St.dieđ. nr. 10 (2002-2003)

Sámedikke doaimma birra 2001

Sisdollui

2 Sámedikki dieđahus jagis 2001

2.1 Jahkedieđáhusa perspektiivvat

Sámelága § 1–3 vuođul galgá Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvot Gonagassii. Ráđđehus ovddida stuorradiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra juohke jagi Stuorrradiggái. Sámedikki dieđáhusrutiinnain lea dasto 4-jagi perspektiiva. Stuorradiggi lea Sámelága mearrádusa oktavuođas maiddái mearridan, ahte oktii juohke stuorradiggeáigodagas ovddiduvvo dieđáhus daid doaibmabijuid birra mat galget dorvvastit ja ovddidit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Dán prinsihppadieđáhusas galget eiseválddit dasto guorahallat vuđoleabbot ja prinsihpalaččat Ráđđehusa sámepolitihka juohke stuorradiggeáigodagas.

2.2 Boahttevaš hástalusat

2.2.1 Iešmearrideapmi ja vuoigatvuođat

2.2.1.1 Iešmearrideapmi

Sámediggi ii leat duhtavaš dasa movt guovddáš eiseválddit dán rádjai leat meannudan sámiid vuoiggalaš iešmearridanvuoigatvuođaášši. Sámit leat sierra álbmot – eamiálbmot – mas lea historjjálaš gullevašvuohta iežas guovlluide. álbmogiid iešmearridanvuoigatvuohta lea álbmotrievttálaš prinsihppa ja vuođđovuoigatvuohta, mii lea mearriduvvon rievttálaččat čadnevaš riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain. Ovdáneapmi maŋimuš áiggiid čájeha ahte máŋga ON-orgána čielgasit dohkkehit eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa. 1

Nugo máilmmi eará eamiálbmogat, de čuoččuhit maiddái sápmelaččat ahte sis lea iešmearridanvuoigatvuohta ja dan vuoigatvuođa fertejit máilmmeservodat ja guoskevaš álbmotriikkat dohkkehit, dasto sáhttá dan sisdoalu hábmet šiehtadusaid bokte. Iešmearridanvuoigatvuođa doahpaga sisdoalu ferte defineret duohta šiehtadallamiid bokte, guovtti dássásaš beali gaskka, ja dan ferte geahččat guhkesáigge perspektiivvas, maidda maiddái ođđa buolvva sámiin lea vuoigatvuohta searvat. Danne leage guovddáš bargun oažžut šiehtadallangeatnegasvuođa sámiid ja eiseválddiid gaskka. Guovddážin dás lea dat ahte eamiálbmogat eai šiehtadala oažžut vuoigatvuođaid, muhto movt árbejuvvon vuoigatvuođat galget heivehuvvot guoskevaš riikkaid lágaide.

Norga galgá dieđáhallat ON olmmošvuoigatvuođakomiteii sámiid iešmearridanvuoigatvuođa birra ON konvennšuvnna, siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid vuosttas artihkkala ektui. Olmmošvuoigatvuođakomitea áicámušat ja mearkkastagat fertejit áddejuvvot nu ahte eamiálbmogiin, maiddái sámiin, lea iešmearridanvuoigatvuohta vuosttas artihkkala ektui. Sámedikkis leat vuordámušat ahte mii sáhttit leat mielde proseassas hábmemin Norgga vástádusa komiteii, dasto háliidit leat aktiivvalaččat mielde proseassas bidjamin eavttuid bargui viidáseappot, mii guoská iešmearrideapmái sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat.

2.2.1.2 Sámi vuoigatvuođat

Dat bargu mii lea jođus Ráđđehusas Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadusa čuovvoleami ektui Finnmárkkus NAČ 1997: 4, bidjá standárddaid vuoigatvuođabargui viidáseappot sámiid ektui. Mihttomearrin ferte leat sihkkarastit ja doalahit sámi kultuvrra luondduvuođu ealáhusaiguin ja servodateallimiin ođđa buolvvaide. Sámediggái lea hirbmat deaŧalaš oažžut buori ságastallama guovddáš eiseválddiiguin ođđa láhkaárvalusa birra mii guoská eanavuoigatvuođaide ja eanahálddašeapmái Finnmárkkus. Sámediggi oaidná mearrideaddjin ahte dat riikkaidgaskasaš standárddat maidda Norga lea čadnojuvvon čuvvojuvvojit barggus. Dasto galget vieruiduvvan rievttálaš standárddat leat proseassa guovddážis. Dát guoská dieđusge maiddái dan Sámi vuoigatvuođalávdegotti viidáset bargui sámiid vuoigatvuođaiguin luondduresurssaide Romssas, Norlánddas ja máttasámeguovllus.

Eanaášši lea hirbmat deaŧalaš sámi servodahkii. Vuođđolága §:s 110a áiddostahtto ahte eiseválddit galget láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámi álbmotjoavku galgá sáhttit sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. Dán ollašuhttimii lea vuoigatvuohta luondduresurssaide deaŧaleamos eaktun. Sámi kultuvrra boahtteáigái lea mearrideaddji ahte luondduvuođđu sihkkarastojuvvo dohkálaš vugiin. Sámiid eamiálbmotvuoigatvuođaid eatnamiidda ja čažiide lea dárbu čilget árbevirolaš sámi guovlluin. Riikkaidgaskasaš eamiálbmotvuoigatvuođaid konvenšuvnnain leat eanavuoigatvuođamearrádusain deaŧalaš sadji. Sámit eai leat goassige eahpidan árbevirolaš sámi eaiggáduššanvuoigatvuođa leahkima ain, vaikko stáhtas historjjálaččat leage leamaš dakkár áddejupmi ahte sámiid boares vierru ii sáhte biddjot vuođđun dán lágan vuoigatvuođaide. Ođđaset riektemearrádusat Alimusrievttis 2 čájehit ahte lea eará ja diđoleabbo áddejupmi sámiid vuoigatvuođaáššiin dan ektui mii ovdal lea leamaš.

Sámediggi lea registreren ahte 2001:s leat leamaš muhtun minerálaohcandoaimmat Finnmárkus ja Romssas. Máŋga olgoriikkalaš fitnodaga mat háliidit iskat minerálagávnnoštumiid čujuhuvvon guovllus leat váldán oktavuođa Sámediggái. Finnmárkku fylkkagielda lea 2001:s earret eará vuovdán muhtenvuoigatvuođaid Porsáŋggu ja Kárášjoga gielddain fitnodahkii Tertiary Minerals Plc. Minerálaohcandoaimmain leat leamaš máŋga unohis beali.

Otnáš rádjai eai leat luondduresursavuoigatvuođat Finnmárkkus čilgejuvvon. Dát čilgejupmi ferte leat vuođđun bargui viidáseappot, mii guoská maiddái minerálagávnnoštumiide. Erenoamážit lea unohis dat go Finnmárkku fylkkagielda lea guovddážis mielde vuovdimin vuoigatvuođaid sámi guovlluin, dál go vuoigatvuođat eai vuos leat čilgejuvvon. Sámediggi lea maid mearridan ahte Stuorradiggi ii galggašii meannudit minerálalága ovdal go eana- ja čáhcevuoigatvuođat Finnmárkkus leat čilgejuvvon, danne go láhkaárvalusas leat mearrádusat main lea váikkuhus vuoigatvuođabeliide. Dát guoská maiddái guovlluide olggobealde Finnmárkku. Sámediggi lea ollu gerddiid dovddahan prinsihpalaš vuostehágu luondduduohtademiide sámi guovlluin. Dasa lassin leat bealit mat gusket biras- ja kulturmuitoáššiide oppalaččat. Sámediggi lea 2001:s lihkostuvakeahttá bivdán čoahkkima guoskevaš departemeanttaiguin.

Suodjalusa doaimmat Hálkaváris gusket vuosttažettiin boazodollui. Lea stuorra hástalussan dahkat šiehtadusaid, mat sihkkarastet boazodoalu ja sávzadoalu guohtoneatnandárbbuid maiddái dain guovlluin, maid suodjalus geavaha. Guovllu viiddideapmi guoská máŋga sámi berostumištupmái. Boazo- ja sávzadoalloberoštumit guovllus gáržžiduvvojit ain eanet ja dat mielddisbuktá stuorra váttisvuođaid boahttevaš doaibmamii. Dát rihkku daid ealáhusdoalliid vuoigatvuođaid, geat geavahit guovlluid, main dás lea sáhka. Dasa lassin guoská viiddideapmi máŋggakultuvrralaš álbmoga ássamii guovllus, sihke sihkarvuođa, birrasa ja ealáhusaid oktavuođas. Viidáseappot duohtada guovllu viiddideapmi njuolgga sámi kulturmuittuid ja bassi báikkiid. Guovlu lea boares sámi geavahan- ja ássanguovlu, ja militeara doaimmaid viiddideamis leat duođalaš váikkuhusat sámi kultuvrra luondduvuđđui. Guovllu viidideapmi militeara doaimmaid oktavuođas mielddisbuktá stuorra váikkuhusaid daid geatnegasvuođaide, mat Norggas leat sámiide eamialbmogin, sihke siskkáldas riektenjuolggadusaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ektui.

Sámit leat doloža rájes hálddašan resurssaid viiddis guovlluin, mat dál leat Norgga stáhta hálddašanguovllut. Barentsáhpi lea leamaš sámi ássamii mearrideaddji resursaguovlun. Dáid mearraguovlluid ekologalaš oktavuohta lea álo váikkuhan sámi kultuvrra ja servodagaid njuolgga. Dán duohtavuhtii ferte maiddái Norgga oljo- ja gássapolitihkka Barentsábis čadnojuvvot. Snøhvit-huksemis sáhttet šaddat stuorra siidováikkuhusat sámi guovlluide. Nu guhká go eai álggahuvvo ulbmillaš doaibmabijut sámi servodaga ektui, de dát siidováikkuhusat gártet mealgadii negatiivan go árbevirolaš sámi ealáhusat nugo eanadoallu, guolástus, boazodoallu, duodji ja meahcásteamit guoriduvvojit. Ođđa industriijabargosajit ja bálvalusealáhusat duvdet eret ja heajosmahttet eanaš árbevirolaš ealáhusaid, main lea deaŧalaš rolla sámi kultuvrra vuođđun. Eaktun dattetge lea ahte Sámediggi sámiid álbmotválljen orgánan oažžu vejolašvuođa searvat árjjalaš aktøran dákkár ođđaáigái heivehanprosessii.

Sámiid beroštumiid sáhttá vuhtii váldit sierra ekonomalaš ortnegiid dahje ruhtafievrridemiid bokte, mat nannejit ja ovddidit guovllu sámi giela ja kultuvrra. Sáhttá maid konkretiseret sierra sámi prográmmaid ja doaibmabijuid guovllus dakkár surggiin go giella, kulturhistorjá (museat), duodji, guolástus, eanadoallu, boazodoallu ja infrastruktuvra. Váikkuhusčielggademiid, maid Sámediggi lea mearridan galget čađahuvvot birrajagi petroleumdoaibman davvi mearraguovlluin, ferte geahččat sámi ja guovlulaš/našuvnnalaš servodatperspektiivvas lassin birasperspektiivvii. Danne ferte plánejuvvon váikkuhusčielggademiide maiddái gullat vuđolaččat čielggadit váikkuhusaid sámi servodagaide ja sámi kultuvrii. Dát váikkuhusčielggadeamit sáhttet leat vuođđun duohta ovttasbargui Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka boahttevaš petroleumdoaimmain sámi resursaguovlluin. Dákkár ovttasbargui fertejit gullat šiehtadallamat, man vuođđu lea sámiid iešmearridanvuoigatvuohta.

2.2.2 Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskavuohta

Sámedikki mihttomearrin lea ahte buot almmolaš eiseválddit váldet ovddasvástádusa sámi servodatovddideamis. Sámediggi lea gáibidan ahte ásahuvvo šiehtadallanmálle Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka barggadettiin sámi áššiiguin ruhtadandárbbuid, ovddasvástádusjuogadeami ja bušeahttarámmaid oktavuođas.

Sámediggi lea maŋimuš jagiin vásihan ahte kultursuorgi lea bisánan mii guoská politihka hábmemii ja resursafievrrideapmái. Vejolašvuohta bargat kultuvrrain lea gitta máŋgga bealis. Dat mas lea mearkkašupmi lea dat ahte gávdnojit arenat sámi servodagas sámi kulturbargui. Deaŧalaš lea deattuhit fylkkagielddaid ja gielddaid ovddasvástádusa sámi kultuvrras – maiddái ruhtadeaddjin. Sámedikki mielas ii leat ovttasbargu Kulturdepartemeanttain vel dohkálaš ja lea evttohan kulturministtariin doallat fásta čoahkkimiid guktii jagis ságastallat sámi kultursuorggi oktasaš hástalusaid ja doaimmaid birra. Sámediggi lea ollu gerddiid jagis 2001, sihke politihkalaččat ja hálddahuslaččat ovddidan Kulturdepartementii, ahte lea dárbu oažžut ruđaid ja čilget livččii go vejolaš oažžut speallanruđaid sámi valáštallanulbmiliidda. Dát ášši ii leat vuos movtge čielgan.

Giellageavahan iskkadeamit, maid ovddeš Giellaráđđi lea dahkan, čájehit ahte lea hui dárbu dieđuid juohkit sámelága giellanjuolggadusaid ja dan láhkaásahusa birra. Earenoamážit stáhtaásahusat dárbbašit dáid dieđuid. Stáhtaásahusat čujuhit dávjá ahte sámegielagat leat nu čeahpit hupmat dárogiela, ahte sii eai dárbbaš dulkkaid. Gullo maiddái ahte almmolaš ásahusaid bargit dadjet ahte sii fertejit geavahit dulkkaid singuin, geat eai birge dárogielain. Vaikko sámelága giellanjuolggadusat addet sámegielagiidda vuoigatvuođa ja almmolaš ásahusaide geatnegasvuođa geavahit sámegiela, de lea ain hui dávjá sámegiela geavaheapmi dušše dalle go sápmelaš ii máhte dárogiela. Dákkár vierru ii ovddit ovttadássásašvuođa, ja dát maid bágge sámegielagiid hupmat dárogiela. Dát ii ovddit sámegiela geavaheami, iige lokte sámegiela árvvu. Sámelága giellanjuolggadusaid ulbmil lei láhčit dili nu ahte sámegielagat sáhttet geavahit giela almmolaš ásahusain, ja dat geatnegahttet eiseválddiid geavahit sámegiela. Diehtojuohkinbarggus ferte deattuhit dan ahte sámegielat ieš galgá beassat mearridit goas áigu geavahit sámegiela danne go dás lea sáhka sámegiela boahtteáiggi seailumis.

Sámediggi berre oažžut válddi mearridit, mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli 3 , ja oažžut válddi ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid, láhkaásahusaid, skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii.

Ferte ásahuvvot dakkár ortnet ahte dollojuvvojit bissovaš jahkásaš čoahkkimat Mánáid- ja bearašdepartemeantta, Mánáidáittardeaddji, fylkkagielddaid ja Sámedikki gaskka. Dán lágan bissovaš čoahkkimiid sáhtášii ovttastahttit Nuoraidkonferánssain 4 , maid Sámediggi lea mearridan doallat jahkásaččat.

Ráđđehus nammadii 20.04.01 sierra «ekspeartalávdegotti» čielggadit ođđa láhkavuođu biologalaš šláddjivuođa hálddašeami oktiiortnemii. Sámediggi dovddahii sakka fuolastuvvama dan geažil go sámi beroštumit eai lean geahččaluvvon gozihuvvot lávdegotti čohkkemis, vaikko biologalaš šláddjivuođa konvenšuvdna deattuhage eamiálbmogiid searvama našuvnnalaš bargui ovddidit politihka, láhkabargguid ja prográmmabargguid maiguin gozihit biologalaš šláddjivuođa. Birasgáhttendepartemeanta vuođustii lávdegotti čoahkádusa dainna ahte dat galgá bargat čoahkis ja johtilit, ja das galget leat dakkár olbmot geain lea erenoamáš gelbbolašvuohta. Láhkalávdegoddi leai bovden Sámedikki searvat dušše departemeanttaid gaskasaš refereansajovkui. Sámediggi maid lea uhccán dahje ii ollenge beassan leat mielde ráđđehusa barggus stuorradiggedieđáhusain biologalaš šláddjivuođa birra, mas livččii sáhttán leat stuorra mearkkašupmi sámi servodatberoštumiid goziheapmái boahtteáiggis eanahálddašeami ektui.

Sámediggi čujuha ahte lea stuorra erohus Sámedikki vuoruhemiid ja Stuorradikki rámmajuolludemiid gaskka. Sámediggi lea gáibidan šiehtadallanmodealla ráđđehusain sámi áššiid barggu dáfus. Go bargá bušeahtain ja ođđa dárbbuiguin, de sáhttá duohta šiehtadallamiid bokte čielggadit ruđalaš dárbbuid, ovddasvástádusjuogu ja soahpat bušeahttarámmaid jagis jahkái. Dákkár vuogádat buoridivččii dialoga ja ovttasbarggu daid hástalusaid dáfus mat sámepolitihkas leat.

Departementtaid bušeahttajuolludeamit eai leat heivehuvvon haddegoargŋumiid ektui ja mielddisbuktá ahte doaimmat mat gusket sámi ulbmiliidda, gáržžiduvvojit. Iige Sámediggi leat duhtavaš dainna, ahte go barggut sirdojuvvojit sierranas departemeanttain, de departemeanta ii šat váldde ovddasvástádusa ruhtadit boahttevaš ovddidan- ja investerendárbbuid. Sámi servodat ii sáhte dohkkehit ahte juolludeamit sámi ulbmiliidda gáržžiduvvojit dán muttus servodatovdáneamis.

2.2.3 Sámi jienastuslohku ja válga

Sámediggi lea dál geahčadeamen sámediggeválganjuolggadusaid. Dán lávdegotti raporta lea dál sáddejuvvon gulaskuddamii Sámedikki politihkalaš joavkkuide, sámi organisašuvnnaide ja válljejuvvon gielddaide ja fylkkagielddaide. Dát dávista Sámediggeráđi álginjulggaštussii. Dikki rievdadusevttohus ovddiduvvo jagi 2002 mielde. Sámediggi čujuha erenoamážit ahte ferte buoredit sámi jienastuslokhobarggu, ja ahte jienastuslogu fievrrideapmi ja hálddašeapmi berre sirdojuvvot guovddáš dássái, namalassii Sámediggái. Dán ortnega bokte dáhttu Sámediggi sihkkarastit olbmuid jienastanvuoigatvuođa ja juksat dan ahte buot jienastuslohkui čálihanávžžuhusat meannuduvvojit veardásaččat ja ahte sámi jienastuslohku oktilaččat áigeguovdilasto.

Sierra diehtojuohkinprošeakta lea ásahuvvon ovttasráđiid Statskonsult:in. Prošeakta bistá gitta 2005 válgga rádjai, ja dan mihttomearrin lea vaikkuhit dan ahte eambosat čalihivčče iežaset sámi jienastuslohkui. Erenoamážit vuoruhuvvui 2001:s nuoraid ja nissonolbmuid besten jienastuslohkui. Kampánjja boađusin lei dat ahte nuoraid lohku jienastuslogus gal goarkŋut, muhto nissonolbmuid oassi gal ii buorránan nugo leimmet doivon. Oktiibuot ledje dalle go čálihanáigi nogai miessemánu 1. b. 2001, 9.923 olbmo čálihan iežaset sámi jienastuslohkui, 1.255 eanet go 1997:s. Go jahki 2001 nogai, de ledje sámi jienastuslohkui čálihan badjel 10.000 olbmo.

Unohis sohkabealovddastus Sámedikkis maŋŋá 2001 válgga lea dagahan ahte Sámediggi lea álggahan iskkadeami válgga, ovddastusa ja dásseárvvu birra. áigumuš lea álggahit doaibmabijuid, mat buoridivčče nissonovddastusa. Sámediggi áigu álggahit máŋggajagáš dutkanprográmma. Lea stuorra dárbu beassat diehtit eambo sohkabeliid gaskavuođaid birra sámi servodagas, buot servodatsurggiin, vai sáhttá ovddidit beaktilis dásseárvopolitihka.

2.2.4 Giella, gulahallan ja diehtojuohkin

2.2.4.1 Bargu sámegielaiguin

Sámedikki guovddáš mihttomearrin lea nannet ja ovddidit sámi giellabarggu buot giellaguovlluin. Mihttomearrin lea ahte sáme- ja dárogiella šaddet ovttaárvosaš giellan. Giellaovddidanbargu lea guhkit áiggi bargu. Dán barggu ferte doaimmahit máŋgga dásis. Dás lea sáhka movttiidahttit ovttaskas olbmo, bargat diehtojuohkimiin stáda ektui ja giellavuostálastiid ektui, evttohit gielladoaimmaid ja gozihit, ahte ovttaskas olbmot ožžot giellabálvalusaid vuoigatvuođaid mielde. Dáin bargguin lea Sámedikkis ofelaš-doaibma.

Riikkaidgaskasaččat lea sámegiella áitojuvvon giella go leat unnán sámegielhubmit, geat orrot bieđgguid ja smávva giellabirrasiin. Giellasuodjaleapmi lágaid bokte lea leamaš ja lea ain dárbbašlaš. Sámeláhka 5 sisttisdoallá mearrádusčoahki, mii galgá nannet sámegiela geavaheami iešguđetlágan oktavuođain. Láhka mearrida ahte dárogiella ja sámegiella leat formálalaččat ovttaárvosaš gielat ja dat sihkkarastá sámegiela vuođu, ja láhčá vel dili sámegiela ovdáneapmái ja eanet geavaheapmái. Sámelága bokte leat nappo sihkkarastán Norgga sápmelaččaid vuođđovuoigatvuođaid geavahit sámegiela. Sámelága giellanjuolggadusat leat guovddážis Sámedikki giellabarggus. Sámelága giellanjuolggadusbargu lea oktilis bargu ja lága ođasmahttin ovdáneami mielde lea dehálaš, vai sáhttá dustet hástalusaid dađistaga go dat bohtet.

Sámediggi berre oažžut válddi hálddašit sámegiela Norggas. Go Sámediggi oažžu dákkár válddi, de dat sáhttá dan hálddašit daid rámmaid siskkabealde, maid stáhta áiggis áigái bidjá. Lea maid deaŧalaš ahte lágas deattuhuvvo ahte sámegiela hálddašeapmi galgá dahkkot Vuođđolága § 110a, riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ja Eurohpa guovlo- ja unnitlohkoálbmogiid gielaid soahpamuša vuođul. Vuođđoláhka nanne vuoigatvuođa geavahit sámegiela. Giellaválljemis leat maid kulturpolitihkalaš bealit. Giela ii sáhte atnit dušše gulahallangaskaoapmin, mas dušše jorgaleaddjit ja dulkkat leat giellaovddideaddjit. Sámelága giellanjuolggadusat geatnegahttet sihke almmolaš orgánaid ja sámegielagiid geavahit sámegiela árjjalaččat.

Giella lea olbmo deháleamos gaskkustan- ja gulahallangaskaoapmi, ja lea maiddái servodaga mihtilmas dovdomearka. Giella lea kultuvrra ovdáneami vuođđu. Jus giella jávká, de jávká maiddái kultuvrra deháleamos iešvuohta. Danne lea dárbbnalaš seailluhit sámegiela, ja bargat dan guvlui ahte sámegiella duođai šaddá iešbirgejeaddji giella buot servodatosiin. Amaset sámit geat leat massán dahje lea massime gielaset maiddái masset gullevašvuođa sámi kultuvrii, de lea dárbbašlaš ealáskuhttit ja ovdánahttit giela doppe gos sámegiella lea fuones dilis.

Stáhtadoarjja sámegiela hálddašanguvlui ja ovttaskas olbmo vuoigatvuohta geavahit sámegiela lea dál gáržžiduvvon 6 gildii. Boahtteáiggi hástalus lea fállat dakkár fálaldagaid ja váikkuhangaskaomiid, ahte ovttaskasolbmo vuoigatvuohta sámelága ja Rávisolbmuid oahpahuslága ektui vuhtii váldojuvvo maid olggobealde sámelága hálddašanguovllu. Lea hui mávssolaš movttiidahttit olbmuid geavahit sámegiela buot oktavuođain sihke priváhta ja almmolaččat nu ahte lága áigumuš ollašuvvá. Lea maiddái dárbbašlaš čilget eiseválddiide ahte ferte leat dilli ja ráđđi geavahit sámegiela barggadettiin, seamma dásis go lea dilli ja ráđđi geavahit dárogiela.

Dán rádjái lea čájehuvvon ahte sámegiela oahppu akto ii ovdánahte sámegiela dievaslaš birgejeaddji servodatgiellan. Sámegiela ferte geavahit gulahallangaskaoapmin buot dásiin. Skuvla ferte geavahišgoahtit sámegiela maiddái fágaoahpahusas vai mánát ja nuorat šaddet oadjebassan geavahit sámegiela buot fágain, ja ohppet fágaterminologiija (-doahpagiid) lunddolaš dilálašvuođain. Nu sáhttá sámegiella ovdánit iešbirgejeaddji servodatgiellan.

Njálmmálaš árbevirolaš máhttu, fágaterminologiijan, sáhttá jávkat go bargovuogit ja eallindábit rivdet. Dál leat mánát ja nuorat skuvllas buoremus oahppanáiggis. Skuvla ii máhte addit dákkár vuđolaš oahpu maid olmmoš árbevirolaš bargguid bokte alcces háhká. Danne lea dárbbašlaš ahte Sámediggi geahččala čohkket tearpmaid ja dadjanvugiid nu ollu surggiin go lea vejolaš. Sámi terminologiija ovddideapmi lea hui dehálaš doaibma sámegiela seailluheamis ja giellageavaheami nannemis.

Jus sámegiela galgá sáhttit geavahit fágalaš oktavuođain, de lea eaktu ahte sámegielas gávdno fágaterminologiija ja fágadoahpagat buot servodaga dárbbuide.

Sámedikki sátnebáŋku galgá ođastuvvot ja viiddiduvvot. Sátnebáŋku lea mávssolaš bargoneavvu buohkaide, geat barget sámegielain. Jurdda lea lasihit sátnebáŋkui buot sámi giellajoavkkuid ja suopaniid sániid ja doahpagiid ja dan ovddidit oktasaš bargoneavvun riikkarájáid rastá. Dát lea stuora bargu masa lea dárbu oažžut liige ruhtadeami stádabušeahtas.

Giellaguovddážat leat earenoamáš dehálaččat dain guovlluin gos sámegiella lea jávkame. Dáin guovlluin lea sámegiela ovdáneapmi ollu boarrásit buolvva duohken, go nuorat vánhenbuolva ii leat oahppan dahje ii máhte sámegiela. Giellaguovddážat sáhtášedje aktiviseret boarrásiid giellamáhtu nu ahte mánát ja nuorat oahpašedje sámegiela. Giellaguovddážat leat mávssolaččat doppe gos sámegiella ii hubmojuvvo ruovttus ja báikegottis. Dábálaččat vánhemat oahpahit mánáide sámegiela. Dál lea nu, ahte ádjá ja áhku buolva ja nuorat geardi máhttet sámegiela, muhto ii vánhenbuolva.

