4 Sámepolitihka hálddahuslaš rámmaeavttut

Otná sámepolitihkka lea vuođđuduvvon Vuođđolága mearrádussii ahte «lea stáhta eiseválddiid geatnegasvuohta láhčit diliid nu ahte sámi álbmotjoavku, álgoálbmogin, sáhttá seailluhit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima». Dat geatnegahttá stáhta čađahit dakkár árjjalaš politihka mas sámegielat ja sámi kultuvrralaš perspektiivvat váldojit mielde oppalaš politihkkii. Stáhta eiseválddit eai nagot okto ollašuhttit dakkár ulbmila, maiddái gielddalaš ja fylkkagielddalaš eseválddiin lea, ovttas Sámedikkiin, ovddasvástádus gáhttet ja ovddidit sámi gielaid, kultuvrra ja servodateallima.

4.1 Stáhta eiseválddiid ovddasvástádus

Gielda- ja guovlodepartemeanttas lea ovddasvástádus oktiiheivehit stáhta politihka sámiid ektui Norggas, ja dat galgá oččodit ollislašvuođa ja oktilisvuođa politihkas, surggiid ja hálddašandásiid rastá.

Ollislaš sámepolitihkka eaktuda buori ovttasdoaibmama iešguđet departemeanttaid gaskkas. Juohke fágadepartemeanttas lea ovddasvástádus čuovvulit sámepolitihka iežaset surggiin. Gielda- ja guovlodepartemeanttas leat iešguđet rollat eará departemeanttaid ektui. Departemeanta galgá:

• juohkit dieđuid daid sámepolitihkalaš mihtuid birra maid ráđđehus ja Stuorradiggi leat mearridan

• gozihit ahte iešguđet departemeanttat čuovvulit sámepolitihkalaš ulbmiliid ja njuolggadusaid go sii hábmejit politihka iežaset surggiin

• gozihit juolludemiid sámepolitihkalaš doaibmabijuide

• veahkehit eará departemeanttaid go sii čielggadit áššesurggiid mat gusket njuolgga sámi álbmogii

• bagadit konsultašuvdnageaskku birra Sámedikkiin ja sámi beroštusaiguin

Sámepolitihka bohtosat bohtet buori muddui oidnosii eará departemeanttaid, Sámedikki ja gielddaid ja fylkkagielddaid bargguin. Iešguđet departemeanttain lea ovddasvástádus daid njuolggadusain mat galget fuolahit sámi álbmoga iežaset surggiin. Dat guoská ovdamearkka dihtii konsultašuvdnageaskku čađaheapmái sámi áššiin, sámelága giellanjuolggadusaid čađaheapmái, oahpahuslága čađaheapmái, riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid čađaheapmái ja boazodoallolága čađaheapmái. Dasa lassin lea departemeanttain ovddasvástádus daid doaibmabijuid váikkuhusain mat leat jurddašuvvon olles álbmogii, muhto main sáhttet leat erenoamáš váikkuhusat sámiide.

4.2 Sámedikki ovddasvástádus, organiseren ja váldi

Sámediggi ásahuvvui geassemánu 12. b. 1987 lágain nr. 56 Sámedikki ja eará sámi riektediliid birra (sámeláhka). Sámediggi ásahuvvui vuosttažettiin ovddasteaddji álbmotválljen orgánan maid sámit ieža válljejit sámiid várás, ja lea áiggi mielde ožžon eanet ja eanet bargamušaid ja válddi lágaid ja/dahje láhkaásahusaid bokte ollu surggiin.

Sámelága ovdabargguin deattuhuvvui ahte Sámedikki válddi galgá sáhttit ovddidit áiggi mielde, gč. Innst. O. nr. 79 (1986–87) siiddu 9:

Lávdegoddi lea ovttaoaivilis departemeanttain das ahte Sámedikki válddi ii sáhte mearridit agibeaivái. Lávdegoddi diehtá ahte Sámedikki váldesuorggi vejolaš boahtteáiggi viiddideapmi sáhttá gártat vuostálagaid eará hálddašanorgánaiguin ja eaktuda ahte dáid gažaldagaid ferte čoavdit ja čielggadit ovdal go mearrida bidjat ođđa bargamušaid Sámediggái. Go leat háhkan vásáhusaid Sámedikki doaimmain, de lea lunddolaš ahte váldesuorgi árvvoštallo Sámedikki barggu ja dábálaš servodatoainnu ektui.

Viidáseappot biddjui sámi iešmearridanvuoigatvuođa prinsihppa vuođđun:

Jus sámi kultuvra galggaš ceavzit maiddái boahtteáiggis […] de dat eaktuda ahte sámit ožžot mearkkašahtti stuorra iešmearridanvuoigatvuođa ja váikkuhanfámu gažaldagain main lea stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrra sajádahkii» (Ot.prp. nr. 33 (1986–87) siidu 67).

