáda dahje gieldda addit dieđuid registarii ovddasvástideaddji fitnodagaid birra.

Kapihtal 24. Doaibmabijuid kvalitehtasihkkarastin ja prošekterema ja čađaheami dárkkisteapmi

24-1. Kvalitehtasihkkarastin ja prošekterema ja čađaheami dárkkisteapmi

Ovddasvástideaddji prošekterejeaddjis ja ovddasvástideaddji čađaheaddjis galgá leat vuogádat mii sihkkarastá ja duođašta ahte plána- ja huksenlágaid gáibádusat leat ollašuhtton. Dasa lassin galgá čađahuvvot sorjjasmeahttun dárkkisteapmi ovddasvástideaddji dárkkástusfitnodagain:

a.	go lea sáhka dehálaš ja riskavuloš surggiin ja doaimmain

b.	go gielda dan gáibida konkrehta árvvoštallama vuođul.

Gielda sáhttá spiehkastit gáibádusas ahte galgá leat sorjjasmeahttun dárkkisteapmi departemeantta mearridan láhkaásahusa vuođul.

Departemeanta addá láhkaásahusa eavttuid birra goas galgá čađahuvvot sorjjasmeahttun dárkkástus vuosttaš lađđasa a ja b bustávaid vuođul. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa sorjjasmeahttun dárkkástusa birra erenoamáš surggiin vára dahje eará servodatlaš dehálaš diliid geažil.

24-2. Dárkkástusa čađaheapmi

Dárkkástus galgá čađahuvvot sorjjasmeahttumit ja ollislaččat, ja dat galgá fuolahit iešguđet fágasurggiid gaskasaš rájáid.

Dárkkástus galgá čađahuvvot doaibmabiju čađahanplánaid vuođul, masa maiddái gullá loahppadárkkisteapmi. Dárkkástusa viidodat, dárkilastin ja čađaheapmi galgá heivehuvvot barggu váttisvuhtii, meaddinriskii ja váikkuhusaide meaddimis, ja fitnodagaid luohtehahttivuhtii ja máhtolašvuhtii.

Doaibmabidjoeaiggádis ja ovddasvástideaddji fitnodagain lea geatnegasvuohta addit daid dieđuid mat leat dárbbašlaččat dárkkisteami čađaheapmái. Meattáhusaid oktavuođas maid dárkkástusfitnodat lea cuiggodan, ja mat eai divvojuvvo, ja sierramielalašvuođa oktavuođas teknihkalaš čovdosiin, galgá dárkkástusfitnodat dieđihit gildii.

Departemeanta addá láhkaásahusaid dárkkástusa čađaheami birra.

Kapihtal 25. Goziheapmi

25-1. Gozihangeasku

Gielddas lea geatnegasvuohta gozihit huksenáššiin ahte doaibmabidju čađahuvvo addojuvvon lobiid ja mearrádusaid vuođul mat leat addon dán lágas dahje dán lága vuođul, ja ahte ovddasvástideaddji fitnodagas lea gelbbolašvuohta.

Gielda galgá čađahit goziheami dakkár viidodagas ahte sáhttá almmustahttit njuolggadusrihkkumiid. Gielda sáhttá čađahit goziheami go lea addán gohččosa ja go fuobmá lobihisvuođaid mat eai leat dušše mearkkašmeahttumat. Gielda galgá gozihit erenoamáš diliid departemeantta lagat lágaásahusa vuođul.

Gielda sáhttá ovttasbargat eará gielddaiguin dahje ásahusaiguin goziheami oktavuođas.

25-2. Goziheami čađaheapmi

Lassin gozihangeskui § 25-1 vuođul mearrida gielda guđe áššiin ja surggiin galgá čađahuvvot goziheapmi. Goziheapmi čađahuvvo dan láhkai, dainna viidodagain ja vuoimmálašvuođain maid gielda gávnnaha ulbmillažžan.

Gielda sáhttá čađahit goziheami goas beare huksenášši vuolde ja gitta 5 jagi rádjai maŋŋá go válmmašvuođaduođaštus lea čállon, gč. § 23-3 čihččet lađđasa. Jus goziheapmi čájeha mearkkašahtti váilli mii ii leat divvojuvvon sorjjasmeahttun dárkkisteamis, sáhttá gielda gáibidit áššedovdi veahki dahje čađahit teknihkalaš iskkademiid doaibmabidjoeaiggáda máksimiin. Goziheapmi galgá loahpahuvvot loahpparaporttain.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa goziheami sisdoalu, čađaheami ja raporterema birra.

25-3. Goziheapmi bajimus eiseválddi bealis

Departemeanta sáhttá gieldda dáhtu vuođul čađahit goziheami ovddasvástideaddji fitnodagas. Dakkár dilit mat rihkkot lága dahje láhkaásahusaid addon lága vuođul ja maid goziheapmi almmustahttá, dieđihuvvojit gildii. Gielda árvvoštallá mo almmustahtton diliid galgá čuovvulit.

25-4. Guoskevaš huksehusaid ja areálaid goziheapmi

Lassin gozihangeskui § 1-4 ja § 25-1 vuođul sáhttet plána- ja hukseneiseválddit maiddái čađahit goziheami guoskevaš huksehusaiguin ja areálaiguin. Goziheami dán mearrádusa vuođul sáhttá dušše čađahit jus lea

a.	sivva navdit ahte dáhpáhuvvá geavaheapmi dahje lea dakkár dillii mii rihkku dán lága, ja mii sáhttá mielddisbuktit vára dahje mearkkašahtti hehttehusa olbmui, opmodahkii dahje birrasii, dahje

b.	jus gohčus galgá árvvoštallot §§ 31-6, 31-7 ja 31-12 vuođul.

Goziheapmái priváhta ruovttuin gáibida ovddalgihtii dieđiheami. Goziheapmi galgá ráddjejuvvot dan oassái ruovttus mas lea dakkár dilli mii lea namuhuvvon vuosttaš lađđasa nuppi dadjosa a bustávas, dahje masa sáhttá guoskat gohčus mii lea namuhuvvon vuosttaš lađđasa nuppi dadjosa b bustávas.

25-5. Eaiggáda dahje geavaheaddji geatnegasvuođat goziheami oktavuođas § 25-4 vuođul

Vai plána- ja hukseneiseválddit galget sáhttit čađahit bargamušaid § 25-4 vuođul lea eaiggát dahje geavaheaddji geatnegahtton addit beassama areálii dahje huksehussii ja geiget olámuttolaš duođaštusa ja dárbbašlaš dieđuid.

Kapihtal 26. Opmodaga ásaheapmi ja rievdadeapmi

26-1. Opmodaga ásaheapmi ja rievdadeapmi

Ođđa eanaopmodaga, ođđa rusttetopmodaga dahje ođđa eanasearveopmodaga ásaheapmi, dahje ođđa láigoeatnama ásaheapmi láigoheami várás mii sáhttá gustot guhkit go 10 jahkái, gč. matrihkallága, dahje guoskevaš opmodatrájáid rievdadeapmi, ii galgga dahkkot dainna lágiin ahte čuožžilit dilit mat rihkkot dán lága, láhkaásahusa dahje plána. Ásaheapmi dahje rievdadeapmi nu mo namuhuvvon vuosttaš dadjosis, ii ge galgga dahkkot nu ahte gártet viessosajit mat eai dohkke huksehussan sturrodaga, hámi dahje sajusteami geažil dán lága njuolggadusaid vuođul.

Kapihtal 27. Čatnaseapmi vuođđostruktuvrii

27-1. Čáhcelágideapmi

Visti ii galgga huksejuvvot dahje váldot olbmuid dahje elliid geavahussii earretgo hygienalaččat dohkálaš ja doarvái juhkančáhci lea olámuttus, ja čáskadančáhci. Seammá gusto opmodaga ásaheapmái dahje rievdadeapmái dakkár huksehusaid várás. Vuoigatvuohta lágidit čáhcebohcci earáid eatnama badjel, vejolaččat laktit iežas oktasaš bohccefierpmádahkii, galgá leat sihkkaraston gulahuvvon dokumeantta bokte dahje eará vugiin maid gielda dohkkeha.

Go almmolaš čáhcebohcci rasttida opmodaga dahje geainnu mii guoská dasa, dahje lagas areála, galgá visti mii lea opmodagas, čadnot čáhcebohccái. Jus dat gieldda árvvoštallama vuođul šaddá eahpegorálaš divrras, dahje erenoamáš vuhtiiváldinsivaid geažil, sáhttá gielda dohkkehit eará vuogi.

Gielda sáhttá eará diliin go das mii lea namuhuvvon nuppi lađđasis, gáibidit ahte visttis galgá leat čatnaseapmi almmolaš čáhcebohccái go erenoamáš vuhtiiváldin dahká dan dárbbašlažžan.

Nuppi ja goalmmát lađđasa njuolggadusat gustojit maiddái dálá huksehusaide.

27-2. Duolvačáhci

Ovdalgo opmodat ásahuvvo dahje rievdaduvvo huksema várás dahje visteásaheapmi dohkkehuvvo, galgá duolvačáhceluoitin leat sihkkaraston ja ovttavásttolaš nuoskkidanlágain. Vuoigatvuohta lágidit duolvačáhcebohcci earáid eatnama badjel, vejolaččat laktit iežas oktasaš bohccefierpmádahkii, galgá leat sihkkaraston gulahuvvon dokumeantta bokte dahje eará vugiin maid gielda dohkkeha.

Go almmolaš duolvačáhcebohcci rasttida opmodaga dahje geainnu mii guoská dasa, dahje lagas areála, galgá visti mii lea opmodagas, čadnot čáhcebohccái. Jus dat gieldda árvvoštallama vuođul šaddá eahpegorálaš divrras, dahje erenoamáš vuhtiiváldinsivaid geažil, sáhttá gielda dohkkehit eará vuogi.