Giellaguovddážat leat jagi 2001 rájes ožžon fásta doarjaga Sámedikkis. Fásta doarjagiin lea álkit čohkket gelbbolašvuođa ja doallat dan gelbbolašvuođa vai sáhttet hukset nano resurssaguovddážiid mat leat guovlluide ávkin. Giellaguovddážiin berrešii leat čálli gii veahkkin čállá omd. servviide dieđuid sámegillii, áinnas beaivvi ovdal go dárogiela diehtu boahtá. Giellaguovddážis galggašedje leat fágalaš návccat ja ovddasvástádus ovddidit sámegiela hupmangiela. Giellaguovddáš galgá leat dat domena gos sámegiella gullo, hubmojuvvo ja oidno. Giellaguovvdážiid berre hukset guovllu resursaguovddážin.

Olggobealde sámegiela hálddašanguovllu lea Sámediggi vuoruhan doaimmaid mat nannejit sámegiela. Dát guovllut eai sáhte dorvvastit sámelága giellanjuolggadusaide ja danne lea earenoamáš dehálas ahte Sámediggi doarju dáid guovlluid giellaovddidanrahčamušaid. Sámediggi oaidná, ahte báikkiin gosa leat ásahan giellaguovddážiid, leat giellaovddidanbarggut lihkostuvvan. Danne áigu Sámediggi ain bargat oččodit eanet giellaguovddážiid.

Sámi giellaráđđi lea iskan mo almmolaš ásahusat čuovvolit sámi giellalága njuolggadusaid. Dán iskkadeami vuođul oaidná Sámediggi, ahte lea dárbu buot ásahusain nanusmahttit giellageavaheami hálddašan- ja áššemeannudeaddjigiellan. Sámedikki bargu dán áigodagas lea muitalit makkár hástalusat almmolaš orgánain lea čuovvolit sámelága giellanjuolggadusaid. Sámediggi oaidná dárbbašlažžan doallat seminára hálddašanguovllu almmolaš ásahusaide ja nu čuvget sámi giellalága giellanjuolggadusaid.

Jagi 2002 čavčča mielde áigu Sámediggi bidjat ovdan gielladieđáhusa man guovddáš oassi lea giellalága evalueren. Dan oktavuođas lea stuora hástalus bargat dan badjelii ahte sámegiela hálddašanguovlu viiddiduvvo.

2.2.4.2 Sámi báikenamat

Ođđajagimánu 1. beaivve 2002 sirdojuvvui Sámi nammanevvohat Sámediggái ja ovttastuvvui Sámedikki giellaossodagain. Nammanevvohat bargá Lov om Stadnamn ja dan láhkaásahusaid ektui. Nammakonsuleanttaid guovddáš hástalusat leat, ahte sámi báikenamat dađistaga go leat mearriduvvon váldojuvvojit buotlágan almmolaš atnui. Jus dán galgá ollašuhttit, de fertejit guovddáš eiseválddit ovttas Sámedikkiin aktiivvalaččat bargat diehtojuohkimiin sihke suohkaniidda, fylkkasuohkaniidda ja earáide. Lea maid dárbu almmuhit girjjáža masa leat čohkkejuvvon dat sámi báikenamat, mat leat dohkkehuvvon ja normerejuvvon. Nammakonsuleanttaid bargu lea maiddái registreret báikenamaid. Dat gáibida ollu resurssaid ja áiggi mii čállingottis dál ii leat danne go nammanevvohagas lea dušše okta virgi. Jus nammanevvohat galgá sáhttit doaimmahit ja bargat dan mii vurdojuvvo, lea dárbu bidjat lassi resurssaid nammanevvohaga čállingoddái.

Kultur- ja girkodepartemeantta báikenammalága evaluerenbarggus bivdá Sámediggi ahte dát čuolbmačilgehusat, mat leat čadnon Norgga máŋggagielalaš nammageavaheapmái árvvoštallojuvvojit sierra ja viidát oktavuođas go mii dán rádjái lea dahkkon. Oppalaččat Sámediggi ii leat duhtavaš dan vuohkái movt evaluerenbargu fágalaččat lea čađahuvvon dan sivas go das eai leat leamaš dakkár fágalaš ja fágabirrasa ovddasteaddjit mielde, geat dovdet lagabui sámiid čuolbmačilgehusaid. Dát ii oktiivástit daiguin geatnegasvuođaiguin maid mii oaivvildit, ahte Norggas leat das mii guoská eamiálbmogiid ja čearddalaš minoritehtaid vuoigatvuođaide leat mielde mearrideame dánlágan áššiid.

2.2.4.3 Diehtojuohkin

Sámedikki neahttasiidu galgá viidáset ovddiduvvot mearrádusa ektui ahte elektrovnnalaš bálvalusat galget leat váldofálaldahkan geavaheaddjiide ovdal 2005. Dát mearkkaša ovdamearkka dihtii dan ahte galgá šaddat vejolaš čuovvut: sámedikki dievasčoahkkimiid neahtas, ohcat ja várret bibliotehka diehtovuođus, ohcat, gávdnat ja geahččat Sámedikki arkiiva- ja áššemeannudanvuogádagas ja Sámedikki čohkkejuvvon čállosiid 1989 rájes otnážii, čađahit almmolaš gulaskuddamiid neahtas, čálihit sámi jienastuslohkui, sáddet elektrovnnalaččat ohcamiid dikki iešguđet doarjja- ja hálddašanortnegiidda ja jienastit sámediggeválggain.

Dát buot dávista dan višuvdnii ahte hálddašeapmi galgá doaibmat birrajándoriid ja leat geavaheaddjái vuogas. Ollu doaibmabijuid lea divrras sihke ovddidit ja oastit, ja gáibidit norgalaš eiseválddiin dáhtu ruhtadit daid.

Sámedikki čállosiid ii sáhte dál ohcat, ii diehtovuođuin iige neahtas. 2002:s álggahuvvui bargu ovddidit teakstadiehtovuođu, nu ahte buot čállosiid 1989 rájes galgá dál sáhttit ohcat ollesteakstaveršuvdnan, sihke sáme- ja dárogillii. Ulbmilin livččii ovttasbargu Statens forvaltningstjenest:in.

2.2.4.4 Dihtorčovdosat

Buorit neahttabálvalusat gáibidit viehka ollu návccaid, sihke teknologiija investerema ja dasto sisdoalu ja doaibmevašvuođa ovddideami ektui. Vásihusat dán rádjai čájehit ahte ii sáhte vuordit nana beaktilvuođa go galgá ásahit geavaheaddjiide vuogas ja doaibmi elektrovnnalaš bálvalusaid. Danne go jos neahttabálvalusat buorránit, de jearragohtet geavaheaddjit ain eanet. Dasa lassin lea váttis geavahit sámi bustávvaid IKT oktavuođas. Dan geažil leage Sámediggi jagi 2000 rájes geahččalan gávdnat sámi bustávaide standárdda ja dakkár čovdosiid mat doibmet.

Sámediggi áigu ovttasráđiid Ealáhus- ja gávpedepartemeanttain álggahit golmmajagi eSápmi geahččalanprošeavtta, mii čatnasa IKT-doaibmabijuide sámi servodaga váste. Geahččalanprošeavtta áigumuš lea hoahpuhit ja oktiiordnet daid doaibmabijuid čađaheami, mat leat evttohuvvon sámi bustávaid ja IT oktavuođas 9.1.2002 gárvvistuvvon raporttas, maid eNorge lei gohččun ráhkadit. Sámediggi áigu ráhkadišgoahtit eSápmi-plána, mas birrajándor hálddašeapmi ja almmolaš bálvaluskantuvra lea oassi stuorát áŋgiruššamis. Ráđđehusa mielas eSápmi-plána lea deaŧalaš veahkkin sihke ráđđehusa almmolaš suorggi ođasmahttin-, beavttálmahttin- ja álkidahttinbargui ja maiddái eNorgii opplaččatge.

Earret dan ahte njeaidit daid eastagiid, mat bohtet ovdan raporttas, galgá prošeakta buoridit kvalitehtasisdoalu sámegillii, váikkuhit sámi oassálastima guoskevaš riikkaidgaskasaš IT-ovttasbarggus ja váikkuhit Sámi IT-ealáhusa ovdáneami. Earret čoavdit hástalusaid, mat čatnasit sámi bustávageavaheapmái, sáhttá prošeakta ja eSápmi oppalaččat muhtun muddui váikkuhit hálddahuslaš čovdosiid geahččaladdama oppa Norgii. Dát maid sáhttet váikkuhit ovddidit sámi IT-gelbbolašvuođa, mii sáhtášii leat ávkin ovddideamis gávpevejolašvuođaid stuorát márkaniin Norggas ja riikkaidgaskasaččat.

Gielda- ja guovlodepartemeanta ovttas Ealáhus- ja gávpedepartemeanttain váldet badjelasaset muhtun eSápmi-prošeavtta ovddidanprošeavtta ruhtadeami Sámedikki hálddahusas. Sámediggi eaktuda ahte várrejuvvojit ruđat dán geahččalanprošeavtta čađaheapmái ja daid doaibmabijuid čađaheapmái, maid geahččalanprošeakta vuolggaha.

2.2.4.5 Sámi arkiiva

Lea mearrideaddji ahte sámi institušuvnnaid rusten joatkašuvvá ja ahte sámi servodahkii alccesis addojuvvo vejolašvuohta hálddašit dieđuid sámi historjjá ja dálááiggi birra. álbmotlaš sámi arkiivva ásaheapmi lea oassi dán barggus, gea. kap. 2.3.3.7. Sámediggi lea bargamin oažžut čielggadusa dán barggus. Dasto bargojuvvo oažžut boahttevaš sámi arkiivva sámi dieđavistái Guovdageainnus.

2.2.4.6 Sámi sierrabibliotehka, sámi girjebusset ja sámi bibliografiija

Sámi sierrabibliotehka lea našuvnnalaš sámi kulturásahus. Sámi sierrabibliotehka 6 okta deaŧaleamos bibliotehkafágalaš doaimmain ovddosguvlui lea doaibmat resursan eará bibliotehkaide sin barggus ovddidit sámi bibliotehkabálvalusaid. Dát dahkko bagadallama ja diehtojuohkima bokte. Sámediggi dáhtošii bidjat stuorát ovddasvástádusa bibliotehkaide ovddidit bálvalusaid iežaset báikegottiid sámi álbmogii.

Sámediggi ferte oažžut dárbbašlaš resurssaid vai sáhttá ovddidit Sámi sierrabibliotehka nu mo Sámediggi lea eaktudan. Sámediggi bargá eSápmi bokte, gea. kap. 2.4.7, ovddidit bibliotehka várás dihtorčovdosiid, main sáhttá geavahit sámi bustávaid, mii fas boađášii ávkin eará bibliotehkaide.

Doaibmadoarjjajuohkin johtti bibliotehkabálvalussii sámi guovlluin lea sirdojuvvon Sámediggái. Ortnet lea deaŧalaš váikkuhangaskaoapmi sámi bibliotehkabálvalusaid nannenbarggus, dakkár guovlluin gos lea lávdaássan eaige nu buorit bálvalusfálaldagat. Dattetge lea eaktun ahte Kultur- ja girkodepartemeanta juolluda doarvái ruđaid doaibmadoarjjajuohkimii. Sámedikki mielas lea maid lunddolaš ahte investerendoarjja oastit girjebussiid sámi guovlluin sirdojuvvo Statens bibliotektilsynas Sámediggái.

2.2.5 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

2.2.5.1 Mánáidgárddit

Sámedikki oaidnu lea ahte sámi mánáidgárdi lea mánáidgárdi, gos mánáin lea sámi duogáš – sii leat sápmelaččat. Mánáidgárddi mihttomearri lea nannet mánáid sámi identitehta, sámegiel geavaheami ovddideami ja sámi kultuvrra gaskkusteami bokte. Sámi pedagogalaš bargit jođihit mánáidgárddi. Buorit rámmaeavttut leat mearrideaddji eavttut jus galggaš juksat mihttomeari ahte nannet, viiddidit ja oainnusin dahkat sámi sisdoalu mánáidgárddiin. Sámediggi bargá dan ovdii ahte sihkkarastit buot sámi mánáide sámegielfálaldaga mánáidgárddis. Mánáidgárdelága ođasmahttima oktavuođas áigu Sámediggi sihkkarastit ahte buot sámi mánáide šaddá vuoigatvuohta oažžut sámegiel fálaldaga mánáidgárddiin. Mii vásihat čađat ahte sámi mánát mánáidgárddiin, erenoamážit árbevirolaš sámi ássanguovlluin, eai oaččo doarvái buori fálaldaga. Nappo fertege buorebut čalmmustahttit sámi ovdaskuvlamánáid dili. Sámediggi áigu maiddái movttiidahttit eanet sámi mánáidgárddiid ásaheami. Ferte maiddái eanet deattuhit geahččalan- ja ovddidanbarggu, dutkama mánáidgárdesuorggis ja pedogogalaš ávdnasiid ovddideami. Sámediggi áigu maiddái álggahit miellaguottuid huksejeaddji barggu ja doaibmabijuid givssideami/gierdameahttunvuođa vuostá. Dasa lassin ferte čielggadit Stáhta ja gielddaid ovddasvástádusa sámi ovdaskuvlamánáid opplaččat.

2.2.5.2 Vuođđoskuvla

Sámi oahppiin lea individuála vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas sihke vuođđoskuvllain ja joatkkaskuvllain. Sámediggi lea čielggadusa bokte sámi oahpahusa birra olggobealde sámegiela hálddašanguovllu kárten makkár váttisvuođat oahppiin leat oažžut dan oahpahusa masa sis lea vuoigatvuohta Oahpahuslága vuođul. Čielggadus čujuha ahte ollu oahppit masset dán vuoigatvuođa dan geažil go gielddain ja fylkkagielddain eai leat oahpaheaddjit guoskevaš báikkis ja go molssaektosaš oahpahus ii leat heivehuvvon. Dasa lassin váilot instánssat mat sáhttet fállat molssaektosaš oahpahusvugiid, nugo omd. gáiddusoahpahusa, intensiivva kurssaid, hospiterema ja sullasaččaid. Lea čájehan ahte maiddái golut sámegiel oahpahussii leat sivvan dasa go individuála vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas ii leat dohkálaččat gozihuvvon. Gielddat ja fylkkagielddat čujuhit ahte diibmomáksomearri sámegiel-oahpahussii lea menddo unni, iige dat govčča gielddaid ja fylkkagielddaid duohta goluid. Dasa lassin eai oaččo gielddat ja fylkkagielddat doarvái diimmuid sámegiel oahpahussii dárbbuid ja oahppilogu ektui. Dán geažil ii šatta stáhta máksit ollásit dáid goluid, ja ahte ollu gielddat ja fylkkagielddat biehttalit fállamis sámi oahppiide oahpahusa sámegielas sámegiel oahpahusa oahppoplána ja oahpahuslága mearrádusaid mielde. Vai sihkarasttášii dán, de berrešedje gielddat oažžut stuorát rámmafievrridusaid nu ahte sáhttet dohkálaččat áimmahuššat individuála vuoigatvuođa oahpahussii sámegielas. Sámediggi áigu meannudit dáid hástalusaid ja árvalit doaibmabijuid jagi 2002 mielde.

Sámediggi oaivvilda ahte galggašii dasa lassin čađahit geahččalan- ja ovddidanbarggu dan ektui ahte dohkkejit go molssaektosaš oahpahusvuogit goappašiid skuvladásiide.

Diehtojuohkinbarggu sámi oahppiid vuoigatvuođa birra oahpahussii sihke sámegillii ja sámegielas galggašii hoahpuhit ain eanet, erenomoamážit olggobealde sámi guovlluid.

Sámediggi áigu bargat oažžut viiddiduvvot 10-jagi vuođđoskuvlla Sámi oahppoplána (O97S) nu ahte dan sáhtášii geavahit olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, ja movttiidahttit sámi váhnemiid válljet oahpahusa sámegillii ja sámegielas nugo ohpahuslága vuođul lea vejolaš, maiddái olggobealde sámi guovlluid.

Sámediggi lea álggahan prošeavtta «Sámi álgooahpahus» 2000:s. Prošeavtta váldomihttomearrin lea čohkket ja systematiseret sámegiel oahpaheaddjiid vásihusaid álgolohkanoahpahusas, ja dan vuođul gávdnat lohkanvugiid mat heivejit sámegiela lohkanoahpahussii. Prošeakta lea golmma oasis, mas oassi I mii lea lohkamii ja čállimii ráhkkaneami birra, lea čađahuvvon. Oassi II lea lohkama teknalaš beali birra ja oassi III lea lohkanáddejumi birra. Prošeavtta oassi II lea álggahuvvon, ja lea plánejuvvon bistit jagi 2002 lohppii. Dán prošeavtta bohtosat leat deaŧalaččat máŋgga oktavuođas, nugo omd. metodaválljemis, pedagogalaš ávdnasiid ovddideamis jna. Iskkademiid mielde mat leat čađahuvvon OECD-riikkain (PISA 2000) čájehit ahte oahppit Norgga vuođđoskuvllain eai leat čeahpit lohkat. Mii guoská sámi oahppiide, de eai leat dahkkojuvvon makkárge systemáhtalaš iskkadeamit dahje čohkkejuvvon vásihusat lohkanáddejumi birra ovdal, muhto lea sivva jáhkkit ahte sámi oahppitge eai leat duođi čeahpit lohkat go norgalaš oahppit.

2.2.5.3 Rávisolbmuid oahpahus sámiide/Gelbbolašvuođaođastus

Gelbbolašvuođa ođastusa mihttomearrin lea addit ovttaskas rávisolbmuide buoret vejolašvuođa oahpahussii ja gelbbolašvuođa bajideapmái. Ođastus lea vuođđuduvvon servodaga, bargoeallima ja individa gelbbolašvuođa dárbbuide. Dát guoská buot rávisolbmuide, lea vuođđuduvvon viiddis máhtolašvuođa áddejupmái ja das lea guhkesáiggi perspektiiva.

Rávisolbmuidoahpahusas leat máŋga aktøra iešguđetlágan rollaiguin. Stáhtas lea ovddasvástádus rávisolbmuidoahpahusa oppalaš ovddideapmái, ja gielddain fas lea ovddasvástádus plánet ja ovddidit vuođđoskuvlaoahpahusa rávisolbmuid várás gielddain. Fylkkagielddain lea ovddasvástádus plánet ja ovddidit joatkkaoahpahusa rávisolbmuid várás fylkkas. Sámedikki ja sámi joatkkaskuvllaid sadji rávisolbmuidoahpahusas ii leat čilgejuvvon. Sámediggi áigu geahččalit oažžut čilgejuvvot geas lea ovddasvástádus iešguđet surggiin sámi rávisolbmuidoahpahusas ja ahte várrejuvvojit ruđat čađahit dárbbašlaš doaibmabijuid, earret eará oahpponeavvoovddideapmi ja metodat movt ávkkástallat sámi kultuvrra ja ealáhusaid árbevirolaš máhtolašvuođain omd. giellaoahpahusa oktavuođas. Sámediggi ferte oažžut válddi ja resurssaid vai sáhttá váldit badjelasas ovddasvástádusa sámiid rávisolbmuidoahpahusa oppalaš ovddideapmái ovttasráđiid guovddáš eiseválddiiguin, vuosttažettiin Oahpahus- ja dutkandepartemeanttain ja Rávisolbmuidoahpahusinstituhtain. Sámediggi aiddostahttá maiddái ahte A-etáhta lea deaŧalaš arena rávisolbmuidoahpahusas sin kursafálaldagaid bokte, ee. sámegieloahpahusas.

Lassánan sámi kulturdiđolašvuođa oktavuođas vásihit ahte vánhemat, geat ieža leat massán sámegielaset, sávvet ahte sin mánát galget oažžut oasi das skuvllas/mánáidgárddis. Dán oktavuođas vásihit ahte vánhemat ieža maid jearahit fálaldagaid sámegielaoahpaheami birra, nu ahte ruovttut maid sáhtáše leat mielde doarjume máná gielalaš ovdáneami. Dát berre váldojuvvot hui duođas. Danne ferte jođáneamos lágiid mielde ráhkadit plána, ja sihkkarastit resurssaid dán dehálaš bargui. Sámediggi áigu oktavuođas eiseválddiiguin ovdandoallat dán oktan bajimus prioriterejuvvon suorgin.

Lea jáhkehahtti ahte sámegiela oahpahusfálaldat vánhemiidda lea okta dain doaimmain mii viiddida sámegiela geavaheddjiid logu. Sámediggi áigu dán oktavuođas čujuhit dan árvui man Ráđđehus St.dieđ. nr. 55, 2000–2001 bidjá doarjut sámegiela ovdáneami, gos signaliserejuvvo ahte berre vuoruhit sihke lohkan- ja čállinoahpahusa ollesolbmuide, geat juo máhttet sámegiela, ja sii geat eai hálddaš giela galget sáhttit háhkat alcceseaset dárbbašlaš vuođđodieđuid.

2.2.5.4 Joatkkaoahpahus

Maiddái joatkkaskuvllain lea sámi oahppiin individuála vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas, muhto Sámediggi lea vásihan ahte erenoamážit olggobealde sámegiela hálddašanguovllu dát ii álohii doahttaluvvo ja sivat dasa leat juo namuhuvvon kapihttalis bajábealde vuođđoskuvlla birra.

Sámediggi lea ožžon maŋŋábargun 94-ođastusa (R-94) evaluerema oktavuođas bargat sámi joatkkaohpahusa vuođđoprinsihpalaš beliiguin. Sámi joatkkaoahpahusas váilu sámi oahppoplána, vuođđoskuvla gal lea ožžon sámi oahppoplána 10-jagi vuođđoskuvlii (O97S), muhto lea maiddái dárbu sihkkarastit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánaide nugo vuođđoskuvlla našuvnnalaš oahppoplánain lea dahkkojuvvon. Ferte maiddái árvvoštallat oažžut eanet sámegiela oahpahusgiellan joatkkaoahpahusas dáláš ektui.

Boazodoallu oahppofágan lea álgodásis. Vuosttas fidnooahppit ožžot oahpposajiid giđđat 2002. Sámediggi lea ráhkadan oahppoplána dán oahppofága várás ja ferte gávnnahit vugiid movt árvvoštallat fidnooahppiid boazodoalus.

2.2.5.5 Erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa ovddideapmi

Maŋimuš jagiid lea erenoamášpedagogalaš fálaldat rievdaduvvon sakka našuvnnalaš dásis.

Ferte nannoseappot deattuhit máhtolašvuođa ja gelbbolašvuođa sierraoahpahusa sisdoalu ja organiserema ektui skuvllas. Dán dilis ferte geavahit ollu návccaid erenoamášpedagogalaš suorggis sámi mánáid, nuoraid ja rávisolbmuid várás. Mihttomearrin lea hukset sámi gelbbolašvuođa, mii heive sámi ja sámegielat geavaheaddjiide. Dán oktavuođas lea Sámediggi ráhkadan plána mo loktet erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa, mas áigu áŋgiruššat deavdda- ja joatkkaoahpu, ovddidanprošeavttaid skuvlla várás ja oahppostipeanddaid. Plána čađaheapmái lea eaktun ahte rámmaeavttut dávistit dárbbuid.

2.2.5.6 IKT sámi oahpahusas

Dábálaš oahpponeavvuid oktavuođas ii leat ollu gal dahkkojuvvon ovddidit digitála oahpponeavvuid. Digitála oahpponeavvuid ovddideami lea heađuštan ja maŋŋonahttán dat go váilu ollislaš čoavddus sámi foanttaid geavaheamis. Ođđa ja eanet ollislaš čoavddus sámi foanttaid geavaheamis rahpá ođđa vejolašvuođaid sámi digitála oahpponeavvuid ovddideapmái. Ovddasvástádus maid ii leat čielgasit definerejuvvon, sámi oassi ii leat leamaš mielde guhkesáiggi našuvnnalaš plánain, eaige leat leamaš várrejuvvon sierra resurssat sámi IKT-doaibmabijuide. Dát lea dagahan dan ahte sámi skuvla ii leat sáhttán searvat IKT áŋgiruššamiidda dalle go dáža skuvla daiguin lea bargan, juste dan dihte go leat sierralágan čovdosat sámi foanttaid geavaheapmái. Ná leage sámi skuvla bázahallan, iige das leat oahpaheaddjigelbbolašvuohta IKT ja mášenpárkka/prográmma oktavuođas.

Boahtteáiggis lea riekta áŋgiruššat sámi digitála oahpponeavvuid ovddideami heivehemiin našuvnnalaš prošeavttaide, sihkkarastit sámi sisdoalu, ii dušše O97 ektui, muhto maiddái O97S ektui, ja dasto buoredit skuvllaid infrastuktuvrra.

2.2.5.7 Oahpponeavvoovddideapmi

Oahpahuslága vuođul lea individuála vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas. Dát lea dagahan dan ahte oahppiid lohku, geat váldet sámegiela nubbingiellan dahje sámi kultuvrra ja giela fágan, lea badjánan miehtá riikka. Dán oktavuođas lea dárbu sihke árbevirolaš oahpponeavvuide, muhto maiddái iešguđetlágan gáiddusoahpahusvugiide, go juo oahpaheaddjidilli eanaš báikkiin, gos oahppit háliidit válljet sámegiela, lea hirbmat váttis.

Erenoamášpedagogalaš oahpponeavvuid ovddideapmi ja buvttadeapmi sámi geavaheaddjiid váste lea guovddážis boahtte áigodagas. Dás jurddašit sihke dábálaš erenoamášpedagogalaš oahpponeavvuid oahppiide geain leat erenoamáš dárbbut, muhto erenoamážit daid oahppiid várás, geain leat máŋggalágan váttisvuođat. Máŋggafukšunealla oahpponeavvuin sáhttet leat máŋga iešguđetlágan oasi ja heiveheami jietna-, govva- ja teakstahámis, eaige dat vealtameahttumit dárbbaš doaibmat oktan buvttan.

Gelbbolašvuođaođastus, mas deattuhuvvo eanet rávisolbmuid maŋŋá- ja joatkkaoahpahus, gáibida hui ollu barggu oahpponeavvuid heiveheami ektui dien ahkásaččaide. Dál eai gávdno ollus ávdnasat mat livčče rehkenastojuvvon sápmelaš rávisolbmuide, ja daid oahpponeavvuid mat gávdnojit, ferte divodit ja láhčit vai daid sáhttá geavahit maiddái rávisolbmuidoahpahusas, ja vai ođđaset giellaoahpahusvugiid sáhtášii geavahit.

Livččii maiddái dárbu árvvoštallat rievdadit váldominstara dan ektui ahte makkár oahpponeavvuid galggašii ovddidit fágasuorggis. Dán rádjai leat áŋgiruššan ovddidit viiddis oahppigirjji, váldodoaibmabidjun oažžut oahppoávdnasiid. Lea čájehan ahte dát lea lossa ja áddjás proseassa ja manná viehka guhkes áigi dan rájes go ovddidanbargu álggahuvvo dassážii go oahppogirji lea gárvvis. Rievdadusa geažil ahte eanet ráhkadišgoahtit fáddágirjjiid sáhtášii leat vejolaš eanet bálddalaga buvttadit oahpponeavvuid davvi-, julev- ja máttasámegillii ja johtileappot oažžut áigeguovdilis oahppoávdnasiid fágas.