Dat mearkkaša earret eará ahte sámit ieža, Sámedikki bokte, galget dahkat vuoruhemiid sámi kultuvrra ja servodateallima ektui, ii ge ráđđehus.

Sámedikki organiseren

Sámedikkis lea parlamentáralaš vuogádat. 39 áirasa válljejuvvojit čieža válgabiirres Sámediggái.1 Sámedikki dievasčoahkkima eanetlohku vuođđuda sámediggeráđi. Sámediggeráđis lea politihkalaš ovddasvástádus Sámedikki doaimmas, dás maiddái Sámedikki hálddahuslaš doaimmas. Sámedikkis lea

1. dievasčoahkkin (parlameantadoaibma lávdegodde- ja dievasčoahkkimiiguin mat dábálaččat dollojit njelljii jahkái),

2. sámediggeráđđi (politihkkaovddidandoaibma ja parlamentáralaš ovddasvástádus dievasčoahkkima ektui),

3. dievasčoahkkinjođihangoddi (dievasčoahkkin vállje válljejuvvon áirasiid gaskkas vihtta áirasa Sámedikki dievasčoahkkinjođihangoddái. Dievasčoahkkinjođihangotti bargamuššan lea fuolahit Sámedikki válgajienastuslogu ja sámediggeválgga hálddašeami, gohččut Sámedikki dievasčoahkkimii ja jođihit dievasčoahkkima digaštallamiid ja sáddet áššiid sámediggeráđis fágalávdegottiid ja dievasčoahkkimiid meannudeapmái),

4. lávdegottit ja ráđit, (golbma fágalávdegotti; plána- ja finánsalávdegoddi, bajásšaddan-, fuolahus- ja oahpahuslávdegoddi ja ealáhus- ja kulturlávdegoddi, válgalávdegoddi, doarjjaáššiid váiddalávdegoddi, Sámedikki válgalávdegoddi, Sámedikki vuorrasiidráđđi, bearráigeahččanlávdegoddi, Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi ja ráđđi sámiid várás geain leat norbmarihkkun doaibmavariašuvnnat).

5. hálddahus (parlameantahálddahus, ráhkkanahttit hálddašanáššiid sámediggeráđđái ja Sámedikki dievasčoahkkimii, sámediggeráđi čállingoddi, doarjagiid áššemeannudeapmi ja kulturmuitolága, oahpahuslága ja báikenammalága hálddašanorgána).

Nu lea ge Sámedikki doaimmas sullasašvuođat dainna bargguin maid sihke Stuorradiggi, ráđđehus, departemeanttat ja direktoráhtat čađahit, ja guoská eanaš servodatsurggiide.

Sámedikki váldi

Sámedikki válddi sáhttá juohkit guoktin váldokategoriijan, váldi lágaid ja/dahje láhkaásahusaid vuođul ja váldi juohkit ekonomalaš doarjagiid. Sámediggái lea addon váldi lágaid/láhkaásahusaid vuođul guđa suorggis. Dat leat:

• Kulturmuitoláhka sámi kulturmuittuid oktavuođas. Dát váldi vuolgá láhkaásahusas. Lassin formálalaš mearridangelbbolašvuhtii kulturmuitolága vuođul, gullá Sámedikki ovddasvástádussii sámi kulturmuitovuhtiiváldimiid fuolaheapmi plána- ja huksenáššiin plána- ja huksenlága vuođul. Sámediggi sáhttá ovddidit vuostecealkaga go plánat rihkkot nationála ja dehálaš regionála beroštusaid.

• Sámelága § 3-12 dadjá ahte Sámediggi galgá leat mielde suodjaleamen ja ovddideamen sámegielaid Norggas, gč. Ot.prp. nr. 114 (2001–2002).

• Oahpahusláhka go guoská váldái mearridit láhkaásahusaid oahppoplánaid birra oahpahussii sámegielas vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas, ja oahppoplánaid sierra sámi fágain joatkkaoahpahusas (geavadis fágain giella, duodji, boazodoallu). Váldi lea fápmuduvvon lága bokte.

• Lága vuođul fápmuduvvon váldi mearridit láhkaásahusaid sámi leavgga geavaheami birra, gč. sámelága § 1–6.

• Lága vuođul fápmuduvvon váldi mearridit njuolggadusaid dan birra mo galgá árvvoštallat rievdan meahccegeavaheami váikkuhusa sámi kultuvrii, boazodollui, meahcásteapmái, ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii. Departemeanta galgá dohkkehit njuolggadusaid, gč. Finnmárkkulága § 4.

