Aktiver Javascript i din nettleser for en bedre opplevelse på regjeringen.no

Jagi 2019 reviderejuvvon nationálabušeahtta:

Norgga ekonomiija nana ovdáneapmi joatká

Norgga ekonomiija ovdána bures. Eanet olbmot leat barggus, ja lassáneapmi lea buorre. Nannánfitnodagat eai leat logi jahkái investeren nu ollu go dál. Positiiva ovdáneapmi orru ain joatkimin. 2019 reviderejuvvon bušeahtas áigu ráđđehus joatkit ekonomalaš politihka mii láhčá dili nuppástusaide, ođđa doaimmaide ja norgga ekonomiija ovdáneapmái.

– Bargguhisvuohta njiedjá miehtá riikka, ja stuora oassi álbmogis leat barggus. Lea erenoamáš illudahtti go viđa bargosajis leat njeallje bargosaji priváhta suorggis. Dat nanne čálgoservodaga ceavzilvuođa, lohká ruhtadanministtar Siv Jensen (OvB).

Go norgga ekonomiija lea nanus, de lea ráđđehus daid maŋimuš jagiid čavgen stáhtabušeahta goluid, ja dainna lágiin láhčán dili ovdáneapmái ja ođđa bargosajiid ásahemiide ealáhuseallimis.

2019 bušeahtas áigu ráđđehus ain áŋgiruššat johtolaga, dutkama ja oahpu ja ahtanuššanovddideaddji vearrogeahpádusaid ovdii, vástideaddji rámmaid siskkobealde. Reviderejuvvon bušeahtta lea ođasmahttojuvvon vuosttažettiin 2019 stáhtabušeahta ođđa dieđuid ektui. Almmatge leat muhtun surggit rievdaduvvon. KNM Helge Ingstad vuodjuma maŋŋil lassánedje suodjalussuorggi golut. Kriminalitehta eastadeapmái ja vuosttaldeapmái leat lasihan juolludemiid politiijasuorgái ja Pst:i, ja dálkkádatdoaimmat galget maid nannejuvvot.

Ruhtageavaheapmi 2018:s šattai unnit go plánejuvvon. Dat lea eanemus váikkuhan dasa ahte 2019 bušeahttaimpulsa orru šaddamin stuorit go stáhtabušeahta meroštallan diimmá čavčča.

– Jos mii jagi 2018 ja 2019 geahččat ollislaččat, de oaidnit ahte finánsapolitihkka lea dadjat juo neutrála, dadjá ruhtadanministtar Siv Jensen.

Tabealla 1 Norgga ekonomiija váldologut. Ovddit jagi proseanttalaš rievdadus jos eará ii leat almmuhuvvon

 

Mrd.ruvnno1

     

 

2018

2018

2019

2020

Priváhta geavahus

1532,9

2,0

2,3

2,9

Almmolaš geavahus

831,8

1,2

1,7

 

Bruttoinvesteremat bistevaš kapitálas

853,2

1,0

5,3

0,8

Daid gaskkas: Oljobohkamat ja revrrefievrrideamit

154,6

2,7

13,0

-3,3

              Nannán-Norgga fitnodagat

312,0

2,6

6,7

3,7

              Viesut

192,3

-6,0

0,9

0,8

              Almmolaš hálddašeapmi

193,4

6,8

1,2

 

Nannán-Norgga gálvojearru2

3062,4

1,6

2,4

2,1

Eksporta

1345,3

-0,7

1,8

6,9

Daid gaskkas: Luondduolju ja luonddugássa

569,4

-4,7

-3,3

11,9

              Nannán-Norgga gálvvut

411,0

2,7

5,2

5,3

              Nannán-Norgga bálvalusat

236,5

1,7

5,9

6,1

Importa

1150,7

0,6

3,8

2,1

Bruttonationálabuvtta

3535,6

1,4

2,1

3,4

Das: Nannán-Norga

2907,0

2,2

2,7

2,5

Eará váldologut:

       

   Barggahus, olbmot

 

1,5

1,4

0,8

   Bargguhisvuođalogut, AKU (dássi)

 