Raporta Sámi girjebuvttadeami evalueren lea čujuhan buvttadeami čielga beaktilvuođaváttisvuođaid, vuosttažettiin oahpponeavvobuvttadeami oktavuođas. Buktagiid lohku ja buvttadanáigi ii leat dohkálaš. Mihttomeriid juksan lea dušše 42 % daid mihttomeriid ektui, mat ledje biddjon Sámi oahpponeavvobuvttadeami strategiijaplánas áigodahkii 1996–2000. Sámedikki mielas ferte čađahit doaibmabijuid, mat beavttálmahttet buvttadeami ja buoridit čálliid ja oahpponeavvuid bestema. ášši meannuduvvo 2002:s.

2.2.5.8 Alit oahpahus ja dutkan

Sámediggi lea máŋgii čujuhan makkár hástalusat ja dárbbut sámi servodagas leat sámi alit oahpu ja dutkama oktavuođas. Dan oktavuođas lea Sámediggi dovddahan dárbbu garrasit áŋgiruššat oahphusa, dutkama ja ovddidanbarggu, ee. 10-jagi gelbbolašvuođa rekruteren-, kvalifiseren- ja ovddidanprográmma dutkama várás sámi servodagas. Ovddidanprográmma vuođđun ja rámman ferte leat áŋgiruššan dakkár surggiin go sámegiella ja giellaovddideapmi, nana, ceavzilis luonddu- ja resursahálddašeapmi ja sámi oahpahus ja áddejupmi. Giellagáhtten- ja giellaovddidanbarggus lea Sámedikki mielas hui deaŧalaš ahte sámegiella geavahuvvo maiddái dutkangiellan. Sámedikki mielas berre maiddái ásahit sierra sámi fágaorgána, mii bidjá eavttuid sámi alit ohppui ja dutkamii. Dán orgána sáhttá ovddidit Sámi Parlamentáralaš Ráđi olis nu ahte dat de oažžu bajimuš ovddasvástádusa sámi oahpahus- ja dutkanpolitihkas Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas.

Odne leat uhccán sámi studeanttat, mat álget alit ohppui. Ferte buorebut váldit vuhtii ja čalmmustahttit eamiálbmogiid- ja unnitlohkojoavkkuid dili oahpahusvuogádagas vai njulge dáid bonjuvuođaid. Ii dat dušše buoridivččii áddejumi sámi kultuvrii ja servodahkii, muhto dat maid buoridivččii unnitlohkonuoraid gullevašvuođa alit ohppui. Omd. buorit stipeandaortnegat, doarvái studeantaásodagat ja mánáidgárdesajit ja buorebut dili láhččen, daid studeanttaide, geain leat sierra dárbbut, veahkehivčče dakkár joavkkuid searvat alit ohppui, main dál leat uhccán ovddasteaddjit doppe. Dárbbašuvvo maiddái diehtojuohkinplána sámi studeanttaid várás ja plána, mo daid rekruteret erenoamážit sámi oahpaheaddjiohppui ja erenoamážit eará Davviriikkain ja Ruoššas.

Buot iehčanas ođđaáigásaš kulturhálddašeami ja viidásetovddideami guovddážis lea oahpahusvuogádat, man vuođđun lea mánáidgárdi ja vuođđoskuvla ja bajimus dássin fas allaskuvla ja universitehta. Sámi allaskuvla ásahuvvui dan vuođul, ahte sámit dohkkehuvvojedje Norgga eamiálbmogin, mas lea ovddasvástádus iežas kultuvrra hálddašeamis ja joatkimis. Danne leage Sámi allaskuvllas stuorra ovddasvástádus váikkuhit dakkár gelbbolašvuođa kvalifiserema ja ovddideami, man vuođđun leat sámi árbevierut, máhtolašvuohta ja áddejupmi. Dál lea stuorra gelbbolašvuođadárbu eanaš fágasurggiin, ja erenoamážit ferte nannet sámi dutkama. Eaktun lea ahte Sámi allaskuvlla rámmaeavttut dávistit doaimma bargguid ja daid vuordámušaid, mat sámi servodagas leat doibmii. Dán vuođul lea dárbu bajidit Sámi allaskuvlla dieđalaš allaskuvlan, mas leat dat fágalaš ja ekonomalaš resurssat, mat dárbbašuvvojit go doaibma galgá sáhttit fállat buori oahppanbirrasa buriid pedagogalaš ja dieđalaš doaimmaiguin. Buorre ja dynámalaš oahppanbiras sorjá maiddái fysalaš birrasiin. Dálá visttit, heaittihuvvon militeara orohat, ii doaimma ođđaáigásaš ja boahtteáigái heivehuvvon sámi dieđalaš allaskuvlla vistin. Danne leage illudahtti ahte eiseválddit leat plánegoahtán ođđa vistti, muhto Sámediggi lea dattetge sakka fuolastuvvan go Oahpahusdepartemeanta lea garrasit geahpedan allaskuvlla dieđihuvvon areáladárbbu. Visttit galget sáhttit addit sámi dieđalaš allaskuvlii optimála bargoeavttuid. Dat guoská sihke visttiid lohkui ja sturrodagaide. Seammás galgá arkitektuvra dahkat sámi huksenvieruid oainnusin ja vuolggahit buori oahppanbirrasa. Nappo fertege ođđa allskuvlavisti leat heivehuvvon dan pedagogalaš ja fágalaš jurddašeapmái, maid allaskuvla lea huksemin.

2.2.6 Birasgáhtten ja kulturmuitosuodjaleapmi

Sámediggi atná lunddolaš ovdáneapmin dan ahte sámi birasperspektiivvat eanet ja eanet heivehuvvojit Sámedikki ollislaš barggus. Lea dárbu ráhkadit birasdieđáhusa, mii sisdoallá Sámedikki biras- ja areálaperspektiivvaid. Vuođđun Sámedikki politihkkii lea guhkesáigge ealáhus- ja servodatovddideapmi sámi guovlluin, nu ahte luondduresurssat eai galgga geavahuvvot eanet go maid luondu gierdá. Doahpagat biras, luondu ja kultuvra gullet lávga oktii. Danne lea deaŧalaš ahte birasperspektiiva heivehuvvo buot Sámedikki bargguide ja doibmii. Sámediggi galggašii váikkuhit birasáddjás geavada duohtan dahkama sámi servodagas dan bokte ahte oainnusin dahká ja doarju doaibmamolssaeavttuid nana ceavzilis ovdáneami ektui.

Suodjalanplánabarggus Sámediggi čujuha ahte áššis leat golbma beali, maid ferte čilget vuos. áigumuš suodjalemiin ja dan sisdoallu lea deaŧalaš bealli, mii mearrida mo sámi beroštumit galget áimmahuššojuvvot. Viidáseappot berre báikkálaš sámi čatnaseapmi leat vuođđun jus suodjalanplánat gusket sámi resursaguovlluide. Buorre oktavuohta báikegottiiguin lea deaŧalaš suodjalanproseassas. Dasa lassin lea hástalussan geahččat ollislaččat stáhtalaš iešguđet surggiid, maidda suodjalanproseassa guoská. Dán ferte dahkat vai sihkkarastá ahte sámi kultuvra ja eallinvuogit áimmahuššojuvvojit buoremus lági mielde.

2.2.6.1 Sámi museadoaibma

Sámediggi bargá árjjalaččat sámi museaid nannemiin. Sámi museaid erenoamáš hástalussan lea doaibmat arenan ja oasálažžan go lea sáhka kultuvrralaš iešáddejumis ja identitehtas sihke siskkáldasat ja olgguldasat. Sámi servodat juvssašii dán buoremusat sámi museapolitihka ovddideami bokte, nu ahte sámi servodat ieš válddášii badjelasas ovddasvástádusa das movt kulturárbi galgá gáhttejuvvot ja geavahuvvot.

Sámediggi atná deaŧalaš hástalussan oažžut Nuortasámi musea Njeavddámis sámi duhátjagebáikin. Njuolgga jagi 2002 Stáhtabušeahta čuovvoleapmin lea Statsbygg álggahan Nuortasámi museavistti prošekterema. Sámediggi čuovvola dán barggu dainna lágiin ahte áigu oččodit sadjái organisatoralaš ja ekonomalaš rámma boahttevaš museadoibmii. Dán barggus lea maiddái Mátta-Várjjaga gielda deaŧalaš aktøra.

2.2.7 Kultuvra ja ealáhusat

2.2.7.1 Sámi kultuvra

Sámediggi áigu joatkit áŋgiruššat sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddaneavttuid nannemiin ja ovddidemiin. Sámedikki mielas galggašii dásseárvobargu álggahuvvot juo mánáid bajásgeasedettiin vai mánát ohppet ahte nieiddat ja gánddat leat ovttaárvosaččat ja dásseárvvus.

Dán geažil ferte viidát ja máŋggabealádit áŋgiruššat ollu surggiin, masa ollu oasálaččat servet. Sámedikki vuođđoprinsihppa lea ahte doaibmabijut mánáid ja nuoraid várás galget heivehuvvot sámi servodahkii.

Dáidda- ja kulturpolitihkas Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka šiehtadallanmálle buoridivččii gulahallama ja ovttasbarggu vai gávnnašii buriid čovdosiid daid hástalusaid oktavuođas, mat leat ovddosguvlui.

Doarjja originála girjjálašvuođa almmuhemiide sámegillii lea vuoruhuvvon, muhto ollugat lávejit ohcalit sámegillii jorgaluvvon dovddus ja bivnnuhis girjjiid, erenoamážit mánáid- ja nuoraidgirjjiid. Boahtteáiggis ferte árvvoštallat eanet doarjaga jorgalit girjjálašvuođa. Lea deaŧalaš ahte sámi mánát ja nuorat movttiidahttojuvvojit čállit sámegillii. Dán oktavuođas lea Sámediggi áigumin ásahit stipeandaortnega sámi mánáide ja nuoraide, geat čállet sámegillii.

Sámediggi norggabealde ferte measta okto ruhtadit čáppagirjjálašvuođa almmuhemiid sámegillii. Kulturfoandda girjjálašvuođa doarjagii lea issoras garra beroštupmi, man geažil ollu buorit girjjálašvuođa prošeavttat gártet vuordit ruhtadeami. Dát duššástuhttá girječálliid ja lágádusaid, ja buktá riidduid sámi čálliid gaskii riikkarájáid rastá. Sámediggi bivdá Ráđđehusa váldit dán ášši bajás Suoma ja Ruoŧa eiseválddiiguin.

1999 rádjai lei Sámiráđis sámi čáppagirjjálašvuođa oastinortnet. Dát ruhtaduvvui Davviriikkaid ministtarráđi ja Interreg doarjagiiguin. Ortnet lea heaittihuvvon. Sámediggi áigu vuolggahit barggu, mii guoská sámi girjjálašvuođa bissovaš oastinortnega ásaheami ja ruhtadeami čielggadeapmái.

Sámi musihka gaskkusteapmi galgá vuoruhuvvot. Dát guoská maiddái sámi musihka fágalaš ovddideapmái. CD:id almmuheapmi lea deaŧalaš sámi musihkkii, muhto konsearttaid, turneaid ja festiválaid bokte besset olbmot vásihit sámi musihka eará láhkai ja sámi musihkka olaha dalle eanegiid. Sámediggi galggašii ovttasráđiid eará instánssaiguin álggahit barggu mii guoská sámi musihkkáriid gelbbolašvuođa bajideapmái ja dasto oččodit alit dási sámi musihkkaoahpahusa. Musihkkadoarjja lea leamaš seamma dásis juo máŋggaid jagiid ja duhtada dušše oasáža dárbbuin, mii váttásmahttá sámi musihka nannema ja ovddideami.

Lea dárbu guorahallat movt galggašii bargat sámi musihkain ja movt dan gaskkustit iešguđet guovlluid dárbbuid vuođul. Sámi musihkkabargit eai leat dušše okta joavku, iige sámi musihkka leat ovttalágan juohke sajis sámi servodagas. Sámi musihkkabargiid organiserenmálle, ovddasvástádusa juohkáseami iešguđet hálddašanorgánaid gaskka, mii guoská ruhtadeapmái, fertejit guoskevaš bargit, Sámediggi ja eará orgánat gaskaneaset dárkilit ovttasráđiid guorahallat.

Musihkka geasuha mánáid ja nuoraid, ja čatná oktavuođaid sohkabuolvvaid gaskka. Nuorat geahččaladdet mielas iešguđetlágan musihkkašlájaid. Ferte hoahpuhit láhčit dakkár doaibmabijuid, maid vuođul nuoraide šaddá vejolašvuohta váldit musihkka- ja juoiganoahpu. Kulturskuvllat leat deaŧalaččat dán oktavuođas.

Kulturdepartemeanttas, nugo maid Sámedikkisge, lea ovddasvástádus nannet ja ovddidit sámi dáidaga. Sámediggi vuordá ahte Kulturdepartemeanta láhčá sámi daiddamusea ja alit dási sámi dáiddaoahpahusa duohtan dahkama.

Digitála gaskaomiid geavaheapmi dáidagis stuorruda goluid go galgá čájehit ja gaskkustit dáiddabuktagiid. Lea dárbu ahte almmolašvuohta addá sierra doarjaga dakkár dáiddasurggiide, mat geavahišgohtet diehtojuohkin- ja gulahallantekonologiija.

Jos duodji ain galgá leat kulturguoddin boahtteáiggis, de lea deaŧalaš ahte dat ceavzá ja ovdána. Danne fertege duoji nannet nu ahte dat dáiddalaččat ja kultuvrralaččat beassá iežas ovddidit.

Beaivváš Sámi Teáhterii ferte sihkkarastit ekonomiija, nu ahte teáhter sáhttá bálvalit olles sámi ássanguovllu. Ruđat teáhterulbmiliidda galget movttiidahttit iešárjjalašvuođa ja nannet giela stáhtusa sámegiela geavaheami bokte lávddi alde. Dasa lassin ferte vuoruhit dakkár lávdedáidaga, man geavaheaddjin ja olahusjoavkun leat mánát ja nuorat. Mihttomearrin lea háhkat buori teáhterfálaldaga lullisámi álbmogii Norggas, Åarjelsaemien Teatere ovddideami bokte ain. Go čielggadus lullisámi teáhtera birra Norggas gárvána, de árvvoštallojuvvojit ođđa doaibmabijut.

Amatørteáhterbargu lea deaŧalaš kulturdoaibmabidju, masa nuorat lávejit searvat, ja lea mielde addimin sosiála sámi oktavuođa dovddu. Dasa lassin lea dát deavdda ásahuvvon teáhterjoavkkuide ja olbmot ožžot ođđa arenaid gos besset návddašit sámi kultuvrra ja dáidaga. Nuoraid amatørteáhteriin lea beroštupmi searvat davviriikkalaš ja riikkaidgaskasaš nuoraidteáhterprošektii, gos sáhttet oažžut ođđa impulssaid ja máhtolašvuođa/vásihusaid. Dán lágan kulturlonohallama bokte gaskkustuvvo sámi dáidda ja sámi teáhter Davviriikkaide muđui ja dasto Eurohpii, ja dán ferte jurddašit váikkuhangaskaomiid geavaheami oktavuođas.

Filbma lea viehka ođđa dáiddalaš hápmi sámiid gaskkas. Ohcamat filbmaulbmiliidda leat lassánan mearkkašahtti veara. Liikká buvttaduvvojit oalle unnán sámi filmmat. Lea dárbu nannet sámi filbma- ja videodoaibmabijuid rámmaeavttuid nu ahte várrejuvvojit sierra ruđat filbmaulbmiliidda. Vuordit ahte dat filbmaruhtadanortnegat, mat juo dál gávdnojit, maiddái boahtteáiggis servet sámi filbma- ja videobuvttadusaid ruhtadeapmái. Sámediggi atná positiivvalažžan plánaid ráhkadit filmma jagi 1852 Guovdageainnu-stuimmiid birra ja hukset filbmasiidda Guovdageidnui dan oktavuođas. Dákkár huksen ii leat vejolaš, jus stáhta ii searvva ruhtadeapmái.

Sámediggi oažžu ollu ohcamiid, main ohccojuvvo viehka stuorra ruhtasubmi prošeaktadoarjjan iešguđetlágan festiválaide. Dát guoská maiddái daid festiválaide, main oassi lea sámi dahje eamiálbmotkultuvra. Muhtun festiválat dievasmahttet nubbi nuppi mii guoská sisdollui ja áigemearrái, ja dasto lea geografalaččat lahka nuppi. Lea deaŧalaš gozihit beroštumi sámi artisttain, ja sierralágan festiválat sáhttet dan váikkuhit. Oassin mihttomearis nannet mánáid ja nuoraid identitehta ja addit positiivvalaš vásihusaid sámi dáidaga ja kultuvrra ektui, de galget mánáid ja nuoraid doalut festiválaid oktavuođas vuoruhuvvot. Dát váikkuha sámi identitehtadovddu nannema ja rievdadahttá negatiivvalaš miellaguottuid sámi servodahkii oppalaččat.

Eai nuoraidbláđi Š, eaige mánáidbláđi dahje Gába-bláđi várás gávdno bissovaš doarjjaortnegat, mii vuolggaha eahpeeinnostuvvi dili ja fápmogáibideaddji ruhtadanbarggu. Deaŧalaš lea ahte dát golbma publikašuvnna oččošedje bissovaš doarjjaortnega, mas jahkásaččat oččošedje ruđa. Nissonbláđđi Gába lea deatalaš dásseárvobarggu oktavuođas. Sámediggi áigu ain joatkit barggu oččodit dán nissonbláđi almmuheami bissovažžan. Maiddái sámegielat mánáid- ja nuoraidbláđit galget šaddat bissovažžan. ággan dán áŋgiruššamii leat dat go váilot fálaladagat sámi mánáide ja nuoraide ja go lea deaŧalaš nanosmahttit lohkandábiid sámegielas. Dan geažil go publikašuvnnat galget leat ollesárvosaš fálaldahkan buot sámi suopman-/giellaguovlluid lohkkiide, gáibiduvvo ain ahte juohke nummiris galget leat čállosat sihke lulli-, julev- ja davvisámegillii. Vulle Vuojaš, Donald Duck sámegillii, almmuhuvvui muhtun jagi áigi almmolaš doarjagiiguin. Lea deaŧalaš ahte dát bargu ealáskahttošii, ja dan oktavuođas ferte bargat dan ovdii ahte sihkkarastit Vulle Vuojaža bissovaš almmuhemiid boahttevaš ruhtadeami.

Sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddanbirrasiid ja giela máŋggabealátvuođa ferte vuhtii váldit váikkuhangaskaomiid geavaheamis. Ferte vuhtii váldit sámi mánáid ja nuoraid oainnuid ja beroštumiid, nu ahte sii ožžot buoret vejolašvuođa searvat kulturpolitihkkii ja váikkuhit dan. Vuođđun ferte leat dat prinsihppa ahte doaibmabijut mánáid ja nuoraid várás galget heivehuvvot sámi servodahkii nugo dat lea dál ja daid dárbbuide mat doppe leat.

Sámi mánáin lea vuoigatvuohta oažžut oadjebas ja buriid eavttuid bajásšattadettiineaset. Go dán galgá sihkkarastit, de lea dárbu nannoseappot vuostálastit viehkaválddi, givssideami, kriminalitehta, gárrema ja rasismma sámi mánáid ja nuoraid birrasiin. Sámi mánáid- ja nuoraidplána čuovvolanbarggus lea dárbu várret hálddahusas resurssaid ovddideapmái, čuovvoleapmái ja oktiiordnemii.

Institušuvnnaid lohku, mat váldet oktavuođa Sámedikkiin doaibmaruhtadeami ektui, lea badjánan. Sámi kulturguovddážiin lea erenoamáš ovddasvástádus sámi giela ja kultuvrra suodjaleamis. Daid ii sáhte buohtastahttit eará našuvnnalaš dahje guovlulaš kulturviesuiguin. Sámi kulturguovddážat leat dakkár báikkiin gos ii leat vejolaš oažžut nu galle olggobeale láigoheaddji. Prošeavttaid, mat vuođđudit doaimmaset mihttomearrái ahte suodjalit ja ovddidit sámi giela ja kultuvrra, ferte ruhtadit stáhtalaš ruđaiguin. Institušuvnnain, mat dál juo gávdnojit, leat váttisvuođat ruhtadit doaimma, ja danne ii leat vejolaš ollašuhttit institušuvnna mihttomeari. Galggašii ásahuvvot sierra sámi kulturguovddášfoanda, man bokte sáhtášii ruhtadit ođđa guovlulaš ja báikkálaš sámi kulturviesuid huksema investerengoluid. Sámediggi lea vuoruhan dáid ásahusaid dáinna lágiin: ája sámi guovddáš Gáivuonas, Sámi dáiddamusea Kárášjogas – Várdobáiki Evenáššis ja Skániin ja Nuortasámi musea Njeavddámis 7 .

Sámi kulturorganisašuvnnat leat erenoamáš deaŧalaččat sámi servodahkii sámi giela, kultuvrra ja identitehta suodjaleami ja ovddideami oktavuođas, ja dat váikkuhit sámi kultureallima riggodaga, šláddjivuođa ja árjjalašvuođa. Sámediggi lea ovttas dáiddárorganisašuvnnaiguin bargagoahtán buoridit sámi dáiddáriid ja kulturbargiid ovdánaneavttuid.

2.2.7.2 Sámi ealáhusat

Sámedikki ealáhuspolithkkii lea hirbmat deaŧalaš gozihit ássama, ja go galgá doalahit ássama, de ferte buoridit ealáhusaid rámmaeavttuid sámi guovlluin, erenoamážit vuođđoealáhusain. Erenoamáš dárbu lea geahččat ortnega dásseárvoperspektiivvas. Dán ealáhusas leat unnán nissonolbmot ja jos ortnet rievdaduvvo, de ferte dat hábmejuvvot nu ahte dat movttiidahttá nissonolbmuid ealáhusdoibmii.

Boazodoalus leat stuorra hástalusat. Guovddážis jagiin ovddosguvlui lea guovtti álggahuvvon barggu čuovvoleapmi. Vuosttažettiin galgá šiehtadallojuvvot ođđa boazoguohtonkonvenšuvdna Norgga ja Ruoŧa gaskka, mii guoská boazodoalu bisuheapmái rájá rastá. Deaŧalaš lea ahte daid šiehtadallamiidda sihkkarastojuvvo ovddastus goappašiin riikkain sihke Sámedikkiid ja boazodoalu beales. Deaŧalaš bargu ovddosguvlui lea maiddái bargu, mii guoská boazodoallolága rievdadeapmái. Ođđa boazodoalloláhka galgá vuođđuduvvot sámi árbevieruide, sámi árvvuide ja eamiálbmotvuoigatvuođaide. Hástalussan lea earret eará sihkkarastit nana barggolašvuođa boahtteáiggis. Lassin dien guovtti konkrehta hástalussii, ferte maiddái boazodoalloeatnamiid gáhttema vuoruhit. Guohtoneatnamat leat čábu čielga vuođđun boazodollui ealáhussan ja ávnnaslaš vuođđun boazodoallokultuvrii. Boazoguohtoneatnamiid gáržun suorggahahttá danne go eatnamiid massima ii sáhte jorgalahttit. Areáladuohtademiid lea deaŧalaš árvvoštallat fárrolagaid, ja maiddái iskat makkár eahpenjuolga váikkuhusat leat duohtademiin. Ođđa dutkan duođašta ahte guovlluin, mat leat máŋggaid kilomehteriid duohke duohtademiin, leat guohtoneatnamat fuotnánan. Dás fertejit leat váikkuhusat ođđa duohtademiid meannudeapmái boazoguohtonguovlluin.

Ovttasbargu guovlulaš ja guovddáš eiseválddiiguin lea dárbbašlaš go galgá doalahit barggolašvuođa eanadoalus. Eanadoalu hástalussan lea sihkkarastit daid doaluid, mat dál leat doaimmas. Mielkeeriid vuovdin lea unnudan eanadoallobirrasa sámi guovlluin, ja jos ain eanet vuvdojuvvojit mielkeearit, de dat sáhttá billistit dán birrasa ollásit. Dasto lea hástalussan ávkkástallait maiddái daid vejolašvuođaiguin, mat leat otná ásahuvvon eanadoaluin. Márkanguovllot- ja kvalitehtabuktagiiguin áŋgiruššan sámi eanadoalus sáhtášii leat mielde buoredeamen ovttaskas doaluid dietnasa. Dán lágan buohtalasaiguin sáhtášii álkit bargat unnit doaluin bálddalagaid, erenoamážit sávzadoaluin.

Boraspirehálddašeami ferte geahččat daid geatnegasvuođaid olis, mat eiseválddiin leat go galget suodjalit ávnnalaš kulturvuođu sámiide eamiálbmogin. Ollu sajiin leat muhtun boraspiret menddo ollu.

Boraspiriid laskama geažil leat juo muhtun boazodoallit ja smávvašibitdoallit gártan issorasat gillát ekonomalaččat. Jus boazodoallit ja smávvašibitdoallit gartet heaittihit boazodoalu ja smávvašibitdoalu boraspriid geažil, de lea dat vuostá ON-konvenšuvnna 27. artihkkala siviilla ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra. Boraspirenáli ferte doalahit dan dásis ahte dat ii leat áittan sámi boazodollui ja šibitdollui.

Ovdáneami bisáneapmi duojis ja meahcceealáhusain mearkkaša dan ahte váikkuhangaskaomiid ferte jorahit ovddidandoaibmabidjun dan sadjái go vuoruhit doaibmadoarjjaortnegiid. Meahcceealáhuaid oktavuođas lea buoret beaktu das ahte addit doarjaga dikšunbargui, márkanfievrrideapmái, organiseremii ja kvalitehta buorideapmái, go das ahte addit doarjaga njuolga ovttaskas olbmuide. Nannoseabbo áŋgiruššan bajidit gelbbolašvuođa ja fierpmádaga huksen sáhtášii movttiidahttit lotnolasealáhusdoalliid jurddašit makkár márkanat gávdnojit ja dasto heivehit buvttadusa márkaniidda.

Regulerenráđis lea šiehtadusain deattuhuvvon riddolagaš bivdu, erenoamážit dainna áigumušain ahte sihkkarastit bivdovuoigatvuođaid unnimus riddo- ja vuotnafatnasiidda. Dasto fuolastuhttá dat go dutkiid bivdoearrerávvagat eai čuvvojuvvo, mii heađušta nana ceavzilis ovdáneami dainna lágiin ahte sálašhivvodat lea stuorát go dat, mii biologalaš vuođul rávvejuvvo. Dasto lea oppalaččat leamaš váttis oažžut ráđi doarjut Sámedikki oainnu reguleremiid oktavuođas. Dát guoská Norgga riddodorski sállašiidda ja hálddašeapmái, riddo- ja vuotnabivddu rekruterenbivdoeriide, feastonuohttefatnasiid, autoliinna ja snoranuohttefatnasiid ráddjemii siskkabealde 12 neutalaš miilla davábealde 62 °N govdodatgráda ja dasto bivdoeari oanedeapmái dorske-, dikso- ja sáidebivddus, daid fatnasiidda, main leat vuoigatvuođat bivdit sallihiid ja sávššaid.

Sámediggi lea máŋggaid jagiid ovddidan evttohusa Guolástusdepartementii ahte ásahuvvošii sámi guolástanavádat sámi ássanguovlluid váste, muhto departemeanta ii leat dán árvalusa čuovvolan. Váldovuosteháhkun lea leamaš dat ahte guolleresurssat leat našuvnnalaš oktasaš resursa maid ferte vuođđudit našuvnnalaš hálddašeapmái almmá guovlulaš fakki haga.

