Od.prp. nr. 43 (2007-2008)

Láhka sámelága rievdadusaid birra

Sisdollui

3 Ráđđádallamat Sámedikkiin

Ráđđádallanbargovuogi soahpamuš gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki vuolláičáliiga Gielda- ja guovluministtar ja Sámediggepresideanta 2005 miessemánu 11.beaivvi. Soahpamuš dohkkehuvvui Sámedikkis 2005 geassemánu 1.beaivvi. Suoidnemánu 1.b. 2005 Gonagaslaš resolušuvnna bakte nannejuvvui ahte šiehtaduvvon bargovuogit galge guoskat olles stáhtahálddahussii. Duogáš ráđđádallanbargovuogi mearrideames lea álgoálbmogiid vuoigatvuohta ovddidit oainnuset áššiin mat sidjiide gusket. Dát vuoigatvuohta lea álgoálbmogiin ILO konvenšuvnna nr. 169 iešmearrideaddji stáhtaid álgoálbmogiid ja álbmotčearddaid, artihkal 6 olis. Ráđđádallanbargovuogit gusket áššiide mat sáhttet njuolga váikkuhit sámi beroštumiid. Departemeanta árvvoštallama mielde de sámediggeválggaid válgaortnet čielgasit lea ášši mas ferte ráđđádallat. Sámedikki válgaortnega ođasmahttin lea láhkaášši mas lea lunddolaš ja heivvolaš ahte Sámedikkis lea stuorra váikkuhanvejolašvuohta.

Politihkalaš dásis lea leamašan okta ráđđádallančoahkkin. Dása lassin lea hálddahuslaš dásis čađat leamašan oktavuohta. Departemeanta lea Sámediggái addán vejolašvuođa oaidnit vuođđodokumeanttaid ja árvaluvvon láhkateavstta. Sámediggi lea proposišuvdnačállosa bakte ovddidan oaiviliid álgoevttohusaide. Ráđđádallamiin leat geahčadan daid beliid láhkarievdadus evttohusas mas departemeanttas ja Sámedikkis lei goabbatge vuolggasadji.

Ráđđádallanbeliide lea Selle lávdegotti raporta, Sámedikki láhkaevttohus ja árvvoštallamat oktan departemeanta dokumeanttaiguin ja láhkaevttohus teaksta lea leamašan buorre vuođđun ráđđádallamiidda. Barggadettiin lea rabasvuohta leamašan guovddážis ja dagahan buori vuođu digaštallamiidda rievdadusaid ja muddemiid hárrái. Dát lea dagahan ahte ráđđádallanbealit ráđđádallamiid oktavuođas beaktilit leat joksan ovttamielalašvuođa.

Sámediggi lea deattuhan ahte válgaortnega hábmemis sápmelaččaid iežaset álbmotválljen ásahussii čielgasit lea dakkár ášši mii lunddolaččat gullá sámiid iešmearrideapmái. Sámedikki válgaortnet earenoamážiid lea ášši mii guoská sámi dilálašvuođaide ja iežaset ovddasteaddji ásahusaid ovdánahttimis. Sámediggi lea bidjan mearkkašahtti deattu dasa ahte iešmearridanvuoigatvuohta ferte mearkkašit ahte Sámedikkis ferte leat stuora váikkuheapmi hábmemis láhkamearrádusaid mat gusket válgaortnegii, ja ahte dákkár áššiin lea earenoamáš dehálaš geahččalit olahit ovttamielalašvuođa.