3,8

3,7

3,6

   Bargguhisvuođalogut, registrerejuvvon (dássi)

 

2,5

2,2

2,2

   Jahkebálkká lassáneapmi

 

2,8

3,2

 

   Konsumhaddelassáneapmi (KPI)

 

2,7

2,3

2,0

   KPI-JAE lassáneapmi

 

1,6

2,6

2,2

   Luondduoljohaddi, ruvnnot juohke oljofáhtas (jotkkolaš hattit)

 

583

559

556

   Golmmamánnosaš ruhtamárkanreantu, pst.3

 

1,1

1,5

1,7

   Importabuohtastahttojuvvon ruvdnokursa, jahkásaš rievdadus, pst.4

 

0,1

2,0

0,0

1) Gaskaboddosaš nationálarehketdoallologut, jotkkolaš hattit.
2) Earret vuorkárievdadusa.
3) Meroštallojuvvon cuoŋománu mearreáigehattiid ektui.
4) Positiivvalaš logut almmuhit heajos ruvdnoárvvu.

Gáldut: Statistihkalaš guovddášbyrå, ICE, Macrobond, Nav, Reuters ja Ruhtadandepartemeanta.

 

Tabealla 2 Stáhtabušeahta ja Stáhta penšunfoandda váldologut. Mrd. ruvnno

 

2017

2018

2019

Sisaboađut oktiibuot

1 225,9

1 350,6

1 416,1

1 Sisaboađut petroleumdoaimmain

194,4

273,5

291,9

    1.1 Vearut ja divadat

71,2

117,3

142,7

    1.2 Eará petroleumsisaboađut

123,2

156,2

149,2

2 Sisaboađut earret petroleumsisaboađut

1 031,5

1 077,1

1 124,2

    2.1 Vearut ja divadat Nannán-Norggas

943,6

986,4

1 034,6

    2.2 Eará sisaboađut

87,9

90,6

89,6

Golut oktiibuot

1 280,9

1 318,1

1 382,5

1 Golut petroleumdoaimmaide

26,6

22,6

29,0

2 Golut earret petroleumdoaimmaide

1 254,3

1 295,6

1 353,5

Badjebáza stáhtabušeahtas ovdal sirdima Stáhta olgoriikka penšunfondii

-55,0

32,4

33,6

-  Netto ruhtaboahtin petroleumdoaimmain

167,8

251,0

262,9

=  Oljomuddejuvvon badjebáza

-222,8

-218,5

-229,2

+  Sirdojuvvon Stáhta olgoriikka penšunfoanddas

231,4

225,5

229,2

=  Stáhtabušeahta badjebáza

8,6

7,0

0,0

+  Netto várrejuvvon Stáhta olgoriikka penšunfoanddas

-63,5

25,4

33,6

+  Stáhta penšunfoandda reantoboađut ja vuoitu jna.1

203,6

225,0

229,4

=  Stáhtabušeahta ja Stáhta penšunfoandda badjebáza oktiibuot1

148,6

257,4

263,0

Memo:

     

Stáhta olgoriikka penšunfoandda márkanárvu2

8 484

8 243

9 300

Stáhta penšunfoandda márkanárvu2

8 724

8 483

9 553

    Struktuvrralaš, oljomuddejuvvon vuollebáza, mrd. ruvnno

217,6

213,8

238,1

    Foandakapitála proseantan

2,9

2,5

2,9

Nannán-Norgga BNP-logut proseantan

7,6

7,2

7,7

Bušeahttaimpulsa, proseantaovttadat

0,2

-0,4

0,5

Duohta, vuollásaš gollolassáneapmi, pst

1,9

0,7

2,0

1) Das eai leat mielde kursavuoittut dahje –massimat.
2) Jagi loahpas.
3) Positiivva logut govvidit ahte bušeahtta orru leamen ekspansiiva. Das ii vuhtiiváldojuvvo ahte sisaboahto- ja gollopoasttat sáhttet mearkkašit iešguđet láhkai ekonomiija dillái.

Gáldut: Ruhtadandepartemeanta ja Statistihkalaš guovddášbyrå.

Bajás