Dárbu lea bidjat resurssaid ovddidit nannoset ja šláddjidet ealáhusaid sámi guovlluin, go barggolašvuohta vuođđoealáhusain ja almmolaš suorggis unnu.

Priváhta ealáhusain sámi ássanguovlluin leat unna fitnodagažat, áinnas ovttaolbmofitnodagat, main leat vátna resurssat deaividit daiguin hástalusaiguin mat leat dárbbašlaččat nuppástuhttima ja viidásetovddideami oktavuođas. Dasa lassin lea fitnodagain heajos formálalaš gelbbolašvuohta ja báikkálaš márkanáddejupmi. Dát caggá ođđaháhkama, buvttaovddideami ja buoret árvobuvttadeami. árbevirolaččat sáhttá gohčodit ollu ovttaolbmofitnodagaid sieiva dállodoallofitnodahkan, mas váilu fitnodatekonomalaš jurddašeapmi. Fitnodatstruktuvra, fuones gánnáhahttivuohta ja árbevirolaš ekonomalaš heiveheapmi dagahit dan ahte dušše muhtun fitnodagain lea dat kapitálavuođđu boahtteáiggi ovddideapmái ja investeremiidda, mii dárbbašuvvo go galgá birgehallat daiguin dađistaga gievrrat gilvaleaddjiiguin, maid ealáhuseallima riikkaidgaskasažžan dahkan mielddisbuktá.

Sámi ássanguovlluid lahka leat rikkis luondduresurssat, maid álbmot árbevirolaččat lea geavahan ealáhusheiveheapmái. Hástalussan lea máhttit geavahit dáid resurssaid árvobuvttadeami loktema vuođđun omd. buvttaovddideami ja viidásetnáláštuhttima bokte. Ferte ávkkástallat ođđa ealáhusaiguin nugo IKT:in ja mátkkoštanealáhusain. Turismmas ja mátkkoštanealáhusas leat erenoamáš vejolašvuođat láhčit geavaheami dan vejolašvuođa bokte, mii lea luonddus ja sámi kultuvrras. Infrastruktuvrra huksen ja strukturerejuvvon ovttasbargu fierpmádagaid bokte lea deaŧalaš.

Gelbbolašvuohta lea dađistaga šaddan deaŧaleabbo gilvofaktuvran ođđaháhkamii ja ealáhusaid viidásetovddideapmái. Váldoáššis lea deaŧalaš hukset duohta gelbbolašvuođa surggiin nugo fitnodatjođiheapmi, márkan- ja vuovdinfievrrideapmi, buvttaovddideapmi ja fitnodatekonomiija. Erenoamáš deaŧalaš lea čatnat FoU-doaimma báikkálaš ealáhusaide. Muhtun sámi guovlluin lea nissonolbmuin alla oahppu albmáid ektui. Dát gelbbolašvuohta sáhtášii leat vuođđun ealáhuseallima ovddideapmái ja ođđa ealáhusdoimmaide. Danne fertege Sámedikki váikkuhangaskaomiid geavaheamis nannoseappot go ovdal deattuhit ovddideami nu ahte dat váikkuha šláddjideappo ealáhusaid huksema ja nannoseappo márkanjurddašeami.

Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus háliida lávdadit mearrideami guovlulaš dássái guovlo- ja regiovdnapolitihkalaš váikkuhangaskaomiid geavaheami oktavuođas, mas fylkkagielda lea regionála ovddideaddji. Mihttomearrin lea geatnegahtti searvivuohta máŋgga aktøra gaskka strategalaš ealáhusovddideamis. Sámediggái lea hástalussan váikkuhit regionála searvivuođa sámi guovlluin, muhto deattuha ahte regionála orgánain lea iehčanas ovddasvástádu sámi doaibmabijuin. Dán oktavuođas lea Romssa fylkkagielda álggahan barggu oččodit goappatbealat šiehtadusa oktasaš geatnegasvuođain Romssas.

Jagi 2002 stáhtabušeahtas Ráđđehus juogadii eará áigumušaide ruđaid, mat ovdal juogaduvvojedje gielddaid ealáhusfoanddaide. Sámediggi čujuha ahte dát lea buvttihan stuorát deattu Sámedikki ealáhusdoaimmaid váikkuhangaskaomiide Sámi ovddidanfoandda doaibmaguovllus. Dát guoská stuorra osiide rašimus ealáhusguovlluin Davvi-Norggas. Danne bivdá Sámediggi ahte muhtun oassi dain ruđain, mat váldojuvvojedje eret gielddaid ealáhusfoanddain, fievrriduuvojit ruovttoluotta dáid guovlluide Sámi ovddidanfoandda bokte, vái sáhttá doalahit bargosadjeovdáneami sámi ássanguovlluin. Sámediggi vuordá ahte suohkanat/gielddat ožžot ruovttoluotta ealáhusfoanddaid juolludemiid, ja ahte SND juolludeapmi loktejuvvo seamma dássái go ovdal.

Interreg-bargu lea buorre vuođđu ovttasbargui suoma-, ruoŧa- ja norggabeale sámedikkiid gaskka. Sámediggi háliida ahte Interreg-prográmmat galget váikkuhit guhkesáiggi árvvuid buvttadeami, nugo omd. buoret barggolašvuođa ja ealáhusásahemiid, muhto maiddái ovddidit sámi kultuvrra ja identitehta. Danne leage stuorra mearkkašupmi das ahte buot golmma sámediggái addojuvvo vejolašvuohta searvat prográmmabarggu hábmemii ja váikkuhit dan. Barggu ferte organiseret nu ahte maiddái ruhtabealli ordnejuvvo, vai šaddá buoret ekonomalaš dilli dáláš ektui.

2.2.8 Dearvvasvuođa- ja sosiálaáŋgiruššamat

Sámedikki mielas livččii deaŧalaš ahte guovddáš eiseválddit dán jagige bijašedje čielga rámmaid movt juksat dássásaš dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmoga váste. Ovddasvástádusa sámi perspektiivva heiveheamis dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaide ferte bidjat dearvvasvuođafitnodagaide, ja fylkkagielddalaš ja gielddalaš institušuvnnaide sámi ássanguovlluin. Dasto ferte sámi perspektiivva áššebáhpiriin, mat leat dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid birra Norggas, eanet oainnusin dahkkot dán heiveheamis. Sámediggi áigu maiddái oččodit alccesis árjjaleabbo saji dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid sisdoalu hábmema oktavuođas buot dásiin. Erenoamáš deaŧalaš lea nannet eastadeaddji dearvvasvuođabargu.

Gárrenmirkkogeavaheami lassáneapmi erenoamážit Finnmárkkus lea váttisvuohta, mii lea stuorrumin. Sámediggu áigu bargat dan ovdii ahte guovddáš eiseválddiid beales álggahuvvojit doaibmabijut gárren- ja alkoholaeastadanbarggu oktavuođas. Dán oktavuođas lea erenoamáš deaŧalaš nannet doaibmabidjoapparáhta. Guovddáš eiseválddit fertejit váldit badjalasaset stuorát ovddasvástádusa ja juolludit eanet resurssaid dáid váttisvuođaid eastadanbargui.

Dearvvasvuođadepartemeantta prošeaktaruđaid juogadeapmi lea viiddiduvvon 31.12. 2002 rádjai. Prošeakta lea dál evaluerejuvvomin. Sámediggi vuordá evaluerema bohtosiid dán áigodaga čuovvoleami ektui, mii álggos galggai bistit 3 jagi.

2.2.9 Ovttasbargu sámedikkiid gaskka

Sámediggi oaidná vejolašvuohtan ovttasbarggu nannemis sámedikkiid gaskka Sámi parlamentáralaš ráđi bokte (SPR), sihke siskkáldas ovttasbargu rájáid rastá ja ovttasbargu olggosguvlui riikkaidgaskasaš áššiiguin. Sámi ovttasbarggu oktavuođas ráiáid rastá lea SPR:s máŋga lunddolaš áššesuorggi, muhto erenoamážit giella, oahpaheapmi ja dásseárvu leat suorggit, mat gáibidit oktasaš árjja ja oktiiordnema. Riikkaidgaskasaččat ferte SPR hui bajás vuoruhit ON Bistevaš Foruma barggu. Dán barggu ferte oktiiordnet Sámiráđiin, geainna ferte leat ovttasbargu.

SPR:ii lea váldohástalussan ráđi doaimma ruhtadeapmi. Dán rádjai lea dan Sámedikkis leamaš čállingottedoaibma, mas leamaš SPR-presideanta, ja dat lea leamaš norggabeale Sámediggi. Dát ortnet joatkašuvvá.

2.2.10 Sámedikki riikkaidgaskasaš bargu

Sámedikkis lea stuorra vuordámušat eamiálbmotjulggaštusbargui. Eamiálbmogiid vuoigatvuođaid sihkkarastin, dohkkeheapmi ja viidásetovddideapmi, maiddái iešmearrideapmi, lea dán barggu guovddážis. Sámediggi vuordá ahte Norgga stáhta váikkuha eamiálbmotjulggaštusa dohkkeheami ovdalgo eamiálbmotlogijahki nohká 2004:s.

Vaikko proseassa Bissovaš foruma ásaheami oktavuođas eamiálbmotáššiid várás lea mealgadii loahpahuvvon, de álgá dál bargu. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš doarjut foruma barggu, erenoamážit foruma sámiid ja inuihtaid oktasaškandidáhta ektui.

Barentsovttasbarggu eamiálbmotovddasteaddjit galget bargat norgga-, ruoŧa-, suoma- ja ruoššabeale sámiid ovddas, ja dasto maiddái vepselaččaid ja nenetssaid ovddas, geat orrot Ruoššas. Lea dárbu láhčit diliid nu ahte eamiálbmogiin galgá sáhttit leat váikkuhanfápmu ovddastusa bokte buot dásiin. Danne leage deaŧalaš ahte eamiálbmogat ožžot ovddasteaddji maiddái Barentsráđđái. Go Sámediggi ovddasta eamiálbmogiid Guovlluráđis ja Guovllukomiteas, de lea Sámedikki bargu lassánan daid maŋimuš jagiid ektui. Dán geažil lea dárbu oažžut eanet resurssaid.

Sámedikki mielas ii leat eamiálbmotbargu ovdánan dohkálaččat ja lea dárbu evalueret ovttasbarggu eamiálbmotperspektiivvain. Sámediggi lea nu ollu go lea leamaš vejolaš dáláš návccaiguin ja áššemeannudankapasitehtain, geahččalan hoahpuhit dán barggu. Muhtumin lea eamiálbmogiid engašemeanta leamaš hui fuotni. Dát sáhttá leat dulkojuvvon nu ahte eamiálbmogat eai beroš Barentsovttasbarggus. Dattetge lea nu ahte ruhtavátni dat lea ráddjen searvama. Jos eamiálbmotovddastaddjit Barentsovttasbarggus galget nagodit gozihit iežaset beroštumiid, de fertejit oažžut ruhtadoarjaga dasa.

Sámedikki searvama árktalaš ráđdái heađušta dat go váilot resurssat, iige sáhte searvat daiguin návccaiguin maiguin háliidivččii. Sávaldahkan lea ahte Sámi parlamentáralaš ráđđi sáhtášii doaimmahit dán barggu ja oččošii dárbbašlaš ekonomalaš resurssaid dasa.

Sámediggi loahpahii 2001:s golmma jagáš prošeaktaovttasbarggu Birasgáhttendepartemeanttain báikkálaš Agenda 21 rámma siste. Prošeavttas lea leamaš nana doaibmadássi, ja dat lea bures vuostáiváldon. Nana ceavzilis mihttomeari geažil lea dárbu čuovvolit daid hástalusaid mat leat Agenda 21, 26. kapihttalis, vai sáhttá juksat daid mihttomeriid, mat das leat namuhuvvon eamiálbmogiid ektui. Danne almmuhii Sámediggi 2001:s Eamiálbmot Agenda 21 barggu. Sámediggái lea dát guovddáš hástalussan plánejuvvon njunuščoahkkimis Johannesburggas 2002:s.

Sámediggái lea guovddáš hástalussan biologalaš šláddjivuođa riikkaidgaskasaš konvenšuvdnabargu, erenoamážit 8(j) artihkkala ektui ja bargojoavkku ektui, mii bargá eamiálbmot máhtolašvuođain, ođasmahttimiin ja geavadiiguin. Konvenšuvdna ja dan doaibmabidjoprográmmat gusket njuolga sámi areálaberoštumiide ja resursahálddašeapmái. Dasa lassin lea deaŧalaš váikkuhit dan barggu, mii guoská kapasitehta huksemii, árjjalaš searvama mekanismmaide, váikkuhaniskančielggadusaide searvamii ja njuolggadusaide movt ovddidit našuvnnalaš lágaid dan ektui ahte gozihit eamiálbmogiid máhtolašvuođa, geavadiid ja ođasmahttimiid biologalaš šláddjivuođas. Dán oktavuođas lea deaŧalaš ahte Sámediggi searvá vai lea váikkuhanfápmu Norgga láhkabargui biologalaš šláddjivuođa oktiiordnejuvvon hálddašeami oktavuođas.

2.3 Sámedikki barggut 2001:s

2.3.1 Vuoigatvuođat

Sámediggi deattuha sakka iešmearridanvuoigatvuođa. Dát lea leamaš fáddán čađagaskka dain áššiin mat leat meannuduvvon 2001:s. Vuođđun lea dat ahte sámit leat sierra álbmot – eamiálbmot – mas lea historjjálaš gullevašvuohta iežas guovlluide. álbmogiid iešmearridanvuoigatvuohta lea álbmotrievttálaš prinsihppa ja vuođđovuoigatvuohta, nugo čuožžu ON 1966 konvenšuvnnain siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra ja dasto ekonomalaš, sosiálalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra. Dán guovtti konvenšuvnna 1. artihkal lea ovttalágan ja nanne «buot álbmogiid» iešmearrideami. Riikkaidgaskasaš riekti dat bidjá rájiid iešmearrideapmái, ja danne eai sáhtege norgalaš eiseválddit okto defineret dahje ráddjet iešmearridanvuoigatvuođa.

Justisdepartemeanttain dollojuvvui čoahkkin, mas ságastallojuvvui Ráđđehusa bargu Sámi vuoigatvuođalávdegotti árvalusain Finnmárkku ektui. Sámediggi ii leat beassan gullat maid Ráđđehus lea bargan, muhto lea ožžon diehtit ahte bargui manná guhkes áigi.

Ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddi guovlluide Romssas máttásguvlui lea nammaduvvon. Stuorra ja viiddis barggut vurdet lávdegotti. Sámi vuoigatvuođalávdegotti jođiheaddjiin lea dollojuvvon čoahkkin, gos Sámediggi ovddidii vuordámušaidis bargui.

Plánaláhkalávdegoddi lea geigen vuosttas oassečielggadusa. Sámediggi lea addán gulaskuddancealkámuša, mas deattuhuvvojedje earret eará čuovvovaš bealit:

  • láhkalávdegotti barggu viidáseabbot ferte geahččat riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid olis maidda Norga lea čadnojuvvon, lea dárbu bidjat deattuhannjuolggadusa ulbmilmearrádussii ja lága váikkuhančielggadusmearrádusaide, mainna sihkkarastit luondduvuođu sámi kultuvrii,

  • iileat buorre go fylkaplánat sáhttet juridihkalaččat čatnat, man geažil sáhttá bajábealde stivret sierra lágaiguin menddo oppalaš plánadásis

  • Sámediggi lea fuolastuvvan go vuosteággaortnegis vuosteággaáššiid loahppameannudeapmi biddjojuvvo fylkkagielddaide.

Sámedikki mielas lea čielgasit prinsihpalaččat unohas go fylkkagielddat guovlulaš orgánan galget sáhttit rievdadit sámi áššiid bajábealde Sámedikki. Sámediggi searvá láhkalávdegotti bargui viidáseappot lávdegotti refereansajoavkkus.

Sámedikki mielas lea buorre go dál ásahuvvo gelbbolašvuođaguovddáš eamiálbmotvuoigatvuođaid váste, ja evttohii ahte dat ásahuvvo Guovdageidnui. Sámediggi lea earret eará buktán árvalusaid njuolggadus-árvalussii, erenoamážit lei Sámedikkis beroštupmi oažžut guovddáš saji gelbbolašvuođaguovddáža stivrra nammadeamis.

Sis-Finnmárkku Riekteveahkkekantuvra lea dán rádjai fállan nuvttá riekteveahki Guovdageainnu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga gielddaid olbmuide. Doaibmabiju duogážin lea dat go dáin gielddain lea váttis advokáhtadilli, dušše okta advokáhta beallevirggis. Muđui čájehit vásihusat ahte olbmot dáin gielddain gielalaš ja kultuvrralaš sivaid geažil muđui unnán váldet oktavuođa advokáhtaide. Stuorradiggi lea dál eaktudan ahte Riekteveahkkekantuvra jođihuvvo riekteveahkkelága rámmaid mielde. Dát ráddje fálaldaga álbmogii ovddeža ektui, sihke mii guoská ášševáldimii ja go dál fertejit olbmot, geat geavahit kantuvrra, máksit iešoasi. Sámediggi lea fuolastuvvan guovllu riektesihkkarvuođa geažil, ja dikki mielas lea ágga deattuhit dan erenoamáš dili mii Sis-Finnmárkkus lea árbevieruid, giela ja kultuvrra ektui.

Sámediggi lea čuvvon ášši mii guoská oahpu massimii nuppi máilmmi soađi geažil ja lea doallan čoahkkimiid sin servviid ovddasteaddjiiguin. Šállobuhtaduslávdegoddi (billighetserstatningsutvalget) lea hilgon buot váiddaohcamiid oažžut šállobuhtadusa stáhtas, ja čájeha ahte dát sámit eai buvttet duođi dobbelii gáibádusaineasetguin. ášši birra lea ságastallojuvvon maiddái justisministtariin Dørum, ja lea ovttaoaivilvuohta das ahte dán áššái galggašii gávdnat čovdosa. Sámediggi áigu dán čuovvolit guovddáš eiseváldiid ektui.

2.3.2 Sámediggeválga

2001:s dollojuvvui sámediggeválga oktanaga stuorradiggeválggaiguin, geahča mildosa mas oidno ođđa Sámedikki čoahkádus. Sámedikki vuođđudeami oktavuođas golggotmánu 15. b. 2001 dohkkehii Sámedikki fápmuduslávdegoddi válgga ja áirasiid ja várrelahtuid fápmudusaid buot 13 válgabiirres válmmašteaddji fápmuduslávdegotti árvalusa mielde.

Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR) iežas 14 áirasiin lea ovttasráđiid Sámeálbmot bellodagain (SáB), Sámit Mátta Norggas (SMN), Máttasámi listtuin (SSL) ja Guovddášbellodagain (GB) vuođđudan eanetlogu Sámedikkis áigodagas 2001–2005, oktiibuot 20 áirasa. Bargiidbellodagas (BB) leat 13 áirasa, Sámiid Válgalihtus (SVL) leat 2 áirasa. Guovdageainnu Dáloniid listtus (DL), Johttisápmelaččaid listtus (JL), Olgešbellodagas (OB) ja Gasska Nordlánda Sijddas (GNS) lea guđesge okta áirras, geahča mildosa ođđa Sámedikki čoahkádusas.

Sohkabealčoahkádus lea ain eanet fuonit maŋŋá válgga. Albmáid lohku lea badjánan 66,7 %:s 1989:s 82,1 %:ii dán áigodagas. Jienastuslogus lea nissonolbmuid oassi 45,6 % ja albmáid oassi fas 54,4 %. Dán buorideapmái lea válganjuolggaduslávdegoddi evttohan kvoterenortnega. Lea maiddái álggahuvvon dásseárvvu iskkadeapmi válgga ektui. Vuordit ahte dát iskkadeapmi lea gárvvis jagi 2002 goalmmát jahkenjealljehasas.

Diehtojuohkináŋgiruššamiid oktavuođas 2001:s deattuhuvvui sámi jienastuslohkui čáliheapmi miessemánu 1. b. 2001 ja sámediggeválga čakčamánu 10. b. Maŋŋá lei ollu bargu čáliheami ja čálihanskoviid sáddema oktavuođas gielddaide. Váidalahtti lea go čájehii ahte ledje hui ollu gulahallanváttisvuođat gielddaid ja álbmotregistara guovddáškantuvrra gaskka. Geavadis fertii Sámediggi dárkkistit listtuid ja dieđihit boasttuvuođaid birra gielddaide ja álbmotregistara guovddáškantuvrii.

2.3.3 Giella, gulahallan ja diehtojuohkin

2.3.3.1 Bargu sámegielain

Sámediggái lea guovddáš mihttomearrin ahte sámi giellabargu nannejuvvo ja ovddiduvvo buot giellaguovlluin. Mihttomearrin lea maiddái dat, ahte sáme- ja dárogiella šaddaba ovttaárvosaš giellan buot dásiin almmolaš orgánain ja muđuige servodagas. Sámedikkis leat sierra doarjagat mat juolluduvvojit sámegiela ovddidanbargguide.

Sámdikki giellastivra doalai jagi 2001:s guokte čoahkkima ja meannudii ee. guovtte- ja golmmagielat fylkka- ja suohkannamaid gulaskuddanáššiid, dohkkehii tearpmaid ja evttohii kandidáhtaid giellamovttiidahttin-bálkkašupmái. Sámediggeráđđi nammadii juovlamánus 2001 giellastivrii ođđa lahtuid válgaáigodahkii 2002–2005.

Sámediggi juolludii rámmadoarjaga jagi 2001 bušeahtas 15 850 000 kr sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielalašvuhtii. Juolludeapmi lei ná dan guđa gildii ja guovtti fylkegildii mat gullet sámegiela hálddašanguvlui, gč tabealla 2.1.

Tabealla 2.1 

Poasta 53.0GuovttegielalašvuođadoarjagatRu
Guovdageainnu suohkan3 321 000
Kárášjoga gielda3 102 000
Deanu gielda2 489 000
Porsáŋggu gielda2 060 000
Unjárgga gielda1 609 000
Gáivuona suohkan1 404 000
Finnmárkku fylkkagielda1 057 000
Romssa fylkkagielda808 000
SUBMI15 850 000

Guovttegielalašvuođa doarjaga ulbmilin lea suodjalit, nannet ja ovddidit sámegiela geavaheami buot dásiin hálddašanguovllus. Bajit dási mihttomearrin lea ahte gielddahálddahusat ollásit šattašedje guovttegielagin, nu ahte sáme- ja dárogielagat ožžot ovttaárvosaš bálvalusaid goappašiid gillii. Ortnet lea ovdal juogaduvvon sierra njuolggadusaid mielde. Dát njuolggadusat heaittihuvvojedje bušeahttajagi 2001 rájes, mii guoská doarjagii mii juolluduvvo sámegiela hálddašanguvlui. Rámmadoarjagiid váldoulbmil ja doarjja proše-avttaide lea nu mo ovdalge. Sámediggeráđđi lea veaháš rievdadan doarjjaeavttuid, ee. masa addo doarjja ja áigemeriid bákkolaš giellaraporttaide.

Sámediggi juolludii 2 406 000 ru sámegiela ovddideapmái lulli- ja julevsámi guvlluide, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluide ja riddo- ja vuotnaguovlluide. Ruhtajuolludeami vuođđun leat Sámedikki ráhkadan giellaplánat dáidda guovlluide. 2001:s ledje 22 ohcci, mat ohce oktiibuot 5 387 393 ru ovddas. Sámi giellaossodat vuoruhii čuovvovaš doaimmaid: terminologiijaprošeavttat, arenat gos buolvvat gávnnadit sámegiela hupmat, sámegielagiid alfabetiserenbargu, mánáid ja nuoraid gielladoaimmat ja giellamovttidahttinbálkkašupmi.

Jagi 2001 juolludeapmi juohkásii čuovvovaš surggiide, gč tabealla 2.2.

Tabealla 2.2 

  Ru
Davvisámi guovlu (Ofuohta- ja Lulli-Romssa guovllut ja riddo- ja vuotnaguovllut)798 668
Julevsámi guovlu798 666
Lullisámi guovlu798 666
Giellamovttiidahttinbálkkašupmi10 000
Juolluduvvon prošeaktaruhta2 406 000

Sámediggi lea jahkásaččat juolludan ruđaid giellaprošeavttaide olggobeallái sámegiela hálddašanguovllu. Dáid ruđaid hálddašii ovddeš Sámi giellaráđđi, muhto jagi 2001 rájes hálddaša Sámedikki ođđaásahuvvon doarjjastivra dáid ruđaid. Vuođđun ođđasis organiseremii leat dat sierra plánat, maid diggi lea mearridan doarjjaruđaid juogadeai oktavuođas. Sámedikki giellaossodat áššemeannuda ohcamiid siskkáldasat ja ráhkkanahttá áššiid doarjjastivrii. Sámediggi bivddii bušeahttagieđahallamis doarjjastivrra erenoamážit vuhtiiváldit giellamovttiidahttinprošeavtta, maid Sámi giellaráđđi lei álggahan dalá doaibmaáigidagas.

Sámediggi doarjjui 5-jagi prošeavtta olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, man bokte nannet mánáid giellaovdáneami, ja evttohii ahte doarjjastivra vuoruha dán prošeavtta joatkima. Elgå-bajásšaddanguovddáš Engerdal suohkanis čađaha prošeavtta, mii álggahuvvui 2001 čavčča.

Sámediggi fuomašuhtii maiddái sámegiela váttis dillái Ofuohtas/Lulli-Romssas, ja bivddii doarjjastivrra vuoruhit doarjagiid prošeavttaide, mat nannejit sámegiela dán guovllus.

Doarjja giellaprošeavttaide olggobealde hálddašanguovllu lea ollu jagiid leamaš sullii seamma dásis, mii mearkkaša ahte ii báljo leamašge doarjjalassáneapmi. Jagi 2001 rájes unnui prošeaktadoarjja go dain ruđain várrejuvvui oassi giellaguovddážiidda Divttasvuonas ja Lulli-Romssas. Dát dagahii ahte ollugat, geat ledje ohcan giellaruđaid, eai ožžon doarjaga. Sámediggi oažžu jahkásaččat ohcamiid sullii 7–8 milj ovddas, muhto ii leat go váile 2,5 milj maid juohkit. Jus Sámediggi galgá beassat vuoruhit gielladoaimmaid olggobealde hálddašanguovllu, de ferte stáda juolludit eambbo ruđaid Sámediggái. Nu movt ruhtadilli lea leamaš daid maŋemus jagiid, de ii leat Sámediggái leamaš vejolaš lasihit doarjaga ee. giellaprošeavttaide.

2.3.3.2 Giellamovttiidahttinbálkkašupmi

Sámedikki giellastivra juohká giellamovttiidahttinbálkkašumi olbmuide/ásahusaide/organisašuvnnaide geat/mat leat erenoamážit bargan sámegiela ovddas vai dat seailu ja ovdána. Bálkkašupmi lei ruhtasubmi 10 000 ru ja dáiddadiploma maid Bjørg Monsen Vars lei ráhkadan. Giellamovttiidahttinbálkkašumis leat sierra njuolggadusat. Jagi 2001 bálkkašumi oaččui Skániid ja Evenášši giellajoavku. Bálkkašumi ožžo dan vuođul go leat bargan máŋggalágan giellabargguiguin, ee terminologiija bargguigun ja čohkken sámi báikenamaid. Giellajoavku lea maid bures lihkostuvvan čohkket iešguđetge buolvvaid mielde iežaset gielladoaimmaide.