Gielda sáhttá eará diliin go das mii lea namuhuvvon nuppi lađđasis, gáibidit ahte visttis galgá leat čatnaseapmi almmolaš duolvačáhcebohccái go erenoamáš vuhtiiváldin dahká dan dárbbašlažžan.

Nuppi ja goalmmát lađđasa njuolggadusat gustojit maiddái dálá huksehusaide.

Ovdalgo visteásaheapmi dohkkehuvvo, galgá vuođđo- ja njielahatčáhci leat sihkkaraston. Seammá gusto ortnegisdoallamii dálá huksehusaid drenerema oktavuođas.

27-3. Čatnaseapmi dálá priváhta rusttegiidda

Plána- ja hukseneiseválddit sáhttet suovvat čatnaseami priváhta čáhce- ja duolvačáhcerusttegiidda. Dalle sáhttá rusttega eaiggát gáibidit ahte son guhte čatnasa rusttegii, čađaha rusttega dárbbašlaš viiddideami ja rievdademiid dahje máksá dan ovddas, dahje ahte dáhkida dan. Eaiggát sáhttá dasa lassin gáibidit ruovttoluottamáksojuvvot álggolaš rusttetgoluid ja maŋit ođasmahttimiid. Golut ja ruovttoluottamáksin mearriduvvojit árvvoštallama vuođul. Árvvoštallangoluid máksá son gii čatnasa rusttegii.

27-4. Beassan

Ovdalgo opmodat ásahuvvo dahje rievdaduvvo huksema várás dahje visteásaheapmi dohkkehuvvo, galgá vistesadjái jogo leat sihkkaraston lobálaš beassan geidnui mii lea rabas almmolaš johtaleapmái dahje gulahuvvon dokumeantta bokte dahje eará láhkai leat sihkkaraston dakkár geaidnooktavuohta maid gielda dohkkeha. Eretvuodjinluotta almmolaš geainnus galgá guoskevaš geaidnoeiseváldi leat dohkkehan, gč. geaidnolága §§ 40 rájes 43 rádjai.

Jus gieldda árvvoštallama vuođul ii leat vejolaš háhkat geaidnooktavuođa eahpegorálaš váttisvuođaid dahje goluid haga, sáhttá gielda dohkkehit eará čovdosa.

27-5. Gáiddusliekkasrusttet

Jus huksehus galgá ásahuvvot gáidduslieggasa konsešuvdnaguvlui, ja doaibmabiju čatnasanbággu lea mearriduvvon plánas, galgá huksehus laktojuvvot gáiddusliekkasrusttegii.

Gielda sáhttá ollásit dahje muhtumassii spiehkastit čatnasanbákkus go duođaštuvvo ahte molssaektosaš čovdosat doaibmabidjui leat biraslaččat buoret go čatnaseapmi.

27-6. Láhkaásaheamit čatnaseami birra

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid §§ 27-1 rájes 27-5 rádjai, dás maiddái doaibmabijuid birra maid sáhttá gáibidit laktit gáiddusliekkasrusttegii ja láhčit gáidduslieggasii.

Kapihtal 28. Gáibádusat huksensadjái ja huksekeahtes areálii

28-1. Huksehat, birasdilit jna.

Eatnamii sáhttá dušše hukset, dahje opmodat ásahuvvot dahje rievdaduvvot, jus lea dohkálaš sihkkarvuohta vára dahje mearkkašahtti hehttehusa vuostá luonddu- dahje birasdiliid geažil. Seammá gusto eatnamii masa čuohcá várra dahje mearkkašahtti hehttehus doaibmabiju geažil.

Dakkár eatnama oktavuođas mii ii leat dohkálaččat sihkkarastojuvvon, galgá gielda jus lea dárbu gieldit opmodaga ásaheami dahje rievdadeami dahje huksehusa ásaheami, dahje bidjat erenoamáš gáibádusaid huksensadjái, huksehusaide ja olgoareálii.

Departemeanta sáhttá addit lagat láhkaásahusaid sihkkarvuođadási ja iskkadangáibádusaid birra, sihkkarastindoaibmabijuid birra olbmuid dahje opmodaga várás, doaibmabiju duođašteami birra ja erenoamáš sihkkarastindoaibmabijuid birra.

28-2. Sihkkarastindoaibmabijut huksenbargguid jna. oktavuođas

Huksen- dahje gaikonbargguid, roggama, bávkaleami dahje deavdima ii sáhte álggahit ovdalgo ovddasvástideaddjit ovddalgihtii leat mearridan dárbbašlaš doaibmabijuid sihkkarastin dihtii ahte ii dáhpáhuva vahát olbmui dahje opmodahkii, ja bisuhan dihtii almmolaš johtolaga.

Mašiinnat, stellegat ja eará huksenreaiddut galget leat dohkálaččat ásahuvvon ja ortnegisdollon, ja doaibma galgá leat lágiduvvon nu ahte ii dáhpáhuva heagga- dahje dearvvašvuođavárra. Gielda sáhttá mearridit gohččosiid maid dat gávnnaha dárbbašlažžan ollašuhttin dihtii dáid mearrádusaid, dás maiddái eanaiskkademiid.

28-3. Doaibmabidju ránnjáeatnamis

Jus huksehus sáhttá vahágahttot čáhcevuohčuma geažil, bajildusčázi geažil, eanarihtu geažil dahje eanafierrama geažil ránnjáeatnamis, sáhttá gielda suovvat ahte dárbbašlaš eastadeaddji doaibmabijut čađahuvvojit ránnjáeatnamis.

Gielda sáhttá suovvat ahte ránnjáeana nu guhkás go lea dárbu, geavahuvvo huksen- ja ortnegisdoallanbargguide – dás maiddái beassanluddii – go barggu ii sáhte čađahit eará láhkai, dahje eará čovdosat gieldda árvvoštallama vuođul gártet sakka divrasat. Gielda sáhttá maiddái suovvat ahte suovvabohcci mii guoská ránnjá opmodahkii, giddejuvvo dan seaidnái rohpái, dahje ahte suovvabohccái beassá ránnjáopmodaga robi badjel.

Gielda sáhttá bidjat eavttuid lohpái, dás maiddái ahte addo dakkár ovddalgihtii dáhkádus maid gielda mearrida. Buhtadus eaiggádiidda vejolaš goluid, vahágiid ja hehttehusaid ovddas mearriduvvo árvvoštallama vuođul jus dárbbašuvvo. Jus dakkár sihkkarastindoaibmabidju mii lea namuhuvvon vuosttaš lađđasis dárbbašuvvo dannego ránnjá lea suostan iežas geatnegasvuođa jođihit eret čázi dahje eastadit rihtu dahje eanafierrama, sáhttá ránnjá árvvoštallama vuođul geatnegahttot buhtadit doaibmabidjoeaiggáda goluid, vahága ja hehttehusa.

28-4. Sihkkarastin áiddiin

Čoahkkebáikkiin ja guovlluin gos dat lea mearriduvvon plánas, galgá vistesajis leat áidi geainnobealde, go dat ii leat ollásit huksejuvvon geaidnolinnján. Čoahkkebáikkiid olggobealde sáhttá gielda gáibidit ahte vistesajis galgá leat áidi geainnobealde.

Gielda sáhttá luvvet áidegeatnegasvuođas earretgo geaidnoeiseválddit gávnnahit ahte berre leat áidi geaidnolága § 44 vuođul.

Mearrádus gusto seamma láhkai dálá huksehusaide.

28-5. Čorgatvuohta huksekeahtes areálas ja dan geavaheapmi. Sihkkarastindoaibmabijut huksehusaid jna. lahka.

Huksekeahtes areálat huksejuvvon guovlluin galget dollot čorgadin ja ortnegis. Gielda sáhttá gieldit ahte huksekeahtes areála geavahuvvo vurkemii dahje eará geavaheapmái, go dat gieldda árvvoštallama mielde dagaha orodeami dahje johtaleami váralažžan, hui unohassan dahje hehttehussan. Go bealit vurkemis ja eará geavaheamis dahje eanadat huksehusa lahka sáhttet dagahit orodeami ja johtaleami váralažžan, sáhttá gielda gohččut eaiggáda čađahit sihkkarastindoaibmabijuid.

28-6. Áldása, gáivvo ja láttu sihkkarastin

Álddis ja gáivvo galget álelassii leat sihkkaraston amas olbmot gahččat daidda. Gáivvo dahje láddo mii adno leamen váralažžan erenoamážit mánáide, sáhttá gielda gohččut deavdit dahje sihkkarastit eará láhkai mearriduvvon áigemearis. Gielda ii sáhte gáibidit deavdima jus gáivvo dahje láttu gáibiduvvo čáhcelágideapmái dahje bajildusčázi gieđahallamii. Láddot maidda čáhceresursaláhka gusto, galget sihkkarastot čáhceresursalága vuođul.

Eanaeaiggádis lea ovddasvástádus das ahte rusttet lea sihkkaraston nu mo namuhuvvon vuosttaš lađđasis. Jus eana lea láigohuvvon guhkit áigái go 2 jahkái, gullá ovddasvástádus láigoheaddjái. Jus rusttegiid geavahit dušše muhtumat geain ii leat ovddasvástádus bajábealde njuolggadusaid vuođu, gullá ovddasvástádus geavaheaddjái.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid gáibádusain áldása, gáivvo ja láddo sihkkarvuođadássái ja sihkkarastindoaibmabidjui.

28-7. Vistesaji huksekeahtes oassi. Oktasašareála

Olgoareálas galgá iežas doaimma ektui leat oppalaš hápmi ovttavásttolaččat departemeantta addán láhkaásahusaiguin.

Olgoareála vistesajis galgá sturrodaga, hábmema ja sajádaga jna. bokte sihkkarastit dohkálaš orodansaji olgun ássiide ja dárbbu mielde dahkat stoahkama, vuoiŋŋasteami ja biillaid, mohtorsihkkeliid, sihkkeliid jna. parkerema vejolažžan. Ásahuvvon olgoareála vistesajis galget buohkat sáhttit geavahit lobálaš ulbmiliidda. Gielda sáhttá dohkkehit ahte oktasašareála várrejuvvo máŋgga opmodahkii.