• Sámediggi lea báikenammabálvalus sámi báikenamaid várás báikenammalága vuođul. Báikenammabálvalus galgá bagadit ja rávvet báikenamaid čállinvuogi, nammavieruid ja nammabidjama oktavuođas. Bálvalus sáhttá maiddái ovddidit cealkámuša báikenamaid geavaheami birra.

Sámediggi nammada dahje evttoha stivralahtuid ollu sámi ásahusaide ja almmolaš doaimmaide. Eanaš háviid dat lea mearriduvvon njuolggadusain, muhto muhtun háviid dat lea mearriduvvon lágain, ovdamearkka dihtii boazodoallolágas, Finmárkkulágas ja lágas universitehtaid ja allaskuvllaid birra.

Sámediggi juohká doarjagiid ollu surggiin. Sámediggi sáhttá sámelága § 2-1 goalmmát lađđasa goalmmát cealkaga vuođul mearridit láhkaásahusa doarjagiid juohkima ja geavaheami birra, muhtun diliin ovttasráđiid guoskevaš departemeanttain.

Sámediggi juohká jahkásaččat juolludusaid čuovvovaš juogadeami vuođul:

• Sámegielat (earret eará guovttegielatdoarjagiid gielddaide ja fylkkagielddaide, giellaguovddážiidda, stipeanddaid joatkkaoahpahusa ohppiide, giellaovddidandoaibmabijuide ja sámi gielladoaibmabijuide mátta-, ubmi-, bihtán-, julev- ja márkasámi guovlluin)

• Bajásšaddan, oahpahus ja dutkan (earret eará doarjagiid nuvttá sámegielat mánáidgárdefálaldagaide, doarjagiid sámi giellaoahpahussii mánáidgárddiin, prošeaktadoarjagiid ja doarjagiid ovddidanbargguide mánáidgárddiin, doarjagiid pedagogalaš materiálaide, doarjagiid givssideami vuostálastimii, doarjagiid oahpponeavvuid ráhkadeapmái ja stipeanddaid alit ohppui)

• Areála, biras ja dálkkádat (doarjagat juogaduvvojit sámi beroštusaide ja vuoigatvuođalaččaide, vai sis lea duohta vejolašvuohta konsulterejuvvot áššiin mat gusket sidjiide)

• Ealáhusat (iešguđet doarjjaortnegat maid ulbmil lea nannet vuođđoealáhusaid, eanedit gánnáhahttit fitnodagaid sámi báikegottiin, ásahit nana ja gánnáhahtti fitnodagaid maid vuođđun lea sámi kulturdovddaheapmi)

• Kultuvra (Sámediggi juohká doarjagiid iešguđet sámi kulturásahusaide mat leat arenan sámi kultuvrra gaskkusteapmái ja muosáheapmái. Dasa gullet earret eará sámi museat, kulturviesut, teáhterat ja festiválat. Doarjja galgá maiddái leat mielde addimin sámi dáiddáriidda buriid rámmaeavttuid, eanedit sámi girjjálašvuođa hivvodaga, doarjut mediaid ja sámi valáštallama)

• Kulturmuitosuodjalus (doarjagat kulturmuitohálddašeapmái ja doarjagat sámi kulturárbbi láhčimii ja gaskkusteapmái)

• Dearvvašvuohta ja sosiála (doarjagat juogaduvvojit iešguđet fága- ja gealbobirrasiidda miehtá riikka)

• Álgoálbmotvuoigatvuođat, riikkaidgaskasaš ovttasbargu ja dásseárvu (earret eará doarjaga Sámi Giellagáldui)

• Ovttasbargošiehtadusat (earret eará doarjagat regionálaovddidanprošeavttaide)

• Eará doaibmabijut

Njuolggadusain sámi giela, kultuvrra ja servodateallima ruhtadeapmái kap. 560 bokte, poasta 50 čuokkis 2, boahtá ovdan ahte juohke fágastáhtaráđis lea ovddasvástádus iežas fágasurggiid juolludandásis, oktan daid hálddahuslaš goluiguin mat čatnasit daidda bargamušaide ja doaibmabijuide maid Sámediggi hálddaša. Dat mearkkaša ahte departemeanttat galget fuolahit ahte evttohusat ođđa bargamušaide main leat ekonomalaš váikkuhusat, ovddiduvvojit dábálaš bušeahttaproseassaide. Seamma láhkai galgá kap. 560 poastta 50 bušeahttarámma vuoliduvvot go bargamušat dahje doaibmabijut heaittihuvvojit dahje máhcahuvvojit fágadepartemeanttaide dahje eará almmolaš orgánaide, gč. njuolggadusaid čiekŋudeaddji kommeanttaid ja njuolggadusaid máinnašumi dieđáhusa 5. kapihttalis.

4.3 Gielddalaš eiseválddiid ovddasvástádus

Jus Norga galggaš lihkostuvvat sihkkarastimiin sámi ássiide buriid bálvalusfálaldagaid, main gielalaš ja kultuvrralaš dárbbut ja vuoigatvuođat fuolahuvvojit, de dat eaktuda buori ovttasdoaibmama iešguđet hálddašandásiid gaskkas. Gielddalaš ja fylkkagielddalaš dási mearrádusain ja politihkas lea hui stuorra mearkkašupmi dasa man muddui sámi gielat, kultuvra ja servodateallin sáhttá ovdánit buori láhkai. Gielddain lea ovddasvástádus fállat sámi ássiide dásseárvosaš čálgofálaldaga. Fylkkagielddain lea erenoamáš ovddasvástádus regionála ovddideamis govda áddejumis. Gielddaid ja fylkkagielddaid árjjalaš áŋgiruššan sámi guovlluin lea dehálaš veahkkin sámi gielaid, kultuvrra ja servodateallima seailluheapmái ja ovddideapmái.

Gielddalaš iešstivrejupmi lea oassi servodatortnegis Norggas, ja das lea vuosttažettiin sáhka das ahte gielddain lea mearridanváldi báikkálaš áššiin. Gielddalaš iešstivrenprinsihppa fakkastuvvui ovdagoddeláhkii jagi 1873 ja nannejuvvui vuođđolágas jagi 2016. Dalle oaččui Vuođđolága § 49 čuovvovaš lasáhusa:

Ássiin lea vuoigatvuohta stivret báikkálaš áššiid báikkálaš álbmotválljen orgánaid bokte.

Gielddalaš iešstivrejupmi lea maiddái suodjaluvvon gielddalága bokte. Gielddalága § 2-1 nanne gielddalaš ja fylkkagielddalaš iešstivrejumi, ja § 2-2 mearrida prinsihpaid nationála eiseválddiid gaskavuođas gielddalaš iešstivrejupmái.

Álbmotválljen orgánan leat gielddat dakkár arenan gos ássit válggaid ja mielváikkuheami bokte sáhttet leat mielde váikkuheamen gielddaid servodatbargamušaid čađaheapmái. Gielddain ja fylkkagielddain lea iehčanas ovddasvástádus iežaset resursageavaheamis ja galget heivehit doaimma sisaboađuide. Ráđđehus fas galgá sihkkarastit ahte bargamušat ja ekonomalaš rámmat leat oktiiheivehuvvon.

Gielddat ja fylkkagielddat doaimmahit iešstivrejumiset nationála rámmaid siskkabealde. Gielddaláhka deattasta ahte gielddaid ja fylkkagielddaid iešstivrejumi ráddjejumiin galgá leat láhkavuođđu.

Sámegielaid hálddašanguovllu almmolaš orgánain leat máŋga geatnegasvuođa sámi álbmoga ektui, earret eará sámelága giellanjuolggadusaid, mánáidgárdelága, oahpahuslága, mánáidsuodjaluslága, heahteguovddášlága, dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvaluslága, sosiálabálvaluslága, dulkalága ja báikenammalága vuođul, gč. máinnašumi kapihttalis 3.5. Almmolaš orgánat sáhttet leat gielddat, fylkkagielddat dahje stáhta orgánat.

Sámelága kapihttalis 3 leat mearrádusat sámi giellavuoigatvuođaid birra ja sámegielaid geavaheami birra. Máŋga mearrádusa sámelágas gustojit erenoamážit hálddašanguovllu gielddaide, ja eará mearrádusat fas gustojit maiddái fylkkagielddaide ja stáhta eiseválddiide. Sámelága giellanjuolggadusaid rievdademiiguin juogaduvvui sámegielaid hálddašanguovlu ođđajagimánu 1. b. 2025 rájes golbman gieldakategoriijan, gohčoduvvon giellaovddidangielddat, giellaealáskahttingielddat ja giellamovttiidahttingielddat.

Gielddain ja fylkkagielddain lea guovddáš doaibma sámegielaid nannemis. Sámegielaid hálddašanguovllu gielddain lea erenoamáš ovddasvástádus fállat dieđuid ja bálvalusaid sámi álbmogii.

Gielddat leat Sámedikki dehálaš ovttasbargoguoimmit. Sámediggi lea dahkan ovttasbargošiehtadusaid Trøndelága fylkkasuohkaniin, Nordlándda fylkkasuohkaniin, Romssa fylkkasuohkaniin ja Innlandet fylkkasuohkaniin. Ovttasbargošiehtadus Finnmárkku fylkkagielddain lea ođasmahttojuvvomin. Sámediggi lea maiddái dahkan ovttasbargošiehtadusa gávpotgielddaiguin Romssain, Bådådjuin, Osloin, Álttáin, Tråantein ja Mátta-Várjjagiin.