Sámediggi lea álggahan giellamovttiidahttinprošeavtta, mii galgá láhčit dilálašvuođaid mánáidgárdemánáide, vai sii áramus lági mielde ohppet sámegiela. Seammás ferte láhčit dilálašvuođaid prošeaktaváhnemiidda, mánáidgárdái, skuvlii ja gildii, vái sii besset fárrui prošeavttaide nu ahte ožžot dieđuid ja ohppet mo čáđahit sámegieloahpahusa mánáidgárddii rájes vuođđoskuvlla rádjai.

Prošeaktaáigodat lea 5 jagi. Prošeakta čuovvu mánáid mánáidgárddi rájes dassážii go leat vázzán skuvlla moadde jagi. Olahusjoavkun lea okta mánáidgárdi, mánáid váhnemat, skuvla gos mánát galget skuvlla vázzit maŋŋá mánidgárddi, astoáiggeortnet ja gielda gos mánáidgárdi lea. Elgå bajásšaddanguovddáš Engerdal suohkanis čađaha prošeavtta, mii álgghuvvui jagi 2000 čavčča. Jus geahččalanprošeavttas leat buorit bohtosat, mat čájehit ahte mánát leat oahppan sámágiela mánáidgárddis, ahte sii besset joatkit oahpahusain skuvllas ja astoáiggeortnegis, de sáhttá seammalágan prošeavttaid álggahit maiddái eará guovlluinge.

Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte movttiidahttit ovttaskas olbmuid geavahit sámegiela buot diliin ja buot sajiin sámi servodagas. Dan geažil ferte nannet giellagelbbolašvuođa, vai sáhttá geavahit sámegiela go lea lunddolaš ja sávahahtti almmá fertet čilget ja vásihit vuostehágu dan geažil. Dán rádjai leamaš nu ahte dárogielagat dat mearridit goas sáhttá hállat sámegiela. Giellaovddidan- ja giellagáhttenbarggus ii sáhte dán láhkai jurddašit. Giellagáhtten ja giellaovddideapmi gáibida ollu giellageavaheaddjiid. Sámedikki ovddasvástádus áddehit servodaga áhte sámegielagiin lea vuoigatvuohta beassat hállat sámegiela ja ahte dát vuoigatvuohta gusto vaikke man čeahppi de leš dárogielas. Muđui ii sáhte ovttaárvosažžan dahkat sámegiela ja dárogiela. Sámelága § 1.1 nanne sámegielagiid vuoigatvuođa Norggas ja § 3 čilge dan vuoigavuođa, mii sámegielagiin lea sámegiela hálddašanguovllus erenoamážit.

2.3.3.3 Giellaguovddážat

Sámegiela barggu plánenvejolašvuođaid dihte ásahii Sámediggi jagi 2001 bušeahta oktavuođas ođđa ortnega, mas lea vuođđodoarjja sámi giellaguovddážiidda. Doarjja lea 1 600 000 ru ja galgá sihkkarastit giellaguovddážiid doaimma, ja juolluduvvui 400.000 ru giellaguovddážiidda Porsáŋggus, Gáivuonas, Divttasvuonas ja Lulli Romssas. 2001 čavčča rahppui giellaguovddáš várjjatsuopmaniid várás. Giellaguovddáš lea Unjárggas ja dan namma lea Isak Saba guovddáš. Jagi 2002 rájes oažžu maiddái dát giellaguovddáš vuođđodoarjaga Sámedikkis.

Sámedikki giellaossodat lea bargan gávdnat vuogas vuogi movt ruovttoluotta oažžut dieđuid giellaovddidanbargguid ja ruhtajuolludemiid birra. Giellaossodat lea ráhkadan minstara movt galgá ohcat doarjagiid sámegiel prošeavttaide. Ulbmil lea leamaš ahte ohcamis galgá boahtit ovdan movt prošeavtta áigu čađahit, makkár ekonomálaš bealit prošeavttas leat ja maiddái movt prošeavttain sáhttá ovddidit sámegiela. Dasa lassin lea ráhkaduvvon minsttar movt doarjjaraporteren berre dáhpáhuvvat giellaossodahkii.vai giellaossodat čielgaseappot oaidná masa ruđat leat geavahuvvon ja maiddái movt prošeakta lea ovddidan sámegiela. Dát bargu lea leamaš hui guovddážis giellaossodagas. Giellaossodat gáibida buriid prošeavttaid main sihke sámegiela ovddideapmi ja ekonomalaš bealit leat deattuhuvvon, ja maiddái buriid raporttaid movt ruđat geavahuvvojit giellaovddideami ja ekonomiija dáfus. Dát mielddisbuktet ahte giellaossodagas lea buoret vuođđu árvvoštallat prošeavttaid, ja dainna lágiin lea stuorát vejolašvuohta joksat ulbmiliid ahte geavahit doarjagiid buoremus lági mielde. Sámedikki giellaossodat lea maid ráhkadan girjjáža neavvun dihte tearbmabargiid movt bargat tearpmaiguin. Giellaossodat ruhtada terminologiijaprošeavttaid dainna eavttuin ahte Sámedikki giellaossodat oažžu bohtosiid almmuhit sátnevuorkkás dahje Gielladieđuin.

2.3.3.4 Giellaossodaga bargodilli 2001:s

Giellaossodagas ledje vuosttaš jahkebeales 4 virggi. Dan njealjásis ledje guovttis virgelobis ja okta heittii giđđadálvve ja njealját fas geasset. Dát dagahii ahte ossodagas lei váttis bargodilli vuosttaš jahkebeale. Čavččabeallái buorránii bargodilli veaháš go sadjásaš ossodatdirektora biddjui virgái ovtta jahkái, ráđđeaddivirgái biddjui olmmoš, julev- ja lullisámegielkonsuleanttat álggiiga virggiide, ovdakántuvrii ja arkiivi biddjui olmmoš virgái ja oahpahusossodagas sirdojuvvui okta bargi giellaossodahkii. Dát mielddisbuvttii ahte bargoveahka lassánii 100 % dan ektui mii lei jagi álggus. Dát váttis bargodilli lea dieđusge váikkuhan giellaossodaga doaimmaide jagis 2001.

2.3.3.5 Gulahallan ja diehtojuohkin

Sámediggi mearridii miessemánus 2001 gulahallan- ja bálvalanpolitihka. Julggaštus lea olles organisašuvnna oktasaš áŋgiruššamiid boađus, ja dat gávdno neahtas ja báberhámis.

Fágasuorgi gulahallan ja diehtojuohkin lea nanosmahttojuvvon sihke siskkáldasat ja olggobeale geavaheaddjiid ektui, go guoská min bálvalusaide. Ođđajagemánus geavahišgođiimet intraneahta nannet gulahallama siskkáldasat, ja miessemánus bohte ođđa neahttasiiddut mis. Neahttasiiddut leat 100 % guovtti gillii, okta sámegillii ja nubbi dárogillii, ja oanehis čilgehusat leat maiddái eaŋgalasgillii. Olbmot leat bures vuostáiváldán siidduid ja oaččuimet vihtta nástti guhtta vejolaš nástti gaskkas kvalitehtamearkan norge.no:s. Neahttabálvalus lei guhkes áiggi heittot váilevaš báddegovdodaga geažil Kárášjohkii. Skábmamánus laktojuvvui Sámediggi Finnmark bredbånd govdabáddenehttii. Dát mearkkaša dan ahte mis sáhttá leat min neahttasiidduid mášenpárka dáppe Kárášjogas. Govdabáttiin lea sihke hálddahusas ja neahttasiidduid geavaheaddjiiin vejolaš oažžut erenoamáš multimedia-bálvalusaid interneahta bokte. Dievasčoahkkimiid jietnafievrrideami Interneahta bokte áigut geahččalit 2002:s.

Sávaldahkan lea ovddidit Sámedikki intraneahta ain eanet, nu ahte lea vejolaš beassat iešguđet diehtovuođuide, ohcat ođđasiid ja beassat arkiiva- ja áššemeannudanvuogádahkii. Go lea leamaš nu lossa bargu, de lea leamaš dárbu vuoruhit olggobeale geavaheaddjiid muhtun áiggi. Dattetge lea eaktun ahte leat eanet doaimmat ja fálaldagat intraneahtas Sámedikki bargiid ja álbmotválljen áirasiid/lahtuid várás, jos galgá sáhttit fállat buriid bálvalusaid olggobeale geavaheaddjiide. Sámedikki hálddahusa organiserema nuppástuhttin lea maiddái buktán organisašuvdnii hástalusaid mii guoská beaktilis siskkáldas gulahallamii. Mihttomearrin lea ovddidit buriid elektrovnnalaš bálvalusaid maiguin sáhttá birget kantursajiid guhkes gaskkaid geažil.

Sámediggi lea bargan árjjalaččat iešguđet prošeavttaid ektui almmuhit vejolašvuođa geavahit sámegiela Unicode-teknologiijain, ja lea gaskkustan almmolaš eiseválddiid ovddasvástádusa fállat bálvalusaid ja dieđuid sámegillii. Erenoamážit namuhit prošeavtta «Finnmark på nett» – mii lea Finnmárkku gielddaid oktasašportála, ruđaid juolludeami Odina rustemii ja prošeavtta «Fylkesmannen på nett».

Sámediggi searvá árjjalaččat Gielda- ja guovludepartemeantta bargojovkui sámegiel bustávaid ja IT ektui, mii lea ásahuvvon eNorge-plána geažil. Joavku rávve ahte earret eará stáhta bidjá dakkár gáibádusaid vuovdiide ahte prográmmagálvvuin, mat ostojuvvojit, galgá sáhttit geavahit bustávvamearkastandárdda. Unicode-bustávvamearkkain leat sámi bustávat, ja danne dat čoavddášii daid váttisvuođaid mat dál leat sámi bustávaid ektui. Sámediggi dahje sámi servodat okto ii leat dan muttos stuoris ahte dat sáhtášii hoahpuhit ođđa bustávvamearka-teknologiija heiveheami gávpeoktavuođas. Danne livččii hirbmat buorre jos stáhta veahkehivččii dákko. norge.no ja Statskonsult redakšuvnnaide lea čujuhuvvon ahte máŋggagielalaš bálvalusaid ja teknihkalaš čovdosiid main sáhttá geavahit sámi bustávaid (Unicode) neahtas, galggašii bálkkašit. Dát dagahivččii geasuheaddjin fállat sámi bálvalusaid go eatnašat háliidivčče leat bajimusas norge.no almmolaš neahttasiiduid listtas.

Ođđa sámediggi, Sámediggevisti ja guovttegielat neahttasiiddut leat dagahan dan ahte beroštupmi sámi áššiide lea lassánan. Leat boahtán ollu jearaldagat telefovnnaid, e-poastta, reivviid ja telefávssaid bokte, skuvllain, eiseválddiin, fitnodagain, mediijain ja earáin. Sámedikkis lea áššebáhpiriid lohku jagis lassánan 3 736:in, 2000:s ledje 18 937 áššebáhpira ja 2001:s 22 673 áššebáhpira 8 . Vástidanáigemeari geažil, mii lea mearriduvvon bálvalusčilgehusas, ferte dávjá maŋidit eará diehtojuohkin- ja bibliotehkafágalaš bargguid. Dan geažil leatge ásahan neahttabáikki masa leat bidjan dávjá jerrojuvvon gažaldagaid.

Čakčat 2001 manne viehka ollu resurssat diehtojuohkinbargui ođđa sámedikki vuođđudeami oktavuođas. Leat ráhkadan diehtojuohkinávdnasiid Sámedikki birra máŋgga gillii, ja geassemánus borgemánnui čájeheimmet ollugiidda máŋgii beaivái sámediggevistti máŋgga gillii erenoamážit turisttaide, muhto maiddái eará gussiide ja mátkkošteaddjiide.

Girji «Sametinget i navn og tall» almmustuvvá cuoŋománus 2002. Dasa lassin galget ovddiduvvot sierralágan diehtojuohkinávdnasat sihke báberhámis ja neahtas. Mihttomearrin lea ahte buohkat, geain lea beroštupmi, galggašedje sáhttit ohcat dieđuid Sámedikki doaimma birra ja čuovvut mielde politihkalaš ja hálddahuslaš doaimma Sámedikki neahttasiidduid bokte. Boahtte áigodagas maid ferte geavahit seamma ollu návccaid diehtojuohkin- ja bagadusbargui ja dat lea deaŧalaš nugo dat dán rádjai ge lea leamaš, ja lea sivva vuordit ahte mediat, geavaheaddjit ja earát jerret ain eanet dieđuid. Sámedikki neahtta, Sámediggevisti ja politihkalaš doaimmaid lassáneapmi buktá stuorát beroštumi dikki doibmii.

2.3.3.6 Miellaguottuid ja máhtolašvuođa kárten

Norsk Gallup čađahii giđđat 2001 iskkadeami, maid Sámediggi lei bivdán dahkat. Iskkadeami váldomihttomearrin lei kártet maid olbmot dihtet Sámedikki ja sámi jienastuslohkui čáliheami birra ja makkár miellaguottut leat dan ektui, ja dasto iskkaduvvui man beaktilat ledje dat diehtojuohkindoaibmabijut mat čađahuvvojedje áigodagas guovvamánu rájes miessemánnui 2001:s. Sámedikki váldesurggiid dorjot viehka ollu olbmot, sihke jienastuslohkui čálihan sápmelaččaid ja eará vástideaddjiid gaskkas. Iskkadeami bohtosat čájehit ahte Sámediggi galgá nannoseabbot deattuhit earret eará giela, kultuvrra, oahpahusa, boazodoalu ja dásseárvvu. Vástideaddjiide lea seamma deaŧalaš ásodatpolitihkka, johtalus, vearroáššit, suodjalus, gávpot- ja čoahkkebáikeovddideapmi. Iskkadeapmi čájeha maiddái ahte eanaš mihttomearit 2001 diehtojuohkinkampánjjas sámi jienastuslogu ektui leat olahuvvon. Eanaš olahusjoavkkut lohket ožžon iešguđetlágan dieđuid sámi jienastuslogu ja čálihanskovi birra sierra kanálaid bokte. Hui ilus leat dainna go nu bures juvssaimet nuoraid dáinna iskkademiin. Logut čájehit dattetge ahte eat olahan nissonolbmuid nu bures go leimmet doivon. Raporta ollásit lea Sámedikki neahttasiidduin: www.samediggi.no.

Fitnodat Agenda jearahalai giđđat 2002 válljejuvvon olbmuid ja čađahii jearahallaniskkadeami man ulbmilin lei kártet olbmuid miellaguottuid ja dieđuid sámediggeválgga, sámi jienastuslogu ja Sámedikki birra. Dát iskkadeapmi lea dan jearahallaniskkadeami kvalitatiivvalaš čuovvoleapmi, mii dahkkojuvvui giđđat 2001. Iskkadeapmi 2002:s lea ovttasbargoprošeakta Sámedikki, Gielda- ja guovlodepartemeantta ja Statskonsult gaskka. Goappašat iskkadeamit leat deaŧalaš oasit barggus ráhkadit strategiija movt oažžut eanegiid sámi jienastuslohkui áigodagas gitta 2005 rádjai. Strategalaš ja doaibmačujuheaddji plána ráhkaduvvo 2002:s.

2.3.3.7 Sámi arkiiva

Sámediggi lea geatnegahtton sáddet boarraset arkiivaávdnasiid riikaarkivárii, muhto ii leat vuos háliidan sáddet maidege iežas arkiivaávdnasiin. Danne go háliidivččiimet ahte sámi arkiiva Guovdageainnus viiddiduvvo našuvnnalaš sámi arkiivan, ja dasto sáhtášii váldit badjelasas maiddái Sámedikki arkiivva.

2.3.3.8 Sámi sierrabibliotehka, girjebusset ja sámi bibliografiija

Sámi sierrabibliotehkas lea našuvnnalš sámi kulturásahus, mas lea ovddasvástádus háhkat, vurket, lágidit ja gaskkustit girjjiid ja eará ávdnasiid sámegillii ja sámi diliid birra buotlágan gielaide. Sámi sierrabibliotehka galgá vuosttažettiin doaibmat bibliotehkaid bibliotehkan.

Sámi sierrabibliotehka dáláš dihtorvuogádat lea hirbmat boaris, iige dat doaimma Sámedikki ođđaáigásaš infrastruktuvrras. Dál ii gávdno makkárge bibliotehkavuogádat mas doaimmašedje sámi bustávat Sámedikki gáibádusaid/dárbbuid mielde. Sámediggi meroštallá ahte ovdal go jahki 2002 nohká váldojuvvo atnui ođđa prográmmagálvu Sámi sierrabibliotehkii, ja ođđa arkiiva- ja áššemeannudanvuogádat. Mihttomearrin lea ahte dát vuogádagat nu bures go vejolaš galget heivehuvvot olggobeale ja siskkáldas nehttii. Goappašiin dán guovtti vuogádagas lea sámi bustávaid geavahanvejolašvuohta viehka eahpesihkar – muhto Sámedikki gáibádus lea ahte sámi bustávaid galgá leat vejolaš geavahit.

Ođđajagemánu 1. b. 2002 sirdojuvvui sámi girjebussiid doarjjaortnega hálddašeapmi Sámediggái. Diggi lea dál álggahan ráhkadit sierra njuolggadusaid dán ortnega váste. Dát galget plána mielde leat gárvásat ovdal go jahki nohká.

Bibliotehkas leat ollu barggut maŋŋonan dan geažil go logenearjagiid leat leamaš unnán bargit. Vaikko maŋimuš jagiin leatge ožžon eanet resurssaid, de ii leat leamaš vejolaš boahtit áiggi dássái registeren- ja gaskkustanbargguin. Dát mearkkaša dan ahte bibliotehka geavaheaddjit eai oaččo daid fálaldagaid maid galggašedje oažžut.

Prošeakta Sámi bibliografiija álggahuvvui jagis 1997 ja Romssa universitehtabibliotehkas lei ovddasvástádus oktiiordnet dán barggu. Sámedikki sierrabibliotehka lea leamaš fárus prošeavttas álggu rájes. Norgga-, ruoŧa- ja suomabeale sámedikkit árvvoštallet dál váldit badjelasaset dán oktiiordnenbarggu. Prošeavtta mihttomearrin lea dahkat sámi girjjálašvuođa eanet olahahttin Interneahtas go riikkaid iešguđet bibliotehkavuogádagat sáhttet gulahallat. Vai ohccit gávdnet áigeguovdilis girjjálašvuođa diehtovuođus, de ovddiduvvo maiddái máŋggagielat terminologiijaneavvu, tesaurus, dán prošektii.

2.3.3.9 Journálavuogádat

Sámediggi lea 1993 rájes geavahan Jass-journálavuogádaga, masa Riikaarkivára lea mearridan Noark 3 standárdda. Jass-vuogádaga vuovdi lea dovddahan ahte dán vuogádahkii ii addojuvvo šat geavaheaddjidoarjja maŋŋá jagi 2002. Dát mearkkaša dan ahte Sámediggi ferte oastit ja oažžut doaibmat ođđa arkiiva- ja áššemeannudanvuogádaga ovdal 2002 jagi loahpa. Dan geažil go Jass-vuogádagas leat gáržžes vejolašvuođat ja go mii háliidit áššemeannudanvuogádaga intranehttii, leat bargagoahtán Noark 4 standárdii sirdimiin, masa lea vejolaš bidjat ollislaš elektrovnnalaš arkiivva.

Arkiivaláhka gáibida ahte buot ossodagat ráhkadit arkiivaplána. Arkiivaplána lea ollislaš geahčastat arkiivaráhkadusas ja vurkemis. Ieš arkiivabáhpiriid buvttadeami lassin guoská dat arkiivaortnegii, seailluheapmái áigeguovdilis arkiivvas, rádjanarkiivii ja gáiddusarkiivii, arkiivaráddjemii, kassašuvdnii ja arkiivva loahpadeapmái. Dasa lassin galgá arkiivaplánas leat geahčastat buot plánain ja čielggadusain maid Sámediggi lea ráhkadan. Sámediggi ii leat ráhkadan arkiivaplána arkiivakapasitehta váiluma geažil. Dán geažil fertege buot daid ollu geatnegahttojuvvon ja dárbbašlaš bargguid maŋidit nugo kassašuvdnanjuolggadusaid ráhkadeami, maid ferte geahčadit bálddalagaid arkiivačoavdagiin, loahpadanplánain, arkiivaplánabargguin ja vuollásaš ráđiid ja guovllukantuvrraid arkiivaávdnasiid loahpademiin.

2.3.4 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

2.3.4.1 Mánáidgárddit

Návccat miehtá riikka leat eanaš čohkkejuvvon buoridit sámi mánáidgárddiid kvalitehta ja ásahit fierpmádagaid daid várás. Jahkemolsumis hálddašisgođii Sámediggi sámi mánáidgárddiid earenoamáš doarjaga, ja 5 997 000 ru leat juhkkojuvvon 45 sámi mánáidgárdái dahje ossodahkii. Doarjja lea oaivvilduvvon daid goluide mat bohtet sámegiela ja kultuvrra gaskkusteamis mánáidgárddiin.

Sámediggi lea álggahan fierpmádaga sámi mánáidgárddiid bagadalliide sámegiela hálddašanguovllus, ja dasto fierpmádaga sámi mánáidgárddiid jođiheddjiide olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Leat maiddái bivdán lullisámi giellaguovllu suohkaniid ráhkadit fierpmádaga.

Dán jagi leat vuoruhan oažžut oktavuođa mánáidgárddiiguin ja mánáidgárddiid eaiggádiiguin. Sámediggi lea fitnan 17 sámi mánáidgárddis sihke siskkobealde ja olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Dain mátkkiin lea Sámediggi rávven ja bagadan bargiid pedagogalaš neavvuid birra ja sámi sisdoalu birra mánáidgárddiin. Dan seammás leat ožžon dieđuid ja jurdagiid makkár surggiid galggašii vuoruhišgoahtit. Fierpmádagaid ásaheami ja Sámedikki, mánáidgárdeeaiggádiid ja fágaolbmuid gaskasaš ovttasbarggu olis lea almmuhuvvon áigečála «Stullán». áigečállosis leat čállosat golmma sámegillii ja áigumuš lea almmuhit dan moddii jagis.

Sámi mánáidgárddiid strategalaš plánas áigodahkii 2002–2005 leat vuoruhuvvon dat suorggit ja oahpponeavvut, maiguin galggašii bargat. Sámi mánáidgárddiid earenoamáš doarjagii leat mearriduvvon ođđa njuolggadusat.

Jahkásaš Mánáidgárdekonferánsa sámi mánáidgárddiid várás dollojuvvui Guovdageainnus golggotmánus ja čohkkii sullii 130 oassálasti.

2.3.4.2 Oahpahus

Oahpahuslága áigumušat eai álohii ollašuva. Dan geažil lea ge Sámediggi guorahallan sámi oahpahusa olggobealde sámegiela hálddašanguovllu. Čielggadeamis leat kárten makkár váttisvuođat ohppiin vuođđo- ja joatkkaskuvllain leat oažžut sámegieloahpahusa nugo sis lea riekti oahpahuslága mielde. Čielggadeapmi lea sáddejuvvon gulaskuddamii ja galgá meannuduvvot 2002:s.

Go sámi oahppit buot heviid eai oaččo dan oahpahusa masa sis lea riekti, de váldojuvvo oktavuohta Sámedikkiin. Dávjjimusat váldet oktavuođa váhnemat, muhto maiddái suohkanat main lea jerrojuvvon fállat sámegiel oahpahusa. Earret eará lea Sámediggi geahččan iešguđetlágán vejolašvuođaid movt addit buori sámegiel oahpahusa sámi mánáide Oslo suohkanis. Leat fállan fágalaš ja ekonomalaš veahki ráhkadit modealla sihke mánáidgárdde- ja vuođđoskuvllaoahpahussii suohkanis. Go skuvllat álge čakčat 2001, de ii lean biddjon johtui sámegiel oahpahusfálaldat, nugo lei plánejuvvon. Sámediggi lea bivdán suohkana gávdnat čovdosa farggamusat ja ovdal go skuvllat fas álget 2002:s.

2001 čavčča bođii sávaldat oažžut lullisámegieloahpahusa vuosttašgiellan vuođđoskuvllas ohppiid ruovttusuohkanis. Ovttasráđiid guoskevaš suohkaniin, Gaska-Norgga sámeskuvllain, Stáhta oahpahuskantuvrrain Nordlánddas ja Sámedikkiin, leat gávdnan čovdosa movt oahppit sáhttet oažžut dan sámegieloahpahusa, masa sis lea riekti.

Sámediggi lea gárven lohkančehppodaga iskamiid ohppiid várás, geain lea sámegiella vuosttašgiellan. Dál gávdnojit iskamat 2., 3., 5., 7. ja 9. luohkkáide, ja rávagihppagat oahpaheaddjiide.

Joatkkaskuvlla oahpahusas lea Sámediggi ráhkadan ja mearridan fidnooahppiid várás oahppoplána boazodoallofágas. Leat álggahan fitnodagaid bagadallama.

Sullii 500 sámi nuora, geat leat válljen sámegiela fágan joatkkaskuvllas, leat ožžon stipeandda. Stipeanda galgá movttidahttit sámi ohppiid joatkkaskuvllain lohkat sámegiela, go lea leamaš nu ahte dát joavku ii láve válljet sámegiela fágan. Dát boahtá ovdan sámi joatkkaoahpahusa evalueremis maid NIBR, Sámi Instituhtta ja Agenda Utredning og Utvikling leat dahkan Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa gohččuma mielde. Evalueren buktá albmosii makkár fuones váikkuhusat Ođastusas-94:s leat sámi fágaide. Evaluerema čuovvoleapmi lea 2002:s sirdojuvvon Oahpahus- ja dutkandepartemeanttas Sámediggái.

Sámediggái juolluduvvojedje liigeruđat pedagogalaš ovddidanbargui. Dán geažil jotkkiimetge ovddidanbarggu O97S oktavuođas, earret eará bargat viidáseappot prošeavttaiguin «kvalitehta matematihkkaoahpahusas (KIM)» ovttasbargguin Sámi allaskuvllain, ja sámi álgooahpahusain. Sámediggi lea maiddái dorjon giellamovttiidahttinprošeavtta mánáidgárdedásis lullisámi guovlluin.

Sámediggi lea ovttasbargan Voksenopplæringsinstituhtain ja Oahpahus- ja dutkandepartemeanttain dainna ulbmilin ahte ásahit ovttasbarggu rávisolbmuidoahpahusa ja oahpponeavvoráhkadeami ektui rávisolbmuide. Sámediggi lea maiddái álggahan ovddidanprošeavtta ovttas Stáhta oahppokantuvrrain Finnmarkkus ja Sámi allaskuvllain, ja lea dorjon julev- ja lullisámegiel oahpponeavvoprošeavttaid ollesolbmuide.