Gielddaplánas sáhttá mearridit ahte gielda sáhttá miehtat dasa ahte parkensaji sadjái iežas eatnamis dahje oktasašareálas, máksojuvvo submi juohke váilevaš saji ovddas gildii mii ásaha párkenrusttega. Gielddastivra mearrida guđe máksomearit galget áiggis áigái gustot. Máksojuvvon supmi sáhttá dušše geavahit almmolaš párkenrusttega ásaheapmái.

Mearrádus vuosttaš lađđasa rájes goalmmát lađđasa rádjái gusto seamma láhkai geavahanrievdadussii.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid dán mearrádusa rámmaid birra, dás maiddái mo geavahit ruđaid mat leat mákson goalmmát kapihttala vuođul.

28-8. Láhkaásahusat birasáimmahuššama birra

Departemeanta addá láhkaásahusaid birrasa áimmahuššama birra, dás maiddái luonddušláddjivuođa, dakkár diliin maid dát kapihtal válddaha.

28-9. Láhkaásahus gohttensajiid juogadeami birra eanabihttán ja buollingujiid ásaheapmi

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gohttensajiid juogadeami birra eanabihttán, buollingujiid ásaheami birra gohttensajiide ja buollingujiid govdodaga birra.

28-10. Bajildusčázi gieđahallan

Doaibmabidjoeaiggát galgá čađahit doaibmabijuid nu ahte bajildusčáhci buoremus muddui infiltrerejuvvo dahje ájihuvvo opmodahkii. Dohkálaš eretjođiheapmi galgá sihkkarastot ja ásahuvvot nu guhkás go lea dárbu. Vuosttaš ja nubbi dadjosat gustojit nu guhká go eará ii leat mearriduvvon areálaplánas.

Gielda sáhttá hilgut doaibmabiju mii ii ollašuhte vuosttaš lađđasa gáibádusaid.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra maidda vuosttaš lađđasa gáibádusat gustojit, earret eará guđe bajildusčáhcehivvodagat galget gieđahallojuvvot.

Kapihtal 29. Gáibádusat doaibmabidjui

29-1. Doaibmabiju hábmen

Juohke doaibmabidju kapihttala 20 vuođul galgá prošekterejuvvot ja čađahuvvot nu ahte das lea buorre arkitektonalaš hápmi ovttavásttolaččat dainna doaimmain dán lága dahje dán lágas addojuvvon njuolggadusaid vuođul.

29-2. Oinnolaš kvalitehtat

Juohke doaibmabidju kapihttala 20 vuođul galgá prošekterejuvvot ja čađahuvvot nu ahte das gieldda árvvoštallama mielde leat buorit oinnolaš kvalitehtat sihke iešalddiset ja dan doaimma ja dan huksejuvvon ja lunddolaš birrasiid ja sajusteami ektui. Dakkár doaibmabijuid oktavuođas mat čatnasit dálá huksehusa olgguldassii, sáhttá gielda árvvoštallamisttis deattuhit dehálaš historjjálaš, arkitektonalaš ja eará kultuvrralaš árvvuid vuhtiiváldima.

29-3. Gáibádusat oppalaš hábmemii ja dohkálašvuhtii

Doaibmabijut kapihttala 20 vuođul galget iežaset doaimma ektui leat oppalaččat hábmejuvvon ovttavásttolaččat láhkaásahusaiguin maid departemeanta lea addán. Doaibmabijut kapihttala 20 vuođul maidda bargovisti gullá, galget leat oppalaččat hábmejuvvon ovttavásttolaččat láhkaásahusain maid departemeanta lea addán.

Doaibmabidju ii galgga mielddisbuktit vára ja dat galgá ollašuhttit gáibádusaid dohkálaš sihkkarvuhtii, dás maiddái dárbbašlaš evakueremii, dearvvašvuhtii ja birrasii lágas dahje lága vuođul.

29-4. Huksehusa sajusteapmi, allodat ja gaska ránnjárádjái

Huksehusa sajusteami, dás maiddái allodatsajusteami, ja huksehusa allodaga galgá gielda dohkkehit. Gielda galgá fuolahit ahte geaidnolága mearrádusat huksenrájá ja friijaoainnádaga birra doahttaluvvojit. Vistti man nurkeallodat lea badjel 8 mehtera ja hárjeallodat lea badjel 9 mehtera, sáhttá dušše ásahit go lea láhkavuođđu plánas kapihttala 11 dahje 12 vuođul.

Jus eará ii leat mearriduvvon plánas kapihttala 11 dahje 12 vuođul, galgá huksehusas leat gaska ránnjárádjái nu mo namuhuvvo láhkaásahusas dahje mii uhcimusat vástida huksehusa allodatbeallái ii ge vuollel 4 mehtera.

Gielda sáhttá dohkkehit ahte huksehus ásahuvvo lagabui ránnjárájá go dan mii lea namuhuvvon nuppi lađđasis dahje ránnjárádjái:

a.	go ránnjáopmodaga eaiggát (láigoheaddji) lea čálalaččat mieđihan dahje

b.	bođugaráša, olgovistti dahje sullasaš uhcit doaibmabiju ásaheami oktavuođas.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa lagat mearrádusaiguin huksehusa sajusteami birra, dábálaččat huksehusaid gaskka birra, gaskka birra ránnjárádjái, ja allodaga ja gaskka rehkenastinvuogi birra, ja huksehusa areála rehkenastinvuogi birra dakkár huksehusain mat leat namuhuvvon goalmmát lađđasa b bustávas.

29-5. Teknihkalaš gáibádusat

Juohke doaibmabidju galgá prošekterejuvvot ja čađahuvvot nu ahte gárvves doaibmabidju ollašuhttá gáibádusaid sihkkarvuhtii, dearvvašvuhtii, birrasii, energiijii ja guoddevašvuhtii, ja nu ahte heaggasuodjaleapmi ja materiála árvvuid suodjaleapmi fuolahuvvo.

Visti mas lea beaivelatnja olbmuid várás galgá prošekterejuvvot ja čađahuvvot nu ahte gáibádusat dohkálaš energiijageavaheapmái, plánačovdosii ja sisbirrasii, dás maiddái oidnosii, čuovgadillái, liggemii, ventilašuvdnii ja buollinsihkkarvuhtii jna., fuolahuvvojit.

Sihkkarastin dihtii ahte juohke doaibmabiju bistináigi lea dohkálaš ja áigumuša mielde, galgá prošekterema ja čađaheami oktavuođa erenoamážit vuhtiiváldit geográfalaš erohusaid ja dálkkádatdiliid báikkis.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit ollisteaddji mearrádusaid teknihkalaš gáibádusaid birra doaibmabidjui, dás maiddái gáibádusaid energiijačovdosiidda.

29-6. Teknihkalaš rusttegat ja ráhkadusat

Teknihkalaš rusttegat ja ráhkadusat galget prošekterejuvvot ja čađahuvvot nu ahte dat addet eaktuduvvon buvttu ja girdet dábálaš siskkit ja olgguldas noađuhemiid. § 29-3 vuosttaš lađđasa gáibádusat gustojit seamma láhkai.

Teknihkalaš rusttegat ja ráhkadusat galget ásahuvvot dahje installerejuvvot, doaimmahuvvot ja ortnegisdollot nu ahte gáibádusat dohkálaš dearvvašvuhtii, sihkkarvuhtii ja birrasii, dás maiddái energiijaekonomiijii, addojuvvon lágas dahje lága vuođul, ollašuhttojit. Ráhkadusa eaiggát galgá fuolahit ahte fágamáhtolaš bargit čađahit dárbbašlaš ortnegisdoallama ja divodeami.

Jus teknihkalaš rusttegat ja ráhkadusat gieldda árvvoštallama vuođul leat hehttehussan birrasiidda, sáhttá gielda gáibidit eaiggáda čađahit dárbbašlaš doaibmabijuid. Go erenoamáš dilit dan dahket govttolažžan, sáhttá mearriduvvot ahte goluid dakkár doaibmabijuide ollásit dahje muhtumassii galgá dan opmodaga eaiggát máksit gean lea gáibádussivva.

Dát paragráfa gusto seamma láhkai teknihkalaš rusttegiidda ja ráhkadusaid dálá huksehusain.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusain addit lagat mearrádusaid earret eará rusttegiid ja ráhkadusaid ásaheami dahje installerema birra, dakkár ráhkadusaid divodeami birra mat leat doaimmas, ja rustteteaiggáda geatnegasvuođaid birra.

29-7. Gáibádusat huksehusbuktagiidda

Juohke buktagis mii galgá leat huksehusas, galget leat dohkálaš iešvuođat. Buvttadeaddji, su ovddasteaddji, sisafievrrideaddji dahje juogadeaddji galgá fuolahit ahte buktaga iešvuođat duođaštuvvojit, ja son lea geatnegahtton addit daid dieđuid gozihaneiseváldái mat dárbbašuvvojit buktaga iešvuođaid goziheapmái. Departemeanta nammada gozihaneiseválddi.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid teknihkalaš spesifikašuvnnaid birra ja daid dohkkehan- ja dárkkistanvuogádagaid birra mat galget leat vuođđun duođašteapmái ja goziheapmái, dás sáhttá departemeanta maiddái mearridit gáibádusaid huksehusbuktagiid merkemii ja merkema birra (CE-merkejuvvon buvtta).

29-7a. Huksehusbuktagiid goziheapmi

Jus gozihaneiseválddis lea sivva várohit ahte vuvdojuvvo buvtta mii ii ollašuhte duođaštangáibádusaid, ja jurdda lea dan geavahit huksehussii, de dat galgá gozihit buktaga ja sáhttá gohččut gaskaboddasaččat bissehit buktaga vuovdima ja geavaheami. Gozihaneiseváldi mearrida guđe áššit ja suorggit galget gozihuvvot.

