Deattuhit ovddalgihtii eastadeami go rievdadit beanalága

Ráđđehus lea odne sádden Stuorradiggái beanalága rievdadanevttohusa. Das deattuhit sávakeahtes dáhpáhusaid buoret ovddalgihtiieastadeami ja stuorát eainnostahttivuođa sihke beatnateaiggádiidda ja álbmogii.

Stuorradiggi bivddii 2017 geassemánus ráđđehusa rievdadišgoahtit beanalága. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta lea rievdadusevttohusain barggadettiinis ožžon badjel 400 gulaskuddancealkámuša.

– Beatnagiid eaiggáduššan guoskkaha stuorra oasi Norgga álbmogis, ja dasa lea stuorra beroštupmi. Proposišuvnnas, maid mii dál ovddidit Stuorradiggái, mii deattuhit iešguđet beroštumiid dássedeattu, bidjat čielga gáibádusaid dasa, ahte beatnagiid eaiggáduššet ja dollet dohkálaš vugiiguin, ja ahte politiija oažžu buoret vejolašvuođaid eastadit sávakeahtes dáhpáhusaid, dadjá eanandoallo- ja biebmoministtar.

Dá muhtun mávssolaš oasit rievdadusárvalusas

  • Beatnateaiggádiin gáibiduvvo gelbbolašvuohta ja várrugasvuohta
  • Politiija sáhttá addit bággensáhku (tvangsmulkt) ja rihkkunmávssu (overtredelsesgebyr) jos beatnateaiggát ii čuovo lága
  • Leat ráhkadan meroštallamiid ja objektiiva kriteraid, vai politiijaide lea álkit válljet vuogas vuogi
  • Sávakeahtes dáhpáhusaid maŋŋá galgá šibitdoavttir iskat beatnaga, vai dihtet sáhttágo dan dearvvašvuođadilli leat váikkuhan dáhpáhussii
  • Veaddingeatnegasvuođa mearrádusaid doalahit ja gozihit nannoseappot ahte daid doahttalit
  • Heahtegádjuma mearrádusaid doalahit. Sátnáduvvo čielgaseappot goas ja maid sáhttá dahkat beatnagii, mii falleha olbmuid, šibihiid, bohccuid, sarvaelliid dahje eará beatnagiid
  • Leat mudden mearrádusaid, maid mielde beatnateaiggát galgá gokčat goluid go beatnaga leat váldán rádjui
  • Beatnateaiggáda váidalanvejolašvuohta nannejuvvo
  • Beatnagiid fallehan- ja gáskinhárjehallama gielddus doalahuvvo. Ráhkaduvvo láhkaásahus, mainna muddejit spiehkastaneavttuid

Dárkileappot beatnateaiggáda ovddasvástádusas ja politiija rollas

Beatnateaiggádiin lea mávssolaš rolla sávakeahtes dáhpáhusaid ovddalgihtii eastadeames, amaset olbmot dahje eallit gáskkahallat dahje fallehuvvot. Mis leat eanet dieđut beatnagiid láhttema birra ja beatnagiid geavahit dađistaga eanet surggiin. Danin lea mávssolaš, ahte beatnateaiggádis lea dárbbašlaš máhttu, mii heive aiddo dan dillái, mas son beatnagiinnis lea. Eat dattetge gáibit «beatnatdoallanlobi».

Ráđđehus háliida, ahte politiija beassá ođđa gaskaoapmin geavahit bággensáhku (tvangsmulkt) ja rihkkunmávssu (overtredelsesgebyr). Láhčet maid vuogádaga dakkárin, ahte ráŋggáštusrámmas ja sáhkuid geavaheamis leat eanet ceahkit. Go dakkár gaskaomiid geavahit árrat, go beatnagiid doallamis badjánit hástalusat, de sáhttet ovddalgihtii eastadit sávakeahtes dáhpáhusaid.

Leat čielgaseappot sátnádan mávssolaš doahpagiid meroštallamiid, earret eará «vahága». Nu politiijat besset objektiivvalaččat kriteraid vuođul gozihit, ahte láhka doahttaluvvo.

Evttohuvvo, ahte šibitdoavttir galgá iskat beatnaga ja árvvoštallat sáhttágo beatnaga dearvvašvuođadilli leat váikkuhan sávakeahtes dáhpáhussii. Ovdamearkka dihte jos beatnaga bániin lea juoga, mii dagaha bákčasa, de dat sáhttá dagahit garvinreakšuvnnaid (avverge-reaksjoner). Jos vahága sáhttá dálkkodit nu ahte bákčasat nohket, de dat ii šat dagat stuorát riskka sávakeahtes láhttemii.

Evttohusa mielde politiija sáhttá árvvoštallat man ollu goluin beanaeaiggát galgá gokčat, go beatnaga váldet rádjui. Das lea mearkkašupmi erenoamážit dalle, go áššemeannudanáigi lea guhkki váidalusaid geažil.

Leat ráddjen man ollu goluid beatnateaiggát galgá gokčat, jos politiija mearrádus gávnnahuvvo dohkkemeahttumin (ugyldig) rievttis. Go ráddjet beatnateaiggáda goluid, de vásihuvvo váidalanvejolašvuohta albma vejolašvuohtan.

Dárkileappot veaddingeatnegasvuođa birra

Veaddingeatnegasvuođa njuolggadusaid doalahit. Gielddain leat ain vuoigatvuođat láhkaásahusaid vuođul, ja veaddingeatnegasvuođa doahttaleami goziheapmái šaddet buoret vejolašvuođat. Eará almmolaš eiseválddit sáhttet oažžut válddi rihkkunmávssuid geavaheapmái veaddingeatnegasvuođa njuolggadusaid rihkkuma oktavuođas.