2.3.4.3 Erenoamášpedgogalaš bargu

Lea ráhkaduvvon plána movt buoredit earenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa, ja dat doaibmá 2003 geasi rádjái. Bargovuohki lea lasseoahppoprošeakta man vuođđun leat dat váttisvuođat, maiguin ovdaskuvlaoahpaheaddjit ja oahpaheaddjit beaivválaččat rahčet. Lasseoahppoprošeavttat sáhttet jotkojuvvot earenoamášpedagogihka joatkkaoahpahussan. Dákko ovttasbargat Sámi earenoamášpedagogalaš doarjagiin ja Sámi allaskuvllain. 5 skuvlla ja 2 mánáidgárddi leat álggahan lasseoahppoprošeavttaid. Lea ráhkaduvvon bagadalliid fágalaš fierpmádat, muhto dán barggus orru leamen dárbu nannoseappot bargat gelbbolašvuođa ovddidemiin prošeaktaovddideamis ja innovašuvnnas.

Sámediggi lea 2001:s juohkán joatkkaoahppostipeandda earenoamášpedagogihkas ja rehabiliterenfágas ja almmuhan FoU-ruđaid earenoamášpedagogalaš ovvdidanprošeavttaide. Leat ráhkadan juolludannjuolggadusaid daidda ruđaide.

Sámediggi lea leamaš mielde Samtak fágajoavkkus, mii lea našuvnnalaš pedagogalaš psykologalaš fálaldaga gelbbolašvuođaloktenprográmma. Fágajoavkku bargun lea leamaš rávvet Stáhta oahppokantuvrra čoakkalmasprográmmaid ráhkadeamis. Dainna lágiin lea Sámediggi šaddan earenoamášpedagogalaš fierpmádaga oassin sihke báikkálaččat, guovlulalaččat ja nášuvnnalaččat.

2.3.4.4 IKT, oahpponeavvut ja girjebuvttadeapmi

Leat bargan hui olu dainna ahte oažžut Oahpahus- ja dutkandepartemeantta giddet fuomášumi IKT:ii sámi oahpahusas. Našuvnnalaš dásis gal lea IKT vuoruhuvvon skuvllain, muhto sámi skuvllat leat bázahallan sihke digitála oahpponeavvuid ektui ja eará ovddidanbargguin diehtojuohkinteknologiijas. Dán jagi lea okta interneahttaoahpponeavvu gárvánan ja 4 IKT-oahpponeavvoprošeavtta leat álggahuvvon.

Sámediggi lea ovttasráđiid Læringssenteriin álggahan barggu ásahit sámi oahpponeahta (ILH). Oahpponeahtta galgá leat dakkár deaivvadanbáiki, mas lea skuvlafágalaš sisdoallu sámi mánáidgárddiide, skuvllaide ja váhnemiidda.

Sámi oahpponeavvobuvttadeapmái juhkkojuvvui 14 000 000 ru ohcamiid vuođul maŋŋel go ruđat ledje almmuhuvvon. Ohcamat bohte badjelaš 60 000 000 ru ovddas. Go stáhtabušeahta kap 26 poasta 50 meannuduvvui Stuoradikkis, de unniduvvui bušeahttaevttohus 2 000 000 ruvnnuin dan ektui maid Oahpahus- ja dutkandepartemeanta lei evttohan. Juolludusreivves addojuvvui juolludusfápmudus geavahit gitta 3 000 000 ru 2002-bušeahtas šiehtadit lágádusaiguin buvttadandoarjaga. Oktiibuot biddjojuvvojedje johtui sullii 50 ođđa oahpponeavvoprošeavtta, ja sullii 40 oahpponeavvu davvi-, julev- ja lullisámegillii leat gárvvistuvvon.

Sámediggi álggahii 2000:s sámi girjebuvttadeami oppalaš evaluerema. Evaluerema ulbmilin lei iskat leatgo njuolggadusat, mat ráhkaduvvojedje 1997:s, buoridan girjebuvttadeami, earenoamážit sámi oahpponeavvuid almmuheami, ja dasto evttohit vejolaš rievdadusaid dáláš ortnegii. Sámi girjebuvttadeapmi lea geahčaduvvon ollislaččat, maiddái dat mii lea Sámedikki ovddasvástádus, sadji ja barggut.

2.3.5 Birasgáhtten ja kulturmuitosuodjalus

Sámedikki bargu birasgáhtten- ja kultursuodjalusáššiiguin lea váikkuhit ahte biraskulturárbi suodjaluvvo, dokumenterejuvvo ja dikšojuvvo buoremus lági mielde. Sámediggái lea fápmuduvvon váldi ja Sámediggi galgá hálddašit sámi kulturmuittuid 9 , ja vuhtii váldit kulturmuittuid plána- ja huksenáššiin 10 . Sámediggi buktá gulaskuddancealkámušaid stáhta suodjalanplánaide, fylkkaplánaide, gielddaid areálaplánaide, regulerenplánaide, huksenplánaide ja ovttaskas ohcamiidda, ja čuozahusčielggademiide. Dasa lassin bagadit gielddaid plánagažaldagain, ja Sámedikkis lea vuosteháhkováldi suohkana areálapánaide, regulerenplánaide ja huksenplánaide.

Sámi kulturmuitosuodjalus lea oassi ollislaš birashálddašeamis. Dan barggus lea hui deaŧalaš doallat buori fágalaš oktavuođa Birasgáhttendepartemeanttain ja Riikkaantikvárain. Sámediggi lea oassálastán ovttasbargoforaide Riikkantikvara fágalaš oktavuohtalávdegoddin ja lei 2001 Kulturmuitokonferánssas.

2001:s lea leamaš buorre oktavuohta ja ovttasbargu iešguđetge fylkkasuohkaniiguin ja fylkkamánniiguin Hedmárkkus lulde gitta Finnmárkui davvin. Ovttasbargu Sámedikki ja Hedmárkku, Lulli-Trøndelága ja Davvi-Trøndelága fylkkasuohkaniid kulturossodagaid gaskka lea leamaš buorre. Hedmárkku fylkka kulturmuittuid ja birrasa suodjalanplána ráhkadeami oktavuodas lea leamaš positiiva ovttasbargu Hedmárkku fylkkasuohkaniin. Lødølja-huksenplánaid čuozahusčielggadeami oktavuođas lea leamaš buorre ovttasbargu Lulli-ja Davvi-Trøndelága fylkkasuohkaniiguin. Oktavuohta Sámedikki ja Norlándda, Romssa ja Finnmárkku fylkkasuohkaniid kultursuodjalanossodagaid gaskka lea 2001:s leamaš buorre. Oktavuohta lea leamaš kultureanadatjoavkkuid ja areálaplánaforaid bokte. Vásihusat dain čoahkkimiin čájehit ahte suohkaniin ja doaibmabiddjiin lea ain dárbu deaivvadit stáhta sektoreiseválddiiguin, guorahallat plánaid dán forumis. Dalle beassá čorget eret formálalaš boasttuvuođaid ja eahpedárkilvuođaid ovdalgo ášši sáddejuvvo almmolaš geahčadeapmái, ja dainna lágiin sáhttit garvit dárbbašmeahttun vuostehágu. Dasa lassin barget Sámedikki ja fylkkasuohkaniid áššemeannudeddjiid viidát ovttas, guovddážis dás leat leamaš oktasaš geahčadeamit.

2.3.5.1 Areálaáššit

Areálaáššit leat lassánan maŋimuš jagis. áššit leat lassánan buot fylkkain Hedmárkkus lulde gitta Finnmárkui davvin. Norlándda fylkkas leat áššit lassánán 48 %:in 2000 ektui, 245 áššis 2000:s gitta 362 áššái 2001:s. Romssa fylkkas leat áššit lassánan 262 áššiiin 2001:s ovddit jagi ektui, namalassii 43 %:in. Finmmárkkus leat áššit lassánan 172 áššiin, olles 49 %. Erenoamážit leat áššit suohkanoasseplánaid, regulerenplánaid, dispensašuvdna- ja juohkináššiid ja meahcceluottaid ektui lassánan sakka. Dán lágan áššit gáibidit olu ovdabarggu ja čuovvoleami, ja 2001:s leat dollojuvvon olu čoahkkimat erenoamážit suohkanplánaid oktavuođas. Sámediggi lea maiddái ožžon 5 ođđa dieđáhusa bieggafápmorusttega birra. Stuora áššehivvodaga geažil manná eanaš áigi áššemeannudeapmái, iige báze šat áigi bargat eará birasgáhtten- ja kultursuodjalanbargguid. Hástalussan dál lea geahpedit áššehivvodaga. Dan sáhttá dahkat buoret gielddalaš plánema bokte, ovdamearkka dihte suohkanplánaid areálaoasi bokte.

Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat Norlándda fylkkamanniin ja guoskevaš departemeanttaiguin oažžut buori proseassa johtui Divttasvuona-Oarjevuonaguovllu suodjalanplánabarggu oktavuođas. Finnmárkku fylkkamanni ja Sámediggi čađaheaigga ovdaprošeavtta, mainna galggai duođaštit man olu automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon kulturmuittut gávdnojit evttohuvvon álbmotmeahcceguovllus Várjjatnjárggas. Oktiibuot registrerejuvvojedje 129 kulturmuittu 48 báikkis Várjjatnjárggas, ja eatnašiin dáin lea oktavuohta sámi kultuvrii.

Sámediggi lea oassálastán čázádatdeavddagáhttenplána ráđđeaddi joavkkus, maid Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhta (Norges vassdrags- og energidirektorat) lea ráhkadeamen. Eará oassálastiiguin lea soabaduvvon ahte Sámediggi čađaha oasseprošeavtta, mas sámi beroštumit čázádatdeavddagáhttenplána ja Ollislaš plána rievdadeami barggu ektui árvvoštallojuvvojit.

Borgemánu loahpas 2001:s loahpahuvvojedje kulturmuitofágalaš iskkadeamit Suodjalusa plánaid oktavuođas oktii čatnat Meavkki ja Blåtind báhčinguovlluid. Iskkadeamit čájehedje ahte sámit leat geavahan Meavkki- Blåtind guovllu Sis-Romssas viidát. Sámediggi gávnnai kulturhistorjjálaš guorahallamiin 214 sámi kulturmuittu ja máŋga earenoamáš sámi kulturbirrasa. Gáldut ja registrerejuvvon kulturmuittut čujuhit máŋgga boazodoalloáigodahkii 1500 logu rájes gitta otnážii. Iskkadeamit čájehit ahte ollu kulturmuittut leat dál juo billahuvvon Suodjalusa hárjehallamiid geažil dán guovllus. Eará kulturmuittut fas sáhttet billahuvvat Meavkki ja Blåtind báhčinguovlluid oktiičadnan- ja stuoridanplánaid geažil.

Kulturbiras nuortalaš gilli ráfáidahttojuvvui Gonagaslaš resolušuvnna bokte čakčamánu 22. b. 2000. Sámedikkis lea hálddašanovddasvástádus guovllus, ja dikšu guovllu jahkásaččat ovttas Finnmárkku fylkkamánniin. Sámediggi álggahii ollislaš hálddašanplánabarggu guovllu várás 2001:s. Prošeaktabarggu álgogeahčen čađahuvvojedje geasset jearahallamat ja arkeologalaš iskkadallamat. Iskkadeamit bukte albmosii badjel 30 ođđa registrerejuvvon kulturmuittu. Ovdalaččas leat registreren 66 kulturmuittu nuortalaš gilis. Kulturmuittuin oaidná movt nuortalaš gilis geavahedje resurssaid dolin, makkár osku sis lei ja movt sii orro, ja dat lea deaŧalaš čujuhanrámma nuortasámiid dahje koltálašsámiid kulturhistorjjá ovdanbuktimii. Hálddašanplána ráhkadanprošeavtta oktavuođas vuordit, ahte searvvit ja eará guoskevaš berošteddjjit Njávdámis servet viidát refereansajoavkku bokte, ja ahte báikkálaš olbmot servet gieddebargui.

Čakčamánu 1. beaivvi 2001 rájes válddii Sámediggi badjelasas formalalaš- ja oktiiortnenhálddašanovddasvástádusa Ceavccageađggi – Mortensnes kulturmuitoguovllus. Lávga ovttasráđiid Várjjat Sámi Museain ráhkaduvvo dál hálddašanplána guvlui.

Suoidnemánus 2001 dieđihuvvui Sámediggái ahte Ruksesbávttis Cuoppogiettis Porsáŋggu gielddas ledje gávdnon báktegovat. Dat ledje málejuvvon njuolga báktái rukses ivnniin, ja govain leat sihke olbmot, geometralaš govat ja bohccot. Lea váttis diehtit goas dat govat leat ráhkaduvvon, muhto jáhku mielde birrasii 1800 – 1500 jagi ovdal Kristtusa, dan áigodagas mii láidesta min historjjálaččat dovddus sámi kulturdovdomearkkaide. Báktegovat leat hui rášis kulturmuittut, mat álkidit sáhttet billahuvvat jus bearráigeahčakeahtes johtolat lassána guovllus. Báktegovvabáikki gávdnoma oktavuođas doalai Sámediggi oktasaščoahkkima borgemánu 24. beaivvi 2001 Billávuonas eanaeaiggádiin, Sarvvesvuona ja Birrasa giliservviin, Porsáŋggu gielddain, Finnmárkku fylkkasuohkaniin, Romssa museain ja Riikkantikvárain. Borgemánu 25. beaivvi 2001 lágidii Sarvvesvuona ja Birrasa gilisearvi seminára guovllu sámi ovdahistorjjá birra ovttasráđiid Sámedikkiin.

2.3.5.2 Sámedikki bargu Báikkálaš Agendain 21

Golmma jagi prošeaktaovttasbargu Birasgáhttendepartementtain Báikkálaš Agenda 21 rámmaid siskkobealde lea heaittihuvvon dán jagi. Prošeavttas leat leamaš olu doaimmat ja dat lea váldon bures vuostá. Norsk Institutt for by- og regionsforskning álttás lea evalueren prošeavtta. Sámedikki váldoulbmil Báikkálaš Agenda 21 bargguin lea váikkuhit birasáddjás geavada duohtan dahkama sámi servodagas dan bokte ahte oainnusin dahkat ja doarjut doaibmamolssaeavttuid nana ceavzilis ovdáneami ektui. Dan oktavuođas lea deaŧalaš ságastallat sámi eallinoainnu, ipmárdusa ja dárbbuid birra guovddáš, guovlulaš ja báikkálaš eiseválddiiguin vai sii čuovvolit Agenda 21 kap. 26 hástalusaid sámi álbmoga ektui. Nana ceavzilis ovdáneami ulbmil gáibida Agenda 21 kap. 26 hástalusaid čuovvoleami, vai joksá daid ulbmiliid mat doppe leat namuhuvvon eamiálbmogiid birra. Danne almmuhii ge Sámediggi 2001:s Eamiálbmot Agenda 21 barggu.

Sámediggi lágidii ovttasráđiid Sámi Instituhtain seminára «Sámi eanadat ja Agenda 21: Kultuvra, ealáhus, birasgáhtten ja demokratiija» Kárášjogas skábmamánu 6.- 7.b. 2001. Seminára lei Sámi Instituhta areála- ja ressursahálddašeami dutkanprošeavtta oassi, ja Sámedikki Báikkálaš Agenda 21-prošeavtta oassi. Seminára ulbmilin lei ovdanbuktit areála- ja ressursahálddašeami iešguđetlágan hástálusaid sámi geavahan- ja ássanguovlluin, ja das ledje ollu oassálastit.

2.3.5.3 Sámi viesuid suodjalan- ja hálddašanplána

Golmma jagi prošeakta «Sámi viesuid suodjalan- ja hálddašanplána» lei guovddáš bargu Sámedikkis 2001:s. Prošeavtta ulbmilin lea ráhkadit hálddašanortnega Sámediggái, movt suodjalit ráfáidahttojuvvon ja gáhttenárvosaš sámi viesuid. Jahki 2000 manai viiddis gieddebargguide lullisámi guovlluin, ja 2001 gis gieddebargguide sámi guovlluin Norlánddas ja muhtun sajiin Romssas. Oktiibuot leat dáin guovlluin fitnan 68 báikkis gos gávdnojedje boarraset huksenbirrasat main lea oktavuohta sámi historjái. Gieddebargguid oktavuođas bovdiimet báikkálaš olbmuid ja viessoeaiggádiid báikkálaš fáddáčoahkkimiidda sámi viessosuodjaleami birra. Bargu lea vel eambbo nanosmahttojuvvon go Sámediggi lea ožžon iežas bistevaš viessosuodjalusvirggi.

2.3.5.4 Dávvirvuorkkát

Sámediggi lea 2001:s bargan nannet ja oažžut hálddašanovddasvástádusa sámi museaide jagi 2002 rájes. Sámedikkis lea leamaš konstruktiivvalaš ságastallan Kultur- ja girkodepartemeanttain, Norsk museumsutviklingain ja Sámi Museaservviin dán oktavuođas. Máŋga sámi musea, earret dat mat ledje mielde čielggadanproseassas sámi museaid oktavuođas 2000:s, leat váldán oktavuođa ja háliidit Sámedikki hálddašanorgánan. Leat maiddái ságastallan proseassa birra suohkaniiguin ja fylkkasuohkaniiguin.

Sámediggi lea geahččalan oažžut Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjahkebáikin. Geassemánu 5. beaivvi 2001 doalai Kulturdepartemeanta čoahkkima Njávdámis, gos čielggaduvvui boahttevaš Nuortasámi musea huksen ja doaibma 2002 rájes. Statsbygg:s galgá lea ovddasvástádus huksemis, ja Sámedikkis fas váldoovddasvástádus doaimmas.

2.3.5.5 Doarjagiid juohkin sámi kultursuodjalandoaimmaide

Sámedikkis lea ovddasvástádus juohkit ja máksit jahkásaš doarjagiid sámi kultursuodjalanprošeavttaide. Doarjja addojuvvo doaimmaide maiguin gozihit bajit kulturmuitofágalaš beliid sámi kulturmuito- ja kulturbirasbarggus ja sámi viessosuodjaleamis. 2001:s lei doarjjarámma 1 089 000 ru, 1 000 000 ru bođii Riikkantikvára bušeahta bokte sámi kultursuodjalussii ja 89 000 ru lei báhcán jagi 2000 doarjagis. Oaččuimet 59 ohcama maid ollislaš ohcansupmin gárttai 4 358 000 ru. Dán sáhttá buohtastahttit jagi 2000 doarjjarámmain, mii lei 1 014 000 ru ja dalle bohte 39 ohcama maid ollislaš ohcansupmin gárttai 1 880 075 ru. Beroštupmi ohcat doarjagiid sámi kultursuodjalandoaimmaide orru dalle jođánit lassáneamen jagis jahkái, mii lea hui illudahtti. Dán geažil fertege doarjjarámma bajidit mealgat.

2.3.6 Kultuvra ja ealáhusat

Sámedikkis lei sámi kultuvra ja sámi ealáhusat okta dain golmma váldomihttomeriin 2001:s, ja dat lea leamaš oppalaš mihttomearri Sámedikki doaimmas álgo álggu rájes. Danin ferte nannet ja váldit vára dan ealáhuseallimis mii ráhkada ávnnaskultuvrra vuođustusa sámi kultuvrii ja indentitehtii ja ovddidit buriid strategiijaid ceavzilis ovdáneapmái sámi servodagas. Ferte láhčit dili servodahkii mas leat viiddis fálaldagat, gálvvut ja bálvalusat buot surggiin, vai šaddá bivnnut fárret daid sámi guovlluide.

Stuorru beroštupmi sámi kultuvrii ja olggosbuktinvugiide sáhttà lasihit orruma- ja barggahusa sámi guovlluin. Ealli kultuvra doaibmá geasuheaddjin ealáhusásahemiide sámi báikkálašservodagain ja nannosit goallosteapmi gaskal kultuvrra ja ealáhusa sáhttá váikkuhit positiivvalaččat. Guovddáš hástalus lea nannet ealáhusovdáneami seammás go váldá vára ja ovddida viidáseappot sámi kultuvrra.

Bajimus mihtomearri lea ráhkadit nana ja ealli sámi servodaga mas lea bissovaš ássan ja máŋggabealat ealáhus- ja servodateallin. Ollislaš ealáhuspolihkka galgá addit vejolašvuođaid sihke lotnolasealáhusaide, unnaceahkkálasdollui ja oktofidnoheivehemiide. Sámi báikkálášservodagaid barggahus- ja eallinvuođut leat vuođđoealáhusat nugo guolásteapmi, eanandoallu, boazodoallu, luondduriggodagaid ávkkástallan lassin priváhta bálvalusdoibmii ja almmolaš bálvalussii. Sámi gilleservodagat main lea dakkár heiveheapmi, hábmejit oktalaš fierpmádaga sosiálalaš ja kultuvrralaš gaskavuođain, mat ovttas vuođđudit sámi servodaga. Rikkis luondduriggodagat sámi guovlluin lea ovdamunni buohtastahttimis ja maid sáhttá geavahit eambbo ealáhusovdáneamis ja árvolassáneamis. Čielggakeahttá vuoigatvuohta- ja hálddašandilalašvuođat, institušuvnnalaš gáržžideamit, rastideaddji geavahanberoštumit, rašes kapitálavuođđu, váilevaš máhttu ja gáržžiduvvon márkandilálašvuođat leat bealit mat leat čuožžovaš hehttehussan oppalaš positiivvalaš ealáhusovdáneapmái.

Stuorru gilvu Sámedikki váikkuhangaskaomiid alde hástala vuoruhit váikkuhangaskaomiid nu ahte dat ovddidit báikkálaš ovdáneami. Sámediggi oaidná dárbbašlažžan árvvoštallat sierranas doarjjaortnegiid nu ahte ortnegat movttiidahttet dakkár ovdáneapmái, mii ovddida dásseárvvu sámi servodagas.

2.3.6.1 Sámi kulturfoanda

Sámi kulturfondda 2001 mihttomearit ledje ovttastahttit sámi kultuvrralaš fáladagaid, láhčit dásseárvosaš fálaldagaid ja doaimmaid daid iešguđetge guovlluide, hábmet buriid bajasšaddaneavttuid sámi mánáide ja nuoraide ja ovddidit sin sámi identitehta. Mánáid- ja nuoraid bajasšaddaneavttut váikkuhit Sámedikki ollu ja kulturfoandda ruhtajuolludemiid bokte leat válljen nanusmahttit mánáid ja nuoraid bajasšaddaneavttuid, sihke dat mat gusket girjjálášvuhtii, čállinkurssaide ja mánáid ja nuoraid sámegielat diehtočállosiidda. Mánáide ja nuoraide juolluduvvon doarjagiin leat ruhtadan ovtta davvisámegielat nuoraidgirjji almmuheami, 3 julevsámegielat čáppagirjjálašvuođagirjji mánáide- ja nuoraide, čállinkurssa nuoraide Riddu Riđđu festiválas, mánáid- ja nuoraidteáhterprošeavttaid, semináraid ja Š-nuoraidbláđii almmuhemiid.

2001:s lágiduvvui nuoraidkonferánsa, mii lei Sámedikki Mánáid- ja nuoraidplána čuovvoleapmi. Konferánsa čohkkii birrasiid 70 oasseváldi ja fáttát ledje rasisma, gierdameahttunvuohta, nuorat ja politihkalaš váikkuheapmi. Dat nuoraidkonferánsa galgá lágiduvvot jahkásaččat. Sámedikki Nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi lei mielde čađaheamen konferánssa 2001:s. Lea mearriduvvon ahte Nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi galgá jotkojuvvot viđain mielláhtuin ja viiddiduvvon mandáhtain. 2001:s várrejuvvui 100 000 ru. Dåjmalasj máná prošektii, muhto prošeakta ii čađahuvvon. Sivvan dasa lea ahte lei váttis gávdnat skuvllaid ja eará ovttasbargoguimmiid dan eatnandieđalaš válljejuvvon vuoruhanguovllus. Lea maiddái juolluduvvon doarjja nuorra sámi identitehta gávpogis prošektii ja iešguđetlágan lágidemiide mánáid ja nuoraid váste gávpogiin.

Š-nuoraidbláđđi oaččui 2001:s seamma olu doarjaga go 2000:s, namalassi 2 almmuheami jagis. Lea dárbu nannet ii dušše Š-nuoraidbláđii almmuheami, muhto maiddái daid eará bláđiid Leavvedolgi (mánáidbláđđi) ja Gába (nissoniidbláđđi). Buot dat bláđit leat ruhtaduvvon prošeaktaruđaiguin ja kulturfoanda lea leamaš váldoruhtadeaddji.

Dat mii guoská sámi girjjálašvuhtii oppalaččat, de eai boahtán 2001:s ge ohcamat almmuhit čáppagirjjálšvuođa lullisámegillii. Dat vuorjá ja berre áevvoštallat bidjat johtui eahpedábálaš gaskaomiid mat movttidahttet dakkár almmuhemiid, erenoamážit mánáid- ja nuoraidgirjjiid. Dat mii guoská julevsámegielat girjebuvttadeapmái, orru leamen váttisvuohtan go leat váilevaš gielladiđolaš olbmot giellabargguide, giellaguorahallamiidda, korrektuvralohkamiidda jna.

Sámi sierrabibliotehka lágidii ovttas Finnmárkku Fylkkabibliotehkain ovtta seminára sámi girjjálašvuođas čakčamánu 26. – 27. b. 2001:s. Lei hirbmat stuorra beroštupmi seminárii. Semináras bođii ovdan ahte lea stuorra dárbu oažžut dieđu ja máhtu fáttá birra. Sámediggi áigu danin nannet diehtojuohkin- ja bagadallanbarggu sámi girjjálašvuođas ja bibliotehkabálvalusain.

Lea juolluduvvon 250 000 ru doarjja oastit dáidagiid. Dasa lassin lea addon doarjja sámi dáiddáriidda čiŋahit almmolaš sámi ásahusaid, váldit vára Savio dáiddavuorkká, čájáhusaide, semináraide ja dáiddakatalogaide. Sámediggi lea maiddái oasseeaiggát Sámi Vuorká Dávviriid dáiddavuorkkás. Iskkusprošeakta vuorkká dáidaga vára váldin ja gaskkusteapmi loahpahuvvui 2001 cuoŋománu.

Almmatge juolluduvvui 134 500 ru joatkit prošeavtta jagi 2001 lohppii.

Doarjjasupmi musihkkii juogaduvvui bealli CD-almmuheapmái, sihke luođit ja iešguđetlágan šáŋgerat. Nubbi bealli doarjjasupmis addui iešguđetlágan musihkkafestiválaide, konstearttaide ja eará musihkkadoaimmaide. Ruhtaváni geažil, ferteje ollu prošeavttaid maŋidit 2002:ii. Musihkka Finnmárkkus ozai doarjaga ásahit Sámi musihkkagaskkusteami, mii lea geahččalanortnet man ulbmil lea nannet ja ovddidit sámi musihka. Dát geahččalanortnet fertii maŋiduvvot. árbevirolaš luđiid, lávlagiid ja sálmmaid čohkkenbargu Lulli-Romssas ja julevsámi guovlluin lea plánejuvvon. Julevsámi guovlluin leat bargagoahtán ja sis lea dialoga Várdobáikkiin dainna jurdagiin ahte čohkkegoahtit Davvi-Nordlánddas/Lulli-Romssas.

Teáhteroktavuođas lea biddjon deaddu doarjut lávdedáidaga gos mánát ja nuorat leat leamaš geavaheaddjin ja ulbmiljoavkun, dasa lassin lea amatørateáhterdoaibma ja lullisámi teáhter vuoruhuvvon. Lea addon doarjja nuoraidamatørateáhtersearvái vai beasse searvat nuoraid davviriikalaš ja riikaidgaskasaš teáhterprošeavttaide. Guovttejahkasaš prošeakta, mii galgá almmustahttit lávdedáiddafálaldaga organiserema ja heiveheami lullisámi álbmogii, lea jotkojuvvon 2001:s. Prošeakta galgá loahpahuvvot 2002 gaskarádjai.