Jus gozihaneiseváldi gávnnaha ahte buvtta ii duhtat eavttuid dohkkeheapmái, goziheapmái dahje merkemii, de dat sáhttá gáibidit ahte erohus njulgejuvvo, ja gáibidit bissehit buktaga vuovdima. Seammá gusto buktagii mii, vaikke vel lea ge čuoččuhuvvon ahte dat ollašuhttá gáibádusaid, sáhttá mielddisbuktit heaggavára dahje vára dearvvašvuhtii dahje birrasii.

Gozihaneiseváldi sáhttá maiddái gieldit dakkár buktagiid geavaheami ja gáibidit ahte dakkár buktagat máhcahuvvojit márkanis, dahje mearridit eará doaibmabijuid mat sihkkarastet ahte buvtta ollašuhttá gáibádusaid, jus buvtta lea jo vuvdojuvvon.

Buvtta, latnja, areála dahje eará duovdda mii dárbbašuvvo goziheapmái galgá leat olámuttus gozihaneiseváldái. Juohkehaš lea geatnegas gozihaneiseválddi gáibádusa vuođul addit dárbbašlaš dieđuid gozihaneiseváldái vai sáhttá čađahit bargamušaid dán mearrádusa vuođul. Almmolaš eiseválddit leat geatnegasat addit dan veahki ja daid dieđuid almmá jávohisvuođabákku hehttema haga, mat leat dárbbašlaččat dárkkisteapmái ahte mearrádusat addojuvvon dán lágas dahje dán lága vuođul, doahttaluvvojit.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid divadiid birra goziheapmái sihkkarastin dihtii ahte mearrádusat addojuvvon dán paragráfas dahje dán paragráfa vuođul, doahttaluvvojit. Divat lea bággobearrama vuođđu.

29-7b. Bággosáhkku

Dán lága dahje dán lága vuođul mearrádusaid rihkkuma oktavuođas sáhttá gozihaneiseváldi mearridit bággosáhku oažžun dihtii čađahuvvot addojuvvon gohččosiid erenoamážit almmuhuvvon áigemearis.

Bággosáhkku mearriduvvo oktanaga njulgengohččosiin ja čoggo njulgenáigemeari rihkkuma rájes. Jus bággosáhkku ii mearriduvvo oktanaga gohččosiin, galgá addojuvvot sierra ovddalgihtii dieđáhus baggosáhku birra.

Mearriduvvot sáhttá ahte bággosáhkku čoggo nu guhká go lobihis dilli bistá, geardedivadin dahje ollašuhttinsáhku ja geardesupmi ovttastupmin. Bággosáhku oažžu son geas lea ovddasvástádus rihkkumis, ja mákso stáhtii.

29-7c. Rihkkundivat

Gozihaneiseváldi sáhttá mearridit rihkkundivada sutnje gii eaktodáhtus dahje váruhisvuođas rihkku § 29-7 vuosttaš lađđasa mearrádusaid dahje váikkuha rihkkumii. Seammá gusto lága vuođul mearrádusaid rihkkumii go láhkaásahusas lea mearriduvvon ahte guoskevaš mearrádusa rihkkun sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada.

Go dakkár rihkkuma mii sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada, lea dahkan olmmoš gii lea doaibman fitnodaga bealis, sáhttá bággosáhkku mearriduvvot fitnodahkii. Dat gusto vaikke vel ii sáhte ge geavahit bággosáhku gean ge ovttaskasolbmo vuostá.

Go bággosáhkku mearriduvvo galgá ovddasvástideaddji oažžut čálalaš ovddalgihtii dieđáhusa ovdalgo bággosáhkku mearriduvvo, ja son galgá beassat ovddidit cealkámuša uhcimusat 3 vahku áigemeriin. Bággosáhkku mákso stáhtii. Ollašuhttináigemearri lea 4 vahku dan rájes go mearrádus dahkkui, earretgo eará lea mearriduvvon mearrádusas. Loahpalaš mearrádus bággosáhkkui lea bággobearrama vuođđu.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid lagat njuolggadusaiguin bággosáhku birra, dás maiddái mearriduvvon rihkkundivada rehkenastima, reanttuid ja registrerema birra. Rihkkundivadii galgá mearriduvvot bajimus submi.

29-8. Doappargieđahallan

Doaibmabijut kapihttala 20 vuođul galget duhtadit dán lága dahje dán lága vuođul gáibádusaid dohkálaš doappargieđahallamii.

Departemeanta sáhttá addit lagat láhkaásahusaid doappargieđahallama birra, dás maiddái duođašteamis doappargieđahallama birra ja dan birra mii adno dohkálaš doappargieđahallamin.

29-9. Vinta, jorritráhppá ja jorri vázzinravda. Sihkkarvuođadárkkisteapmi

Vinta, jorritráhppá ja jorri vázzinravda galget leat ásahuvvon, ja dakkár rusttega doaibma nu sihkar, ahte rusttega geavaheapmi ii sáhte mielddisbuktit olmmošvahága. § 29-3 vuosttaš lađđasa gáibádusat gustojit seamma láhkai.

Gielda sáhttá dárkkistit dakkár rusttega sihkkarvuođa go dat lea doaimmas. Departemeanta dahje son gean dat fápmuda sáhttá maiddái čađahit sihkkarvuođadárkkástusa. Goluid dakkár rusttega sihkkarvuođa dárkkisteapmái mii lea doaimmas, sáhttá gáibidit rustteteaiggáda máksit.

Jus sihkkarvuođadárkkisteapmi almmostahttá boasttuvuođaid dahje váilliid mat sáhttet vahágahttit olbmo, galgá son guhte čađaha sihkkarvuođadárkkisteami, dalán bissehit rusttega dassážiigo gielda dahká mearrádusa áššis.

Rusttega eaiggádis lea ovddasvástádus das ahte:

a.	rusttet mii lea geavahusas lea sihkkarvuođa dáfus dohkálaš,

b.	rusttet dollojuvvo ortnegis, gozihuvvo, dárbbašlaš divodeamit ja sihkkarvuođadárkkisteapmi čađahuvvo,

c.	ortnegisdoallama ja dárkkisteami čađahit fágamáhtolaš olbmot ja ahte gielda dahje orgána man departemeanta lea erenoamážit fápmudan, čađahit sihkkarvuođadárkkisteami ja

d.	juohke rusttega oktavuođas duođaštuvvo ahte gáibádusat dán lágas dahje dán lága vuođul, leat ollašuhtton, dás maiddái mo ortnegisdoallan, goziheapmi, dárbbašlaš divodeamit ja sihkkarvuođadárkkisteapmi lea plánejuvvon ja čađahuvvon.

Rusttega ii sáhte bidjat doibmii jus dárbbašlaš lobit § 21-10 vuođul eai leat sajis.

Dát paragráfa gusto seamma láhkaid vintii, jorritráhppái ja jorri vázzinravdii dálá huksehusain. Rusttega ii sáhte doalahit doaimmas jus njealját lađđasa gáibádusat eai leat fuolahuvvon.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusain addit lagat mearrádusaid earret eará dakkár rusttega sihkkarvuođadárkkisteami ja divodeami birra mii lea doaimmas, gelbbolašvuođagáibádusaid birra dárkkisteddjiide ja rustteteaiggáda geatnegasvuođaid birra, ja ahte dat mearrádusat mat gustojit vintii, jorritráhppái ja jorri vázzinravdii ollásit dahje muhtumassii maiddái galget gustot eará bistevaš loktenráhkkanusaide.

29-10. Láhkaásahusat birrasa áimmahuššama birra

Departemeanta addá láhkaásahusaid birrasa áimmahuššama várás, dás maiddái luonddušláddjivuođa várás, doaibmabijuid sajusteami ja hábmema oktavuođas.

29-11. Bealit mat rihkkot addojuvvon huksenlobi eará opmodagas

Lobi ii sáhte addit doaibmabijuide mat mielddisbuktet ahte čáhcelágideapmi, duolvačáhci, boađáhat ja párken mat leat mearriduvvon huksenlobis eará opmodagas eai šat ollašuhtto.

29-12. Bággolonisteapmi hilgunsivvan

Jus doaibmabidju sáhttá divrudit mearriduvvon bággolonisteami, sáhttá gielda hilgut lohpeohcama.

Kapihtal 30. Gáibádusat sierra doaibmabijuide

30-1. Eanadoalu doaibmavisttit

 § 27-1 nuppi lađđasa rájes njealját lađđasa rádjai, § 27-2 nuppi lađđasa rájes viđat lađđasa rádjai ja § 27-4 mearrádusat eai gusto eanadoalu doaibmavisttiid ásaheapmái dahje dálá doaibmavisttiid rievdadeapmái ja divvumii.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte eai eará ge mearrádusat addon dán lágas dahje dán lága vuođul galgga gustot, ja dán mearrádusa áššálaš doaibmaviidodaga birra.

Mearrádusat gustojit seamma láhkai geassesajdoalu, boazodoalu dahje vuovdedoalu orrunsadjái.

30-2. Huksehusat ja doaimmat mat sáhttet dagahit vára dahje erenoamáš hehttehusa

Ássanguovlluid oktavuođas sáhttá gielda gieldit huksehusaid dahje doaimmaid mat sáhttet dagahit vára dahje erenoamáš hehttehusa dahje bidjat sierra gáibádusaid daidda.

Mearrádus gusto seamma láhkai dálá huksehusaide ja doaimmaide.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit lagat njuolggadusaid dakkár huksehusaid ja doaimmaid sajusteami birra mat sáhttet dagahit vára dahje erenoamáš hehttehusa.

30-3. Galba- ja máinnusráhkkanusat

Galba- ja máinnusráhkkanusat eai galgga leat giksin iešalddiset, birrasiid dahje johtolaga ektui, eai ge rihkkut sávvojuvvon ovdáneami gielddas.

