Vuovdi ja dálkkádat

Vuovdi buorida dálkkádaga, sihke karbonavuorkán ja ođasmuvvi valljodahkan, mainna sáhttet buhtadit eará molssaeavttuid, mat leat vearrábat dálkkádahkii.

Vuovddis lea mávssolaš rolla dálkkádatvuogádagas, go dat váldá áimmus CO2 ja vurke karbona biomássii ja muldii.
Vuovddis lea mávssolaš rolla dálkkádatvuogádagas, go dat váldá áimmus CO2 ja vurke karbona biomássii ja muldii. Govva: Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta

Norgga vuvddiid CO2 nettováldin lea sullii beali das, man ollu mii jagis luoitit dálkkádatgássaid. Máilmmidásis vuovddi ja eananareálaid CO2 váldin vástida 25 prosentii buot CO2-luoitimiin. 

Dálkkádahkii buorrin jos geavahit eanet muora

Dan lassin, ahte vuovdi doaibmá karbona vuorkán, de lea muora geavaheapmi ođasmuvvi roavaávnnasin mávssolaš vuohki čoavdit dálkkádatváttisvuođa.

Muorra gullá karbona lunddolaš birrajođaldahkii. Muorradálut ja eará muorrabuktagat leat mielde vurkemin karbona guhkes áigái dan eallinjođaldagas, ja dan sáhttá loahpas geavahit bioenergiijan.  

Muora sáhttet geavahit ođasmuvakeahtes huksenávdnasiid sajis, dahje dakkár ávdnasiid sajis, mat guđđet vearrát luottaid min dálkkádahkii. Dainna sáhttá maid buhtadit petroleumvuđot boaldámušaid, eará boaldámušaid ja roavaávdnasiid, maid geavahit ollu iešguđetlágan buktagiidda.

Sihke muorra ja olju sisdoallá hui ollu karbona (vuođđoávdnasa). Go buhtadit ”čáhppes karbonaid” ”ruoná karbonaiguin” de ovddidit sihke árvoráhkadeami ja dálkkádaga dili.

Buot, maid dán áigge ráhkadit petroleumis, sáhttá boahtteáiggis ráhkaduvvot muoras. 

Norgga roavaávdnasiid hivvodat lassána dađistaga. Guhkes áigodaga maŋŋá, goas dáppe goaridedje vuovdevalljodagaid, lea norgga vuvddiid hirsahivvodat šaddan golmmageardásažžan maŋimuš 100 jagis – 1919 dat lei 300 miljovnna guđahasmehtera, dán áigge fas sullii 900 miljovnna.

Bajás