Eará doaimmat mat leat ožžon doarjaga leat ee. filmmat, čájáhusat, kulturmuitoprošeavttat ja festiválat. Dasa lassin leat maiddái iešguđetlágan seminárat, fáddáčájáhusat, duođaštusprošeavttat jna. ožžon doarjaga. Ferte erenoamážit namuhit ahte sámi filbmadoaibma lea lassánan daid maŋiemuš jagiid. Doarjjaohcamiid lohku lea lassánan mealgat.

Sámi lágádusdoaimma mihttomearri lea ahte galget almmuhuvvot eanemus lági mielde girjjit ja buoremus kvalitehtas nannen- ja ovddidandihte sámi giela, sámi kultuvrra ja identitehta. Dát guoska maiddái fágagirjjálašvuođa jorgalit sámegillii. Danin lea sámi guovlluide dárbu hukset stáđis lágádussuorggádaga mii sáhttá doaimmahit daid bargguid. 1997:s mearridii Sámediggi ahte goalmmá jagi geahčen galgá čađahuvvot evaluren dan ortnegis ja jagi 2001:s čađahuvvui evalueren. Girjebuvttadeami evalueren meannuduvvo Sámedikki dievasčoahkkimis 2002 guovvamánu.

Ulbmil Sámi kulturorganisášuvnnaid doarjagiin lea ovddidit sámi kultuvrra ja identitehta ja veahkehit earret eará rikkis, girjás ja doaibmi sámi kultureallima ovdáneami. Lea maiddái okta mihttomearri sihkkarastit doarjaga sámi kulturorganisášuvnnaide mat bestet sámi nuoraid. Sámi kulturorganisašuvnnaid ekonomalaš rápmaeavttut galget sihkkarastojuvvot ja ovddiduvvot. Sámediggi lea doaimmahan sámi kulturorganisašuvnnaid doaibmadoarjaga juohkima njuolga daid ovttaskas organisašuvnnaide. 60 000 ru lasihuvvui postii 52.3 Sámi kulturviesut ja ásahusat. Lassáneapmi juolluduvvui ollislaččat ája Sámi guovddážii, Gáivuonas, gč. 2.9. tabealla.

Sámedikki mihttomearri festiválaid oktavuođas lea áimmahuššat ja loktet beroštumi sámi kultuvrii. Diggi lea háliidan leat veahkkin ráhkadit gávnnadanbáikkiid álgoálbmotdáiddáriidda ja artisttaide, gehččiide ja nuoraide, ja maiddái oahpásnuhttit eará álgoálbmogiid sámi kultuvrii. Prošeaktadoarjja festiválaide lea ovdal juolluduvvon ohcamiid vuođul. 2001:s ráhkadii Sámediggi sierra bušeahttapoastta, poasta 52.5 bistevaš festiválaide. Doarjja addo vuođđodoarjaga vuogis joksandihte joatkevašvuođa festiválain ja seammás buoridit ráhkkaneami. Vuođđodoarjaga ulbmil lea veahkehit árvvosmahttit ja ovddidit sámi dáiddalašvuođa ja, sihkkarastit ja doalahit báikkiid ja lávddiid gos ovdanbukto sámi kultuvra. Guokte festivála besse 2001:s mielde dán ortnegii: Riddu Riđđu festivála Gáivuonas 350 000 ru ja Sámi musihkkafestivála Guovdageainnus 350 000 ru. Eará festiválaide juolluduvvui oktiibuot 225 000 ru doarjja.

Sámi valáštallamis lea lagas oktavuohta identitehtii ja gullevašvuhtii, ja dan ferte danin geahččat ovttas sosiálalaš ja kultuvrralaš vuođđudeaddji njuolggadusaiguin ja árvvuiguin servodagas. Doarjjaortnega bokte lea áigumuš nannet mánáid ja nuoraid oassálastima sámi valáštallamis. Sámediggi várrii 500 000 ru. sierra bušeahttapoasttas 52.6 sámi valáštallamii jagi 2001. Olles supmi juolluduvvui Sámiid Valáštallan Lihttui-Norggas (SVL-N). Ruhtadárbu dan suorggis lea stuoris. Lassin dan juolludeapmái juolludii Sámi kulturfoanda 2001:s 100 000 ru doarjaga čađahit spábbačiekčangilvvu gaskal Kaalalit Nunat ja Sápmi mii čikčojuvvui Odenses geassemánus.

2.3.6.2 Sámi ovddidanfoanda

Sámediggi háliida iežas váikkuhangaskaomiid geavahemiin ráhkadit ovttasbarggu báikkáláš ja regionála áššáigullevaš ruhtadeddjiiguin. Dainna lágin olaha nannosit ja viidát ovttastahttima doaimmain mii fas dagaha ahte lea geahppasit olahit oktasaš ulbmiliid ja doaimmaid regionála ealáhusovddideamis. Lea almmatge seamma deaŧalaš ahte Sámi ovddidanfoanddas lea čielga olggosgovva ahte lea iešbirgejeaddji váikkuhangaskaoapmečájáhalli mas lea ulbmil definerejuvvon sámi ealáhusovddideapmái. Ovddidanfoandda juolludeamiid leat unnit buohtastahttán ovddit jagiid ektui. 1999:s biddjui 20 100 000 ru fondii, ja 2001:s fas 18 130 000 ru. Juolludeapmi nissonolbmuide lea loktanan 4 % jagi 2000:s jahkái 2001 ja dat lea buorre ovdáneapmi, vaikko lea oalle birzzit.

Sámediggi mearridii áššis 18/01 sierra boazodoallopolitihka: čSámedikki boazodoallopolitihka bajimus mihttomearri lea joksat ekologalaš, ekonomalaš ja kultuvrralaččat nana ceavzilis boazodoalu, vai dat iešlágan sámi ealáhus, eallinláhki og kulturguoddi sihkkarastojuvvo, ovdána ja nannejuvvo.» Boazodoallopolitihkka sisttisdoallá sihkkarastit boazodoalu riektevuođu, nannet boazodoalu iešmearrideami, heivehit nissonolbmuid oassálastima boazodoalus, sihkkarastit boazoguohtoneatnamiid, heivehit boazologu guohtoneatnamiidda, buoridit dássádaga gaskal boraspiriid ja boazodoalu, lasihit njuovvama vejolašvuođaid, buoridit árvolassáneami ja heiveheami lotnolasealáhusaide. Lea ásahuvvon sierra árvoloktenprográmma boazodoalloealáhussii, mas Sámediggi lea stivrenjoavkoláhttu. Ođđa boazodoallošiehtadus 2002–2003 šiehtadallama oktavuođas, lea Sámediggi mearkkašumiidis šiehtadusaáššeoassálastiide erenoamážit deattuhan dan nana ceavzilis kultuvrralaš árvvu boazodoalus. Dat guoska nugo ee. evttohusaide:

  • álkkiduvvon ja eambbo einnostuvvi buvttadandoarjjaortnegat

  • lasihit doarjagiid boazodoallobearrašiidda ealáhusa váttis ruhtadili geažil

  • boazodoallošiehtadusa ruđaiguin duohtan dahkat duodjeprográmma

  • sihkkarastit ulbmillaš bestema ealáhussii resurssavátnedilis

  • evttohus álkidit njuovvanduođašteami maid boazodoallošiehtadusa doarjaga oažžun gáibida.

Erenoamáš deaŧalaš boazodoalloálbmogii leat doaimmat mat gusket ovddidit duoji ealáhussan.

Dat mii guoská lotnolasealáhusaid doallodoarjagii de lea ulbmil sihkkarastit barggahusa ja sisaboađuvuođu sidjiide geain leat lotnolasealáhusat. Lea leamaš ulbmil ovddidit ođđa lotnolasvuođaid lassin vuođđoealáhussii. Norsk Institutt for By- og regionforskning (NIBR) ovdanbuvtii 2001 čakčamánus raportta lotnolasealáhusaid doallodoarjaga birra. Raporta sáddejuvvui gulaskuddamii, ja máŋga gulaskuddaninstánssa bukte rievdadanevttohusaid.

Geavaheapmi lea lassánan badjel 1 000 000 ru jagi 2000 ektui. Vuordimis lea vel ain 1 000 000 ru lassáneapmi 2002:s, namalassii badjel 8 000 000 ru jahkásaš doaibmadoarjjan lotnolasealáhusaide. Juolludusat Sámi ovddidanfondii leat unniduvvon 20 100 000 ruvnnus 1999:s 18 130 000 ruvdnui 2001:s. Dát lea dagahan dan ahte foandda ruhtadanoassi lea unnon. Dasa lassin leat ollu gielddat ferten heaittihit gieldalaš ealáhusfoanddaid, dan geažil go juolludusat Gieldadepartemeanttas leat geahpeduvvon. Dát buktá stuorát noađi Sámi ovddidanfoandda váikkuhangaskaomiide. Danne lea dárbu bidjat ráji man stuorra resurssaid galgá sáhttit várret doaibmadoarjjaortnegii.

Ovdalgo duodjeovddidanprográmma álggahuvvo, ferte ruhtadeapmi leat ollislaš. Danne go ollu doaibmabijut fertejit bistit máŋga jagi, ja lea dárbu ahte doaibmabijut leat ruhtaduvvon olles prográmmaáigodaga.

Deaŧalaš lea oažžut lávga oktavuođa doarjjavuostáiváldiide, nu ahte doarjjavuostáiváldit barget vuođustit ruhtadárbbu iešguđet doaibmabijuide. Organisašuvnnaid oktiiortnejuvvon árvalusat fertejit bidjat vuođu Sámedikki iežas bušeahttaprosessii, ovdalgo Sámediggi juogada doarjaga. Danne ferte ásahuvvot vuogádat mas doaibmaplánat ja sohppojuvvon doarjjadárbu doaibmabijuide ovddiduvvo govttolaš áiggis ovdal jahkásaš juolludemiid. Deaŧalaš lea maiddái juogadit doarjaga nu ahte dat boahtá ávkin buot sámi guovlluide gos lea duodjedoaibma.

Ulbmil lea láhčit dili ovddidit duoji ealáhussan mii lea eambbo gánnáhahtti ja buoridit iežasráhkaduvvon diŋggaid gálvojođu. Dakkár ovdáneapmi gáibida stuorra deattu gelbbolašvuođaloktemii, bagadallamii, buvttagárgemii, márkanfievrrideapmái ja vuovdaleapmái. Duodji galgá dahkkot ealaskas ealáhussan mii kultuvrralaččat, fágalaččat ja servodatlaččat lea ceavzil. Duodjiealáhusa ortnet sisdoalla ee. investerendoarjaga duodjevisttiide, buvttadanbiergasiid, buvttagárgendoarjaga, gelbbolašvuođaovddidahttima ja álggahanstipeandda. 2001:s juolluduvvui duodjeealáhussii 785 000 ru foandadoarjja.

Sámediggi lea jahkasaččat várren ruđaid duodjeorganisašuvnnaide ja -ásahusaide nannen dihte dan suorggi organisatoralaš barggu. Duodjeorganisašuvnnaid doarjaga ulbmil lea bisuhit ja ovddidit duoji kultuvran, fágan ja ealáhussan. Sámediggi mearridii áššis 10/01 bidjat johtui ovddidanprográmma duojis. Programmas lea 35 000 ruvdnosaš rámma ja Sámedikkis eai leat ruđat maiguin ruhtada prográmma. Prográmma muhtin doaimmat leat mielde 2002–2003 Regionála ovddidanprográmmas. Sámi ovddidanfoanda lea ruhtadan ovtta márkanfievrridanprošeavtta, man áigumuš lea buoridit gálvojođu muhtin válljejuvvon duodjefitnodagain Interneahta bokte.

Dat mii guoská duoji ja hábmenfága Oahppokántuvrii, de ii leat oahppokantuvrra doarjagiid boađus leamaš oktiivástideaddji doarjaga háguin Fidnoohppiidšiehtadusaid lohku ja kantuvrraid doaibma lea beare unni bealuštit kantuvrraid bisuheami. Eará doarjjavuostáiváldiin lea duhtadeaddji doaibma, muhto bohtosiid raporteren ii leat buohkain seamma buorre.

Sámediggi mearridii áššis 8/01 Sámi eanandoalloplána. Mearrádusas čuožžu ahte eanandoallu lea áibbas guovddáš sámi ealáhus ja kulturguoddi. Sámedikki bajimus ulbmilat sámi guovlluid eanandollui lea sihkkarastit stáđis barggahusa vai dan bokte sáhttá bisuhit ja ovddidit sámi giela ja kultuvrra. Sámedikkis leat golbma árjasuorggi; ovttastahttit sámi eanandoallopolitihkalaš avádaga našuvnnalaš eanandoallo- perspektiivii, sámi eanandollui árvoloktenprográmma ja heivehit Sámedikki eanandoalu váikkuhangaskaoami geavaheami.

Eanandoallodepartemeanta lea álggahan árvoloktenprográmma eanandollui. Eai Sámedikkis leat leamaš návccat ovddidit sierra prográmma sámi guovlluide. Sámediggi lea baicca ruhtadan ovtta máŋggajahkásaš prošeavtta man ulbmil lea loktet dállodoalu árvvu. Lea ráhkaduvvon bestenfáddá sidjiide, geat áigot álgit unnaceahkkálasdoaluin eanandoalus ja boazodoalus. Seamma prošeavttas lea láhččon go áigu álggahit iskangievkkana unnaceahkkalasdollui.

Sámedikki mihttomearri lea váldit vára sámi álbmoga guolástanrivttiin vai nagodit bisuhit ja ain ovddidit sámi giela, kultuvrra ja ealáhusa. Sámediggi áigu veahkehit sisafievrredit lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihpa hálddašeapmái ja mearraresurssaid vearuheami. Sámediggi lei mielde gonagasreappá hálddašeami bargojoavkkus máid Guolástusdepartemeanta jođihii. Bargojoavkku evttohus sáddejuvvo gulaskuddamii 1. kvartálas 2002. Sámedikkis lea okta áirras oktiibuot 11 áirasiin Regulerenráđis, mii lea Guolástusdepartementta ráđđeaddi orgána guollešlájaid bivdoregulerema ja earrejuohkima oktavuođas iešguđetlágan fanasjoavkkuid gaskkas. Jahkkásaččat dollojuvvojit guokte čoahkkima, mat vuođđudit guolástuslágaásahusaid jahkásaš mearrádusaid.

Ođđa borranguollekonsešuvnnaid juolludeamis luossa- ja mearradápmotbivddu oktavuođas bohtet vuotnaguolásteaddjit «massit» iežaset báikkálaš guolástansajiid. Dan oktavuođas lea Sámediggi cuoiggodan ahte eará mearalaš šlájaid biebman, nugo skálžžuid, dorski jna., háldogáržžidit mearraviidodagaid. Dat dagaha garrasit sisabahkkema sámi vuotnaguovlluid mearraviidodagaide. Nugo ealáhus- ja servodatovdáneapmi lea leamaš, ja lea, sámi riddo- ja vuotnaguovlluin, oaidná Sámediggi ahte biebmoealáhus muhtin vissis eavttuid vuođul sáhttá šaddat deaŧalaš lassi nannet ávnnaslaš vuođustasa go joatkit servodat- ja ealáhusovdáneamiin sámi guovlluin. Sámediggi lea duhtavaš go leat addon guokte luossa- ja dápmotkonsešuvnna Moskkis Divttasvuonas. Dat nanne barggahusa ja ássama Moskkis.

Sámediggi lea evttohan ahte jus šaddá heaittihit dahje sirdit biebmorusttega našuvnnalaš luossavuotna- evttohusa dihte, galgá stáda addit ollislaš buhtadusa eaiggádii, ja ođđa ealáhusdoaibma galgà lasihuvvot báikkálaš servodahkii.

Sámediggi lea duhtavaš go Gielda- ja guovlodepartemeanta lea lohpidan doarjaga ovddidit sáivaguolásteami buohtalasealáhussan Guovdageainnu suohkanis ja Kárášjoga gielddas.

Jus prošeavttain galgá lihkostuvvat de eaktuda dat ahte infrastruktuvra, ee. ahte vuostáiváldinstašuvdna, lea sajis. Guollevuostáiváldinstašuvnnas, mii galgá huksejuvvot Kárášjohkii, lei gollorámma 1 100 000 ru jagi 2002:s. Rámma lea lassánan 2 100 000 ruvnnos sullii 3 200 000 ruvdnui. Lea sáddejuvvon lassiruhtadanohcan Stáda ealáhus- ja guovlluovddidanfondii ja Sámediggái.

Sámediggi oassálasttii Kvinner Viser Vei meassuin Stavangeris gos 14 oasseváldi bohte Sámis. Oassálastima mihttomearri lei juohkit dieđuid sámi diliid ja Sámedikki birra, erenoamáš deaddu biddjui čalmmustuhttit ahte Sámedikki doaimma váldoáŋgiruššan leat sámi nissonat. Čájehuvvui nuoraidteáhter, sámi duojit ja mállet, ruonáeatnama hápmadánsun, mátkkošteapmi ja borranvierut.

Mii galledeimmet ovtta mánáidgárddi ja máŋga vuođđoskuvlla min čájálmasaiguin ja mii doalaimmet maiddái eaŋkildiimmuid sámi kultuvrra birra.

2000:s oaččui Sámediggi ruđaid guovtti jahkái ealáhusovddidanbargui Sis-Finnmárkkus čatnat Sis-Finnmárkku Nuppástuhttinprográmma dábálaš váikkuhangaskaoapmeapparáhttii. Bargu 2001:s lea erenoamážit vuodjuduvvon Sámediggeplánii, Finnmárkku ja Romssa regionála ovddidanprográmmaid (ROP/RUP) čuovvoleapmái, duodjeprográmmaide, eanandoalu árvolassáneapmeprográmmii, eanandoalloplánii ja váikkuhangaskaoapmegeavaheapmái.

ROP/RUP veahkeha buoridit ovttasbarggu gaskal regionála ovddideddjiid. Okta boađus dan ovttasbarggus lea sáivaguolástusprošeavtta bargu. 2001:s ráhkadit ođđa guovttejáhkásaš regionála ovddidanprográmmid. Dat mii guoská Sámedikki váikkuhangaskaoapmegeavaheapmái, ovdanbuvttii Agderforskning raportta «Mellom kultur og næring» (gaskal kultuvrra ja ealáhusa) 2001:s. Ealáhussekšuvdna galgá ovdanbuktit gažaldagaid Sámedikki dievasčoahkkimii čakčamánus 2002.

Sámediggi oassálasttii Interreg IIIA Nord (Oasseprográmma Sápmi) ja Interreg IIIA Ruoŧŧa-Norga (Oasseprográmma Åarjelsaemien Dajve) prográmmain. Prográmmabargu maŋŋonii mealgat go prográmma ii dohkkehuvvon ovdalgo juovlamánus 2001. Goappašat prográmmat doaibmagohte 2002 álgojagis.

Boraspirevahát lea ain stuorra váttisvuohta ii dušše boazodoalus, muhto maiddái sávzadoalus. Sámedikkis lea okta áirras guovddáš boraspirelávdegottis. Sámediggi lea buktán cealkámušaid máŋgga áššis main lea mearkkašupmi boraspirehálddašeapmái. Elliidgáhttema Stuorradiggedieđáhusa ráhkadeami oktavuođas celkkii Sámediggi ee. ahte ii leat dohkálaš ahte boraspireeiseválddit galget sáhttit gohččut elliideaiggádiid álggahit eastadeaddji doaimmaid boraspiriid fallehemiid vuostá. Ii elliideaiggádiin leat makkárge váldi boraspirehálddašeamis ja eaige sis leat gaskaoamit maiguin eastadivčče dakkár fallehemiid. Ii birasgáhtteneiseválddiin leat vuoiga duvdit boraspirehálddašeami váttisvuođaid elliideaiggádiidda. Guovllut gos boraspiret dagahit stuorra biinnu guohtu elliide, doppe ferte boraspirenálli geahpeduvvot dan dássái ahte vahát unnu vuollerádjái.

Sámediggi celkkii bivdo- ja johtalanáiggiid oktavuođas ahte čáhcelottiid giđđaloddenortnet galgá šaddat bistevaš. Rievssahid bivdoáigi ii galgga rievdaduvvot čakčamánu 1. beaivái, muhto bisuhuvvot nugo dál lea namalassii čakčamánu 15. b. Vuođuštusas vuhtii váldo sihke nálleovdáneapmi ja bivdoáiggi heiveheapmi báikkálaš vieruid ektui. Direktoráhta lei evttohan bisuhit otná ealgabivdoáiggiid. Sámediggi celkii ahte ferte dahkkot báikkálašheiveheapmi Sis-Finnmárkkus vai ealgabivdu ii dagat riiddu boazodoalu guohtonáiggiid ektui, ja ahte bivdu sáhttá álgit čakčamánu 1. b.

2.3.7 Dearvvasvuođa- ja sosiálaáŋgiruššamat

Sámediggi lea juogadan prošeaktaruđaid čuovvolit NOU 1995: 6 Dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána sámi álbmoga várás Norggas. Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta lea álggahahttán prošeaktaruđaid juogadeami evaluerema. Departemeanta lei álggos oaivvildan ruđaid 3-jagi prošeaktan, gitta 2001 rádjai. Dát áŋgiruššan lea doaisttážii viiddiduvvon 4-jagi prošeaktan, dm. ovttain jagiin, ja doaibmagoahtá ođđajagemánu 1. b. 2002. Evalueren gárvvásmuvvá 2002:s, ja eaktuduvvo ahte dat bidjá vuođu movt sámi perspektiivva heivehanáŋgiruššamiiguin dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaide galgá joatkit.

Buohcciviessoođastus lea leamaš guovddáš ášši dán áigodagas. Sámediggeráđđi evttohii sierra sámi dearvvasvuođafitnodaga, vejolaččat oalgefitnodahkan Sámi spesialistadoavtterguovddážiin, sámi álbmoga psyhkálašdearvvasvuođa našvunnalaš gelbbolašvuođa guovddážiin, mii lea ásahuvvomin ja Sámi dearvvasvuođadutkanguovddážiin. Sámediggi oaivvilda ahte dát institušuvnnat oktasaš dearvvasvuođafitnodahkan, vejolaččat oalgefitnodahkan, sáhtášedje váikkuhit fága- ja metodaovddideami, mas sámi giella ja kultuvra lea heivehuvvon máŋgga dásis. Sámediggi ii ožžon doarjaga dán árvalussii.

Sámediggi lea árjjalaččat vuostálastán prostitušuvnna earret eará nu ahte lea bivdán bajit dási eiseválddiid álggahit doaibmabijuid bissehit prostitušuvnna. Rasismma ja skuvlagivssideami oktavuođas lea Sámediggi ovttaskas áššiiguin bargama bokte bidjan deattu ja váikkuhan miellaguottuid hábmenbarggu álggaheami. Dát lea hirbmat deaŧalaš ášši mainna ferte joatkit.

2.3.8 Sámiid ovttasbargu

Sámedikkis lea 2001:s, nugo ovddit jagiinge leamaš jeavddalaččat oktavuohta sámedikkiiguin suoma- ja ruoŧabealde, nu ahte leat dollojuvvon presideanttaid gaskka čoahkkimat. Dáin čoahkkimiin leat ságastallan oktasaš áššiid ja hástalusaid birra. Sámediggi lea searvan nammaduvvon 7 lahtuinis Sámi parlamentáralaš ráđi čoahkkimiidda. SPR lea doallan guokte čoahkkima dán jagis, main oktasaš sámi áššiid birra lea ságastallojuvvon.

2.3.9 Davviriikkalaš ovttasbargu

Davviriikkalaččat lea ovttasbargu ráđđehusaid ja sámedikkiid gaskka, sihke politihkalaččat ja hálddahuslaččat bures boahtán johtui. Skábmamánus 2001 dollojuvvui nuppi gearddi čoahkkin sámeministariid ja sámedikkiid presideanttaid gaskka. Čoahkkima boađusin lei protokolla, mas leat mearrádusat mat galget čuovvoluvvot. Čoahkkin sámeministariid ja sámedikkiid presideanttaid gaskka dollojuvvo jahkásaččat, muhto Davviriikkalaš sámi áššiid ámmátolbmuidorgána mii lea háddahuslaš ovttasbargu, čoahkkana guktii jahkái.

Bargu davviriikkalaš sámekonvenšuvnnain lea positiivvalaččat jođus, ja bargu lea veaháš ovdánan. Sámeministtarat ja sámedikkiid presideanttat leat mearridan ahte galgá nammaduvvot ekspeartajoavku, mas leat guhtta lahtu, guokte guđege riikkas – main nuppi nammada Sámediggi ja nuppi fas Ráđđehus. Ekspeartajoavku galgá ráhkadit konvenšuvdnaárvalusa. Bargu galgá loahpahuvvot 2003 loahpageahčen.

Sámi ovddastus Davviriikkaid ráđis lea dakkár ášši, mii ain lea eahpečielggas, ja mii lea deaŧalaš sámi servodahkii. Davviriikkaid Ráđđi meannudii ášši fas 2001 skábmamánu sešuvnnas. Boađusin šattai dat ahte ášši sáddejuvvui Mielborgár- ja geavaheaddjilávdegoddái ávžžuhusain digáštallat sámiid dili eamiálbmogin ja minoritehtan Davviriikkaid davimus oasis. Dát ságastallan galgá dahkkojuvvot sámi álbmoga ovddasteaddjiiguin. Sámedikki beales eat leat duhtavaččat diliin ja leat geahčadišgoahtán vejolaš movt sámiin sáhtášii leat ovddastus Davviriikkaid Ráđis.

2.3.10 Sámedikki riikkaidgaskasaš bargu

ON máilmmikonferánsa olmmošvuoigatvuođaid birra evttohii 1993:s ahte ásahuvvo bissovaš forum eamiálbmotáššiid váste. Sámediggi lea leamaš aktiivvalaččat mielde ON bargojoavkkus, mii lea ráhkkanahttán eamiálbmotáššiid bissovaš foruma. Mihttomearri juksojuvvui dalle go ON váldočoahkkin 2000:s mearridii ahte ásahuvvo Bissovaš forum eamiálbmotáššiid váste – Permanent Forum on Indigenous Issues. Forumis leat 16 sorjankeahtes ekspeartta, 8 lea nomineren ON lahttoriikkat ja 8 fas lea nammadan ECOSOC – ON ekonomalaš ja sosialalaš ráđđi maŋŋá go lea ráđđádallan eamiálbmotjoavkkuiguin ja organisašuvnnaiguin. Forum lea organiserejuvvon njuolgga ECOSOC vuollásažžan. Ole Henrik Magga lea nammaduvvon lahttun Bissovaš forumii sámiid ja inuihtaid ovddasteaddjin. Forum galgá čoahkkanit vuosttas gearddi New Yorks:s miessemánus 2002.

Bargu eamiálbmot vuoigatvuođaid julgga-štusain manná viidáseappot ON olmmošvuoigatvuođakomišuvnna rámma siste. Sámediggi lea leamaš mielde Norgga sáttagottis dan rájes go julggaštusárvalus ovddiduvvui 1994:s. Sámediggi ii searvan 2000:s. Čoahkkin, mii galggai dollojuvvot skábmamánus 2001, maŋiduvvui. Sámediggi lea 2001:s searvan čoahkkimii Olgoriikadepartemeanttain eamiálbmotjulggaštusa viidásetbargguin.