Lobi galba- ja máinnusráhkkanusaide sáhttá addit bistevaččat, vissis áigodahkii dahje dás dohko. Jus lohpi lea addojuvvon dás dohko, sáhttá gielda gáibidit jávkadit dahje rievdadit juohke galba- ja máinnusráhkkanusa mii gieldda árvvoštallama mielde rihkku vuosttaš lađđasa gáibádusaid. Ráhkkanusa mii navdojuvvo dagahit vára, sáhttá aŋkke gáibidit jávkadit gieldda gohččumiin.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit lagat mearrádusaid materiála gáibádusaid birra galba- ja máinnusráhkkanusaide.

30-4. Eará bistevaš ráhkadusat dahje rusttegat. Mearkkašahtti eanadatsisabahkkemat jna.

Bistevaš ráhkadusaid dahje rusttegiid, mearkkašahtti eanadatsisabahkkemiid ja geainnu dahje párkensaji ásaheami oktavuođas gustojit mearrádusat addojuvvon dán lágas dahje dán lága vuođul nu guhkás go dat heivejit, beroškeahttá das čađahuvvo go doaibmabidju eatnama ala dahje eatnamii, čázádahkii dahje mearraguovlluide.

Gielda sáhttá mearridit eanadaga allodaga ja hámi. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte mearrádusat addon dán lága mearrádusain dahje dán lága mearrádusaid vuođul huksenáššiid birra eai galgga gustot, ja dán paragráfa áššálaš doaibmaviidodaga birra.

30-5. Gaskaboddasaš visttit, ráhkadusat dahje rusttegat

Gaskaboddasaš visttit, ráhkadusat dahje rusttegat, gč. § 20-1 vuosttaš lađđasa j bustáva, eai galgga biddjot nu ahte dat hehttejit almmolaš johtolaga dahje olgoáibmoeallima, dahje eará láhkai dagahit mearkkašahtti hehttehusaid birrasiidda. Bajábealde namuhuvvon doaibmabijuide gustojit mearrádusat addojuvvon lágas dahje lága vuođul nu guhkás go dat heivejit. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gáibádusaid birra gaskaboddasaš visttiide, ráhkadusaide ja rusttegiidda. Departemeanta sáhttá dasto addit láhkaásahusaid dan birra guđe gáibádusat gustojit rusttetbráhkáide mat galget leat sajis guhkit áiggi go 2 jagi njuolgga oktavuođas dan huksen- dahje rusttetsadjái gos bargu čađahuvvo.

30-6. Astoáiggevisttit

Lága mearrádusat § 27-1 nuppi lađđasa rájes njealját lađđasa rádjai ja § 27-2 nuppi lađđasa rájes njealját lađđasa rádjai gustojit astoáiggevisttiide hušše dalle go dat lea mearriduvvon plánas. Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte eará mearrádusat addon dán lágas dahje dán lága vuođul eai galgga gusto astoáiggevisttiide.

Kapihtal 31. Gáibádusat dálá huksehusaide ja huksejuvvon opmodagaide

31-1. Geatnegasvuohta doallat huksehusaid ja ráhkadusaid dohkálaš stánddas

Eaiggát dahje ovddasvástideaddji galgá doallat daid huksehusaid ja ráhkadusaid maid dát láhka mudde, dohkálaš stánddas, amas čuožžilit mearkkašahtti hehttehus dahje vahátvárra olbmuide, opmodahkii dahje birrasii.

31-2. Gáibádusat mat galget leat ollašuhtton dálá huksehusaid doaibmabijuin

Dálá huksehusain galget doaibmabijut § 20-1 vuođul prošekterejuvvot ja čađahuvvot ovttavásttolaččat daid gáibádusaiguin mat leat addon lágas dahje lága vuođul. Váldorievdadeami oktavuođas gustojit gáibádusat dán lága vuođul huksehusaide ollásit. Eará doaibmabijuid oktavuođas gustojit guoskevaš gáibádusat lágas daid huksehusosiide maidda doaibmabidju guoská.

Gielda sáhttá bidjat eaktun lohpái ahte maiddái huksehusa eará oasit go dat maidda doaibmabidju guoská, ollašuhttet dán lága gáibádusaid, jus gielda árvvoštallá ahte huksehus lea nu heajos dilis ahte muđui ii livččii dohkálaš suovvat doaibmabiju vuhtiiválddidettiin sihkkarvuođa, dearvvašvuođa dahje birrasa.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa daid gáibádusaid birra mat gustojit doaibmabijuide dálá huksehusain.

31-3. Doaibmabijut dálá huksehusain mat leat dahje geavahuvvojit vuostálasvuođas maŋŋelis mearriduvvon plánain

Huksehusain mat muđui leat dahje geavahuvvojit vuostálasvuođas maŋŋelis addojuvvon plánain, gč. §§ 11-6 ja 12-4, sáhttá addit lobi čuovvovaš doaibmabijuide, jus guoskevaš doaibmabidju čuovvu plána:

a.	váldorievdadeapmi

b.	lasseviesut, alideapmi dahje vuollehuksen

c.	bistevaš dahje áigemearriduvvon geavahanrievdadeapmi

d.	ovddeš doaimma mearkkašahtti viiddideapmi dahje mearkkašahttit rievdadeapmi.

Čuovvovaš doaibmabijut aŋkke leat lobálaččat almmá sierralohpegáibádusa haga plánas:

a.	julggabealrievdan mii ii dagat ahte vistti iešvuohta rievdá, ja julggabeali máhcaheapmi ovddeš duođaštuvvon čađaheapmái

b.	huksehusa divvun

c.	huksenteknihkalaš rusttegiid ásaheapmi, rievdadeapmi dahje divvun.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa eará doaibmabijuid birra maidda sáhttá addot lohpi almmá sierralohpegáibádusa haga plánas.

31-4. Gieldda vejolašvuohta spiehkastit ollásit dahje muhtumassii gáibádusain

Gáibádusaid oktavuođas § 20-1 vuođul dálá huksehusain sáhttá gielda ollásit dahje muhtumassii spiehkastit teknihkalaš gáibádusain, go árvvoštallojuvvo dohkálažžan sihkkarvuođa, dearvvašvuođa ja birrasa ektui. Árvvoštallamis galgá gielda deattuhit čuovvovačča:

a.	huksehusa agi, formálalaš suodjalanstáhtusa, šlája, ulbmila, saji, doaibmabiju bisttu ja dálá teknihkalaš stándda

b.	diliid mat sáhttet uhcidit negatiiva váikkuhusaid go addo spiehkasteapmi

c.	ovdduid maid doaibmabidju addá.

Daid vuhtiiváldimiid rámma siskkabealde maid láhka galgá fuolahit, sáhttá gielda bidjat gáibádusaid mat uhcidit hehttehusaid dahje vahátváikkuhusaid maid lohpi sáhttá dagahit.

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gieldda vejolašvuođa birra addit lobi vuosttaš lađđasa vuođul.

31-5. Gieldda vejolašvuohta hilgut gaikunohcama dassážiigo go ođđa doaibmabiju álggahanlohpi lea sajis

Gielda sáhttá hilgut gaikunohcama dassážiigo ođđa doaibmabidjui lea addon álggahanlohpi vistesajis. Dat ii gusto jus muddenplána eaktuda ahte huksehus gaikojuvvo.

31-6. Geatnegasvuohta luvvet čáhce- ja duolvačáhcebohcciid

Eaiggát dahje ovddasvástideaddji galgá luvvet čáhce- ja duolvačáhcebohcciid oktasaš priváhta almmolaš bohccerusttegis go bohcci bistevaččat dahje guhkit áigái ii šat geavahuvvo dahje dohkálaš dearvvašvuođa, birrasa dahje sihkkarvuođa vuhtiiváldin dan gáibida.

Jus luvvengeatnegasvuohta ii doahttaluvvo, sáhttá gielda geatnegahttit luvvema. Eaiggát dahje ovddasvástideaddji galgá dieđihuvvot  32-2 njuolggadusaid vuođul ovdalgo gohčus mearriduvvo.

31-7. Gohčus čađahit doaibmabijuid eastadan dihtii vahátvára dahje mearkkašahtti hehttehusa

Jus eaiggát dahje ovddasvástideaddji ii doahttal geatnegasvuođa § 31-1 vuođul, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit addit gohččosa čađahit doaibmabijuid mat eastadit vahátvára dahje mearkkašahtti hehttehusa olbmuide, opmodahkii dahje birrasii. Eaiggát dahje ovddasvástideaddji galgá dieđihuvvot § 32-2 njuolggadusaid vuođul ovdalgo gohčus addo.

31-8. Gohčus dalán sihkkarastit

Jus huksehusas dahje rusttegis lea gaskkahis vahátvárra olbmuide, opmodahkii dahje birrasii, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit gohččut ovddasvástideaddji čađahit sihkkarastima dalán. Dakkár gohčus sáhttá addot almmá ovddalgihtii dieđiheami haga § 32-2 vuođul. Eaiggát dahje ovddasvástideaddji sáhttá oažžut oanehat áigemeari ieš čađahit sihkkarastima.

31-9. Plána- ja hukseneiseválddi vuoigatvuohta čađahit sihkkarastima dalán

Jus eaiggát dahje ovddasvástideaddji ii doahttal gohččosa § 31-8 vuođul, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit ieža fuolahit ahte gohčus čađahuvvo.

Jus ii sáhte gávnnahit gii lea eaiggát dahje ovddasvástideaddji, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit fuolahit sihkkarastima dalán almmá ovddalgihtii dieđiheami ja gohččosa haga.

Jus sáhttá gávnnahit gii lea eaiggát dahje ovddasvástideaddji, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit gáibidit ahte eaiggát dahje ovddasvástideaddji máksá goluid dalán sihkkarastimii. Gáibádus lea bággobearrama vuođđu.

31-10. Gaikun- ja jávkadangohčus

Plána- ja hukseneiseválddit sáhttet gohččut eaiggáda dahje ovddasvástideaddji gaikut ja jávkadit huksehusaid dahje rusttegiid mat leat dakkár dilis ahte dain lea vahátvárra dahje mearkkašahtti hehttehus olbmuide, opmodahkii dahje birrasii, ja huksehusa dilli gáibida ahte váldorievdadeapmi dahje rusttega dilli gáibida molsumiid.

Eaiggát dahje ovddasteaddji galgá dieđihuvvot § 32-2 vuođul ovdalgo gohčus addo. Dieđáhusas galgá leat lagat áigemearri bidjat huksehusa dahje rusttega dakkár dillái ahte das ii leat šat vahátvárra dahje mearkkašahtti hehttehus.

Gohččosis vuosttaš lađđasa vuođul sáhttá leat addon gaikunlohpi. Plána- ja hukseneiseválddit galget de sihkkarastit ahte dat vuhtiiváldimat mat vuođustit gaikuma ohcangeatnegasvuođa, fuolahuvvojit.

31-11. Plána- ja hukseneiseválddiid vuoigatvuohta fuolahit gaikuma ja jávkadeami go ii sáhte gávnnahit gii lea eaiggát dahje ovddasvástideaddji

Jus huksehus dahje rusttet ollašuhttá § 31-10 vuosttaš lađđasa eavttuid, ja ii sáhte gávnnahit gii lea eaiggát dahje ovddasvástideaddji, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit fuolahit huksehusa dahje rusttega gaikuma dahje jávkadeapmi.

Dieđáhus §21-3 goalmmát lađđasa vuođul galgá dušše sáddejuvvot sidjiide geain leat gulahuvvon ruhtagiddehusat opmodagas. Jus sin čujuhusat eai leat dihtosis dahje eai leat matrihkkalis, ii dárbbaš dieđihit.

31-12. Láhkaásahus gieldda vejolašvuođa birra gáibidit duođaštusa ja divvuma

Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusa gieldda vejolašvuođa birra gáibidit eaiggáda dahje ovddasvástideaddji duođaštit dálá huksehusaid ja rusttegiid dili ja divvut daid.

Gielda sáhttá dušše addit gohččosa go divvun mearkkašahtti láhkai buorida huksehusa dahje rusttega doaimma ja dehálaš vuhtiiváldin oppalaš hábmemii, dearvvašvuhtii, birrasii, sihkkarvuhtii dahje gáhttenárvui dahká dan dárbbašlažžan. Árvvoštallamis das galgá go mearridit divvungohččosa, galgá deattuhit gohččosa goluid, geavaheddjiid logu, vahátváraid dahje hehttehusaid geavaheaddjái, ja erohussii gaskal duohtadili ja gustojeaddji gáibádusa.

31-13. Láhkaásahus oppalaš hábmema gáibádusa birra

Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa dan birra ahte dihtolágan doaibmabijut dahje dihtolágan dálá visttit, rusttegat dahje olgobirrasat galget ollašuhttit gáibádusaid oppalaš hábmemii mearriduvvon áigemearis.

31-14. Gohčus čađahit doaibmabijuid bajildusčázi vuostá huksejuvvon opmodagas

Doppe gos lea dárbu eastadit vahátvára dahje mearkkašahtti hehttehus olbmui, opmodahkii dahje birrasii, sáhttá gielda gohččut huksejuvvon opmodaga eaiggáda dahje láigoheaddji fuolahit ahte bajildusčáhci iežas opmodagas gieđahallo dohkálaččat, ahte bajildusčáhci jođihuvvo dohkálaččat eret opmodagas, dahje ahte bajildusčáhci gieđahallo ja jođihuvvo eret. Gohččosa galgá sáhttit čađahit eahpegorálaš stuorra goluid haga.

Eaiggát dahje láigoheaddji galgá dieđihuvvot § 32-2 vuođul ovdalgo addo gohčus vuosttaš lađđasa vuođul. Gielda galgá gohččosa addima oktavuođas mearridit ollašuhttináigemeari.

Viđat oassi: Giehtaguššan- ja divatnjuolggadusat

Kapihtal 32. Lobihisvuođačuovvuleapmi

32-1. Geatnegasvuohta čuovvulit lobihisvuođaid

Gielda galgá čuovvulit daid mearrádusaid rihkkumiid mat leat addon dán lágas dahje dán lága vuođul.

Jus rihkkun ii leat nu mávssolaš, sáhttá gielda garvit čuovvuleamis lobihisvuođa. Mearrádus das ii leat bođumearrádus.

32-2. Ovddalgihtii dieđáhus

Ovddasvástideaddji galgá dieđihuvvot ovdalgo gohčus addo, bággosáhkku mearriduvvo dahje sáhkku celko, ja beassat ovddidit cealkámuša áigemearis mii ii galgga leat oanehat go 3 vahku. Ovddalgihtii dieđáhus galgá leat čálalaš.

Ovddalgihtii dieđáhus galgá dieđihit ahte jus lobihisvuohta ii njulgejuvvo áigemearis, sáhttá ášši čuovvuluvvot gáibádusain njulget dili, bissehangohččosiin dahje bággosáhkkomearrádusain. Viidáseappot galgá ovddalgihtii dieđáhus dieđihit ahte vejolaš gohčus mii ii doahttaluvvo mearriduvvon áigemearis, maiddái sáhttá čuovvuluvvot sáhkuin mas sáhttá leat seamma váikkuhus go riektevuoimmálaš duomus.

32-3. Njulgengohčus ja bissehangohčus

Dakkár mearrádusaid rihkkuma oktavuođas mat leat addon dán lágas dahje dán lága vuođul, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit gohččut ovddasvástideaddji njulget lobihis dili, bissehit geavaheami ja gieldit viidásat doaimma, ja bissehit barggu.

Gohččosa cealkima oktavuođas galgá biddjot ollašuhttináigemearri.

Oktanaga gohččosa cealkimiin sáhttá mearriduvvot bággosáhkku. Gohččosa cealkima oktavuođas dieđihuvvo ahte gohčus sáhttá čuovvuluvvot sáhkuin mas sáhttá leat seamma váikkuhus go riektevuoimmálaš duomus.

Loahpalaš sáhkku sáhttá gulahuvvot giddehussan guoskevaš opmodahkii.

32-4. Bissehan- ja loahpahangohčus dalánaga váikkuhusain

Jus lea dárbu sáhttet plána- ja hukseneiseválddit gohččut ovddasvástideaddji bissehit barggu dahje loahpahit geavaheami dalánaga váikkuhusain. Dakkár gohččosa sáhttá oažžut almmá ovddalgihtii dieđáhusa haga. Jus lea dárbu sáhttet plána- ja hukseneiseválddit gáibidit veahki politiijas čađahit bissehangohččosa.

32-5. Bággosáhkku

Dán lága dahje dán lága vuođul mearrádusaid rihkkuma oktavuođas, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit mearridit bággosáhku oažžun dihtii čađahuvvot addojuvvon gohččosiid erenoamážit mearriduvvon áigemearis. Bággosáhkku mearriduvvo oktanaga njulgengohččosiin ja čoggo njulgenáigemeari rihkkuma rájes. Jus bággosáhkku ii mearriduvvo oktanaga gohččosiin, galgá addojuvvot sierra ovddalgihtii dieđáhus baggosáhku birra.

Mearriduvvot sáhttá ahte bággosáhkku čoggo nu guhká go lobihis dilli bistá, geardedivadin dahje ollašuhttinsáhku ja geardesupmis ovttastupmin. Bággosáhku oažžu son geas lea ovddasvástádus rihkkumis, ja mákso stáhtii. Go lobihis dilli lea njulgejuvvon, sáhttá gielda vuolidit dahje garvit mearriduvvon bággosáhku.

32-6. Sáhkkocealkkus geatnegasvuođa birra doahttalit gohččosa dahje gildosa

Plána- ja hukseneiseválddit sáhttet mearridit sáhkkocelkosa geatnegasvuođa birra doahttalit sáhkkocelkosa su vuostá gii áigemearis ii doahttal gohččosa dahje gildosa mii lea addon dán lága vuođul. Jus lea vássán guhkit go 6 mánu dan rájes go gohčus dahje gielddus celkojuvvui, galgá son geasa sáhkkocealkkus addui, beassat ovddidit cealkámuša ovdalgo sáhkkocealkkus mearriduvvo. Sáhkkocelkosis galget leat dieđut nuppi lađđasa mearrádusaid birra, ja dat galgá, nu guhkás go vejolaš, celkojuvvot sutnje geasa dat guoská.

Son geasa sáhkkocealkkus guoská, sáhttá vuolggahit ášši almmolašvuođa vuostá oažžun dihtii sáhkkocelkosa geahččaluvvot. Jus ášši ii vuolggahuvvo 30 beaivvi siste maŋŋá diehtoaddima, lea sáhkkocelkosis seamma váikkuhus go riektevuoimmálaš duomus, ja sáhttá ollašuhttot duopmonjuolggadusaid vuođul. Sáhkkocelkosa ii sáhte váidit.

32-7. Bággoollašuhttin

Jus gohčus riektevuoimmálaš duomus dahje nu dásseárvosaš sáhkkocealkkus ii doahttaluvvo, sáhttet plána- ja hukseneiseválddit oažžut čađahuvvot dárbbašlaš bargguid su máksámušain geasa duopmu dahje sáhkkocealkkus guoská ii ge dárbbaš riektecealkámuš bággoollašuhttinlága §§ 13-7 ja 13-4 vuođul.