Barentsráđđi doalai 8. olgoriikkaministariid čoahkkima njukčamánu 15. b. 2001 Murmánskkas. Sámedikki presideanta lei mielde Norgga sáttagottis, maid olgoriikaministtar jođihii. Barentsovttasbarggu eamiálbmogat leat sámit, vepselaččat ja nenetssat. Eamiálbmogiin ii leat ovddastus Barentsráđis muhto Barents Guovlluráđis lea oktasaš ovddasteaddji.

Sámediggi norggabealde lea eamiálbmogiid ovddasteaddji Barents Guovlluráđis. Sámedikki hálddahus ovddasta Sámedikki hálddahuslaš guovlukomiteas. áirras Egil Olli lea nammaduvvon Sámedikki ovddasteaddjin Barentsovttasbarggu eamiálbmotbargojovkui. Bargojoavkkus lea ráđđeaddi doaibma Guovlluráđi ja Barentsráđi ektui.

Sámediggi searvvai Barents-birasgáhttenministtarčoahkkimii Girkonjárggas 20. – 22.08.01. Čoahkkin čalmmustii Norgga jođihangotti loahpaheami Barents-biraskomiteas, ja Ruoŧŧa válddii jođihangotti badjelasas. Biraskomitea lea áigodagas čájehan eanet beroštumi ja lea bargan eanet oažžut eamiálbmogiid árjjaleappot mielde birasbargui Barentsguovllus. Ministtarčoahkkima oktavuođas čalmmustii Mátta-Várjjat Musea eamiálbmogiid Girkonjárggas, barggu vuolggaheaddji lei Sámediggi. Semináraid fáddán ledje guovllu eamiálbmogat, erenoamážit deattuhuvvojedje nuortasámit ja nuorat.

Sámediggi lea 2001:s álggahan barggu ásahit eamiálbmotkantuvrra Murmánskkas. Ulbmil dainna lea vuosttažettiin dat ahte dat galgá doaibmat oktavuohtan eamiálbmogiid gaskka Barentsovttasbarggus. Kantuvra galgá erenoamážit veahkehit eamiálbmogiid ruoššabealde prošeaktaohcamiid ja diehtojuohkima ektui.

Sámedikkis ii leat leamaš nu buorre vejolašvuohta searvat árktalaš ovttasbargui dan geažil go leat nu unnán olmmošlaš ja ruđalaš resurssat. Dat go Sámediggi ii leat searvan ii mearkkaš dan ahte bargu ii livčče deaŧalaš Sámediggái.

NORAD lea ráhkadišgoahtán ođđa njuolggadusaid NORAD eamiálbmotveahkkedoarjaga várás.

Earret eará lea ulbmilin ráhkadit geahčastaga Norgga doarjagis eamiálbmogiidda, ja ahte ollislaš barggu ávkkálašvuohta árvvoštallojuvvo. Sámediggi lea bovdejuvvon čoahkkimii NORAD:in ovdalgo njuolggadusat ovddiduvvojit NORAD direktørii. Go Sámedikkis ii leat vejolaš searvat bargojovkui dáláš áššemeannudeaddjikapasitehtain ja váilevaš ekonomalaš resurssaid geažil, de háliidit searvat čoahkkimii nugo lea árvaluvvon. Eamiálbmotorganisašuvnnat jerret dávjá veahki njuolgga Sámedikkis iešguđet áššiin.

Sámediggái lea Biologalaš šláddjivuođa konvenšuvdnabargu deaŧalaš, erenoamážit 8(j) artihkkala ektui ja bargojoavkku ektui, mii bargá eamiálbmot máhtolašvuođain, ođasmahttimiin ja geavadiiguin, gč. kap. 2.2.10. Norggas lea leamaš aktiivvalaš sadji eanemus geatnegahtti bargoprográmmain artihkkala 8(j) implementerema ektui, muhto lea váidalahtti go Sámediggi ii leat sáhttán searvat aktiivvalaččat dán bargui 2001:s Birasgáhttendepartemeantta bušeahta čavgema geažil. Sámediggi maid lea unnán gessojuvvon mielde ráđđehusa bargui Stuorradiggedieđáhusain biologalaš šláddjivuođa birra, mas livččii sáhttán leat stuorra mearkkašupmi sámi servodatberoštumiid goziheapmái boahtteáiggis areálahálddašeami oktavuođas. Iige Sámediggi leat gessojuvvon mielde láhkalávdegotti ásahanbargui biologalaš šláddjivuođa oktiiortnejuvvon hálddašeami ektui.

Sámediggi lágidii ovttasráđiid Kola Science Centeriin konferánssa «Nuortasámiid ovddešáigi ja boahtteáigi» Apatitys lullioarje Guoládagas Ruoššas golggotmánu 30. – 31. b. 2001. Konfereansa lea oassi norgalaš-ruoššalaš kulturmuitoovttasbarggus, mii álggahuvvui 1997:s norgalaš-ruoššalaš birasgáhttenkomišuvnna vuollásažžan. Ovttasbarggu bajimuš mihttomearrin lea leamaš nannet kultuvrra ja olbmuid kultuvrralaš identitehta kulturárbbi ealáskuhttima bokte. Dán barggu joatkkan álggahuvvojedje máŋga prošeavtta maid oktasaš ulbmil lea buktit oidnosii máhtolašvuođa nuortasámi historjjá, ovdahistorjjá ja kultuvrra birra.

Sierrabibliotehka searvvai riikkaidgaskasaš bibliotehkakonferánsii Johkamohkis čakčamánus 2001. Konferánssa oasseváldiid loahppacealkka lei ahte jos almmolaš bibliotehkain galget leat fálaladagat buohkaide, de gáibiduvvo sierra máhtolašvuohta ja doaibmabijut vai eamiálbmogiin galgá leat vejolašvuohta oažžut dássásaš bibliotehkabálvalusaid. Indigenous Librarians Forum lágidii konferánssa.

2.3.11 Eará

Sámediggi lea ásahan dásseárvobálkkašumi mii addojuvvo sámi servodagas dakkár olbmui dahje organisašuvdnii, gii/mii dan erenoamážit lea ánssášan. Bálkkašumi árvu lea 50 000 ruvnnu, ja juogaduvvo vuosttaš gearddi 2002:s.

2.4 Sámedikki jagi 2001 rehketdoallu

2.4.1 Váldologut

Sámedikki jagi 2001 rehketdoallu lea ollislaš doaimma reaidarehketdoallu ja čájeha doaimma duohta sisaboađuid ja goluid.

Tabealla 2.3 

Váldologut Sámediggi SisaboađutGolutBuohkanassii
GGD106 968 000
GOD25 938 000
BFD/MD/SSB12 703 000
Divuhus – Šiehtadusrehketdoallu – SO14 256 743
Eará sisaboađut 2001228 928 364178 794 107
Doaibmagolut67 949 748
Divuhus – Šiehtadusrehketdoallu foanddat7 829 016
Váikkuhangaskaoamit94 792 717170 571 482
178 794 107170 571 4828 222 624

1) Sámedggi geavahišgođii 2001:s šiehtadusrehketdoalu. Šiehtadusrehketdollui fievrriduvvojit buot ruhtasirdimat, maid sáhttá sirdit doaibmajagis nuppi doaibmajahkái. Dát guoská vuos Sámi ovddidanfondii, Sámi kulturfondii ja Sámeálbmotfondii. Sirdimat dáid foanddaid oktavuođas raporterejuvvojit sierra doaibmajagi 2002 rájes.

2) Sisttisdoallá ru 4 239 795 sturrosaš sisaboađuid Interregas, maid Sámediggi lea máksán ovddalgihtii.

2.4.2 Juolludusjuogadeapmi

Sámediggi mearridii skábmamánus 2000 áššis 41/00 Sámedikki jagi 2001 bušeahta. Jagi 2001 juolludeapmi šattai buohkanassii ru 147 590 000. Bušeahttadárkkisteami oktavuođas miessemánus 2001, áššis 19/01, ásahallojuvvui bušeahtta ja bušeahtta mearriduvvui loahpalaččat ru 141 819 873 rámmain.

Čuovusin Sámedikki doaibmaruđaid juogadeamis ossodagaide, mat de ožžo iežaset bušeahta ja doaibmaovddasvástádusa, lea ahte juohke ossodagas lea ovddasvástádus doallat jahkásaš bušeahttarámma.

Ruđat geavahussii juogaduvvon Sámedikki iešguđet bušeahttapoasttaide áššis 41/00, ja olggobealde ruhtaduvvon prošeavttaid/refušuvnnaid bokte:

Tabealla 2.4 Doaibmarehketdoalu váldomáksinsajit

PoastaNamahus:2001 juogadeapmiEará sisaboađutGeavahussii
01Sámediggehálddahusa doaibma43 501 87314 273 31857 775 191
01Sámedikki politihkalaš dási doaibma7 848 000341 4518 189 451
21Sierra doaibmagolut1 800 000300 0002 100 000
51Ealáhusovddideapmi21 660 0004 000 00025 660 000
52Kultuvra16 708 000016 708 000
53Sámegiella19 856 000019 856 000
54Biras- ja kultursuodjaleapmi1 970 000725 8002 695 800
55Eará doarjagat6 162 0003 948 00010 110 000
56Oahpahus ja oahpponeavvut21 064 0001 100 00022 164 000
57Riikkaidgaskasaš ovttasbargu1 250 00001 250 000
Submi141 819 87324 688 569166 508 442

Rehketdoallu biddjo ovdan guovtti váldooasis, doaibmarehketdoallu váldogollopoasttaid mielde ja váikkuhangaskaoapmerehketdoallu váikkuhangaskaomiid mielde.

Tabealla 2.5 Doaibmarehketdoallu

PoastaDoaibmaruđatJuolludusSisaboađut 2001Geavah. 2001Rehketd. 2001Boađus% +/-
01Sámediggehálddahusa doaibma43 501 87314 273 31857 775 19157 910 555-135 365-0,2 %
01Sierra doaibmagolut1 800 000300 0002 100 0002 136 953-36 953-1,8 %
01Sámedikki politihkalaš dási doaibma7 848 000341 4518 189 4517 902 240287 2113,5 %

2.4.3 Váikkuhangaskaoapmerehketdoallu

Sámedikki váikkuhangaskaoamit leat sihke foandaruđat, mat juolluduvvojit máŋgga jagi badjel, ja foandaruđat, mat juolluduvvojit jahkásaččat. Foandapoasttat sáhttet čájehit stuorra erohusaid reaidarehketdoalus, muhto galget juohke jagi ásahallojuvvot juolludusaid ektui, mat leat čadnon boahtteáigái. Sámediggi lea 2001:s bidjagoahtán buot čadnojuvvon ruđaid sierra šiehtadusrehketdollui. Sámi ovddidanfoandda, Sámi kulturfoandda ja Sámeálbmotfoandda ruđat fievrriduvvojit gollun njuolgga dáid foanddaid iešguđet foandakontuide Norgga Báŋkkus ja nullejuvvojit jahkemolsumis. Divvumat leat dahkkon ovddeš váilevaš loahpparehkedoaluid geažil go foanddain ii lean kontočatnaseapmi iige máksojuvvon foanddain. Oastináigodat ii leat nohkan ja jahkái 2001 ferte ásahallat Sámedikki doaibmakonto ja foandakontuid gaskka. Dát ásahallamat bohtet ovdan Sámi kulturfoandda ja Sámi ovddidanfoandda váikkuhangaskaomiid raporteremis ja tabeallas Jagi 2001 ásahallamat ja bohtosat.

Tabealla 2.6 Váikkuhangaskaoapmerehketdoallu poastadásis:

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
51Ealáhusovddideapmi21 660 0004 000 00025 660 00029 099 386-3 439 386
52Kultuvra16 708 000016 708 00016 457 923250 077
53Sámegiella19 856 000019 856 00019 184 148671 852
54Biras ja kultursuodjaleapmi1 970 000725 8002 695 8001 626 0001 069 800
55Eará doarjagat6 162 0003 948 00010 110 0009 282 005827 995
56Oahpahus ja oahpponeavvut21 064 0001 100 00022 164 00018 400 4163 763 584
57Riikkaidgaskasaš ovttasbargu1 250 00001 250 000742 840507 160
Submi88 670 0009 773 80098 443 80094 792 7173 651 083

Vuolábealde čilgejuvvo dárkileappot juohke poasta.

Tabealla 2.7 Poasta 51 Ealáhusovddideapmi

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
51.1Sámi ovddidanfoanda18 130 0004 000 00022 130 00025 574 386-3 444 386
51.2Duodjeásahusat2 550 00002 550 0002 545 0005 000
51.3Duodjeorganisašuvnnat980 0000980 000980 0000
Ealáhusovddideapmi21 660 0004 000 00025 660 00029 099 386-3 439 386

2 000 000 ru leat fievrriduvvon Boazodoallošiehtadusa bokte ja 2 000 000 Eanadoallošiehtadusa bokte. Ekonomiijanjuolggadusa vuođul galgá Sámi ovddidanfoandda konto sáldu Norgga Báŋkkus čájehit daid čatnasemiid, mat bohtet ovdan gustojeaddji juolludemiin 31.12.01 muttus. Go ođđa jahki álgá, de fertege ásahallat konto vai dat čájeha daid geatnegasvuođaid, mat Sámedikkis leat lohpádusaid ektui.

Tabealla 2.8 

Kapitála ja čadnon lohpádusat 31.12.01 muttus  
Foandda kapitála 31.12.2001 muttus17 127 300
Gustojeaddji lohpádusat–17 674 800
Divuhus – boasttu fievrridusat šiehtadusrehketdoalus–588.637
Kapitála geavahussii 01.01.2002 muttus–1 136 137

Tabealla 2.9 Poasta 52 Kultuvra

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
52.1Sámi kulturfoanda8 938 00008 938 0008 615 315322 685
52.2Doarjagat sámi lágádusaide1 500 00001 500 0001 500 0000
52.3Doarjagat sámi kulturviesuide3 998 00003 998 0003 998 0000
52.4Doarjagat sámi kulturorganisašuvnnaide1 072 00001 072 0001 122 000-50 000
52.5Festiváladoarjagat700 0000700 000722 608-22 608
52.6Sámi valáštallan500 0000500 000500 0000
Kultuvra16 708 000016 708 00016 457 923250 077

Ekonomiijanjuolggadusa vuođul galgá Sámi ovddidanfoandda konto sáldu Norgga Báŋkkus čájehit daid čatnasemiid, mat bohtet ovdan gustovaš juolludemiin 31.12.01 muttus. Go ođđa jahki álgá, de fertege ásahallat konto, mas oaidná daid geatnegasvuođaid, mat Sámedikkis leat lohpádusaid ektui.

Tabealla 2.10 

Kapitála ja čadnon lohpádusat 31.12.01 muttus  
Foandda kapitála 31.12.2001 muttus12 118 711
Gustojeaddji lohpádusat-9 260 127
Divuhus – boasttu fievrridusat šiehtadusrehketdoalus–1 545 526
Kapitála geavahussii 01.01.2002 muttus1 313 058

Tabealla 2.11 Poasta 53 Giella

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
53.1Guovttegielalašvuođadoarjagat gielddaide/fylkkagielddaide15 850 000015 850 00015 850 0000
53.2Oahppostipeanddat sámi nuoraide00000
53.3Giellaprošeavttat giellaplánaid vuođul2 406 00002 406 0001 796 821609 179
53.4Giellaguovddážat1 600 00001 600 0001 537 32762 673
Sámegiella19 856 000019 856 00019 184 148671 852

Giellaossodat hálddaša dušše jahkásaš lohpádusruđaid. Sámi giellaráđđi lávii ovdal juogadit váikkuhangaskaomiid gielladoaibmabijuide, muhto 2001 rájes lea doarjjastivra dan dahkan. Dát nuppástuvvan, ja go leat uhccán bargit, dagahii ahte váikkuhangaskaoamit juogaduvvojedje maŋŋelis go dábálaččat, mii fas dagahii ahte báhce 671 852 ru. geavatkeahttá. Ruđat, mat eai leat juogaduvvon, fievrriduvvojit jahkái 2002.

Tabealla 2.12 Poasta 54 Biras ja kultursuodjaleapmi

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
54.1Kulturmuittut1 000 000725 8001 725 800656 0001 069 800
54.2Museat970 0000970 000970 0000
Biras ja kultursuodjaleapmi1 970 000725 8002 695 8001 626 0001 069 800

Sámediggi várre ru 1 069 800 ásahuvvon boahttevaš geatnegasvuođaide.

Tabealla 2.13 Poasta 55 Eará doarjagat

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
55.1Doarjja sámi váldoorganisašuvnnaide2 600 00002 600 0002 317 334282 666
55.2Doarjja Sámedikki politihkalaš joavkkuide1 800 00001 800 0001 800 0000
55.2Erenoamáš doarjja joavkkuide (ođas)400 0000400 000357 58042 420
55.3Sámediggeráđi háldui162 0000162 000150 79211 208
55.4Doarjja Sámediggeválgga listtuide1 200 00001 200 0001 141 94458 056
Sámi dearvvasvuođa- ja sosiálaprošeakta – olggobealde03 948 0003 948 0003 514 355433 645
Eará doarjagat6 162 0003 948 00010 110 0009 282 005827 995

Sámediggi várre ru 275 000 ásahuvvon boahttevaš geatnegasvuođaide.

Tabealla 2.14 Poasta 56 Oahpahus ja oahpponeavvut

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
56.1Sámi oahpponeavvut9 104 0001 100 00010 204 0009 175 9791 028 021
56.2Doaibmabijut ja oahpponeavvut sierrapedagogihkka1 700 00001 700 000634 5601 065 440
56.3Sierrapedagogalaš oahpponeavvut1 750 00001 750 0001 281 690468 310
56.4Mánáidgárddit7 310 00007 310 0005 997 0471 312 953
56.5Oahppneavvut mánáidgárddiide200 0000200 000314 533-114 533
56.6Oahppostipeanddat sámi nuoraide1 000 00001 000 000996 6073 393
Oahpahus ja oahpponeavvut21 064 0001 100 00022 164 00018 400 4163 763 584

Oahpahusossodaga váikkuhangaskaoapmegeavaheapmi čájeha ahte leat báhcán ru 3 763 584 geavatkeahttá. Oahpahusossodat hálddaša dušše jahkásaš lohpádusruđaid. Jahkái 2002 ii sajuštuvvo mihkkege.

Tabealla 2.15 

Kapitála ja čadnon lohpádusat 31.12.01 muttus  
Kapitála 31.12.2001 muttus0
– Gustojeaddji lohpádusat-13 355 747
Kapitála geavahussii 01.01.2002 muttus-13 355 747

Sámediggi sajušta ru 13 355 747 ásahuvvon boahttevaš geatnegasvuođaide.

Tabealla 2.16 Poasta 57 Riikkaidgaskasaš ovttasbargu

PoastaNamahus:Juogadus 2001Olggob. ruhtadGeavahusssiiMáksojuvvonBoađus
57.1Interreg850 0000850 000542 840307 160
57.2Barentsovttasbargu200 0000200 000100 000100 000
57.3Eará200 0000200 000100 000100 000
Riikkaidgaskasaš ovttasbargu1 250 00001 250 000742 840507 160

Váikkuhangaskaoapmegeavaheapmi čájeha ahte leat báhcán ru 507 160 geavatkeahttá. Jahkái 2002 ii sajuštuvvo mihkkege.

Poasta 58 Sámeálbmotfoanda

Sámeálbmotfoanda ásahuvvui 2000:s, vrd. Evttohus S. nr. 220 (99–00), 75 000 000 ruvdnosaš juolludusain. Ráđđehus galggai ráhkadit foandanjuolggadusaid. Hálddašanovddasvástádus biddjui Sámediggái. Foandda njuolggadusevttohus sáddejuvvui Sámediggái gulaskuddamii čakčamánu 14. b. 2001. Sámediggi lea háliidan viiddis gulaskuddama ovdalgo mearrida oainnus áššis. Sámediggi áigu meannudit ášši miessemánus 2002. Go njuolggadusat eai leat mearriduvvon mo ruđaid galgá geavahit, de eai leat addon lohpádusat foanddas.

Tabealla 2.17 

Kapitála ja čadnon lohpádusat 31.12.01 muttus  
Foandda kapitála 31.12.2001 muttus75 159 780,59
Reantosisaboađut – nuppástus šiehtadusrehketdollui4 509 586,85
Kapitála geavahussii 01.01.2002 muttus79 669 367,67

Bušeahttateknihkalaččat addui jagi 2000 juolludus loatnatransakšuvdnan (90-poasta). Foandda bistevaš kapitála balánsafievrriduvvo. Jagiid 2000 ja 2001 ru 4 669 367,67 čoagganan reanttuid eai leat fievrriduvvon sisaboahtun Sámedikki rehketdoalus. Sivvan lea go Sámediggái jagi 2002 ovddas juolluduvvo ru 7 400 000 Sámeálbmotfondii gollokapihttala 540 poasttas 54 ja seammaláhkai sisaboahtokapihttala 3540 poasttas 51, vrd. Gielda- ja guovlodepartemeantta 31.01.02 beaiváduvvon juolludusreivviin Sámediggái jagi 2002 ovddas.

2.4.4 Čadnojuvvon lohpádusat

Sámediggi sajušta jahkásaččat ruđaid, maiguin máksá ásahuvvon boahttevaš geatnegasvuođaid. Čuovvovaš sajušteamit čađahuvvojit:

Tabealla 2.18 

PoastaNamahus:  
53.3Giellaprošeavttat giellaplánaid vuođul609 179
53.4Giellaguovddážat62 673
4.1Kulturmuittut11 069 800
55.1Doarjagat sámi váldoorganisašuvnnaide2275.000
56Oahpponeavvut313 355 747
Submi15 372 399

1) Sámi biras- ja kulturmuitoossodat hálddaša doarjjaortnega sámi kulturmuitosuodjaleami várás, maid Birasgáhttendepartemeanta ruhtada. Juolludus geavahussii lei 2001:s ru 1 000 000. Sisamanni rádju lei ru 725 800. Das máksojuvvui buohkanassii ru 626 000. Ru 1 069 800, mat báhce, leat čadnojuvvon lohpádusat.

2) Sámediggeráđđi juolludii ru 275 000 poastta 55.1 ruđain sámi váldoorganisašuvnnaide juovlamáu čoahkkimis 2001. Dát ruđat leat čadnojuvvon.

3) Čadnojuvvon lohpádusat oahpponeavvuide leat buohkanassii ru 13 355 747 Oahpahusossodagas.

2.4.5 ásahallan ja boađus 2001:s

Sámedikki 3 foandda ruhtasupmit kontos galget leat seamma go čadnojuvvon lohpádusat. Jagi loahpas galget foanddat divvojuvvot nu ahte foanddat leat nullejuvvon boađusrehketdoalus.

Rávvejuvvo ahte dušše 15 372 399 ruvdnosaš čadnojuvvon ruđat sajuštuvvojit. Ru 4 208 594, mii vel báhcá, juogaduvvo jagi 2002 dárkkistuvvon bušeahtas. 11

Tabealla 2.19 

Sámi ovddidanfoandda boađus-1 136 137
Sámi kulturfoandda boađus1 313 058
Sámeálbmotfoandda boađus0
Divuhus šiehtadusrehketdoalus-44 706
Fievrriduvvo Sámedikki doaibmabušehttii132 215

Tabealla 2.20 Boađus 2001:s:

Gaskaboddasaš konto12 134 163,00
Divuhus šiehtadusrehketdoalus244 706,21
Boađus317 269 919,66
Olggosmanni balánsa19 448 788,85

1) Maŋŋá go Sámediggi geavahišgođii šiehtadusmodula, de ledje álggos muhtun boasttu fievrrideamit. Dát dagaha dušše boasttu supmiid siskkáldasat rehketdoalus, Sámedikki kontiid gaskkas. álkimusat dán divvu go fievrrida ruđaid guoktin transakšuvdnan.

2) Go šiehtadusrehketdoallu váldui atnui, de lei almmuhuvvon stuorát submi go dat mii duođas lei čadnojuvvon lohpádussan.

3) Boađus lea ru – 183 333,38 oktan sisamanni balánssain. Sivvan go lea negatiiva balánsa lea ahte jagi 1999 vuolláibáza ja jagi 2000 sajušteamit ledje stuorát go jagi 2000 reaidaruhta. Sajušteamit reaidun addet boasttu gova doaimma olggosmanni balánssas.

Tabealla 2.21 Jagi 2002 bušeahttaráva

Kontos 01.01.2002 muttus19 448 788
Sirdojuvvon Sámedikki foandakontiin132 215
Čadnojuvvon lohpádusat-15 372 399
Dat, mii vel báhcá ođđasisjuogadeapmái jagi 2002 bušeahttadárkkisteami oktavuođas4 208 594

Juolgenohta

1.

UN Working Group on Indigenous Populations, Sub-Commission on Prevention of Discrimination and Protection of Minorities, UN Human Rights Committee.

2.

Gč. golggotmánu 5. b. 2001 Alimusriekteduomu čáhputvuovdeáššis, mas Alimusriekti nannii ahte stáhta ii oamas čáhputvuovddi Olmmáivákkis, Romssas. Eanaeaiggádiidda mieđihuvvui ahte Olmmáivákki sámi álbmot dat lea guovllu rivttes eaiggádat. Sáhttá maid čujuhit Alimusriektedupmui nu gohčoduvvon Selbu-áššis, mas mieđihuvvui ahte boazosápmelaččain lei guohtovuoigavuohta maiddái priváhta eatnamiin Selbu-guovllus Mátta-Trøndelagas.

3.

Gč. Kulturdepartemeantta evttohusa rievdadit sámelága § 3–12 oktan láhkaásahusaiguin – sámi giellabarggu ođđasis organiseren.

4.

Gč. Kap. 2.2.7.1 ja 2.3.6.1 nuoraidprošeavtta ja jahkásaš nuoraidkonferánssaid birra.

5.

Láhka Sámedikki ja eará sámi riektediliid birra mearriduvvui geassemánu 12. b. 1987.

6.

Gč. Kap. 2.3.3.8 SSB bargguid ja doaimmaid birra.

7.

Nuortasámi musea birra lea čállojuvvon kap. 2.2.6.1.

8.

Mielddus áššebábergeahčastat

9.

Geassemánu 9. b. 1978 mannosaš lága nr. 50 vuođul kulturmuittuid birra

10.

Geassemánu 14. b. 1985 mannosaš nr. 77 Plána- ja huksenlága vuođul

11.

Oahpahusossodagas lea báhcán ru 1 190 041 olggobealde prošeavttaid doaibmabijuid oktavuođas. Dát ruđat leat čadnojuvvon dáid prošeavttaide. Lea deaŧalaš sihkkarastit joatkevašvuođa ja Sámediggi sajušta ru 1 000 000 poasttas 01 vai sáhttá čađahit prošeavttaid. Ru 190 041, mii vel báhcá, ferte gokčat Oahpahusossodaga doaibmabušeahtas. Biras- ja kulturmuitoossodat oaččui máksojuvvot ru 430 000 juovlamánus 2001 ja lea čadnojuvvon prošeavttaide mat galget čađahuvvot jagis 2002. Postii 01 sajuštuvvo ru 430 000. Sámediggi lea bušehteren menddo uhccán ruđa girjebussegoluide ja sajušta ru 367 000 postii 01.

Ovdasiidui