Plána- ja hukseneiseválddiid gohčus dán lága vuođul lea erenoamáš bággovuođđu jus gohčus gusto diliide mat dagahit vára sidjiide geat orostallet visttis dahje earáide, ja gohčus ii leat doahttaluvvon mearriduvvon áigemearis, ja sáhttá ollašuhttot bággoollašuhttinlága § 13-14 vuođul almmá duomu dahje sáhkkocelkosa gáibideami haga. Seammá gusto go gaskaboddasaš sierralohpi § 19-3 vuođul lea gesson ruovttoluotta, dahje go bákkolaš bargu mii lei eaktun gaskaboddasaš geavahanlohpái § 21-10 goalmmát lađđasa vuođul ii leat čađahuvvon, dahje gohčus jávkadit dahje rievdadit galbba § 30-3 vuođul ii leat doahttaluvvon mearriduvvon áigemearis.

32-8. Rihkkundivat

Rihkkundivat sáhttá mearriduvvot sutnje gii eaktodáhtus dahje váruhisvuođas:

a.	prošektere, čađaha dahje suovvá prošekteret dahje čađahit doaibmabiju mii rihkku mearrádusaid addon dán lágas dahje dán lága vuođul, dahje rihkku lohpeeavttuid

b.	čađaha, suovvá čađahit, geavaha dahje suovvá geavahit doaibmabiju almmá dárbbašlaš lobi haga dán lága vuođul

c.	ii dárkkis doaibmabiju mearrádusaid vuođul addon dán lágas dahje dán lága vuođul, ja addon lobit

d.	geavahit dahje suvvet geavahit huksehusa dahje huksehusa osiid dahje areála almmá dárbbašlaš lobi haga dán lága vuođul, dahje geavahus rihkku mearrádusaid addon dán lágas, mearrádusas dahje plánas dahje daid vuođul

e.	geavaha dahje suovvá prošekteret, čađaha dahje suovvá čađahit dahje dárkkista dahje suovvá dárkkistit doaibmabiju masa § 20-3 gusto almmá dan haga ahte barggu ovddasta dakkár gelbbolaš ovddasvástideaddji fitnodat mii lea váldán badjelasas ovddasvástádusvuoigatvuođa § 23-3 nuppi lađđasa vuođul

f.	addá boasttu- dahje doalvvuheaddji dieđuid plána- ja hukseneiseválddiide

g.	beroškeahttá čálalaš gohččosis ii ollašuhte gaskaboddasaš sierralobi eavttuid § 19-3 vuođul

h.	beroškeahttá čálalaš gohččosis ii ollašuhte geatnegasvuođa § 31-3 vuosttaš lađđasa vuođul doalahit huksehusaid ja rusttegiid ortnegis

i.	ii doahttal čálalaš gohččosa § 31-5 vuođul jávkadit vistti dahje vistti dahje ráhkkanusa bázahasaid, dahje čorget vistesaji

j.	beroškeahttá čálalaš gohččosis ii ollašuhte geatnegasvuođa § 28-2 vuođul čađahit sihkkarastindoaibmabijuid

k.	ii doahttal čálalaš gohččosa § 29-6 goalmmát lađđasa vuođul čađahit doaibmabijuid váidudan dihtii hehttehusaid huksenteknihkalaš rusttegiin

l.	ii doahttal sierra gohččosa dahje gildosa, addon plána- ja huksenlága vuođul, go gielda vuos čálalaččat lea almmuhan sutnje ahte rihkkundivat sáhttá mearriduvvot jus dilli ii njulgejuvvon mearriduvvon áigemearis, ja dát áigemearri lea rihkkon.

Rihkkundivat sáhttá maiddái mearriduvvot go rihkku láhkaásahusmearrádusaid addon lága vuođul, go láhkaásahusas lea mearriduvvon ahte guoskevaš mearrádusa rihkkun sáhttá mielddisbukti rihkkundivada.

Ovddasvástideaddji galgá oažžut sierra dieđu ovdalgo rihkkundivat mearriduvvo, ja beassat ovddidit cealkámuša áigemearis mii ii galgga leat oanehat go 3 vahku. Ovddalgihtii dieđáhus galgá leat čálalaš.

Plána- ja hukseneiseválddit mearridit rihkkundivada ovddasvástideaddjái. Rihkkundivat mákso stáhtii. Ollašuhttináigemearri lea 4 vahku dan rájes go mearrádus dahkkui, earretgo eará lea mearriduvvon mearrádusas.

Go dakkár rihkkuma mii sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada, lea dahkan muhtun gii lea doaibman fitnodaga bealis, sáhttá rihkkundivat mearriduvvot fitnodahkii. Dat gusto vaikke vel rihkkundivada ii sáhte geavahit ovttaskasolbmui.

Departemeanta addá láhkaásahusa lagat njuolggadusaiguin dán mearrádusa čađaheami birra, dás maiddái goas rihkkundivada sáhttá mearridit ja mearriduvvon rihkkundivada mihtideami, reanttuid ja registrerema birra.

Rihkkundivada loahpalaš mearrádus lea bággobearrama vuođđu.

32-8a. Rihkkundivat váikkuhusčielggademiid njuolggadusaid rihkkumis

Sutnje guhte ovddida evttohusa muddenplánii dahje doaibmabidjui ja plánaide eará lágaid vuođul, sáhttá mearriduvvot rihkkundivat jus son eaktodáhtus dahje váruhisvuođas:

a.	garvá čuovvumis daid gáibádusaid váikkuhusčielggadeapmái mat leat addon dán lága dahje dán lága vuođul mearrádusain, dahje

b.	addá boasttu- dahje doalvvuheaddji dieđuid váikkuhusčielggadusas.

Áššiin mat gustojit plánaide dán lága vuođul, mearrida plánaeiseváldi rihkkundivada. Áššiin mat gusket doaibmabijuide ja plánaide eará lágaid vuođul, mearrida ovddasvástideaddji eiseváldi rihkkundivada. Jus plánaeiseváldi dahje eará ovddasvástideaddji eiseváldi lea evttoheaddji, mearrida departemeanta rihkkundivada.

Ovddasvástideaddji galgá oažžut sierra dieđáhusa ovdalgo rihkkundivat mearriduvvo, ja galgá beassat ovddidit cealkámuša uhcimusat 3 vahku áigemeriin. Ovddalgihtii dieđáhus galgá leat čálalaš.

Go dakkár rihkkuma mii sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada, lea dahkan muhtun gii lea doaibman fitnodaga bealis, gusto § 32-8 viđat lađas seamma láhkai.

Rihkkundivat mákso stáhtii. Ollašuhttináigemearri lea 4 vahku dan rájes go mearrádus dahkkui, earretgo eará lea mearriduvvon mearrádusas.

Departemeanta addá láhkaásahusa lagat njuolggadusaiguin rihkkundivada mearrideami birra, dás maiddái guđe dilit vuosttaš lađđasis sáhttet mielddisbuktit rihkkundivada. Bajimus submi rihkkundivadii galgá mearriduvvot.

32-9. Ráŋggáštus

Son guhte eaktodáhtus dahje roavva váruhisvuođas láhtte nu mo namuhuvvon § 32-8 vuosttaš lađđasis, ráŋggáštuvvon sáhkuiguin dahje giddagasas čohkkámiin gitta jagi rádjai jus rihkkun lea mearkkašahtti. Seammá gusto sutnje gii čađaha dagu mii sáhttá mielddisbuktit rihkkundivada § 32-8a vuođul. Seammá gusto go rihkku mearrádusaid addon lága vuođul go láhkaásahusas lea mearriduvvon ahte guoskevaš mearrádusa ruhkkun lea ráŋggáštahtti. Go árvvoštallo lea go rihkkun mearkkašahtti, galgá erenoamážit deattuhit rihkkuma viidodaga ja váikkuhusaid ja siva mieđihuvvon dási. Jus olmmoš dahje fitnodat ovdal lea ráŋggáštuvvon rihkkumis dán lága dahje dán lága vuođul láhkaásahusa, sáhttá ráŋggáštus geavahuvvot vaikke vel rihkkun ii leat ge mearkkašahtti.

Sáhkuiguin dahje giddagasas čohkkámiin gitta jagi rádjai ráŋggáštuvvo son gii eaktodáhtus dahje váruhisvuođas:

a.	addá boasttu- dahje doalvvuheaddji dieđuid guovddáš dohkkehanortnegii, dahje

b.	bidjá CE-mearkka buktagii almmá eavttuid ollašuhttima haga, dahje vuovdá dakkár buktaga, dahje muđui ii atte daid dieđuid dahje garvá addimis gozihaneiseválddiide beassama buktagii, latnjii, areálii dahje eará sadjái mii adno dárbbašlažžan goziheami čađaheapmái, gč. § 29-7.

Roavva rihkkumiid oktavuođas sáhttá geavahuvvot giddagasas čoahkkán gitta 2 jagi rádjai. Árvvoštallamis lea go rihkkun roavis, galgá erenoamážit deattuhit rihkkuma viidodaga ja váikkuhusaid, ja mieđihuvvon siva dási.

32-10. Ráŋggáštusaid oktiiordnen

Ráŋggáštusain galgá leat govttolaš gaskavuohta lobihisvuhtii. Jus mearriduvvojit máŋga iešguđetlágan ráŋggáštusat seamma rihkkumii, galget dat oktiiordnejuvvot amas ráŋggáštusat čuohcat eahpegovttolaččat sutnje gii lea čađahan rihkkuma.

Plána- ja hukseneiseválddit eai sáhte ovddasvástideaddjái mearridit rihkkundivada jus ovddasvástideaddji ovdal riektevuoimmálaš duomu dahje loahpalaš mearrádusa bokte lea áššehuhtton dahje sutnje lea mearriduvvon ráŋggáštusrievttálaš dávástus seamma dilálašvuođas.

Kapihtal 33. Divat ja iskkadeapmi giddodagas

33-1. Divat

Gielddastivra sáhttá ieš addit láhkaásahus divada birra gildii ohcanlobiid meannudeami, kárttaid lágideami ja duođaštusaid ja eará bargguid ovddas mat gullet gildii dán lága dahje láhkaásahusa vuođul, dás maiddái priváhta plánaevttohusaid meannudeami ovddas. Divadii dakkár plánaevttohusaid meannudeami ovddas sáhttá maiddái gullat bargu dan rádjai go mearriduvvo galgá go evttohus ovddiduvvot, gč. 12-11. Divat ii sáhte leat stuorát go daid dárbbašlaš goluid mat gielddas leat dakkár áššiin. Divadii galget váldot mielde golut áššedovdi veahki dárbbašlaš geavaheapmái goziheamis. Divatoassi mii gáibiduvvo goziheamis, galgá boahtit ovdan láhkaásahusas. Doaibmabidjoeaiggát sáhttá ieš fuolahit dárbbašlaš čielggademiid.

Eaiggát galgá máksit divada doaibmalohpeohcama meannudeami ja guoskevaš eiseválddi doaibmadárkkisteami goluid ovddas. Jahkedivat sáhttá ollásit dahje muhtumassii gokčat doaibmadárkkistandivada.

33-2. Iskkadeapmi giddodagas

Plána- ja hukseneiseválddit, dahje earát gieldda mieđihemiin, sáhttet čađahit mihtideami, merkema ja eará iskkademiid giddodagas, dainna ulbmiliin ahte ollašuhttit lága dahje mearrádusaid lága vuođul. Gielda sáhttá mieđihit earáide čađahit dakkár iskkadeami dan áigái maid mieđáhus mearrida.

Eaiggát dahje geavaheaddji galgá dieđihuvvot ovdal iskkadeapmi čađahuvvo, ja sáhttá dalle gáibidit gieldda duođaštit ahte dat lea mieđihan iskkadeapmái. Iskkadeami čađaheapmái gusto hálddahuslága § 15. Jus eaiggádis dahje vuoigatvuođaeaiggádis leat golut iskkadeami oktavuođas, gusto bággolonistanlága § 19 buhtadusa birra.

Eaiggát galgá fuomášuhttot lobihis diliid birra maid goziheapmi fuobmá. Plána- ja hukseneiseválddit sáhttet addit eaiggádii čálalaš gohččosa ahte njulget diliid mearriduvvon áigemearis, ja sáhttet erenoamáš dilálašvuođain ollásit dahje muhtumassii gieldit geavaheames huksehusa dahje areála dassážiigo lobihis dilit leat njulgejuvvon.

Guđat oassi: Loahppamearrádusat

Kapihtal 34. Fápmuiboahtin ja sirdásannjuolggadusat

34-1. Fápmuiboahtin - plánaoassi

Láhka boahtá fápmui dan rájes go¹ Gonagas mearrida.

Seamma áiggi rájes fámuhuhtto geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenláhka nr. 77 kapihtal I rájes VII-a rádjai.²

34-2. Sirdásanmearrádusat plánaoassái

Gonagas galgá nu fargga go vejolaš ja maŋimusat guokte jagi maŋŋá go láhka lea boahtán fápmui, bidjat ovdan dokumeantta mii válddaha nationála vuordámušaid regionála ja gieldda plánemii, gč. § 6-1.

Ovdal vuosttaš jagi loahpa maŋŋá ođđa gielddastivrra ja fylkkadikki válljema, galgá gielda ráhkadit ja dohkkehit gieldda plánastrategiija § 10-1 vuođul ja fylkkagielda/regionála plánaeiseváldi galgá ráhkadit ja dohkkehit regionála plánastrategiija § 7-1 vuođul.

Gustovaš riikkapolitihkalaš njuolggadusat ja mearrádusat 1985 mannosaš plána- ja huksenlága § 17-1 vuođul gustojit ain. Dakkár njuolggadusaid ja mearrádusaid rievdadeapmi galgá dahkkojuvvot dán lága 6. kapihttala vuođul.

Gustojeaddji fylkkaplána, gielddaplána, dás maiddái gielddaplána areálaoassi, muddenplána ja ássanvisteplána gustojit dassážiigo dat rievdaduvvojit, loahpahuvvojit, molsojuvvojit dahje daid sadjái boahtá ođđa plána dán lága vuođul.

Ráddjehusat § 1-9 nuppi lađđasa vuosttaš dadjosa váidinvejolašvuođas, ja vejolašvuođas ovddidit vuosttaldeami § 5-5 maŋimus lađđasa vuođul, gustojit dušše dakkár plánamearrádussii mii lea dahkkon dán lága vuođul.

Mearrádusat geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenlága nr. 77 kapihttala VIII rájes kapihttala XXI rádjai ja mearrádusat mat leat addojuvvon daid vuođul, gustojit ain bággolonisteapmái, vuođđobargguide, ruovttoluottamáksimii, ohcanmeannudeapmái, ráŋggáštusaide, jna. plánaid oktavuođas mat leat ráhkaduvvon ovdalgo dát plána bođii fápmui.

Boarráset muddenplána ja ássanvisteplána leat ain vuođđun bággolonisteapmái bággolonisteami logi jagi áigemeari siskkobealde.

Eanadollui dárbbašlaš spiehkastat 1985 mannosaš plána- ja huksenlága § 17-2 goalmmát lađđasis nr. ovttas visttiid, huksehusaid, rusttegiid dahje gárddiid várás, gustojit ain dassážiigo leat dahkkojuvvon mearrádusat § 11-11 nr. 4 vuođul, muhto loahpahuvvojit almmatge njeallje jagi maŋŋá lága fápmuiboahtima.

Gieldda láhkaásahusat ja njuolggadusat gustojit dassážiigo go daid sadjái bohtet ođđa plánamearrádusat, láhkaásahusat dahje njuolggadusat. Dat gieldda njuolggadusat mat leat addojuvvon plána- ja huksenlága § 3, § 67 nr. 3, § 69 nr. 4, § 78 goalmmát lađđasa, § 85 goalmmát lađđasa ja § 91a vuosttaš lađđasa vuođul, fámohuvvet maŋimusat gávcci jagi maŋŋá dán lága fápmuiboahtima. Gielda sáhttá addit sierralobi njuolggadusain  kapihttala 19 njuolggadusaid vuođul.

Evttohus gielddaplána, muddenplána ja ássanvisteplána areálaoassin mii lei biddjojuvvon almmolaš geahčadeapmái go láhka bođii fápmui, sáhttá loahpalaččat meannuduvvot daid njuolggadusaid vuođul, mat gustojedje dalle go dat biddjojuvvojedje ovdan. Eará plánaide gustojit njuolggadusat dán lága vuođul.

Dakkár doaibmabijuid oktavuođas, mat gáibidit váikkuhusčielggadusa gustojeaddji lága kapihttala VII-a njuolggadusaid vuođul, ja go plánaprográmma lea dohkkehuvvon, sáhttá váikkuhusčielggadus válmmastuvvot dáid njuolggadusaid vuođul.

Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit dárkilat mearrádusaid dan birra mo geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenlága nr. 77 njuolggadusat galget doaibmat ovttas dán lága mearrádusaiguin.

34-3. Fápmuiboahtin – huksenáššeoassi

Láhka boahtá fápmui dan rájes go Gonagas mearrida.¹ Seamma áiggi rájes fámuhuhtto geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenláhka nr. 77 kapihtal VIII rájes XXI rádjai.

Gonagas sáhttá fápmuibidjat iešguđet mearrádusaid iešguđet áigái. Dohkkehannjuolggadusaide sáhttá mearriduvvot sierra fápmuibidjan, dás maiddái gáibádusa birra ahte ovddasvástideaddji dárkkisteaddji galgá leat dohkkehuvvon.

34-4. Sirdásanmearrádusat huksenáššeoassái

Sierra árvvoštallanrievttit mearriduvvon geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenlága § 60 vuođul sáhttet meannudit árvvoštallama mii lea gáibiduvvon dan áigemearis maid departemeanta mearrida, muhto ii ođđajagimánu 1. b. 2013 maŋŋá. Árvvoštallanrievtti jođiheaddji ja lahtuid nammadeapmái gustojit geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenlága nr. 77 § 60 njuolggadusat. Regulatiivva vuođul sáhttá maid mearriduvvot divat sierra árvvoštallanrivttiid nubbehusčállosiid ja duođaštusaid ovddas.

Mearrádusat geassemánu 14. b. 1985 mannosaš plána- ja huksenlága nr. 77 § 86b vuođul leat fámus. Dakkár huksema ii galgga čađahit ovdalgo dieđáhus barggu birra lea sáddejuvvon gildii. Jus bargu ii álggahuvvo dahje bissehuvvo, gusto § 21-9 vuosttaš lađđasa rájes goalmmát lađđasa rádjai seamma láhkai.

Maŋiduvvon vuođđobargogáibádusa gulaheapmi § 18-1 goalmmát lađđasa vuođul gusto dušše maŋidanmearrádusaide mat leat dahkkon maŋŋá lága fápmuiboahtima.

Dieđáhus §§ 81 dahje 86a vuođul mii sáddejuvvui gildii ovdalgo láhka bođii fápmui, galgá gieđahallot dakkár dieđáhusaid ovdalis meannudannjuolggadusaid vuođul. Seamma láhkai gusto sidjiide geat leat bivdán oažžut mieđáhusa jna. §§ 85, 91a ja 107 vuođul. Áššit lobi birra §§ 93 dahje 106a vuođul mat sáddejuvvojedje gildii ovdalgo láhka bođii fápmui, galget olles doaibmabiju várás meannuduvvot dakkár áššiid ovdalis meannudannjuolggadusaid vuođul. Gonagas sáhttá mearridit sirdásanáigodagaid.

Ruovttoluottamáksingáibádusat mat leat dievvan ovdal fápmuiboahtima meannuduvvojit daid njuolggadusaid vuođul mat gostojedje go gáibádus čuožžilii.

Kapihtal 35. Rievdadusat eará lágain

35-1. Rievdadusat eará lágain – oassi I

35-2. Rievdadusat eará lágain – oassi II

Dan áiggi rájes go láhka boahtá fápmui, rievdaduvvojit čuovvovaš lágat: