St.dieđ. nr. 55 (2000-2001)

Sámepolitihka birra

Sisdollui

1 Sámedikki jahkedieđáhus 2000

1.1 Boahttevaš politihkkahábmen

1.1.1 Jahkedieđáhusa perspektiivvat

Sámelága § 1–3 mielde galgá Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvot Gonagassii. Ráđđehus čállá Stuoradiggái jahkásaš stuoradiggedieđáhusa Sámedikki doaimma birra. Seammás lea Sámedikki dieđihanvugiin 4-jagi perspektiiva. Stuoradiggi lea sámelága mearrádusaid vuođul maiddái mearridan ahte juohke stuoradiggeáigodagas galgá okte čállot dieđáhus daid doaimmaid birra mat čađahuvvojit, sihkkarastin dihte sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Nu galgá ge prinsihppadieđáhus sisttisdoallat vuđolaš ja prinsipiála ságastallamiid Ráđđehusa sámepolitihka birra guđege stuoradiggeáigodagas .

1.1.2 Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid oktavuohta

Sámediggi lea sámi álbmotválljen orgána mii doaibmá sámi álbmoga várás. Lea sohppojuvvon ahte Sámediggi ii leat Ráđđehusa vuollásaš politihkalaš orgána dásis, ja danne ii sáhte Ráđđehus stivret iige bagadallat doaimma. Sámedikki guovttebealát doaibma sihke álbmotválljen orgánan ja hálddašanorgánan gáibida erenoamáš heiveheami ja čuovvoleami (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000–2001) 3.1 čuoggá s 34). Eiseválddiid oainnu mielde lea okta Sámedikki deaŧaleamos rollain bidjat eavttuid servodathábmemis seailluhan, nannen ja ovddidan dihte sámi servodaga. Sámediggi miehtá dasa ahte Sámediggái lea deaŧalaš oažžut eambbo mearridanváldi sámi áššiin, muhto dat ii leat doarvái. Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki válddi, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas, nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu, sámi iešmearrideami perspektiivvas.

Sámediggi lea fuomášan ahte Ráđđehus áigu digaštallat Sámedikki rolla almmolašrievtti ja sámepolitihkalaš orgánan sámepolitihka boahtte prinsihppadieđáhusas. Sámedikki oainnu mielde ii leat dát doarvái. Dát lea guovttebealát proseassa mii čađat ferte doaibmat Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Sámediggi lea máŋgga oktavuođas gáibidan šiehtadallanmodealla sámi áššiid barggus. Diggi lea oaidnán ahte Ráđđehus oaivvilda dákkár modealla mielddisbuktit áibbas ođđa čađahemiid hálddašeami dáfus, ja ahte fertešii vihkkeduvvot vuođđo konstitušunála prinsihpaid ektui, ja bivdá Sámedikki čielggadit lagabui mii šiehtadallamiin oaivvilduvvo (gč. St. dieđ.nr. 7 (2000–2001) 3. kap. s 34). Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki válddi ja rolla birra.

Sámediggi deattuha garrasit ovddidit lagas ja geatnegahtti ovttasbarggu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Deaŧaleamos formálalaš ovttasbargogaskavuođat leat čadnon Sámedikki jahkedieđáhussii (gč. sámelága § 1–3) ja Sáme­dikki doaibmaevttohusaide jahkásaš stáhtabušeahtas.

Jahkedieđáhusa dáfus lea buorre go Ráđđehus lea álgán buktit vástádusaid guovddáš čuolmmaide maid Sámediggi jearrá jahkedieđáhusain (gč. ee. St. dieđ. nr. 48 (1998–99) ja St.dieđ. nr. 7 (2000–2001)). Sávvat ahte Ráđđehus joatká dainna doaimmain maiddái boahtteáiggis.

Sámediggi lea ožžon eambbo mearridanválddi ja iešheanalašvuođa bušeahttaoktavuođain dan bokte go Sámediggi 1999:s beasai Juolludannjuolggadusaid § 4:s. Sámediggi oažžu dál juolludemiid Gieldda- ja guovlludepartementtas, Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementtas ja Mánáid- ja bearašdepartementtas poasta 50 bokte. Dasto sáhttá Sámediggi juogadit resurssaid sierra bušeahtas daid rámmaid mielde mat leat biddjon Stuoradikki bušeahttamearrádusas. Sámediggi oaivvilda ahte sámi bušeahttaáššiid rutiinnat ja prosedyrat berrejit ovddiduvvot. Go Sámediggi dál lea nettobušetterejuvvon doaibma, de eaktudit ahte boahttevaš juolludeamit Sámediggái bohtet poasta 50 juolludeapmin.

Sámediggi čujuha dasa ahte Sámedikki ja Ráđđehusa gulahallan lea positiivalaččat ovdánan bušeahttaáššiid dáfus. Dán berre čuovvolit maiddái eará áššesurggiin. Mii leat fuomášan ahte Ráđđehus mihá eambbo searvá jeavddalaš ságastallamiidda ja ovttasbargui Sámedikkiin (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000–2001 3. kap. s .34). Sámediggi eaktuda ahte Gieldda- ja guovlludepartementa sámi áššiid čohkkendepartementan galgá buorebut koordineret dán barggu.

Sámedikki ja Stuoradikki oktavuođat Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalusa čuovvoleami dáfus ja Sámedikki jahkásaš doaibmadieđiheami dáfus eai doaimma doarvái bures. Iešguđetge fágalávdegottiit doibmet iešguđetlágán vugiid mielde Sámedikki ektui. Ii leat dohkálaš ahte muhtun fágalávdegottit atnet Sámedikki dego makkárge eará lobbyorgánan. Danne lea prinsihpalaččat dárbu čielgaset digaštallat makkár oktavuohta Stuoradikkis lea Sámediggái, ja movt ovttasbarggu duohtavuođas sáhtášii heivehit. Sámediggi lea buktán konkrehta árvalusaid dán birra Stuoradikki presideantajođihangoddái.

Sámediggi fuomášahttá ahte sámi servodat lea ain huksejuvvomin, ja lea stuora dárbu doarjagii ja resurssaide. Sámediggi háliida čujuhit ahte lea stuora gaska Sámedikki vuoruhemiid ja Stuoradikki rámmajuolludusaid gaskka.

Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi válddi dihto servodatsurggiid dáfus. Ráđđehus ja Stuoradiggi leat measta čađat vástidan dainna vugiin ahte sirdet dálá ortnegiid ja institušuvnnaid hálddašanovddasvástádusa. Dása gullet Sámi sierrabibliotehka, oahpahushálddašeami doaimmat ja sierra sámi mánáidgárdedoarjagat. Váldi mii lea sirdojuvvon, lea:

  • Bušeahttafriddjavuohta maid Juolludannjuolggadusaid § 4 mielddisbuktá.

  • Váldi ja doaimmat oahpahussuorggi dáfus, gč. oahpahuslága § 6–4.

Hálddašanovddasvástádusa ja bargodoaimmaid sirdin Sámediggái lea mávssolaš. Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit válddi ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000–2001) 3.1 čuoggá s 34). Sámediggi fuomášahttá ahte Ráđđehus mieđai sirdit Sámi musihkkafestivála, Beaivváš Sámi Teáhtera ja Sámi Vuorká-Dávviriid stáhtadoarjagiid hálddašanovddasvástádusa Sámediggái 1997:s. Dása gullá maiddái sámi dáiddárstipeanda (gč. St.dieđ.nr. 145 (1997–98) 12.8 čuoggát s 60). Stuoradikki gielddalávdegotti eanetlohku searvvai dása (gč. Mearr.S.nr. 145 (1997–98). Kulturdepartementa sirddii Sámi musihkkafestivála stáhtadoarjaga Rikskonsertene vuollái 1999:s. Dát mielddisbuvttii unniduvvon jahkásaš doarjaga. Maiddái álgoálbmotfestivála Riddu Riđđu doarjja unnui. Gádjun dihte dán guokte festivála, lea Sámediggi iežas 2001 bušeahtas ásahan vuođđodoarjjaortnega kr 350.000,- goappáge doibmii.

Ráđđehus ii leat moktege geahččalan sirdit dáid namuhuvvon ásahusaid Sámediggái. Golggotmánus 2000 čujuhit ain doarjjaortnegiidda ee. dáid namuhuvvon ásahusaid dáfus Kulturdepartementta bušeahta vuođul (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000–2001) 4.2.2 čuoggá s 38). Ii dáiddárstipeanda ge leat sirdojuvvon Sámediggái. Sámi kulturáššiid gulahallanlávdegoddi ásahuvvui 1994:s. Ulbmil lei oppalaččat árvvoštallat doaimmaid mat guoskkahit sámi kultuvrra, ja dainnalágiin geavahit resurssaid buoremus lági mielde. Kulturdepartementta mielas bargá lávdegoddi dohkálaš barggu (gč. St.dieđ.nr. 41 (1996–97) 12.2 čuoggá s 53). Sámediggi ii sáhte dasa mieđihit. Lávdegotti bargu ii leat ovddidan sámi kulturáššiid namuhanveara. Danne ii leat Sámedikki mielas riekta vuoruhit ekonomalaš ja persovnnalaš resurssaid searvan dihte gulahallanlávdegoddái. Dat berre heaittihit.

1.1.3 Boahtteáiggi hástalusat

Sámediggi áigu bargat nannet álgoálbmogiid vuoigatvuođaid našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Sámedikki mielas ii leat buorre go maŋemus áiggiid sámi vieruiduvvan vuoigatvuođat eatnamiidda galget duopmostuoluin mearriduvvot, seammás go vuoigatvuođaproblematihkka ii leat oppalaččat vuos čielggaduvvon. Dan oktavuođas čujuhit Meahccekommišuvnna doaimmaide Tromssas ja Nordlánddas, ja priváhtarievttalaš boazoguohtunareálaid nákkuide lullisámi guovllus. Sámi álbmogis ii leat dohkálaš riektesihkarvuohta čuollat bealis duopmostuoluid ektui. Dát guoská sihke juridihkalaš ja ekonomalaš áššiide. Sámediggi vuordá Norgga stáhta bargat maid sáhttá nu ahte sámiid riektedilli ollislaččat ja dohkálaš vuogi mielde nannejuvvo našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš duopmostuoluin.

Sámediggi vuordá Ráđđehusa fuolahit ahte Suodjalusa ja boazodoalu gaskka dahkkojuvvo šiehtadus Hálkavári ja Iŋggášguolbana báhčinguovlluid dáfus. Dasto lea deaŧalaš ahte Sámediggi ja báikkálaš eiseválddit ja ealáhusat dađistaga ožžot dieđuid áššis.

Dan oktavuođas čujuhit maiddái ON-barggu čielggademiide eamiálbmotjulggaštusa ja iešmearrideami áššiid dáfus. Lea deaŧalaš ahte Sámediggi oažžu eambbo guovddáš rolla olmmošvuoigatvuođaid doaimmain, sihke Norgga rájiid siskkobealde ja muđui riikkaidgaskasaš dásis.

Áššit mat gusket eamiálbmotjulggaštussii, berrejit digaštallojuvvot dohkálaš dásis, ja nu ahte digaštallamiid ovttárvosašvuohta doahttaluvvo. Álgoálbmotvuoigatvuođaid álbmotrievtti prinsihpat leat čielgasat, ja nannejit eahpitkeahttá dan ahte stáhtat fertejit dohkkehit ja mearridit álgoálbmotvuoigatvuođaid gullevaš olbmuid riektevuogádagaid ja riekteipmárdusaid vuođul. Sámiid vuoigatvuođat iežaset duovdagiidda, čáziide ja luondduriggodagaide fertejit doahttaluvvot ja dohkkehuvvot, ja vuođđojearaldagat sámi vuoigatvuođaid ja eallineavttuid dáfus boahtteáiggis fertejit mearriduvvot Sámedikki ja stáhta digaštallamiid ja šiehtadallamiid bokte. Guovddáš bargu lea álggahit šiehtadallangeatnegasvuođa sámiid ja Norgga eiseválddiid gaskka dakkár áššiin gos lea dárbbašlaš sámiid árvvoštallamiid mielde, erenoamážit kultur-, ealáhus- ja vuoigatvuođasurggiin. Dát geatnegasvuohta berre sisttisdoallat eambbo go dušše gulahallama, ja das fertejit leat guovttebealát geatnegasvuođat. iehtadallangeatnegasvuohta ferte regulerejuvvot Norgga lágain. Álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođaid áššiid dáfus gáibidit vel guovddáš proseassaid, danne go orrot leame iešguđetlágán ipmárdusat iešmearrideami doahpagis. Sámedikki prinsihppa lea ahte álgoálbmogat leat ovttaárvosaččat eará álbmogiiguin. Álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođas lea lagas oktavuohta oppalaš olmmošvuoigatvuođaáššiide. Sámediggi vuordá Norgga stáhta aktiivvalaččat fuolahit ahte álgoálbmogiid vuoigatvuođat ja eallindilit sihkkarastojuvvojit, dan bokte ahte ON mearrida eamiálbmotjulggaštusa ovdal álgoálbmogiid logijagi loahpa.

Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte ON’ álgoálbmotáššiid forum šaddá doaibmi orgánan álgoálbmotáššiid dáfus.

Okta dain deaŧaleamos doaimmain Sámedikki Barentsovttasbarggus lea nannet álgoálbmotbargguid. Álgoálbmotdoaimmat eai leat Sámedikki mielas ovdánan dohkálaš dási mielde. Sámediggi čujuha dasa ahte Ráđđehus oaivvilda geavatlaš álgoálbmotbarggu biddjon Barentsovttasbarggu regiovnnalaš dássái, ja ahte danne lea stáhtaidgaskasaš ja jahkásaš olgoriikkačoahkkimiid váldobargu doarjut álgoálbmotdoaimmaid politihkalaččat (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000–2001) 4.13.5 čuoggá s 47). Dát ii leat movtge ovdánan ovddit áiggiid ektui. Ráđđehus lea ovdal cealkán ahte áigu Barentsregiovnna dálá bargguid bokte searvat álgoálbmogiid ollislaš prográmma ovdánahttimii guovllus (St.dieđ.nr. 41 (1996–97) 5. kap. ja boks 5.1 s 18–19). St.dieđ.nr. 18 (1997–98) nr. 41 Lasáhusas daddjo ahte Ráđđehusa ulbmilin lea oažžut sápmelaččaid mielde Barentsráđđái (gč. boksa 18.1 s .22). Norgga, Ruoŧa ja Suoma olgoriikkadepartementtat leat ruhtadan Barentsregiovnna álgoálbmogiid 2000–2003 doaibmaprográmma ráhkadeami. Departementa ii leat čuovvolan dan ášši Sámediggái dahje eará álgoálbmotorgánaide Barentsregiovnnas ahte galget go álgoálbmogat dahje sápmelaččat searvat Barentsráđđái.

Sámediggi čujuha dasa ahte Barentsovttasbarggu álgoálbmotáššiid bargu lea bisánan danne go váilot resurssat. Maŋemus 4 jagi leat čađahuvvon moadde prošeavtta, ja dasto lea Álgoálbmogiid Doaibmaprográmma 2000–2003 ráhkaduvvon. Regiovdnaráđđi mearridii 1999:s prográmma prošeaktaoasi. Álgoálbmotovttasbarggus lea potensiála mii ii leat geavahuvvon. Jus galgá nagodit loktet dan, de eaktuduvvo ahte buot dárbbašlaš resurssat sáhttet geavahuvvot doaibmaprográmma čađaheamis, ja ahte dahkkojit muhtun organisatuvralaš rievdadusat.

Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) lea sámi oasseváldima vuođul 06.10.00 evttohan čuovvovaš organiserema Barentsregiovnna orgánaid dáfus: 1: SPR nammada sámi ovddasteaddji Regiovdnaráđđái, 2:SPR nammada sámi ovddasteddjiid jus šaddet bargojoavkkut Barentsovttasbarggus, ja 3: Regiovnna álgoálbmogat ožžot ovtta ovddasteaddji Barentsráđđái. Sámediggi lea dohkkehan dán, ja oaivvilda dasa lassin ahte Barentsčállingotti álgoálbmotmielbargi galgá fásta ovddastit álgoálbmogiid Regiovdnalávdegottis. Dán birra ráhkaduvvo čielgaset soahpamuš Sámedikki ja Barentsčállingotti gaskka boahttevaš 2-jagi áigodahkii.

Sámedikki oassálastin Arktálaš ráđis goazaduvvo das go Sámediggi váilevaš resurssaid geažil ii sáhte nannoseamos lági mielde searvat. Sávaldat lea ahte Sámi parlamentáralaš ráđđi sáhtášii dán doaimma váldit badjelasás, muhto dat eaktuda ahte ráđđái juolluduvvojit doarvái ekonomalaš návccat.

Olgoriikadepartementa dohkkehii barggu 12.09.1999, Álgoálbmogiidveahkkedoaimmat čuovvolan plána. Sámediggi oaččui unnán vejolašvuođa searvat dán plánabargui, earretgo oassálastit hálddahusdásis bargosemináras. —uovvolanprográmma válddahallá máŋgga ášši main Norga ferte oaivila dahkat, boahttevaš álgoálbmot-veahkkedoaimmaid áŋgiruššama dáfus. Okta dáin lea Sámedikki vejolaš searvan. Dássážii ii leat Olgoriikkadepartementa ii ge NORAD bovden Sámedikki searvat ságastallamiidda Sámedikki vejolaš boahttevaš sajádaga birra álgoálbmogiid veahkkeprográmmas. Dán šálloša Sámediggi garrasit.

Okta Sámi parlamentáralaš ráđi deaŧaleamos doaimmain lea juste dál háhkat čállingotti doaimmaide dohkálaš ruhtadeami. Lea ohccojuvvon 200.000,- kr Olgoriikkadepartementtas gok-čat lassigoluid maid čállingotti doaimmat mielddisbuktet. Olgoriikkadepartementa ii juolludan dán veahki dainna ákkain go sis eai leat ruđat diekkár áigumušaide. Ášši váldojuvvui ovdan oktasaš-čoahkkimis ministariiguin 2.11.00 ja doppe mearriduvvui ahte ruhtadeapmi galgá čielggaduvvot.

Ovttasbargoorgánan ii galgga Sámi parlamentáralaš ráđđi dušše koordineret dikkiid barggu, muhto maiddái riikkaid dási ja riikkaidgaskasaš dási doaimmaid. Dárbbašlaš lea maiddái ahte sámi áššiid bargu dasa lassin koordinerejuvvo našuvnnalaš eiseválddiid gaskka, ja ahte dat dahkko ovttasráđiid sámedikkiid presideanttaiguin.

Sámeministariid ja sámedikkiid resideanttaid ovttasbargu lea dál formaliserejuvvon, muhto ii leat vel albmaládje boahtán johtui. Sámediggi atná dárbbašlažžan oažžut áigái buoremus vejolaš ovttasbargovuogi eará sámedikkiiguin.

Sámediggi lea sámegiela dáfus rievdadan iežas barggu organiserema. Dat dagaha ahte lea dárbbašlaš rievdadit sámelágá giellanjuolggadusaid. Dat guoská § 3–12 mearrádusaide Sámi giellaráđi birra. Sámediggi ovddidii Kulturdepartementii evttohusa dán oktavuođas. Seammás áigu Sámediggi evttohit viiddidit sámegiela hálddašanguovllu (§ 3–1). Dasa lassin áigu Sámediggi evttohit rievdadit Sámelága válganjuolggadusaid.

Boahttevaš hástalusaid stáhta, guovllu ja suohkana doaibmajuogu dáfus áigu Sámediggi bargat dan guvlui ahte sámi áššit buorebut vuhtii váldojuvvojit Norgga politihkalaš vuogádagas go dán rádjái. Guovlulaš dássi lea dál rievdaduvvome. Sámediggi čujuha dasa ahte: 1: Fylkkagielda lea massán guovllupolitihkalaš ekonomálaš juogadanválddi, muhto das galgá leat guovddáš sajádat regiovnnaid ovdánahttinprográmma (RUP) hábmemis. RUP:aid galgá almmotge Gieldadepartementa dohkkehit. 2: Fylkkagielda galgá máŋgga áššesuorggis ovttasbargat eará fylkkaiguin badjel fylkarájiid. Stuorámus áššesurggiid nugo buohcciviesuid ja spesialista- dearvvašvuođabálvalusa (nuppilinjá-bálvalusa) váldá stáhta háldosis. 3: Dábálaš fylkaplánemis ii leat šat seamma doaibma. Suohkanat leat huksen mearkkašahtti plánen- ja doaibmagelbbolašvuođa, ja atnet fylkkagieldda hehttet suohkanlaš iešovdáneami. 4: Fylkkagielda ii leat nákcen áigái oažžut duohta bálvalusfálaldagaid sámi álbmogii stáhta prinsihppalaš sámepolitihkalaš ođđa vuoiŋŋa ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotpolitihka olis.

Dán vuođul oaivvilda Sámediggi ahte fylkkagielda berre heaittihuvvot dálá hámis. Berre árvvoštallat ásahit ođđa regiovdnadási riikkaoasseperspektiivvas. Sámediggi eaktuda ahte sámi áššit huksejuvvojit dán ođđa regiovdnadássái vuođu rájes juo, vuhtii válddidettiin ahte sámit leat riikka álgoálbmot. Dat oaivil doalahuvvo beroškeahttá das makkár boahttevaš čoavddus šaddá stáhta, guovllu ja suohkana doaibmajuogu dáfus.

Sámi guovlluin lea vejolaš ekonomalaš doaimmaid vuođđu sihke ođasmuvvi ja nohkavaš resurssaid olis. Navdojuvvon minerálaresurssat leat maiddái dagahan lassánan beroštumi. Sámedikki prinsihpalaš oaidnu lea ahte mii eat mieđit addit ohcanlobi nu guhká go vuoigatvuođaášši ii leat čielgan. Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái válddi ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis. Go sámi álbmogii lea álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid olis sihkkarastojuvvon dárbbašlaš váikkuhanváldi sámi guovlluid luondduvalljodagaid dáfus ja go oamastanvuoigatvuohta lea dohkkehuvvon, de áigu Sámediggi viidát árvvoštallat mainna lágiin sámi guovlluid minerálaguorahallan galgá čađahuvvot. Dát mearkkaša ahte Sámediggi áigu mearridit galget go, ja vejolaččat movt sámi guovlluid minerálaresurssat galget boahtteáiggis geavahuvvot. Dás leat čielga oainnut dasa movt sámi ássanguovlluid valljodagat berrejit hálddašuvvot. Dan dihte lea deaŧalaš ahte Ráđđehus ii bargga dan nala ahte ođđa minerálaláhka mearriduvvo ovdal go sámi riektedilálašvuođat leat Stuoradikkis gieđahallon.

Suodjalan- ja huksenáššiin lea deaŧalaš ahte árvvoštallamiin erenoamážit deattuhuvvo makkár váikkuhusaid vejolaš suodjalan- ja huksendoaimmat dagahit sámi servodahkii oppalohkái. Sámedikki deaŧaleamos doaimmaid gaskkas lea hábmet politihka ja hábmet sámi servodaga ovdáneami eavttuid. Dan dihte lea deaŧalaš ahte Sámediggi áigges áigái beassá diehtit áššiid birra mat čielgasit gullet sámi servodahkii.

Sámediggi lea mearridan kulturmuitoplána 1998–2001. Sámedikki politihka vuođđun lea ahte sámi guovlluid guhkes áiggi ealáhuslaš- ja servodatlaš ovdáneapmi ii galgga dagahit ahte luondduriggodagaid geavaheapmi lea stuorát go luondu gierdá. Doahpagat biras, luondu ja kultuvra gullet nannosit oktii. Sámedikki ulbmilin lea nappo siskkildit birasperspektiivva olles Sámedikki bargui ja doibmii. Ulbmilin dáinna lea áigái oažžut birasseastevaš guottuid sámi servodahkii, čalmmustahttimiin ja doarjumiin doaibmavejolašvuođaid mat ovddidit guoddevaš luonddugeavaheami. Dan dihte áigu Sámediggi ráhkadišgoahtit birasdieđáhusa mii fátmmasta Sámedikki biras- ja areálaoainnuid. Diggi bovde Birasgáhttendepartementta ovdánahtti ovttasbargui dán dieđáhusa válmmasteami oktavuođas.

ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra lea fas šaddan áigeguovdil maŋŋel go jagis 1999 šattai norgalaš rievtti oassin. Dát mielddisbuktá ahte konvenšuvdna ii dušše atte Norgii álbmotvuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid stáhtan, muhto maiddái ahte Norgga duopmostuolut ja hálddahus dál leat geatnegasat geavahit konvenšuvnna siskkáldas rievtti oassin go dahket konkrehta mearrádusaid. 27. artihkkalis lea guovddáš oassi mii geatnegahttá norgga stáhta doahttalit sámi vuoigatvuođaid. Stáhta ii galgga ieš dahkat maidege mii rihkku dáid vuoigatvuođaid ja lea geatnegas suodjalit vuoigatvuođaid badjelduolbmamiid vuostá. Álgoálbmogiid ealáhusaid luondduvuđđosa sihkkarastin lea nappo hui deaŧalaš oassi stáhta geatnegasvuođain álgoálbmogiid guovdu. Stáhta ferte čilget movt áigu čađahit geatnegasvuođaid konvenšuvnna olis.

St.dieđáhusas Nr. 21 (1999–2000) Olmmošárvu guovddážis (Menneskeverd i sentrum), evttohuvvui ahte ásahuvvo álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš Davvi-Norgii. Sáme-diggi atná sierra álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáža ásaheami hui mávssolažžan ja lea ávžžuhan ásahit dan dálá sámi gelbbolaš-vuođaguovddážiidda Guovdageainnus, namalassii Davviriikkaid Sámi Instituhttii ja Sámi allaskuvlii. Goappaš dáin ásahusain lea dárbbašlaš gelbbolašvuohta ja fierpmádat, sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat, sáhttit veahkehit guovddáža barggu. Ovttasbargu váikkuha dan ahte guovddáš šaddá spesiáliserejuvvon lassin stuorát olmmošvuoigatvuođabirrasiidda.

Ráđđehusa barggu dáfus Sámi vuoigatvuođalávdegotti Finnmárkku čielggadeami čuovvolemiin , bivdá Sámediggi ahte konkrehta ovttasbargu Sámedikkiin álggahuvvo farggamusat, vai Sámediggi ja Ráđđehus sáhttet leat ovttadássásaš ovttasbargoguimmežat.

Ii leat vuos nammaduvvon ođđa sámevuoigatvuođalávdegoddi čielggadit vuoigatvuođaid Tromssas ja lullelis. Sámediggi vuordá ahte ovdalaš vieruiduvvan dáhpi čielggadanlávdegottiid nammademiin jotkojuvvo Tromssa ja lulit guovlluid Sámi vuoigatvuođalávdegotti nammadeamis, vrd. árbevierrojoavkku nammadeami Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu oktavuođas.

Sis-Finnmárkku riektiveahkkekántuvra

Sámedikki presideanta čálii Stuoradikki justislávdegoddái reivve 13.04.2000, Stuoradiggedieđáhu nr. 25 (1999–2000) Nuvttá riekteveahki meannudeami oktavuođas. Sámediggi deattuhii man dehálaš Riekteveahkkekántuvra lea, earenoamážit go jurddaša dan njealji suohkana Guovdageainnu, Kárášjoga, Deanu ja Unjárgga álbmoga riektesihkarvuođa. Sámediggi oaivvilda ahte stáhta ferte ruhtadit riekteveahkkedoaimma ollislaččat. Go Stuoradiggi meannudii dán ášši, de sii bivde ahte riekteveahkkedoaimma berrešii jođihit riekteveahkkelága rámmaid siskkobealde. Earret eará daddjui ahte kántuvra ii galgga šat fállat nuvttá riekteveahki buohkaide.

Sámedikki mielas lea earenoamáš dehálaš sihkkarastit ahte dat joavkut mat ovdal leat ožžon nuvttá riekteveahkkefálaldaga, ain galget dan oažžut. Dat guoská earenoamážit sidjiide geat barget vuođđoealáhusain, nugo boazosápmelaččat, eanadoallit ja riddoguolásteaddjit. Sámediggi dáhttu muittuhit duogáža manne Riekteveahkkekántuvra ásahuvvui. Leat unnán advokáhtat dáin suohkaniin, lea dušše okta advokáhtta oasseáiggis. Dasa lassin lea nu ahte dáid suohkaniid olbmot eai váldde oktavuođa advokáhtain nu dávjá go eará guovlluin, dasa leat sihke gielalaš ja kultuvrralaš sivat. Sámediggi dáhttu deattuhit Sis Finnmárkku earenoamáš dili, ja ahte Riekteveahkkekántuvrra jođiheapmi ferte bisuhuvvot dohkálaš dásis mii heive guovllu kultuvrralaš dillái.

Jahkásaš boazodoallošiehtadusa soabadallamiid dáfus lea váldoeaktu ahte bealálaččat barget sihkkarastit boazodoalu produktivitehta (Boazodoallošiehtadus 2000–2001). Ášši lea almmotge oalle girjái ja muhtun áššit mat váikkuhit produktivitehta eai leat šiehtadallanfáddán, erenoamážit boraspirehálddašeapmi ja guohtunresursa-áššit. Okta dain stuorámus hástalusain boazodoalus lea sihkkarastit ealáhusa guohtun- ja areálavuođu. Sámediggi atná dárbbašlažžan deattuhit ahte bisánkeahtes sisabahkkemat boazodoalu guovlluide sakka áitet ealáhusa. Boazodoalu vuoigatvuođat leat guovddážis, ja leat áibbas dan duohken ahte boazodoalu eatnamat sihkkarastojuvvojit boahttevaš buolvvaide.

Sámedikkis leat boazodoallošiehtadusa soabadallamiin guokte observatora stáhta bealde beavddi. Diggi dáhttu dál dán ortnega guorahallojuvvot, dainna ulbmilin ahte ásahit iešheanalaš observatørasaji.

Lea áibbas dárbbašlaš ahte eiseválddit gehččet Boraspirehálddašeami ovttas daid geatnegasvuođaiguin mat sis leat sámi álgoálbmoga kulturvuođu suodjaleami hárrái. Dan dihte lea Sámediggái deaŧalaš searvat ja bidjat eavttuid boraspirehálddašeami oktavuođas ja proseassaide dan olis.

Sámediggi lea evttohan álggahit 5-jagi duodjeovdánahttinprográmma . Ulbmilin lea buoridit duoji rámmaeavttuid kultuvran, fidnun ja ealáhussan. Duodji lea deaŧalaš kulturguoddi ja Sámediggi atná stuora hástalussan nannet kultuvrra návccalaš ja gánnáhahtti ealáhusa olis. Lea deaŧalaš bisuhit duoji boahtteáiggi ealáhussan, ja ahte dat heivehuvvo dálá dárbbuide sihke váldoealáhussan ja lotnolasealáhussan. Lea stuora beroštupmi ásahit duoji ealáhussan, erenoamážit lotnolasealáhussan. Dál lea suorggis unnán dienas ja lea unnán gánnáhahtti.

Lea stuora hástalussan oažžut sin geat váldet fágareivve, álggahit duoji ealáhussan. Ealáhus dárbbaša dan gelbbolašvuođa maid sii leat háhkan. Sámediggi bargá buoridit bargofálaldagaid sidjiide geat váldet duodjefágareivve.

Bargoeallima fágaoahpahusa lága olis ja dan oktavuođas go duodji lea dohkkehuvvon suodjalanveara fágan, leat ásahuvvon oahpahuskantuvrrat koordineret ja buoridit fágaoahpahusa. Dát kantuvrrat rahčet heajos doaibmaekonomiija geažil. Sámediggi lea ovttasráđiid fágaoahpahusráđiin cealkán ahte oahpahuskantuvrraid ruhtadeapmi ja nu nappo duodjefágaoahpahusa ovddasvástádus, gullá Girko- ja oahpahusdepartementii. Sámediggi lea válljen ruhtadit oasi dáid kantuvrraid goluin dassážii go kantuvrraid doaimmaheapmi lea čielggaduvvon departementtain.

Dál leat oahpahuskantuvrrain unnán fágaoahpahallit, ja dat ii vuođđut iešbirgejeaddji doaimma. Ovttasráđiid Girko- ja oahpahusdepartementtain lea dál dieđihuvvon ahte departementta Oahpahusossodat lea bargame gávdnat oahpahuskantuvrraide doaibmavugiid ja fágaoahpahalliide bálkáortnega mii heive smávva ja suodjalanveara fágaid ortnegii.

Meahccegeavaheapmi nugo sáivačáhcebivdu ja murjen, leat leamaš ja leat ain deaŧalaš oassin dálusámiid birgenlágis ja ealáhussan. Njuolggadusaid ferte heivehit dan mielde. Sámediggi atná dárbbašlažžan ásahit meahccebuktagiid ja guliid vuostáváldinortnega stuora vilgesguollevalljodagaid lahkosii, ja maiddái buoridit Sis-Finnmárkku vilgesguollejávrriid dikšuma.

Sámedikki ipmárdusa mielde lea Ráđđehus Statskog bokte rievidan dálusámiin meahccegeavahanvuoigatvuođaid. Sámediggi atná áibbas dárbbašlažžan ahte meahccegeavahannjuolggadusat guorahallojuvvojit, erenoamážit sáivačáhceguolásteami ja bivddu njuolggadusat.

Mihttomearrin galggašii leat stivret mohtorjohtolaga mehciin nu ahte dat báikegottit mat árbevirolaččat geavahit guovlluid, ožžot dasa vejolašvuođa.

Asttoáiggebarttaid ja gođiid huksen berre ráddjejuvvot boazodoalloguovlluin. Almmotge ii galgga dákkár huksen hehttet dáluássiid árbevirolaš meahccegeavaheami. Maiddái ferte gullevašvuohta guvlui árvvoštallojuvvot earaládje go dábálaš bartahuksema oktavuođas.

Sámediggi lea dan oaivilis ahte sámi guolásteddjiin lea boares árbevieruid ja álbmotrievtti mielde vuoigatvuohta sámi guovlluid guollevalljodagaid rievttilaš oassái. Dan dihte atná Sámediggi deaŧalažžan oažžut áigái guhkesáigásaš ja ceavzilis geavahusa riddo- ja vuotnariggodagaid geavaheami dáfus, mas báikkálaš ealáhusdoallit ožžot stuorát ja luvvoset vejolašvuođa ávkkástallat riddo- ja vuotnariggodagaiguin.

Lassin oassálastimii Regulerenráđis, de áigu Sámediggi bargat gávnnahit ođđa ja viidát vugiid ovddidit Guolástusdepartementta ja Sámedikki politihkalaš ja hálddahuslaš ovttasbarggu. Sámi álbmoga vuoigatvuohta searvat guolástusaide lea hui nannosit dán barggu duohken.

Sámediggi áigu álggahit váldoprošeavtta «Bissovaš ovdáneapmi dihto vuonain» ovttas golmma davimus fylkkagielddain, Guolástusdepartementtain, Gieldda- ja guovlludepartementtain ja Birasgáhttendepartementtain. Prošeakta lea Sámedikki riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána ja Báikkálaš Agenda 21 geavatlaš čuovvoleapmi.

Sámediggi áigu bargat oažžut áigái geahččalandoaimma gonagasreabbá «báikkálaš hálddašeami» dáfus, vai gonagasreabbá boahttevaš bivdu ja hálddašeapmi šaddá báikkálaš bivdiide ávkin ja vai báikkálaš erohusat ja heiveheamit váldojuvvojit vuhtii.

Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte Guolástusdepartementa nammada bargojoavkku guorahallat áššebeliid mat lunddolaččat gullet riddodorskki hálddašeapmái ja bivdui. Bargojoavkku ulbmil berre leat áigái oažžut máddodagaid bistevaš ja bissovaš ovdáneami, vai sámi riddo- ja vuotnaguovlluid ássan- ja bargovejolašvuođat bisuhuvvojit.

Sámediggi áigu čuovvolit iežas barggu NOU 1999: 9 Til laks åt alle kan ingen gjæra gieđahallamis, vai historjjálaš sámi luossabivdovuoigatvuođat vuhtii váldojuvvojit ja vai stuora luossačázádagat, mat leat deaŧalaččat sámi giela, kultuvrra ja servodateallima gáhttemis, várjaluvvojit várálaš dávddaid ja parasihtaid njoammumis.

Sámediggi áigu ain oččodit áigái sierra čielggadeami luosa mearkkašumi birra sámi kultuvrra, ealáhusa ja servodateallima guovdu. Deanu čázádaga luossabivdo- ja luossabiebman-rádjekommišuvnna bargu ferte maiddái čadnot dása.

Porsáŋggu-, Deanu- ja Várjjatvuonas dagaha njuorju stuora guollevahágiid. Almmotge deattuha Sámediggi ahte njuorju ii leat dušše báikkálaš guollebivdiide giksin, muhto maiddái riggodahkan bierggu ja náhki dáfus.

Seammaládje go eará vuođđoealáhusat, de sáhttá maiddái sámi guovlluid eanandoallu – vaikko buohtalassan eará ealáhusaiguin ja fidnuiguin, leat deaŧalaš veahkkin ja vuođđun doalahit ássama ja barggolašvuođa sámi guovlluin.

Eaktun lihkostuvvat doalahit barggolašvuođa eanandoalus lea ahte ovttasbargu eanandoalloeiseválddiiguin jotkojuvvo. Našuvnnalaš eanandoallopolitihka hábmemis ferte Sámediggi leat guovddáš eavttuidbiddji. Eanandoaluid heaittiheapmi goarida eanandoallobirrasa. Sámedikki stuorámus hástalus lea bissehit ja jorgalahttit dán mannolaga. Dát ferte dahkkot sihkkarastin dihte barggolašvuođa ja ássama sámi guovlluin. Mielkeeriid vuovdinvejolašvuohta sáhttá goaridit máŋgga gili ealáhusvuođu. Fertejit ásahuvvot stáhtalaš ruhtadanortnegat veahkehit dállodolliid oastit eriid. Go dál oaidnit ahte infrastruktuvra fuotnána ja njuovahagat heaittihuvvojit, de ii leat dušše ruhtadanortnegiid ásaheapmi deaŧalaš, muhto maiddái ođđa gálvo- ja márkanoččodeapmi. Fertet hutkagoahtit ođđa buktagiid ja gálvvuid, fuobmát makkár sávaldagat ja dárbbut oastiin leat, ja fertet ohcagoahtit ođđa márkaniid, omd. Ruoššas.

Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte čađahuvvo sierra árvoháhkanprográmma sámi guovlluid várás, man ulbmilin lea vuhtii váldit ja čalmmustahttit eanandoalu, guolásteami, boazodoalu ja duoji oktasašvuođaid, vai prográmmas olahit oppalaš sámi servodatlaš perspektiivva.

Árvoháhkanprográmma sáhttá bajidit eanandoalu árvoháhkama sihke buvttadeami dásis ja náláštuhttima dásis nugo meieriijain ja njuovahagain. Náláštuhttin, vásedingálvvuid buvttadeami ja ođđa gálvvuid hutkan sáhttet ovdánahttit olles eanandoalloealáhusa. Lea stuora hástalussan oččodit ruovttoluotta lobi ruovttus njuovvat sávzzaid. Hástalussan lea maiddái unnidit eanandoalu boraspirevahágiid. Berre maiddái oččodit áigái ovttasbarggu boazodoaluin mehciid oktasaš geavaheami dáfus.

Eanandoalu ceavzilis ja birasseastevaš ovdáneami oččodeamis ferte maiddái Sámediggi leat mielde nanneme ekologalaš biebmobuvttadeami. Dat lea ge maiddái ealáhusa našuvnnalaš čađahemiid mielde.

Sámediggi dáhttu ovdánahttit mátkkoštanealáhusa mii lea huksejuvvon iežamet kultuvrra nala, seammás go fertet váruhit ahte dat ii boađáše vuostálaga eará sámi ealáhusaiguin. Sámediggi atná deaŧalažžan ahte sámit ieža hutket ja leat aktiivvalaš ovttasbargoguoibmin ja eavttuid biddjin go sámi ássan- ja geavahanguovlluin hábmejuvvojit ja čađahuvvojit mátkkoštandoaimmat.

Okta Sámedikki stuora hástalusain lea ain bargat buoridit skuvla- ja mánáidgárdefálaldagaid sámi mánáide ja nuoraide . Prošeaktaáigodagas (Sámedikki mánáid- ja nuoraidprošeakta 1998–2000) bohte dieđut dan birra ahte dáid ásahusaid fálaldagat eai leat doarvái buorit. Mánáidgárdi ja skuvla oktan asttoáiggefálaldagain, lea dán áigge váldobáikin gos sámegiella ja kultuvra oahpahuvvo ođđa buolvvaide. Dušše dihto guovlluin ožžot sámi vuođđoskuvlaoahppit oahpahusa sámi oahppo­plána, O97S mielde. Ulbmilin lea ahte nu oallugat go vejolaš oččoše oahpu dán mielde. Lea dárbbašlaš nannet sámegieloahpahusa buot dásiin, namalassii vuosttaš-, nubbin- ja amasgiellan. Sámegiella ja sámi árvvut sámi mánáide leat hui guovddážis dan barggus mii dássážii lea dahkkon, maiddái dan dáfus ahte giella lea identitehta-ásaheaddji bealli. Okta Sámedikki mihttomeriin lea nannet sámi mánáid ja nuoraid identitehta ja gullevašvuođa sámi servodahkii. Vai dat lihkostuvašii, de ferte giellaovdánahttin ja giellaealáskahttin vuoruhuvvot hui ovddos.

Okta eaktun sámi kultuvrra ovddideamis lea ahte sámi mánát ja nuorat besset muosáhit bistevaš sámi kulturovdanbuktimiid. Dát gáibida viiddis ja girjás doaibmabijuid máŋgga suorggis – doaibmabijuid mat guoskkahit olu bealálaččaid. Dát ferte dáhpáhuvvat máŋgga guoskevaš bealálačča geatnegahtti ja čielggaduvvon ovttasbarggu olis. Mánáid ja nuoraid oainnut fertejit vuhtii váldojuvvot dainna lágiin ahte sii ieža besset aktiivvalaččat searvat mearridit ja čađahit doaimmaid. Nuoraidkonferánsa šaddá hui guovddážii dien barggus (Gč. kap. 2.6).

Dasto lea mávssolaš ahte álggahuvvojit doaimmat mat galget eastadit givssideami, badjelgeahččanvuođa, amasbalu, veahkaváldima ja rasistalaš guottuid oppalaččat sámi ja dáčča servodagain, ja erenoamážit mánáidgárddiin ja skuvllain. Sámediggi bivdá Ráđđehusa fuolahit erenoamáš doarjagiid dáidda doaimmaide.

Boahttevaš hástalusat oahpahusa dáfus leat ahte Sámediggi galgá leat ovdamannin sámi sisdoalu hábmemis Norgga oahpahusvuogádaga buot dásiin ja bargat dan ovdii ahte Sámediggái juolluduvvojit ee. dárbbašlaš DjO-ruđat sámi oahpahusa ja Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija (IKT) oktavuođas. Lea maiddái dárbbašlaš duođaštit movt sámegieloahpahus doaibmá olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, ja dasto bargat dan ovdii ahte oahppit olggobealde sámegiela hálddašanguovllu ožžot dohkálaš sámegieloahpahusa. Lea maiddái deaŧalaš sihkkarastit ahte oktagaslaš (individuála) vuoigatvuohta oažžut sámegieloahpahusa ollašuhttojuvvo, sihke vuođđoskuvla- ja joatkkaskuvladásis. Dán dáfus livččii riekta ahte Sámediggái addo ovddasvástádus hálddašit oahpahusdiimmuid sámegieloahpahussii ja oahpahussii sámegillii. Sámediggi áigu bargat nannet sámi sisdoalu sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát, ja bargat dan ovdii ahte sámi oahpponeavvut ráhkaduvvojit mearriduvvon plánaid mielde.

Sámi erenoamášpedagogalaš suorggis áigut bargat alidit gelbbolašvuođa dási vai fálaldat vástidišgoahtá geavaheddjiid dárbbuide. Sámedikki mielas galgá sámi joatkkaoahpahus buoriduvvot sakka. Dán ferte geahččat ovttas Ođastusa 94 sámi joatkkaoahpahusa evalueremiin. Dán barggu fertejit guovddáš eiseválddit čuovvolit. Sámi joatkkaskuvllat sirdojuvvot Sámedikki ovddasvástádussan. Ferte álggahuvvot proseassa Sámedikki ja GOD gaskka. Sámediggi lea addán cealkámuša NOU 3:2000 Samisk lærerutdaning – mellom ulike kunnskapstradisjoner (Sámi oahpaheaddjeoahpahus – iešguđetlágán máhtolašvuođaid gaskkas). Sámediggi lei čoahkkáigeassi gulaskuddanásahus, ja beasai nu diehtit maid iešguđet gulaskuddanásahusat deattuhedje lávdegotti barggu árvvoštallamiin. Sámediggi oaivvilda ahte Sámi oahpaheaddjeoahpahus galgá ovdánahttot sámi oahpaheaddjeoahpahussan olles Sápmái, ja čadnojuvvot ja organiserejuvvot Sámi parlamentáralaš ráđi vuollái ja ahte iešguđet riikkaid ráđđehusat servet bargui. Dassážii go Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ollásit ásahuvvon, ferte ovddasvástádus ja váldi čielggaduvvot ráđđehusa ja Norgga beale Sámedikki konkrehta ovttasbarggu olis. Sámediggi doarju eanaš daid rávvagiid maid lávdegoddi evttohii sihke iešguđet sámi oahpahusásahusaid oahpahusfierpmádaga álggaheami dáfus, sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpahusa dáfus, sámi oahpaheaddjeoahpahusa dáfus, sámi fidnofágaoahpahusa dáfus ja sámi geavatlaš-pedagogalaš oahpahusa dáfus. Sámediggi deattuha maid ahte galggaše ásahuvvot lassi- ja viidásetoahpu fálaldagat mat vuhtii váldet sámi skuvlla dárbbuid. Sámediggi ballá dálá sámi oahpaheaddjeoahpahusa rekrutteremiin ja evttoha doaimmaid mat sáhtáše buoridit rekrutterendilálašvuođa. Sámediggi doarju lávdegotti ávžžuhusaid das ahte sámi oahpaheaddjeoahpahus berre leat dutkamii vuođustuvvon oahpaheaddjeoahpahus vai sáhttá duohtan dahkat daid ulbmiliid mat leat oahpahussii biddjon. Dan oktavuođas evttoha Sámediggi ahte álggahuvvo 10-jagi rekrutterenprográmma ja 10-jagi dutkan- ja sámegiela ealáskahttinprográmma. Dát ferte dáhpáhuvvat buot oahpahusásahusaid dáfus mat leat ožžon dahje ožžot čielgasit definerejuvvon doaimmaid sámi oahpaheaddjeoahpahusa ektui. Sámediggi vuordá ahte ráđđehus čuovvola dán čielggadusa ovddidettiin sierra stuoradiggedieđáhusa sámi oahpaheaddjeoahpahusa birra. Sámediggi lea addán gulaskuddancealkámuša NOU 2000: 14 «Frihet med ansvar» (Friddjavuohta ja ovddasvástádus) – Alit oahpahusa ja dutkama birra. Sámediggi lea ráddjen iežas cealkámuša guoskkahit dušše 19. kapihttala «Alit oahpahus ja dutkan sámi servodagas» ja 12. kapihttala «Ásahusaid jođiheapmi ja stivren». Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte buot sámi dutkan ja oahpahus ferte dahkkot sámi servodaga dárbbuid mielde. Dat mearkkaša ahte dutkan ja alit oahpahus ferte vuolgit iešguđet sámi servodagaid dárbbuin ja vuhtii váldit daid ja leahkit relevánta maiddái sámi ealáhusovdáneapmái. Sámiid rekrutterema dáfus dutkamii ja alit oahpahussii ferte ásahuvvot 10-jagi prográmma hukset ja ovdánahttit sámi dutkama. Davviriikkaid Sámi Instituhta ja Sámi allaskuvlla birrasat dahket vejolažžan hukset sámi universitehta gos sámegiella geavahuvvo sihke njálmmálaččat ja čálalaččat, mii fas lea mielde nanneme sámegiela ovdáneami earret eará oahpaheami ja dutkama bokte. Sámediggi deattuha ahte ferte ásahuvvot sámi dutkanráđđi mas lea oppasámi perspektiiva ja mas galgá leat váldo ovddasvástádus hábmet davviguovlluid sámi oahpahus- ja dutkanpolitihka. Dát ráđđeaddi orgána ferte ovdánahttot Sámi parlamentáralaš ráđi ollái. Lea maiddái deaŧalaš ovdánahttit orgána mii fuolaha ehtalaš beliid sámi dutkamis.

Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte guovddáš dásis biddjojuvvojit čielga mearit dasa movt olahit sámiide ovttadássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálbálvalusa ulbmila. Nuppástuhttinproseassat leat áddját, muhto Sámediggi oaivvilda almmotge ahte ovddasvástádus sámi perspektiivva integrerema dáfus dearvvašvuođa- ja sosialbálvalussii gullá fylkkagieldda ja gielddaid ásahusaide sámi ássanguovlluin. Sámdiggi oaivvilda maiddái ahte deaŧalaš oassi integreremis lea čalmmustahttit sámi dimenšuvnna dokumenttain mat guoskkahit dearvvašvuođa ja sosiála doaimmaid Norggas. Dál «ávžžuhuvvo» dearvvašvuođa- ja sosiálbálvalus sierra dokumenttaid bokte vuhtii váldit sámi álbmoga erenoamáš dárbbuid, omd. NOU 1995: 6 bokte. Dát váikkuha dasa ahte dušše erenoamáš berošteaddji fágaolbmot/ásahusat barget integreret sámi perspektiivva dearvvašvuođa- ja sosialabálvalussii.

Lassin dása oaivvilda Sámediggi ahte lea deaŧalaš juohkit prošeaktaruđaid mat dál hálddašuvvojit Sosial- ja dearvvašvuođadepartementta prošeaktaortnega olis, maiddái maŋŋel go prošeakta loahpahuvvo 2001 loahpas. Dat buoridivččii fálaldagaid sámiide. Sámiide heivehuvvon bálvalusa ovdánahttin lea viiddis bargu, sihke sámegiela geavaheami ja sámi kulturipmárdusa dáfus, ja maiddái ásahusaid fysálaš heiveheami ja bálvalusa sisdoalu rievdadeami dáfus. Prošeaktaruđaid juolludemiin ii leat vejolaš nu sakka rievdadit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusfálaldaga sámi ulbmiliid mielde, ja NOU 1995: 6 dokumenttas leat áššit mat eai oba leat ge guoskkahuvvon, ovdamearkka dihte boazodoalu bargobiras. Dan dihte áigu Sámediggi oččodit prošeaktajuolludemiid jotkojuvvot ja juolludeami lassánit.

Sámi álbmogii heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosialfágaid dáfus lea hui dárbbašlaš dutkamiid oažžut áigái. Sámediggi áigu dan dihte bargat dan ovdii ahte Sosiala- ja dearvvašvuođadepartementa juolluda ruđaid dutkanprográmmii, nugo daddjo čielggadeamis sámi dearvvašvuođadutkanossodaga birra, mii dál lea ásahuvvome Kárášjohkii. Dutkanprográmma sisdoallu ferte dárkileappot čielggaduvvot sámi dearvvašvuođadutkama, sámi dearvvašvuođaásahusaid, Sámedikki ja Sosiala- ja dearvvašvuođadepartementta gaskka.

Sámiide heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosialafálaldaga oktavuođas lea dárbbašlaš oččodit gelbbolašvuođa eará álgoálbmogiin mat ellet minoritehtadilis ovttas eará álbmogiiguin. Riikkaidgaskasaš dearvvašvuođa álgoálbmogiid gaskkas ferte vuoruhuvvot, earret eará máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna (WHO) ektui. Dáinna lágiin sáhttá Sámediggi oahppat eará guovlluid vásihusain movt heivehit dearvvašvuođa- ja sosialfálaldagaid álgoálbmogiidda ja vejolaččat ieš maiddái juogadit sámi guovlluid vásihusaid earáiguin. Riikkaidgaskasaš ovttasbargu loktejuvvo Sámi parlamentáralaš ráđi háldui.

Sámi kultuvrra dáfus leat Sámedikkis stuora hástalusat. Diggi áigu dan dihte evttohit doaimmaid mat nannejit sámi dáidaga ja kultureallima . Boahttevaš sámi kulturpolitihka hábmemis mánáid ja nuoraid várás, lea hui deaŧalaš maiddái árvvoštallat stuora nuppástumiid mat leat dáhpáhuvvan ođđa áiggis ja maŋemus jagiid. Sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddandiliid buorideami dáfus fertejit gaskaoamit vástidit dan girjáivuhtii mii lea bajásšaddaneavttuid ja giela dáfus. Lea deaŧalaš áigái oažžut iešguđetlágán doaimmaid iešguđet sámi guovlluide, ja maiddái surggiin mat dán rádjái eai leat leamaš nu guovddážis. Dan rájes go Sámi kulturráđđi ásahuvvui, leat dihtomielalaš kulturovddideami vejolašvuođat buorránan.

Sámi servodagas lea bargu almmotge easkka álggahuvvon guovddáš kultursurggiin, ja eanetlogu kultuvrra ektui leat sámi servodagas vuos oalle gáržžes vejolašvuođat aktiivvalaččat ovddidit iežas kultuvrra. Sámi kultuvrra ovddideami ja nannema viidáset proseassas lea Sámediggi dan duohken ahte guovddáš eiseválddit, erenoamážit Kulturdepartementtas čájehit beroštumi, ovttasbargodáhtu ja čuovvolit áigumušaid.

Deaŧalaš kulturdoaibmabidju lea Sámedikki mielas sihkkarastit ja ásahit sámi kulturguovddážiid. Sámi kulturguovddážiin lea guovddáš sajádat sámi kultuvrra ovddideamis. Dat guoská earret eará oktavuođain gos sámegiella ja kultuvra lea rašši. Stuora oassi sámi álbmogis ássá bieđgguid ja dábálaččat guovlluin gos lea heajos infrastruktuvra.

Bušeahttamearit maid sámi kulturásahusat ožžot eai leat doarvái stuorrát. Dađistaga stuorát dárbbut ovdanbohtet, ja ásahusaid lohku mat dárbbašivčče doaibmaruhtadeami, lassána dađistaga. Dat lea iešalddis buorre. Sámediggái šaddá hástalussan oažžut doaibmadoarjaga kulturviesuide/kulturásahusaide dárbbašlaš dássái.

Sámediggi čujuha ahte Kulturdepartementa galgá váldit ovddasvástádusa Sámi duhátjagibáikki Nuorta-sámi musea ásaheamis, ja fuolahit ahte juolluduvvo doarjja 2002 stáhtabušeahta bokte.

Sámediggi čujuha dasa ahte Sámi báikenamaid nammanevvohat dál gullá Norgga giellaráđi vuollái. Sámedikkis lea eambbo gelbbolašvuohta sámegielas ja sámi báikenamain go giellaráđis. Dasa lassin leat dikkis buoret organisatuvralaš ja eará fágalaš eavttut nannet sámi báikenammabarggu. Danne evttohuvvo sirdit Nammanevvohaga Sáme-dikki vuollái.

Sámediggi lea 2000:s bargan aktiivvalaččat nannet sámi museaid, ja lea dan oktavuođas ráhkadan sierra sámi museačielggadeami mas leat boahttevaš organiseren- ja stivrenstruktuvrrat. Dat erenoamáš hástalus mii sámi museain lea, lea ahte dat galget leat kultuvrralaš ipmárdusa ja identitehta guovddážin, ja dialogaoasseváldit sihke siskkáldas ja olgguldas oktavuođain. Danne šaddá kulturkritihkalaš áššiid perspektiivvas maid eambbo mearkkašupmi, earret daid duohta ja praktihkalaš váikkuhusaid geažil mat juo čuvvot giela. Hástalus lea álggahit kritihkalaš jurddašeami kultuvrra, historjjá ja identitehta dáfus guovtti oktavuođas, sihke minoritehta- ja majoritehtaservodagas, ja seammás váikkuhit positiivvalaččat sámi iešipmárdussii. Sámi servodaga dáfus sáhttá dán buoremusat olahit sámi museapolitihka ovddidemiin, mas sámi servodat ieš váldá ovddasvástádusa kulturárbbi gáhttemis ja geavaheamis.

Sámediggi lea vuoruhan sámi museaid 2001 bušeahtas. Mii vuordit ahte Kulturdepartementa aktiivvalaččat čuovvola Sámedikki áigumušaid hálddašit museaid ja ovddidit Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjagibáikin. Sámedikkis lea našuvnnalaš ovddasvástádus hábmet sámi dáiddapolitihka mii seailluha ja nanne sámi dáidaga ovddideami. Sámediggi vuordá ahte Kulturdepartementa heiveha resurssaid nu ahte sámi dáiddamusea ja sámi dáiddaoahpahus alit dásis, mii lea plánejuvvome, sáhttá duohtan dahkkot.

Bajimus našuvnnalaš kulturpolitihkalaš ulbmilat fertejit čielgasit defineret sámi medijaid rolla ja mearkkašumi sámi álbmoga dárbbuid ja gáibádusaid ektui mii guoská kulturcealkámušaide, sátnefriddjavuhtii, diehtojuohkimii ja demokráhtalaš oassálastimii. Dihtomielalaš sámi kulturpolitihkalaš vuoruhemiid bokte sáhttá hehttet dan gielalaš ja kultuvrralaš goarideami maid mediapolitihkalaš ovdáneapmi čuovuha.

Sámediggi áigu ráhkadit ollislaš sámi mediapolitihka mii oppalaččat fuolaha sámi álbmoga, ja erenoamážit mánáid ja nuoraid dárbbuid, beaivválaš TV- ja preassafálaldagaid, ja jeavddalaš almmuhemiid. Muđui čujuhit Sámedikki cealkámušaide NOU 2000: 15 Duhátjagimolsuma preassapoli­tihkka (ášši 46/00), sámi TV-sáddagiid birra (ášši 51/00) ja áššis R/147/00. Sámediggi eaktuda ahte Ráđđehus juolluda daid dárbbašlaš resurssaid maid dákkár doaimmat mielddisbuktet.

1.2 Sámedikki politihkalaš bargu jagi 2000:s

Dán kapihttalis muitalit guovddáš áššiid birra maiguin Sámediggi lea bargan jagi 2000:s. Mearrádusat maidda čujuhuvvo, leat mearriduvvon Sámedikki dievasčoahkkima eanetloguin. Unnitloguevttohusat bohtet ovdan Sámedikki čoahkkingirjjiin. Áššit mat leat gieđahallon Sámedikki dievasčoahkkimiin, namuhuvvojit sierra áššenummariin.

1.2.1 Vuoigatvuođat

Sámediggi oaivvilda ain ahte minerálaláhka ii galgga mearriduvvot ovdal go hálddašanortnegat mat buorebut nannejit sámi vuoigatvuođaid, leat mearriduvvon. Danne ferte ođđa minerálalága evttohus maŋiduvvot dassožii go Sámi vuoigatvuođalávdegotti bargu lea gieđahallojuvvon Stuoradikkis. Oassi ođđa minerálalága evttohusas oainnat guoskkaha dan debáhta eatnamiid ja čáziid vuoigatvuođaid birra maid Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea meannudan. Jus galgá čorgadit ja oktasaš vuogi mielde meannudit áššiid mat guoskkahit sámi guovlluid riektediliid, de lea deaŧalaš ahte maiddái sámi vuoigatvuođalávdegotti mearrádusat deattuhuvvojit minerálalága evttohusaid ektui.

Sámi vuoigatvuođalávdegotti Finnmárkku čilgehusa čuovvoleapmi NOU 1997: 4 mainna Ráđđehus lea bargame, šaddá standardin sápmelaččaid viidáset vuoigatvuođabargui. Norga áigu leat njunnožis riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođaid dáfus. Sámediggi vuordá ahte stáhta čuovvu sámi vuoigatvuođaid barggus daid standardiid mat biddjojit riikkaidgaskasaš oktavuođain, ja atná daid vuođđun dan siskkaldas proseassas mii lea jođus. Sámediggi háliida ovttasbargat Ráđđehusain viidáset barggus, ja ahte ovttasbargu sáhtášii formáliserejuvvot. Guovlluin olggobealde Finnmárkku leat stuora ja viiddis doaimmat vuordime. Ii leat vuos nammaduvvon lávdegoddi daidda guovlluide mat leat lulábealde Finnmárkku, muhto mandáhta ja lávdegotti jođiheaddji gal leat juo válljejuvvon. Ráđđehus lea geažuhan ahte Sámediggi beassá evttohit 3 dan 14 ovddasteaddjis mat ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddái galget nammaduvvot. Dáinna ii leat Sámediggi veahášge duhtávaš. Sámedikki bealis lea deattuhuvvon ahte Sámediggi galgá beassat evttohit beali lávdegotti miellahtuin.

St. dieđ. nr. 21 (1999–2000) Olmmošárvu guovddážis – olmmošvuoigatvuođaid doaibmaplánas boahtá ovdan ahte ráđđehus áigu bargagoahtit nannet olmmošvuoigatvuođaid maiddái riikkarájiid siskkobealde. Sámediggi gieđahalai dieđáhusa 28.02. – 03.03.00 dievasčoahkkimis. Dieđáhusa mearkkašumiin čujuha Sámediggi earret eará ahte sámiid iešmearridanvuoigatvuođa vuođđu lea riikkaidgaskasaš vuoigatvuođain, ja ahte ii sáhte ráhkaduvvot sierra definišuvdna álgoálbmogiid iešmearrideami dáfus. Iešmearrideapmi lea sámepolitihkalaš doaimmaid deaŧaleamos vuođđu. Dása gullet maiddái eatnamiid ja čáziid vuoigatvuođat ja hálddašeapmi, danne go dat leat sámi servodatovdáneami vuođđun. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea illudahtti go galgá huksejuvvot álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš, ja dán guovddáža ávžžuhii ásahit Guovdageidnui. Sámedikkis lea prinsihppa ahte sápmelaččain lea alddiineaset buoremus gelbbolašvuohta álgoálbmotáššiid dáfus, sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Sámediggi bivddii maiddái ahte suorggit nu go dearvvašvuohta, mánát, nissonolbmot, diehtojuohkin ja riektesihkarvuohta galget vuoruhuvvot. Mearrádusas čujuhii Sámediggi maiddái dasa makkár várra beare alla boraspirelogus lea sámi boazodollui, dasgo boraspiriid vuoruheapmi dagaha olbmuid eallinlágiid ja olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnaid ovdii, mat galget sihkkarastit sámi kultuvrra ja ealáhusaid. Sámediggi bivddii maiddái ahte ILO-konvenšuvdna nr. 169 váldojuvvo atnui Norgga lágain, ja čujuhii dasa ahte dát lea okta dain buot deaŧaleamos olmmošvuoigatvuođainstrumenttain álgoálbmo-táššiid dáfus.

Riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođadoaimmaid dáfus čujuhii Sámediggi dasa makkár dárbu lea nannet doaimmaid sihke ON, Arktálaš ráđi, Barentsovttasbarggu ja davviriikkalaš sámekonvenšuvnna ektui. Sámediggi čujuhii maiddái dan ilgadis dillái mii Tibetas lea, ja ávžžuhii Norgga eiseválddiid, geat lea ON olmmošvuoigatvuođalávdegottis lahttun, váldit ášši ovdan .

1.2.2 Sámegiella

Sámi giellaráđđi fuolaha Sámedikki giellabargguid. Sámelága giellanjuolggadusaid mielde galgá giellaráđđi ee. bargat ovddidit sámi terminologiija. Terminologiijabarggus lea giellaráđđi nammadan golbma fágatearbmajoavkku mat galget gieđahallat ja dohkkehit daid iešguđetge giellajoavkkuid tearpmaid. Fágatearbmajoavkkut dárkkistit, gieđahallet ođđa sániid ja tearpmaid ja buktet dasto mearrádusevttohusa giellaráđđái. Giellaráđđi meannuda evttohusa ja váldá formálalaš mearrádusaid. Sámi terminologiija ovddideapmi lea hui deaŧalaš doaibma sámegiela seailluheamis ja giellageavaheami nannemis. Jus sámegiella galgá sáhttit geavahuvvot fágalaš oktavuođain, de lea eaktu ahte sámegielas gávdno fágaterminologiija ja fágadoahpagat buot dárbbuide.

Sámelága giellanjuolggadusaid § 2.2 e daddjo ahte Sámi giellaráđđi galgá fievrridit dohkálaš jorgaleddjiid ja dulkkaid registara. Sámi giellaráđis lea dohkkehanortnet man vuođul sáhttá registreret dohkkehuvvon dulkkaid. Dát ortnet guoská vuosttažettiin sámi dulkkaide Norggas, muhto prinsihpalaččat berrešii Davviriikkaid sámegielagiin leat oktasaš dulkonortnet.

Sámi giellaráđis lea leamaš bargojoavku mii lea ráhkadan evttohusa movt sáhttá oažžut dulkaautorisašuvnna. Giellaráđđi lea dan dohkkehan áššis SG 21/95. Autorisašuvdnaortnegis leat guokte sierra oasi, dulkongeahččaleapmi ja autorisašuvdnalohpi. Geahččaleapmi addá olbmuide geat barget dulkan, vejolašvuođa čájehit iežaset dulkongelbbolašvuođa. Maŋŋel go geahččaleami lea ceavzán, ožžot vejolašvuođa ohcat lobi geavahit ámmátnamahusa autoriserejuvvon dulka. Dát ámmátnamahus dáhkida geavaheddjiide dulkondohkálašvuođa.

Sámelága láhkaásahus geatnegahttá Sámi giellaráđi Norgga bealde ovttasbargui rájiid rastá (buohtastahte § 2 c ja f). Leat olu prinsihpalaš áššit maid giellalávdegoddi ferte meannudit mat čuhcet njuolga giellaráđiid bargguide, omd. gáibidit giellajoavkkuid normeren- ja čállinvuogigažaldagat oktasaš davviriikkalaš čovdosiid. Sámi giellalávdegotti bargu lea nu mávssolaš sámegiela gáhttemii ja ovdáneapmái, ja danne lea buorre go orgána dál lea fas doaibmi, ii dušše politihkalaččat, muhto maiddái hálddašandásis.

Sámi giellaráđđi lea Sámelága giellanjuolggadusaid ásahus ja Sámedikki mearrádusa mielde áššis 45/94 geatnegahtton dahkat stuorát giellageavahaniskkadeami Sámediggái juohke njealját jagi. Dát giellageavahaniskkadeapmi lea vuođđodokumenta Norgga ráđđehusa dieđáhussii Norgga sámepolitihka birra Stuoradiggái juohke njealját jagi. Lea vuosttaš geardi ahte giellaráđđi lea dahkan dákkár giellageavahaniskkadeami. Iskkadeami bohtosat leat ráđi 2000 jahkedieđáhusa njealját oasis. Iskkadeami ovdabargu lea dahkkon 1999:s ja iskkadeapmi lea čađahuvvon 2000:s.

1.2.2.1 Rávisolbmuid vuoigatvuohta oažžut sámegiel oahpu

Sámelága § 3–8 mielde lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas. Sámeláhka § 3–7 mearrida vuoigatvuođa oahpahusvirgelohpái bálkkáin olbmuide geat barget báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš orgánas mii lea hálddašanguovllus. Dás lea dat eaktu ahte orgána dovdá dárbbu. § 3–7 mielde orro leame hui álki beassat lohkat sámegiela bálkkáin jus bargá almmolaš hálddahusas, ja § 3–8 ja dan láhkaásahusa mielde orro leame hui álki oažžut sámegiel oahpu nuvttá. Geavatlaččat dat ii oro doaibmame lága ulbmila mielde. Duohtavuođas čájehuvvo ahte § 3–8 ja dan láhkaásahusas lea oahppu gáržžiduvvon davvisámegillii, DAVVIN ja SÁMÁS kurssaide ja oahppoorganisašuvnnaide. Giellaráđi stuorámus hástalus lea muitalit olbmuide makkár vuoigatvuohta sis lea geavahit ja oahppat sámegiela Sámelága giellanjuolggadusaid vuođul ja Rávisolbmuid oahpahuslága vuođul. (Vuođđoskuvlalága ja Joatkkaskuvlalága mearrádusaid gozihit eará ásahusat). Lea stuora bargu olahit Sámelága § 1–5: Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaččat. Dat galget leat dássálagaid 3. kapihttala mearrádusaid mielde. Dás ii leat sáhka dušše das ahte bearráigeahččat almmolaš ásahusaid ahte dat čuvvot mearrádusaid, muhto dás lea maid sáhka movttiidahttit juohke ovttaskas olbmo sihke priváhta ja almmolaččat geavahit sámegiela buot dilálašvuođain nu ahte § 1–1 ja § 1–5 ollašuvvagohtet. Sámi giellaráđđi lea máŋga jagi árvalan ahte namuhuvvon doaimmaide juolluduvvo sierra ruhta danne go dán rádjái lea čájehuvvon ahte Sámelága §§ 3–7 ja 3–8 leat dušše bábirmearrádusat nu guhká go daidda ii leat dihto ruhta biddjon.

Sámedikki dievasčoahkkimis mearriduvvui áššis 22/00: Sámi nuoraid oahppostipeandaortnega hálddašeapmi sirdojuvvo Sámi giellaráđis Sámedikki oahpahusossodahkii 2000 čakčalohkanbaji rájes.

1.2.3 Oahpahus ja duktan

Ođđajagimánu 1. b. 2000 loahpahuvvui Sámi oahpahusráđđi Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementta ráđđeaddi orgánan. Seamma beaivvi rájes rievddai čállingoddi sierra ossodahkan Sámedikki váldohálddahusas.

Sámediggi lea álggahan čielggadanbarggu man ulbmil lea kártet makkár oahpahusfálaldagat vuođđo- ja joatkkaskuvlla ohppiin leat geat orrot sámegiela hálddašanguovllu olggobealde. Lea stuora dárbu kártet sámegiel oahpahusa dili, danne go čájehuvvo ahte ohppiide geat orrot sámegiela hálddašanguovllu olggobealde, lea váttis lágidit sámegiel oahpahusa ee. danne go vuoigatvuohta sámegiel oahpahussii lea čadnon Oahpahuslága «sámi guovlluide». Seamma váttisvuohta lea 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánaid (O97S) oahpahusa dáfus. Sámediggi lea máŋggaid jagiid bargan dan ovdii ahte sámi oahppit berrejit oažžut vejolašvuođa válljet vuosttašgiela: sámegiela ja dárogiela, sihke vuođđo- ja joatkkaskuvllas. Dát berrešii nannejuvvot Oahpahuslágas. Dálá dilli lea ahte olu oahppit geain lea sámegiella vuosttašgiellan vuođđoskuvlla dásis, válljejit sámegiela B/C-giellan go ollejit joatkkaskuvlla dássái. Sámediggi lea bivdán ahte sámegiella oažžu stahtusa sierra giellan go ohcá alit ohppui, nu ahte oahppit eai galgga dárbbašit hilgut sámegiela vuosttašgiellan vai ožžot dárbbašlaš lassipoeŋggaid go galget alit ohppui álgit. Sámediggi lea digaštallan ášši Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementta politihkalaš jođihangottiin. Juovlamánus lea GOD mearridan ahte joatkkaskuvllaoahppit galget sáhttit válljet sihke sámegiela ja dárogiela vuosttašgiellan.

Norgga oahpahusa Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiija (IKT) doaibmaplána lea digaštallojuvvon GOD politihkalaš jođihangottiin, gos Sámediggi deattuhii ahte sámi skuvla ferte váldot mielde boahttevaš jagiid IKT-vuoruhemiide. Sámediggi ii leat ožžon ávkki ruđain mat juolluduvvojedje skuvlla IKT váste miehtá riikka. Dán jagi leat deattuhan ahte Sámediggi beassá hálddašit daid ruđaid maid Stuoradiggi lea juolludan skuvlla IKT-doaimmaide.

Sámediggi lea ráhkadan strategalaš plána sámi oahpponeavvuid ráhkadeapmái «Eallju vuoitá goavvelihku», maid Sámedikki dievasčoahkkin mearridii áššis 28/00 miessemánus 2000. Plánas čielggadit dálá oahpponeavvodili ja boahttevaš dárbbuid, ja maid berre deattuhit ja vuoruhit 2001–2005 áigodagas. Oahpponeavvuid dohkkehanortnet loahpahuvvui borgemánu 1. b. rájes, ja dát mielddisbuktá ahte Sámediggi ii šat dohkket oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon maŋŋel dán beaivvi. Sámediggi lea gulaskuddancealkámušas vuosttildan stáhtalaš oahppogirjjiid dohkkehanortnega heaittiheami. Sihkkarastin dihte oahpponeavvuid kvalitehta, ja vai čielgasit boahtá ovdan makkár gáibádusat gárvves oahpponeavvuide biddjojit, de lea Sámediggi ráhkadan eavttuid mat šaddet ruhtajuolludemiid vuođđun. Dasa lassin leat ráhkaduvvon ođđa ohcanskovit vai oahpponeavvoráhkadeddjiide šaddá álkit oaidnit mii ohcamis galgá boahtit ovdan. Oahpponeavvoprošeavttaid ruđat almmuhuvvojedje golggotmánus 2000, ja dan oktavuođas dollojuvvui diehtojuohkinčoahkkin lágádusaide ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiide.

Sámedikki ávžžuhusaid vuođul ásahii Stáhta erenoamášpedagogalaš doarjjavuogádat fágalaš guovddášdoaimma erenoamášpedagogalaš suorggi siskkobealde, mii šaddá sierra ovttadahkan Sámi allaskuvlii Guovdageidnui. Sámi guovddášdoaibma doaibmagoahtá 01.01.2001 rájes. Sámediggi deattuhii ahte erenoamášpedagogalaš fálaldaga nannen ja ovdánahttin sámi álbmoga ektui ferte dáhpáhuvvat fierpmádatmodealla siskkobealde. Fierpmádat ferte leat čadnon dakkár birrasii mii maid bargá gelbbolašvuođa loktemiin dán fágasuorggis. Das fertejit leat mielde sihke julev-, davvi- ja lullisámi giellaguovllut, ja ferte sihkkarastit ovttasteami Pedagogalaš Psykologalaš bálvalusain (PP-bálvalus) ja muđui báikkálaš ja regiovnnalaš doarjjadoaimma gaskka. Sámediggi oaivvilda ahte guovddášdoibmii galgá ásahuvvot referánsajoavku.

Sámi mánáidgárddiid erenoamáš stáhtado­arjaga hálddašeapmi sirdojuvvo Mánáid- ja bearašdepartementtas Sámediggái ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes. Sámi mánáidgárddiid erenoamáš stáhtadoarjaga ulbmil lea buhtadit daid eambbogoluid maid sámi mánáidgárdefálaldat mielddisbuktá, ja dainnalágiin sihkkarastit ahte sámi mánáidgárdemánát besset ovddidit ja nannet iežaset sámegiela ja sámi kulturduogáža. Sámediggi lea ožžon raportta Mánáid- ja bearašdepartementtas sirdima birra, ja lea dan oktavuođas mearridan ahte jagi 2001 mielde galgá dálá ortnet evaluerejuvvot, ja ahte galget ráhkaduvvot njuolggadusat gos sámi mánáidgárddiid doarjaga juolludeami eavttut mearriduvvojit.

Sámediggi lea áššis 47/00 buktán gulaskuddancealkámuša NOU 14:2000 Frihet med ansvar – om høgere utdanning og forskning i Norge. Sámediggi válljii ieš buktit cealkámuša vaikko Sámediggi ii lean gulaskuddanásahus. Sámediggi lea buktán mearkkašumiid sámi oahpahusa, dutkama ja gaskkusteami birra, ja maiddái universitehtasektuvrra stivrenstruktuvrra birra.

Sámediggeráđđi lea reivves b. 12.07.00 bivdán Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementta vuoruhit hukset sámi dieđalašvistti Guovdageidnui mas leat vihtta iešguđetlágán fágabirrasa vuođđun.

Sámediggi lea áššis R 16/00 buktán mearkkašumiid departementta evttohussii lága bokte nannet rávisolbmuid vuođđo- ja joatkkaoahpahusa, heaittihit oahppogirjjiid stáhtalaš dohkkeheami ja evttohussii rievdadit priváhtaskuvlalága. Sámedikki mielas lea buorre go rávisolbmuid vuoigatvuohta vuođđoskuvla- ja joatkkaoahpahussii nannejuvvo lága bokte, ja go čielggaduvvo makkár juohku stáhta, fylkka ja gielddaid ovddasvástádusas galgá leat. Rávis sápmelaččat galget maid oažžut vejolašvuođa váldit oahpu sámegielas vuosttaš- dahje nubbingiellan O97S mielde. Sámediggi oaidná dárbbašlažžan ráhkadit čielggadeami mii čilge makkár dárbbut boahttevaš sámi servodagas leat, ja makkár doaimmat gáibiduvvojit go galgá álggahit ja doahttalit servodaga ja ovttaskas olbmo dárbbuid.

Sámediggi vuosttálasttii sámi oahppogirjjiid stáhtalaš dohkkehanortnega heaittiheami. —ujuhuvvo dasa ahte sámi oahppogirjjiid ráhkadeami ii sáhte buohtastahttit sullasaš gilvaleaddji girjemárkaniin mii Norgga oahppogirjjiin lea. Sámediggi deattuhii iežas gulaskuddancealkámušas ahte dál leat nu unnán lágádusat mat ráhkadit sámi oahppogirjjiid, danne ii ráhkaduvvo eará go okta oahpponeavvu guđege fágii/dássái. Juohke skuvla ja oahpaheaddjit fertejit geavahit dan ovtta oahpponeavvu – vaikko makkár kvalitehta livččii. Maiddái sámegiela dili dáfus ferte dohkkehanortnet bisuhuvvot. Julev- ja lullisámi oahppogirjjiid dáfus leat ain álggahandásis, ja lea stuora ballu ahte dát sáhttá mielddisbuktit ahte gielalaš kvalitehta hedjona sámi oahppogirjjiin.

Priváhta skuvllaid dáfus lea Sámedikki mielas buorre ahte priváhta skuvllain galget leat seamma rámmaeavttut ja njuolggadusat go almmolaš skuvllain. Dát lea mielde sihkkarastime ovttaskas oahppi vuoigatvuođaid.

Sámedikki oainnut eai doahttaluvvon. Dohkkehanortnet heaittihuvvui 01.08.2000, ja maiddái sámi oahpponeavvuid ektui.

1.2.4 Ealáhusat

Sámediggi deattuha láhčit diliid nu ahte sámi guovllut galget geasuhit sámi álbmoga ásáiduvvat dohko. Servodatovdáneapmi gáibida ahte mii háhkat dakkár servodaga mas gávdnojit juohkelágán gálvvut ja bálvalusat buot ealáhusain. Árbevirolaš ja ođđamállet lotnolasealáhusat leat guovddážis sámi guovlluid ealáhusovdánahttimis.

Sámedikki ealáhuspolitihka bokte áigut bargat dan ovdii ahte sámi servodaga ealáhusstruktuvra dohkkehuvvo buorebut. Danne lea deaŧalaš oassálastit iešguđetlágán ovttasbargoforain, ja dainna lágiin čilget iežas politihka ja strategiijaid dakkár servodatsurggiin gos galgá fuolahit sámi perspektiiva. Seammás sáhttá maiddái buorebut ovttastahttit veahkkedoaimmaid plánaid, prográmmaid ja doaimmaid čuovvoleami ja čađaheami dáfus. Lea deaŧalaš ovttastahttit kultuvrra ja ealáhusa go galgá ráhkadit strategiijaid nana ovdáneami dáfus sámi servodagas. Gilleservodaga ealáhusstruktuvrras leat olu ovttaolbmodoaimmat maid gohčodit dállodoallofitnodahkan doppe gos fitnodatekonomalaš ovdánanjurdda ii leat nu dábálaš.

Jahki 2000 lea Nuppástuhttinprográmma maŋemus jahki. Sis-Finnmárkku ovdánahttinforumas lea leamaš ovddasvástádus čatnat nuppástuhttinbarggu dábálaš veahkkedoaibmabargui. Nuppástuhttinbálká-ortnega stahtus lea ahte 101 doalus lea 23 heaitán boazodoalus. 53 doalu leat fas álgán boazodollui ja 25 doalu eai dieđe vuos álget go boazodollui. Ovdánahttinforuma dieđuid mielde ii leat boazodoalloealáhusas álkit dilli dál go ovdal nuppástuhttinprográmma. Ovdánahttinforuma konklušuvdna lea ahte nuppástuhttin lea lihkostuvvan bures sidjiide geat leat váldán oahpu, muhto lea veaháš eahpečielggas sin dáfus geat leat válljen ásahit sierra doaimmaid. Nuppástuhttinprográmma loahpaheami oktavuođas lea Sis-Finnmárkku Ovdánahttinforum evttohan ásahit ovdánahttindoaimma ja investerendoaimma dan njealji nuppástuhttingildii ja Unjárgga gildii. Indre-Finnmark Utviklingsselskap (IFU) galgá leat ealáhusovdáneami regiovnnalaš veahkkeneavvu. Olu dain eavttuin mat ledje biddjon dán guovtti doaimma ásaheami oktavuođas, eai leat ollašuvvan. Okta gielda ii háliit oassálastit barggus danne go hálddahusgolut šaddet badjelmearálaččat, ja dat njamistivčče gieldda ealáhusfoandda guorosin. Ii fylkkagielda ge leat juolludan daid ruđaid mat livčče dárbbašlaččat dán guovtti doaimma ásaheamis. Sámediggi áigu ságastallat ásaheami birra ođđajagimánus.

Sámediggi lea ásahan guokte virggi dán njealji nuppástuhttingieldda ealáhusovddideami plánabarggu ráhkaneami oktavuođas. Nubbi virgi lea Sámi ealáhusráđis ja nubbi fas Plána- ja hálddahusossodagas. Proseassat mat leat čađahuvvon, lea ee. sámi eanandoalloplána ráhkadeapmi, duoji ovdánahttinprográmma ja Sis-Finnmárkku ealáhusguorahallan. Dasa lassin lea evttohuvvon doaibma ealáhusovdánahttinbarggu boađusmihtideami oktavuođas.

Duodji lea guovddáš sámi kulturfaktor, fága ja ealáhus. Ealáhusas lea buorre ovdánanvejolašvuohta, ja šaddá boahtteáiggis hui deaŧalaš loaktima ja ássama dáfus sámi guovlluin. Olbmuin lea stuora beroštupmi álggahit árbevirolaš duoji ealáhusláhkin, erenoamážit lotnolasealáhusaid oktavuođas. Dál lea suorggis unnán dienas iige leat nu gánnáhahtti. Sámedikkis ja eará guovddáš eiseválddiin lea erenoamáš ovddasvástádus láhčit diliid nu ahte sáhttá duoji ovddidit ealáhussan. Sámediggi nammadii lávdegotti mii galgá evttohit duoji viđajagi ovdánahttinprográmma sisdoalu. Dál lea lávdegotti bargu loahpahuvvon, ja galgá gieđahallot Sámedikkis 2001:s. Áššit mat leat árvvoštallon leat: sierra ealáhussoahpamuš duojáriidda Sámedikki lotnolasealáhusortnegiid viidásetovdáneami vejolašvuođaid ektui, duodjeoahppu ja -oahpahus ovddasvástádusjuoguin, iešguđetlágán ortnegiid organiseren ja ruhtadeapmi, erenoamáš doaimmat gávpe- ja vuovdalanáššiid dáfus, ja duoji oppalaš rámmanjuolggadusat. Sámediggi, gullevaš departementtat ja regiovnnalaš eiseválddit ja organisašuvnnat, fitnodagat ja ásahusat mat barget dujiin ráhkadit ovttas prográmma detáljjaid. Sámediggi meannuda bargojoavkku evttohusa 2001 vuosttaš jahkebealis.

1.2.4.1 Guolástus

Sámedikki ulbmil lea nannet sámi álbmoga guolástanvuoigatvuođaid nu ahte sáhttá seailluhit ja ovddidit sámi giela, kultuvrra ja ealáhusaid. Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte hálddahusa ja maritiima resurssaid seailluheami lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihpat dahkkojit duohtan. Sihke Norgga arktálaš dorskkebivdu, diksobivdu davábealde 620 N, Norgga vuotnadorskkebivdu ja šákšabivdu lea leamaš hui garas jagi 2000:s, ja sáhttá guhkit áiggu vuollái dagahit sihke Finnmárkku vuonaid ja rittuid, ja Barentsábi ekologiija ovdii. Sámedikki mielas lea vahát go Norgga vuotnadorskki lea nálihuvvan, danne go dát šládja han lea lagas riddo- ja vuotnabivddu vuođđun.

Sámediggi lea ráhkadeame prošeavtta «Nana ovdáneapmi dihto vuonain». Prošeakta lea sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čuovvoleapmi, ja LA-21 prošeakta. Prošeakta galgá vuosttažettiin guorahallat dáid guovlluid; Divttasvuotna Nordlánddas, Ivguvuotna Tromssas ja Deanuvuotna Finnmárkkus. Ovdabargguid ja prošeavtta čađaheami oktavuođas lea ásahuvvon hálddahuslaš referánsajoavku mas leat mielde Gieldda- ja guovlludepartementa, Guolástusdeparatementa, Birasgáhttendepartementa ja Sámediggi. Váldoprošeakta biddjo johtui 2001 vuosttaš jahkebealis. Sámediggi lea «Nana ovdáneapmi dihto vuonain» prošeavtta oktavuođas evttohan ahte buot fatnasat mat leat ohcan searvat Guolástusdirektoráhta čoahkkeearreprošektii, ja mat gullet dán golmma vuotnaguvlui, galget beassat leat mielde geahččalanprošeavttas. Duogážin dása lea dat go čoahkkeearreprošeakta lea deaŧalaš doaibma báikkálaš hálddašanortnegiid geahččaleamis.

Sámediggi lea maid bivdán Guolástusdepartementta juolludit 3 miljon ruvnno Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána čuovvoleapmái.

Daid váttisvuođaid oktavuođas maid gonagasreabbá dagaha vuotnabivdiide sámi guovlluin, lea Sámediggi bovdejuvvon searvat bargojovkui maid Guolástusdepartementa jođiha. Bargojoavkku ulbmil lea buktit evttohusaid gonagasreabbá boahttevaš hálddašeami ja bivddu birra. Bargu galgá loahpahuvvot 2001:s.

Sámediggi lea aktiivvalaččat bargan buoridit sápmelaččaid vuoigatvuođaid bivdit rundierpmáid Norlánddas, Tromssas ja Finnmárkkus, ja lea dan bokte ožžon oppalaš doarjaga Regulerenráđis rundierpmáid regulerenevttohussii 2000:s.

Sámediggi lea maid evttohan ahte Guolástusdepartementa bisseha buot feastonuohttebivddu, ja ráddje autoliidna- ja snoranuohttebivddu 12 n. miilla davábealde 62 0 N siskkobealde, nu ahte áhpefatnasat eai beasa bivdit vuonain ja lagamus riddomearas. Dasa lassin lea Sámediggi ávžžuhan ahte dorskke-, dikso- ja sáideguollebivddus čađahuvvo earreunnideapmi daid fatnasiid dáfus main lea vuoigatvuohta sallit- ja šákšabivdui. Doaibma juogadivččii buorebut sisaboađu guolástusaid gaskka, ja livččii dainnalágiin mielde dagaheame daid fanasjoavkkuid eambbo gánnáhahttin main ii leat sallit- ja šákšábivdolohpi.

Sámediggi lea postiivvalaš daidda proseassaide maid Birasgáhttendepartementa Villaksutvalget bokte lea álggahan gáhtten dihte Norgga luođoluossanáli. Sámediggi doalaha iežas ovddeš gáibádusaid ahte galgá ráhkaduvvot sierra čielggadeapmi das makkár mearkkašupmi luosas lea sámi kultuvrii ja servodateallimii. Dan oktavuođas áigu Sámediggi deattuhit man deaŧalaš lea muitit «várrogas»-prinisihpa nu ahte hehtte beassama ja guolledávddaid ja parasihtaid leavvama biebmanrusttegiin. Sámi oainnu mielde livččii katastrofalaš jus Njávdáma, Deanu ja Álttá čázádagaide boađáše várálaš dávddat dahje parasihtat. Dás áigu Sámediggi muittuhit ON-konvenšuvnna biologalaš eatnavuođa ja «várrogas»-prinsihpa birra, ja daid geatnegasvuođaid birra mat Norggas leat sámi álbmoga ektui vuođđolága § 110a bokte ja ee. ILO-konvenšuvnna nr. 169 ratifiserema bokte.

1.2.4.2 Eanandoallu

Sámediggi lea mannan jagi gieđahallan iežas eanandoalloplána. Dás daddjo ahte eanandoallu lea guovddáš sámi ealáhus- ja kultuvraguoddi; ja lea dasa lassin hui deaŧálaš bargo- ja ássanfaktuvra sámi guovlluin. Ealáhusa ovdánanvejolašvuođaid sámi guovlluin ferte buorebut árvvoštallat regiovnnalaš ovdánanperspektiivva ektui. Sámediggi oaidná rájiidrasttildeaddji ovttasbarggu sihke Suomain ja Ruoššain hui mávssolažžan Finnmárkku eanandoalu dáfus. Sámediggi áigu ain ovddidit sierra eanandoallopolitihka ee. daid veahkkedoaimmaid dáfus maid diggi hálddaša.

Guhkit áiggi vuollái áigu Sámediggi oččodit eanandoallopolitihkalaš biire sámi ássanguovlluide. Sámedikki bajimus ulbmil sámi guovlluid eanandoalu dáfus lea sihkkarastit buriid bargovejolašvuođaid ja dainnalágiin seailluhit sámi giela ja kultuvrra. Olahan dihte dán, bargá Sámediggi dan ovdii ahte inkorporeret sámi eanandoallopolitihkalaš biire našuvnnalaš eanandoalloperspektiivii, sámi eanandoalu árvoháhkanprográmmii, ja heivehit Sámedikki veahkkedoaibmageavaheami eanandoalloealáhusa ektui.

Olahan dihte sámi eanandoalu ulbmiliid, atná Sámediggi deaŧalažžan álggahit sierra árvoháhkanprográmma sámi guovlluide mas lea ollislaš ja servodatlaš perspektiiva. Árvoháhkanprográmma mii doahttala eará vuođđoealáhusaid, ja dat rádjeearut mat bohciidit eará ealáhusaid lotnolasdoaimmain, šaddet mearrideaddjin Sámedikki barggu dáfus bisuhit ja ovddidit sámi guovlluid barggolašvuođa ja ássama. Lea dárbbašlaš atnit lagas ovttasbarggu eanandoalloeiseválddiiguin jus galgá lihkostuvvat oažžut eanandoalu gánnáhahttin.

Sámediggi lea skábmamánus 2000 álggahan ovdaprošeavtta nissonolbmuid ja nuoraid rekrutterenprográmma eanandoalu dáfus. Ovdaprošeavttas galgá ráhkaduvvot raporta daid faktuvvraid birra mat váikkuhit nissonolbmuid ja nuoraid oččodeami eanandollui, infrastruktuvrraid birra mat gusket dása, man ulbmil lea čilget dili, ulbmila, mandáhta, vuoruhansurggiid, prográmma organiserema ja ruhtadeami ja makkár doaimmat galget čađahuvvot vai joksá ulbmiliid. Doaibma lea okta dain vuoruhuvvon doaimmain mat bohtet ovdan Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplánas. Eanandoalu dáfus lea deaŧalaš čađahit sierra doaimmaid nissonolbmuid ja nuoraid várás.

1.2.4.3 Boazodoallošiehtadus 2000–2001

Finnmárkku boazologu dilli lei guovddážis 2000–2001 šiehtadallamiin. Sámedikki bealis deattuhuvvui ahte dilli mii lea badjánan, lea máŋggabealát. Okta bealli lea luonddu- ja birasáššit, mat dieđusge leat guovddážis boazodoalu ekologalaš vuođu ektui. Dasto leat servodat- ja kulturbealit, danne go leat olu bargit ja bearrašat geaidda dilálašvuohta váikkuha njuolga. Sámedikki mielas lea dárbbašlaš deattuhit ahte dáid beliid ferte fuolahit boazologu heiveheami viidáset barggus. iehtadusbealit válljejedje guođđit áššiid šiehtadallamiin mat gusket bajimus boazolohkui. Sámediggi lea duhtávaš dáinna čovdosiin. Lea dovddus ahte boazologu heiveheapmi lea lágalaš veahkkedoaibma, ja danne eai dárbbaš bealit šiehtadallat dán ášši.

1.2.4.4 Lotnolasealáhusat

Sámediggi oaivvilda ahte árbevirolaš ealáhusat galget sihkkarastojuvvot, seammás go ođđa ealáhusat ožžot ovdánanvejolašvuođaid. Lea erenoamáš dárbu ođđa doaimmaide danne go lea mávssolaš háhkat máŋggalágán bargosajiid sámi guovlluide. Danne lea maiddái dárbbašlaš beroštit ealáhusain ja bargosajiin mat eai gula vuođđoealáhusaide.

Sámediggi deattuha áššis 29/00 ahte luonddu, kulturduovdagiid ja sámi kulturdoaimmaid ovttasdoaibma sáhttá mielddisbuktit buriid vásáhusaid ja doaibmafálaldagaid sámi báikkálaš servodagaide. Dán oktavuođas šaddet kulturmuittut, museat, duoji buvttadeapmi ja gávppašeapmi sámi mátkkošteami vuođđun. Dattetge sáhttet mássaturisma ja sámi kultuvrra summál geavaheapmi mátkkoštanoktavuođain mielddisbuktit olu hástalusaid. Danne lea Sámedikki mielas dárbbašlaš ahte sámit ieža stivrejit ja bearráigehččet doaimma.

Guovddáš eiseválddit leat unnán vuoruhan lotnolasealáhusaid. Lotnolasdoaimmaid rámmanjuolggadusat fertejit buoriduvvot guolásteami, eanandoalu ja boazodoalu dáfus. Eanandoallo-, boazodoallo- ja guolástanpolitihka veahkkedoaimmaid koordineren lea hui deaŧalaš vai sáhttá álkibut heivehit ealáhuspolitihka lotnolasealáhusdoaimmaid ovdáneami ektui. Eanandoallošiehtadusa mielde leat 2 miljon ruvnno sirdojuvvon boazodoallošiehtadusa bokte lotnolasealáhusaide. Doaibmadoarjaga ohcciidlohku lea dovdomassii lassánan 1999 ektui. Dán jagi ledje olu nuorra ohccit geain lea boazodoalloduogáš. Ohcciidlogu stuora lassáneami vuođđun soaitá leat dat ahte eanebut heivehit diliid nu ahte ožžot doaibmadoarjaga. Dábálaččamus lotnolasdoaibma lea boazodoallu ja duodji.

1.2.4.5 Eará ealáhusat

Rievdadeapmi eambbo ođđaáigásaš ealáhusaid guvlui lea hásttuhan sámi álbmoga bargagoahtit eará bargguid go daid dábálaš árbevirolaš vuođđoealáhusaid. Ealáhusaid oppalaš rievdanproseassa mas náláštuhttin, buvttadeapmi ja diehtojuohkinteknologiija geavahuvvojit eambbo, dahká dárbbašlažžan vuoruhit gelbbolašvuođaloktema ja ođasteami. Lea stuora hástalus ráhkadit dohkálaš rámmanjuolggadusaid vai sáhttá viidáset ovddidit nanu, máŋggabealát ja dynámalaš fitnodatbirrasiid gos gelbbolašvuohta, ođasteapmi, buvttadeapmi ja náláštuhttin leat guovddáš temát ovttaskas gilvaleaddji fitnodagaide. Bálvalusealáhusaid siskkobealde leat olu nissonolbmot barggus. Danne ferte veahkkedoaibmageavaheami aktiivvalaččat heivehit nu ahte ráhkaduvvojit rámmanjuolggadusat nissonbargosajiid ásaheami várás.

1.2.5 Dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat

Sámediggi gieđahalai njukčamánus 2000 Ráđđehusa Norgga sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid doaibmaplána evttohusa «Eatnatvuohta ja ovttaárvosašvuohta» («Mangfold og likeverd»). Sámediggi bivdá earret eará ahte doaimmaid čađaheami áigemearit čielggaduvvojit lagabui, ja ahte doaimmaid čuovvoleami bušeahttarámma čielggaduvvo. Dát váldui maiddái ovdan čoahkkimis dearvvašvuođaministariin Tore Tønniin 15.08.00, masa Sámedikki várrepresideanta oassálasttii. Dán čoahkkimis oaččui Sámediggi dieđu ahte plána galgá politihkalaččat gieđahallot 2000 čavčča, muhto dat ii leat vuos dahkkon.

Sámediggi lea juolludan prošeaktaruđaid 3 804 010 ruvnnu čuovvolit NOU 1995: 6 Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána sámi álbmogii Norggas. Prošeaktajuolludeami oktavuođas lea Sámediggi deattuhan vuoruhit prošeaktaruđaid dikki iežas vuoruhansurggiid ektui. Lea maiddái árvvoštallojuvvon sáhttet go prošeavttat mielddisbuktit jođánis bohtosiid sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid heiveheami dáfus. Dasa lassin leat smiehttan geográfalaš juogu.

Golggotmánu 2000 loahpageahčen dollojuvvui čuovvolanseminára prošeaktajođiheddjiide. Seminára temá lei «ollislaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii – doaibmasuorggi hástalusat». Das deattuhuvvui movt sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa sáhttá integreret vai joksá ulbmila ahte sámi álbmot galgá oažžut ollislaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldaga. Seminára sisdoallu lei sámi kultuvrralaš gelbbolašvuođa birra dearvvašvuođa- ja sosiálavuogádagas oppalaččat; makkár gáibádusaid dat buktá politihkalaš dásis, politihkalaš árvalusaid čuovvoleapmi guovddáš dásis báikkálaš dearvvašvuođa- ja sosialvuogádatdássái, ásahusdásis ja bargiiddásis.

Sámediggi lea buktán cealkámušaid máŋgga riikkalaš dokumeantta dáfus mat guoskkahit dearvvašvuođa- ja sosiálaáššiid. Dat leat čuovvovaččat: Utjamningsmeldinga (St.dieđ. 50, 1998–99), NOU 2000: 12 Norgga mánáidsuodjalusa birra, Habiliterema ja rehabilitere njuolggadusat ja Regionála dearvvašvuođa- ja sosialaplána, Helseregion Nord. Temá mii čađat čuovvu Sámedikki cealkámušaid, lea leamaš sámi viidodaga systemáhtalaš integrerema jearru, mii lea eiseválddiid ulbmil sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosialabálvalusaid heiveheamis.

Mii dovdat stuorit beroštumi heivehit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmoga várás. Dát ii guoskka dušše prošeaktaruđaid juolludemiide, muhto maiddái dasa ahte Sámediggi lea eambbo aktiivvalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa heiveheamis ja sisdoalus. Prošeaktaruđaid juolludeami dáfus orro leame olu optimisma dakkár bálvaleami heiveheamis mii lea ráhkaduvvon vásedin sámi álbmogii. Iešguđetlágán prošeavttain leat almmuhuvvon 4 raportta ja bagadusgirji sámegielat afasibuhcciide dáčča ásahusain, ja dasa lassin lea bálvalusheiveheami sisdoallu maiddái šaddan viidát temán olu ásahusain. Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa álggaheami ja stabiliserema rámmat leat almmotge eahpečielgasat, vaikko geavaheddjiin lea vuoigatvuohta sierra heivehuvvon bálvalussii. Guovddáš ja regiovnnalaš eiseválddit eai leat bidjan gáibadusaid bálvalusaide ja sámi perspektiivva nannema rutiinnaide ásahusdásis. Danne lea olu ovttaskas fágaolbmuid duohken geain lea beroštupmi fuolahit sámi geavaheddjiid dárbbuid. Dákkár dilit dagahit ahte geavaheaddjit eai riekta ovgagihtii sáhte diehtit makkár bálvalusaid ožžot.

1.2.6 Mánát ja nuorat

Jagi 2000:s loahpahuvvui Sámedikki 2-jagi mánáid- ja nuoraidprošeakta. Prošeakta galgá čuovvuluvvot hálddahuslaš resurssaid bokte mat juolluduvvojit ovdánahttimii, čuovvoleapmái ja koordineremii. Prošeavtta čuovvoleami oktavuođas galget temáhtalaš vuoruhansuorggit viiddiduvvot Sámi mánáid- ja nuoraidplána ektui. —uovvoleamis galgá ovttasbargu almmolaš orgánaiguin vuosttažettiin fuolahit ahte mánáid- ja nuoraid bajásšaddaneavttut ožžot dohkálaš rámmaid. Dasa lassin háliidivččiimet proseassačielggaduvvon barggu gielddaid ektui. Sámediggi lea maid gáibidan ahte Mánáidáittardeaddji dakkaviđe háhká alccesis gelbbolašvuođa sámi gielas ja kultuvrras vai sáhttá fuolahit sámi mánáid ja nuoraid áššiid. Dattetge ferte boahtteáiggis ásahuvvot friddja ja sorjjasmeahttun sámi má-náidáittardeaddji.

Nannen dihte mánáid ja nuoraid áššiid Sámedikkis, galgá 2001 vuosttaš jahkebealis lágiduvvot vuosttaš nuoraidkonferánsa. Lea nammaduvvo gaskaboddosaš nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi mas leat golbma miellahtu (nuorat) mii galgá searvat nuoraidkonfereanssa ráhkkananbargguide. 2001 konfereansa lea vuođđun árvvoštallamii ahte galgá go lágidit dákkár konferánssaid juohke nuppi jagi.

1.2.7 Dásseárvu

Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin Sámedikki ollislaš perspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta deaŧalaš stivrendokumeantan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001 bušeahtta, čuovvolan integrerenbargguid.

Ovttadássásašvuođa doaibmaplána mii deattuha sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja doaimmaiguin 1999–2001, ja Sámediggeplána 1998–2001 áigodahkii, leat vuođđun dásseárvobargui .

1.2.8 Sámedikkiid gaskasaš ovttasbargu

Sámi parlamentáralaš ráđđi čoahkkanii Kárášjogas 02.03.00. Ráđis leat oktiibuot 14 miellahtu Suoma ja Norgga Sámedikkiin. Ruoŧa Sámediggi lea vuos válljen bissut olggobealde, ja lea ráđi observatevran ovttas Ruošša sámiiguin ja Sámiráđiin. Norgga Sámedikki presideanta válljejuvvui Sámi parlamentáralaš ráđi presideantan. Suoma Sámedikki presideanta válljejuvvui várrepresideantan. Muđui mearriduvvui ahte ráđi čállingoddedoaimmaid galggai dat sámediggi jođihit geas lea presideantaámmát. Ráđđi doalai ovtta stivračoahkkima ja ovtta ráđđečoahkkima 2000:s. Dasa lassin lea ráđi norggabeal delegašuvdna doallan ovtta čoahkkima. Áššit maid ráđđečoahkkimis leat gieđahallan leat ON álgoálbmotáššiid bargu, dán vuollái gullet eamiálbmotjulggaštus, bissovaš forum ja Máilmmi dearvvašvuođaorganisašuvnna bargu, Barentsovttasbargu, sámeministariid oktasaščoahkkimat, sierra sámi dáiddaoahpahusa álggaheapmi ja Sámi parlamentáralaš ráđi doaimmaid organiseren.

02.11.00 dollojuvvui oktasaščoahkkin Kárášjogas Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámeministariiguin. —oahkkimis sohpe álggahit ođđa davviriikkalaš ovttasbarggu sámi áššiid dáfus mat guoskkahit oktasaš davviriikkalaš beroštumiid. Áššit mat gieđahallojuvvoje ledje davviriikkalaš sámekonvenšuvdna, sámi vuoigatvuođačilgehusat, nuortasápmelaččaid/ skoaltasápmelaččaid giella ja kultuvra, davviriikkalaš-sámi profešuvdnaoahppu, sámi alit dáiddaoahpahus ja sámedikkiid ovttasbargu (Sámi parlamentáralaš ráđđi). —oahkkimis čállojuvvui čoahkkingirji. Bargu organiserejuvvo guovtti dásis; jeavddalaš čoahkkimat sámedikkepresideanttaid ja sámeministariid gaskka, ja hálddahusa dásis masa čoahkkimiid čuovvoleapmi ja ráhkkaneapmi gullet.

1.2.9 Sámedikki riikkaidgaskasaš doaimmat

Bargu maid ON dahká eamiálbmotjulggaštusa bokte, lea hui mávssolaš álgoálbmogiid vuoigatvuođaide. Sámediggi lea oassálastán Norgga delegašuvnnas dan rájes go cealkámuševttohus ilmmai 1994:s. Dattetge gávnnahii Sámediggi skábmamánus 2000 ahte ii sáhttán searvat Norgga delegašuvdnii, ja válljii ge ahte ii vuolgge bargojoavkku čoahkkimii. Sámedikki mearrádusa vuođđun lei guovtteoaivilvuohta Norgga posišuvnna birra šiehtadallamiin, erenoamážit álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa dáfus. Sámediggi oaivvilda ahte álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuohta gusto buot servodatsurggiin, nu go eará álbmogiid dáfus ge. Ferte maiddái namuhit ahte Sámedikki mielas ii leat dialoga Olgoriikkadepartementtain dohkálaš dáin áššiin, dát guoská maiddái Norgga doaimmaide eamiálbmotjulggaštusa proseassas.

Sámedikki mielas lea hui buorre go galgá ásahuvvot bissovaš ON álgoálbmotforum. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea evttohan professor Ole Henrik Magga sámi/inuhtalaš guovllu álgoálbmogiid ovddasteaddjin.

Ráđđehus lea juolludan birrasiid 150 miljon ruvnno Barentsovttasbargui 2001:s. Dát čuovvu ráđđehuscealkámuša gos Eurohpápolitihkka, ja erenoamážit ovttasbargu Ruoššain, lea guovddážis. Olgoriikkaministtar Torbjørn Jagland muitalii čoahkkimis Tromssas skábmamánus ahte ráđđehus háliidivččii ovttasbarggu politihkalaš dásis Barentsoktavuođas. Nordlándda fylkkagielda válddii badjelasas Regiovdnaráđi ovdaolbmoámmáha juovlamánus. Seamma čoahkkimis muitalii Sámediggi ahte lea dárbu nannet álgoálbmotovttasbarggu. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ovdal mearridan buktit evttohusa ahte ráđđi nammada sápmelaččaid Regiovdnaráđi ovddasteaddji, bargojoavkku sámi ovddasteddjiid, ja ahte álgoálbmogat ožžot 1 ovddasteaddji sihke Regiovdnaráđđái ja Regiovdnalávdegoddái. Sámediggi čujuhii maiddái dan váttis ekonomalaš dillái mii álgoálbmotorganisašuvnnain lea Ruošša bealde, ja bivddii nannet sin ekonomiija vai besset aktiivvalaččat oassálastit Barentsovttasbarggus. Deattuhuvvui maiddái ahte ferte nannet infrastruktuvrraid huksema, mii lea sierra oassin álgoálbmogiid doaibmaplánas, maiddái ekonomalaččat.

2000:s loahpahuvvui prošeakta «Ceavzilis ovdáneapmi» («Bærekraftig utvikling»). Sámediggi lea iešguđetládje oassálastán prošeaktajoavkkus. Loahpparaporttas evttohuvvui sierra prošeakta mii galgá guorahallat árktálaš guovlluid boazodoalu bissovaš perspektiivvas, ja ahte Norga galgá bargat dan ovdii ahte Association of World Reindeerherders beassá bissovaš oasseváldin Arktálaš ráđđái.

1.2.10 Sámedikki regiovdnapolitihkalaš doaimmat

Sámediggi lea ohcan beassat dievaslaš miellahttun Riikaoasselávdegoddái (Landsdelsutvalget). LU dievasčoahkkimis miessemánus mearriduvvui ásahuvvot bargojoavku mii galgá guorahallat gažaldaga. Joavkkus leat guokte Riikaoasselávdegotti ovddasteaddji ja 2 Sámedikkis. Bargojoavkku bohtosat biddjojuvvoje ovdan Riikaoasselávdegotti čoahkkimis juovlamánus. LU miellahtut lassánit 22 miellahtus 30 miellahttui, main Sámedikkis leat njeallje ovddasteaddji mat gullet ovttaskas fylkkadelegašuvdnii. Dan njeallje ovddasteaddji juohkit nu ahte šaddet 2 ovddasteaddji ealáhuslávdegoddái ja 2 regiovdnapolitihkalaš lávdegoddái. Sámedikkepresideanta searvá fylkkasátnejođiheaddji ovttasbargui ja Sámedikki direktevra searvá ráđđeolbmáidlávdegoddái. Sámediggi ii sáhte oažžut LU jođiheaddjiámmáha. Sámegiella ii geavahuvvo Riikaoasselávdegotti čoahkkimiin danne go gártá beare divrrasin. Konsensusprinsihppa galgá ain doaibmat. Jus mearrádus galgá bissehuvvot, de ferte fylkkadelegašuvnna eanetlohku doarjut dan. Sámediggi fuolaha 13,33 % LU doaibmabušeahtas, mii vástida Sámedikki ovddasteapmái (4 miellahtu 30 miellahtus). Lávdegotti konklušuvnnat oktan marrádusevttohusaiguin sáddejuvvojit buot fylkkagieddaide ja Sámediggái gulaskuddamii, vai LU beassá váldit loahpalaš mearrádusa 28.02.–01.03.01 čoahkkimis.

Mannan jagi ráđđehusmolsun lea dagahan ahte Ráđđehusa Davvi-Norgga lávdegotti bargu lea rievdan. Boahttevaš bargovuohki šaddá eambbo dego oktavuohtačoahkkin Davvi-Norggain. Dán lávdegottis lea Sámediggi buktán oaiviliid mat čuvvot sierra plánaid ja cealkámušaid mat galget fuolahit sámi perspektiivva iešguđetge ealáhus- ja servodatsektuvrrain. Regiovnnalaš eiseválddit ja Sámediggi leat áŋgiruššan nannet regiovdnapolitihkalaš doaimmad gos našuvnnalaš politihka prosedyrat ja dábit buorebut heivehuvvojit regiovnnalaš dási ulbmiliidda. Dát mielddisbuktá buoret váikkuhanválddi politihkkahábmemis, ja maiddái ahte boahtá eambbo oidnosii go regiovnnalaš ovdáneami mearridanvuođđu mearriduvvo. Dát guoská ee. regiovnnalaš bissovašvuhtii ja davviguovllu ealáhusovdáneami veahkkedoaimmaid hálddašeapmái.

Interreg II-prográmmat rájiidrasttideaddji ovttasbarggu birra loahpahuvvojedje 1999:s. Ovttaskas prošeavttat maid prográmma jođiha, galget ain doaibmat maŋŋá prográmmaáigodaga.

Sápmelaččaid bealis lea deaŧalaš čuovvut EU oktasašdoaimmaid ođđa Interreg III-prográmmaid čađa (2000–2006). Sihke Suoma, Norgga ja Ruoŧa Sámedikkit leat dohkkehan ja buktán sámi oasseprográmmaid sihke Interreg Nordkalotten ja Interreg Norge – Sverige rámmaid siskkobealde. Álgoálggus háliideimmet sámiid bealis ásahit iešheanalaš ja oktasaš sámi prográmma mii fátmmastii visot sámi ássanguovlluid Suomas, Ruoŧas, Ruoššas ja Norggas. Dát doaibma ii ožžon oktasaš politihkalaš doarjaga dain guoskevaš riikkain.

Ulbmil lea háhkat máŋggabealát, aktiivvalaš ja ovdánan sámi servodateallima sámi identitehta, kultuvrra ja ealáhusaid nannema bokte rájiidrasttideaddji ovttasbarggu ovddidemiin ain viidáseappot. Strategiija lea láhčit vejolašvuođaid ja eavttuid nu ahte sámi álbmot sáhttá bargat ovddidit regiovnnalaš Sámi sihke ekonomalaččat ja sosiálalaččat. Ulbmil lea guorahallat ovttasbargovejolašvuođaid rájiid rastá sámi servodaga siskkobealde, ja lágidit eavttuid movt sáhttá duohtan dahkat vejolašvuođaid. Dasto geahččalit ráhkadit eavttuid movt viiddidit ja buoridit gelbbolašvuođa árbevirolaš sámi máhtolašvuođa, teorehtalaš oahpu, dutkama ja dokumentašvunna sirdima bokte.

Sámediggi gieđahalai NOU 2000: 22 Stáhta, regiovnna ja gieldda bargojuogu birra 06.–10.11.00 dievasčoahkkimis. Sámediggi čujuhii mearrádusastis ahte sámi diliid dáfus lea dárbu guorahallat bargojuogu sierra. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea dárbbašlaš ahte stáhta ain joatká dáhkidit ahte bajimus prinsihpat leat vuođđun dan politihkas mii jođihuvvo sámiid ektui. Lea dárbbašlaš buorebut čielggadit dásiid ovddasvástádusa. Stáhta ja Sámedikki bargojuohku ferte doaibmat nu ahte čielgasit boahtá ovdan makkár konkrehta ovddasvástádus goappásge lea. Sámedikki ja Stuoradikki gaskavuohta ferte lagabui čielggaduvvot vai sáhttá ovttasbargovugiid buoridit. Muđui lea dárbbašaš guorahallat makká rolla gielddain galgá leat sámi áššiid barggus. Gielddain fertejit leat geatnegasvuođat, ja gielddaid ovddasvástádus ferte mihá buorebut definerejuvvot go dál. Lea čielga eaktu ahte sámi áššit doahttaluvvojit, beroškeahttá das makkár boahttevaš organiseren válljejuvvo.

1.2.11 —ázádathuksemat

Báiddarhuksen

Huksenplánat eai ábut álggahuvvot ovdal go áššit leat dárkilit guorahallojuvvon, ja ođđa váikkuhančielggadeapmi lea dahkkon. Ovddeš čielggadeamit leat boarásmuvvan, eai ge atte ollislaš gova das makkár vahágiid sáhttá dagahit guovllu sámi kultuvrii. Ášši ferte ollislaččat guorahallat, gos čielggada makkár váikkuhusat leat guovllu sámi kultuvrii oppalaččat, ja boazodollui erenoamážit, ja gos guorahallá sámi kulturmuittuid. Dálá juridihkalaš ja politihkalaš duovdagat sámi vuoigatvuođaid ektui leat earalágánat go logi jagi dás ovdal, dalle go lohpi addui. Danne ferte maiddái rievttalaš diliid čielggadit, ja makkár váikkuhusaid doaibma sáhttá dagahit boahttevaš sámi vuoigatvuođaáššiid barggu dáfus omd. Nordlánddas.

Sámediggi lea duhtávaš dainna go Ráđđehus evttoha bissehit plánejuvvon huksemiid Bjøllåga, Melfjord ja Báiddár čázádagain.

1.2.12 Eará

Biologalaš eatnatvuohta lea álgoálbmogiid eallima vuođđun miehtá máilmmi. Sámedikki mielas lea deaŧalaš sihkkarastit biologalaš eatnatvuođa, ja danne lea ge evttohan láhčit diliid nu ahte šaddá dihto lunddolaš boraspirelohku sámi guovlluide. Sámediggi oaivvilda dattetge ahte muhtun boraspirešlájat leat nu olu sámi guovlluin dán áigge ahte dagahit stuora vahágiid boazoealáhussii ja eanandollui. Sámi guovlluin ferte boraspirelohku bissut dakkár dásis ahte ii vahágahte sámi ealáhusberoštumiid ja sámi báikkálašservodagaid oppalaččat. Lea maiddái mávssolaš muitit ahte stuora boraspiriid hálddašeamis lea lunddolaš geahččat sámi guovlluid oktan guovlun, sihke Suoma, Norgga, Ruoŧa ja Ruošša bealde.

Sámedikki mielas lea mávssolaš buohtastahttit Bern-konvenšuvnna čuovvoleami álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš riekteovdánemiin mii lea dáhpáhuvvan maŋemus logi jagis. Váikkuhusaid mat čuvvot Bern-konvenšuvnna ollašuhttimis stuora boraspiriid birra fertege dasto buohtastahttit daiguin geatnegasvuođaiguin maid Norgga stáhta lea lohpidan Norgga sámepolitihka ulbmiliid bokte, ja daiguin riektegeatnegasvuođaiguin mat Norgga stáhtas leat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš álgoálbmotvuoigatvuođaid lágaid bokte.

Olu boazoeaiggádiid dilli muhtun guovlluin Finnmárkkus lea leamaš erenoamáš váttis dán jagi danne go eai leat sáhttán njuovvat doarvái bohccuid čakčat. Sii guđet eanemusat gillájit, eai sáhte ovttage bohcco njuovvat ja nu báhcet ge áibbas dietnasa haga. Stuora vahágiin leat váikkuhusat máŋga jagi ovddosguvlui. Stuora vahágiid sivat leat lassánan boraspirelohku, boazodoalu areálaid gáržun, boazolohkodilli ja guohtunvahágat. Lea deaŧalaš ásahit doaimmaid dasa movt boahtteáiggis galgá gieđahallat áššiid, beroškeahttá das makkár sivat buvttadanvahágiidda leat.

3-jagi áigodagas 1999 rádjái lea juolluduvvon jahkásaš rámma 1 miljon ruvnno doaimmaide mat galget seailluhit ássan- ja bargodili Måskke-guovllus Divttasvuona gielddas. Oktiibuot dán golmma jagis lea juolluduvvon doarjja kr 2 480 000,-. Ruhta lea juolluduvvon ealáhusulbmila váste, ja kulturáššiid váste. Sámediggi lea bivdán departementta čuovvolit ruđaid mat leat juolluduvvon Hellemoprošektii prošeaktaáigodagas.

Maŋŋel go boazodoalu ja Suodjalusa Hálkavári ja Iŋggášguolbana báhčinguovlluid šiehtadus loahpahuvvui 1996:s, de ii leat beliin šat makkárge šiehtadus. Sámedikki mielas lea deaŧalaš ahte Suodjalusas ja boazodoalus lea šiehtadus báhčinguovlluid geavaheami birra. Danne lea mávssolaš ahte bealit fas čohkkedit šiehtadallanbeavdái, gos ulbmil lea oažžut šiehtadusa gos beliid beroštumit, maiddái boazodoalu beroštumit, doahttaluvvojit. Nu guhká go beliin ii leat makkárge šiehtadus, de eai ábut álggahuvvot ođđa prošeavttat guovllus.

Lea šállošahtti go lea addon lohpi álggahit geaidnohuksemiid Meavke-Arvenjárgga báhčinguovllus ovdal go boazodoallofágalaš čielggadeamit leat čađahuvvon. Sámediggi oaivvilda ahte guovllus ii berrejuvvo dahkkot mihkkege dan gaskkas go čielggadeamit leat barggu vuolde. Sámediggi oaivvilda ahte boazodoallofágalaš čielggademiid lassin berrešii čađahuvvot álbmotrievttalaš ja sosiokultuvrralaš čielggadeapmi.

1.3 Sámedikki fágapolithkalaš ja hálddahuslaš doaimmat

1.3.1 Doarjagiid juogadeapmi

Sámediggi lea jagiid mielde dađistaga hálddašišgoahtán ođđa doaimmaid. Eanas dát doaimmat leat leamaš earáid hálddus ovdal, ja dainnalágiin eai gohčoduvo ođđa doaibman. Liikká lea dát proseassa dađistaga viiddidan Sámedikki ovddasvástádussuorggi.

Tabealla 1.1 Jagi 2000:s ledje Sámedikkis čuovvovaš doarjjaortnegat

DoarjjaortnegatDoarjjaorgánaRuhta 1000 ruvnnuin
Sámi kulturmuitoprošeavttatSámi kulturmuitoráđđi1 014
Sámi ovddidanfoandaSámi ealáhusráđđi18 527
LotnolasealáhusatSámi ealáhusráđđi6 579
DuodjiSámi ealáhusráđđi3 462
OahpahusstipeanddatOahpahusossodat1 250
Doarjja sámi mánáidgárddiideOahpahusossodat200
Sami kulturfoandaSámi kulturráđđi6 971
Sámi lágádusdoaibmaSámi kulturráđđi1 500
Sámi kulturorganisašuvnnatSámi kulturráđđi1 583
Doaibmadoarjja sámi kulturviesuide/kulturásahusaideSámi kulturráđđi4 443
Sámi mánáid bajásšaddaneavttutSámi kulturráđđi2 500
Guovttegielalašvuođa ruđatSámi giellaráđđi13 486,5
Doarjja sámegiela ovdánahttinprošeavttaideSámi giellaráđđi3 163,5
Sámegiela ealáskahttinSámi giellaráđđi2 956
Doarjja sámi váldoorganisašuvnndaideSámediggeráđđi2 600
Doarjja Sámedikki politihkalaš joavkkuideSámediggeráđđi1 800
Sámediggeráđi geavaheapmiSámediggeráđđi147
Submi72 182

Sámediggi lea mearridan heaittihit dikki vuollásaš ráđiid 01.01.2001 rájes. Seamma beaivvi rájes doaibmagoahtá Sámedikki doarjjastivra daid foanddaid ja doarjagiid hálddašeaddjin maid Sámediggi sirdá doarjjastivrii juogadeapmái. Sámediggi lea áššis 44/00 mearridan njuolggadusaid doarjjastivrra várás, ja áššis 49/00 fas nammadan lahtuid Sámedikki doarjjastivrii .

1.3.1.1 Sámi giellaráđđi

Sámediggi lea addán Sámi giellaráđđái ovddasvástádusa juogadit stáhtalaš doarjagiid 16.650.000,- ruvnno sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielalašvuhtii, dan guđa gildii mat gullet sámegiela hálddašanguvlui: Kárášjoga gildii, Guovdageainnu suohkanii, Deanu, Poršáŋggu, Unjárgga gielddaide ja Gáivuona suohkanii ja Finnmárkku ja Tromssa fylkkagielddaide. Sámediggi dohkkehii ođđa njuolggadusaid 23.–26.2.1999 jagi 2000 doarjagiid juogadeapmái.

Juolludeami njuolggadusaid mielde lei kr 13.486.500,- nammaduvvon guovttegielalašvuođa lassigoluide. Juohke gielda oažžu vuođđodoarjaga mii lea 4,5 % olles supmis. Fylkkagielddaid vuođđodoarjja lea 3 % olles supmis. 51 % olles supmis juolluduvvo gielddaide nu ahte 1/3 oassi juogaduvvo gieldda olmmošlogu mielde, 1/3 oassi juogaduvvo dan olmmošlogu mielde mii lea dieđihuvvon sámi jienastuslohkui, ja 1/3 oassi juogaduvvo ohppiidlogu mielde geain lea oahpahus sámegielas dahje sámegillii.

Ruhta mii báhcá maŋŋel 5.1, 5.2 ja 5.3 čuoggáid juolludeami, galgá juogaduvvot doaimmaide mat nannejit sámegiela. Gielddat ja fylkkagielddat, searvvit ja ovttaskas olbmot ohce prošeaktadoarjagiid kr 8.261.999,- ovddas. Juolludusnjuolggadusaid mielde lei biddjon 3.163.500,- ruvnno sámegiela ovddidandoaimmaide. Ruhta galgá geavahuvvot doaimmaide mat ovddidit ja nannejit sámegiela. Sámi giellaráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin vuoruhan gielddaid ja fylkkagielddaid prošeavttaid. Sámi giellaráđđi attii gielddaide/fylkkagielddaide válddi vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit. Sámi giellaráđđi vuoruhii maiddái ohcamiid mat eai oaččo doarjaga sámegiela ovddideapmái eará almmolaš ásahusain.

Tabealla 1.2 2000’ juolludeapmi 5.4 prošeavttaide

Unjárgga gielda280 000
Deanu gielda400 000
Poršáŋggu gielda480 000
Kárášjoga gielda400 000
Gáivuona suohkan400 000
Finnmárkku fylkkagielda500 000
Tromssa fylkkagielda500 000
Giellaveahkki John Henrik Eira bokte110 000
Vestertana kapell- og bygdelag15 000
Ája - Sámi guovddáš71 000
Giellabálkkašupmi7 500
OKTIIBUOT3 163 500

Sámediggi juolludii 2 956 000 ruvnno sámegiela ovddideapmái lullisámi guvlui, julevsámi guvlui, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluide ja riddo- ja vuotnaguovlluide. Ruhtajuolludeami vuođđun leat Sámedikki ráhkadan giellaplánat dáidda guovlluide. 2000:s ledje 24 ohcci, mat ohce oktiibuot 6068 720 ruvnno ovddas. Sámi giellaráđđi vuoruhii čuovvovaš doaimmaid: Giellaguovddážat/gielladoaimmat, Terminologiija/Sátnevuorká, Mánáid ja nuoraid gielladoaimmat, Rávisolbmuid oahppu/Davvin-/Sámás-kurssat, Giellamovttiidahttinbálkkašupmi.

Sámi giellaráđđi lea ferten ođđasit juogadit muhtun prošeaktaruđaid go ohccit leat dieđihan ahte eai nagot čađahit daid plánejuvvon prošeavttaid.

Tabealla 1.3 Jagi 2000 juolludeapmi juohkásii čuovvovaš surggiide

Ofuohta- ja Lulli-Romssa guovllut726129
Julevsámi guovlu1067048
Lullisámi guovlu644923
Riddo- ja vuotnaguovllut517 500
Juolluduvvon prošeaktaruhta2 955 600

Sámi giellaráđđi lea bargan gávdnat vuogas vuogi movt ruovttoluotta oažžut dieđuid giellaruhtajuolludemiid birra sihke gielddain ja fylkkagielddain mat gullet Sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguvlui ja prošeaktaruđa vuostáváldiin. 1999 lei maŋemus jahki go giellaráđđi gáibidii dárkkistuvvon rehketdoalu hálddašanguovllu gielddaid bissovaš ruđain. Giellaráđđi lea ee. Ráhkadan minstara dasa movt galgá ohcat doarjagiid sámegiel prošeavttaide. Ulbmil lea leamaš ahte ohcamis galgá boahtit ovdan movt prošeavtta áigu čađahit, makkár ekonomálaš bealit prošeavttas leat ja maiddái movt prošeavttain sáhttá ovddidit sámegiela. Dasa lassin lea ráhkaduvvon minsttar movt doarjjaraporteren berre dáhpáhuvvat vai giellaráđđi čielgaseappot oaidná masa ruđat leat geavahuvvon ja maiddái movt prošeakta lea ovddidan sámegiela. Dát bargu lea leamaš hui guovddážis giellaráđis. Gáibidit buriid prošeavttaid main sihke sámegiela ovddideapmi ja ekonomalaš bealit leat deattuhuvvon, ja maiddái buriid raporttaid movt ruđat geavahuvvojit giellaovddideami ja ekonomiija dáfus, mielddisbuktet ahte giellaráđis lea buoret vuođđu árvvoštallat prošeavttaid, ja dainna lágiin lea stuorát vejolašvuohta joksat ulbmiliid ahte geavahit doarjagiid buoremus lági mielde.

Giellamovttiidahttinbálkkášupmi ja nammadiplomat:

Sámi giellaráđđi lea vuođđudan sámegiela movttiidahttinbálkkašumi olbmuide/ásahusaide/organisašuvnnaide geat/mat leat erenoamážit bargan olahit Sámi giellaráđi ulbmilparagráfa, ja rahčan sámegiela ovddas vai dat seailu ja ovdána. Bálkkašupmi lea ruhtasubmi kr 10 000,- ja dáiddadiploma maid Aino Hivand lei ráhkadan. Sámi giellaráđđi lea ráhkadan njuolggadusaid dán bálkkašupmái. Bálk-kašumi oaččui Ájluovtta váhnemjoavku. Bálk-kašumi ožžo dan vuođul go leat nagodan jorgalit giellamolsuma mii lei nu guhkás ollen julevsámi guovllus Norgga bealde.

Sámi giellaráđđi lea dán jagi vuosttaš geardde juohkán dáiddadiplomaid ásahusaide main leat vuogas sámegiel namat:

Davvisámegillii:

Áibmeáiti, Biigá, čálliidlágádus, čiŋat, DAT OS, Davvi Girji o.s., Duodjegáldu, Duodjeloaidu, Duodje Viessu, Fearamii, Finat, Giellaveahkki, Girjebusse Kárášjohka – Ohcejohka, Govadas Kallio, Graveniid Duojit, Guovdageainnu lagasradio, Hommát, Iđut, Jergul Asttu, Láillá siida, Min Áigi os, Noras, Radio Doaivu, Sara duodji, Sámi Dáiddaguovddáš (Kárášjogas), Sámi Dáiddaguovddáš (Mázes), Sámiid Duodji, Skániid girje, iella, Telegoahti os, Visot OS.

Julevsámegillii:

Árran julevsáme guovdásj

Lullisámegillii:

Voengelen Diehtie

1.3.1.2 Sámi ealáhusráđđi

Sámi ealáhusráđi bajimus ulbmil lea: Nanu ja ealli servodat gos lea sihkkaris ássan ja viiddis ealáhus- ja servodateallin. Vuosttaš váldoulbmil lea láhčit diliid nu ahte luondduresursaealáhusat sáhttet álggahuvvot, bisuhuvvot ja ovddiduvvot. 2. váldoulbmil lea ovddidit viiddis ealáhuseallima sámi báikkálašservodahkii. 3. váldoulbmil lea veahkehit Sámedikki čoavdit iežaset sámepolitihkalaš ja hálddahuslaš doaimmaid. Buot dát definerejuvvon váldoulbmilat leat lagabui čielggaduvvon iešguđetlágán doaimmaid bokte dain iešguđetge sektoriin mat bohtet ovdan ráđi doaibmaplánas 2000.

Tabealla 1.4 —uovvovaš tabeallas oaidnit ealáhusdoarjagiid maid Sámi ovddidanfoanda doarju jagi 2000:s, daid ovddit jagiid ektui

 199819992000
Eanandoallu3 307 00013,6 %3 336 00015,0 %2 134 50011,5 %
Guolásteapmi4 840 80019,9 %3 655 37416,5 %2 134 50018,5 %
Industriija/huksen ja rusttegat1 406 0005,8 %4 630 00020,9 %3 421 00018,0 %
Gávpegálvu/duodji2 771 50011,4 %2 086 0009,4 %2 336 00012,6 %
Turisma1 578 0006,5 %1 866 0008,4 %1 253 0006,8 %
Opmodat/gávpe-doaimmat478 0001,9 %1 597 0007,2 %2 474 50013,4 %
Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra)7 859 00032,2 %5 007 10022,6 %3 551 00019,2 %
Regionála ja báikkálaš doaimmat2 120 4458,7 %00 %00 %
 24 360 745100,0 %22 177 474100,0 %18 527 000100,0 %

Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra) vuolde lea vuosttažettiin doarjja gielddaid ja gielddaidgaskasaš doaibmaprošeavttaide, dán vuolde dustenstašuvnnaid doarjjafoanda, iešguđetlágán doaimmat maid Sis-Finnmárkku Nuppástuhttinprográmma hovde, álggahanoahppu, Interreg-áššit, kultur- ja gielddaáššit. Oktiibuot leat 18 álggahanstipeandaohcama gieđahallojuvvon, ja dain dohkkehuvvojedje 6 ohcama.

Tabealla 1.5 Dán tabeallas oaidnit makkár doarjalohpádusaid nissonolbmot leat ožžon 2000:s

Ealáhus-doiammatNissonolbmotDievdoolbmotFitnodagat
199920001999200019992000
Eanandoalut701 000370 2502 113 0001 189 250522 000575 000
Guolásteapmi392 000785 0002 297 3742 091 000966 000545 000
Industriija/huksen & rusttegat209 0000750 000417 0003 671 0002 910 000
Gávpegálvu / duodji520 000777 500231 000411 5001 335 0001 177 000
Turisma150 000795 000535 000249 5001 181 000942 000
Opmodat/fitnodatdoaibma46 000582 000121 000327 0001 430 0001 565 500
Alm./priv./sos. bálva­lusat (kultuvra)225 000392 000343 000170 0004 439 1002 989 000
200038 %2 986 25062 %4 855 250 10 685 500
19992 243 00026 %6 390 37474 %13 544 100

Lea váttis buktit justelogu das man olu doarjja lea addon nissonolbmuide. Juolludemiid leat sihke ovttaskas nissonolbmot ožžon, ja dievdoolbmuiguin ovttas. Muđui lea addon doarjja fitnodagaide ja ásahusaide gos nissonolbmuid bargobáikkit leat guovddážis. Dát guoská erenoamážit kap. 530, poasta 70.5 Duodji juolludemiide. Ideála mielde galggašii nissonolbmuid lohku leat badjeleappos. Muhto go jurddaša ahte Sámi ovdánahttinfoanda vuosttažettiin doarju vuođđoealáhusaid, gos dávjjimusat leat dievdoolbmot geat ohcet, de sáhttá lohkat ahte nissonlohku lea dohkálaš. Sámi eanandoalloplána duođašta ahte nissoneanandolliid lohku lea gaskal 15 ja 35 % viđa válljejuvvon sámi gielddas. Vuođđoealáhusaid dáfus leat dáluin oktasaš doallovttadagat gosa sihke nissonolbmot ja dievdoolbmot gullet.

Tabealla 1.6 —uovvovaš tabeallas oaidnit fondda 2000 doarjaga geográfalaš juogadeami dan guokte ovddit jagi ektui

FylkaGielda1998%1999%2000%
FinnmárkuKárášjohka2 028 1008,32 994 00013,52 484 00013,4
Guovdageaidnu1 894 0007,82 542 37411,52 218 00012
Porsáŋgu1 962 0008,01 242 0005,61 725 0009,3
Gáŋgaviika88 0000,4236 0001,146 0000,2
Fálesnuorri996 0004,1390 0001,8397 0002,1
Davvesiida988 0004,1309 0001,455 0000,3
Muosát422 0001,743 0000,243 0000,2
Unjárga2 769 00011,4816 0003,71 504 0008,1
Deatnu2 352 0009,72 828 00012,81 134 5006,1
Áltá1 192 0004,92 191 0009,91 146 0006,2
Olggobealde (1)1 452 0005,9787 0003,5835 0005,1
TromsaRivttát75 0000,3120 0000,500
Návuotna1 221 0005,02 557 00011,51 599 0008,6
Gáivuotna1 840 0007,51 561 0007,01 138 0006,2
Loabát88 0000,48 0000,0109 0000,6
Skánit136 0000,5348 0001,6313 0001,7
Omasvuotna369 0001,51 350 0006,11 308 0007,1
Sáččá150 0000,6250 0001,1600 0003,3
Tromsa (Moskavuotna)832 0003,4259 0001,2190 0001
Olggobealde848 0003,5204 0000,910 0000,1
NordlándaEvenášši263 0001,1158 0000,700
Divttasvuotna1 156 0004,7626 0002,8395 0002,1
Olggobealde225 0000,900,037 0000,2
Lullisámi guovlu(Earret Nordlándda fylkka)85 0000,4358 0001,6987 5005,3
Doaibmag. olggob. / gielddaidgsk Doaimmat 929 4453,800,0153 0000,8
Juolludeami submi 24 360 74510022 177 47410018 527 000100

Submi lea vuosttažettiin juolluduvvon prošeavttaide mat čađahuvvojit min geográfalaš doaibmasuorggi siskkobealde, ja lea danne doaibmasuorggi ealáhusdolliide oaivvilduvvon.

1.3.1.3 Sámi kulturmuitoráđđi

Sámediggeráđđi ásahii Sámi kulturmuitoráđi njukčamánu 22.–23.b. 1994 ja dat doaibmagođii suoidnemánu 15. b. 1994 Sámedikki presideantta ortnega nr. 01/94 suoidnemánu 5. b. 1994 vuođul.

Sámi kulturmuitoráđis lea ovddasvástádus sámi kulturmuitoprošeavttaid jahkásaš doarjagiid juogadeamis ja máksimis. Doarjagat addojit doaimmaide maid ulbmil lea seailluhit bajimus kulturmuitofágalaš áššiid sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid dáfus, ja sámi vistegáhttema dáfus. Riksantikvára 2000 bušeahtas lei biddjon kr 1.000.000,- sámi kulturmuitogáhttemii. Dasa lassin juolluduvvui kr 14.000,- 1999 doarjjaruđain. Dasto lei jagi 2000 doarjjarámma kr 1.014.000,-. Sámi kulturmuitoráđđi oaččui 39 ohcama 2000:s. Oppalaš ohcansubmi lei kr 1.880.765.

Tabealla 1.7 Sámi kulturmuitoráđđi juogadii doarjagiid čuovvovaš doaimmaide 2000:s

Finnmárku:287 000
Tromsa:489 000
Nordlánda:119 000
Lullisápmi:119 000
Submi1 014 000

Dárkilet dieđuid gávnnat ráđi Kulturmuitoráđi jahke dieđáhusas.

1.3.1.4 Sámi kulturráđđi

Sámi kulturráđđi lea vuollásaš ráđđi Sámedikkevuogádagas. Sámi kulturráđđi hálddašanbargu lea ee. čađahit Sámedikki politihka daiguin veahkkedoaimmaiguin mat leat juolluduvvon jahkásaš bušeahtas. Earret Sámedikki hálddašandoaimmaid, lea Sámi kulturráđđi maiddái Sámedikki fágapolitihkalaš orgána, ja sáhttá buktit fágapolitihkalaš cealkámušaid sámi kulturpolitihkas. Sámi kulturráđđi lea 2000:s hálddašan dáid doarjjaortnegiid: Sámi kulturfoanda, doarjja sámi lágádusdoibmii, doaibmadoarjja sámi kulturviesuide, doaibmadoarjja sámi kulturorganisašuvnnaide ja sámi mánáid bajásšaddaneavttuide.

Sámi kulturráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin bargan ollašuhttit daid gáibádusaid ja vuordámušaid maid álbmot ja eará orgánat bidjet, ja reguleret iežas doaimma daid ekonomalaš rámmaid mielde maid Sámediggi bidjá.

Sámi mánáid bajásšaddaneavttut doarjjaortnega siskkobealde leat 2000:s erenoamážit áŋgiruššan almmuhit sámegielat mánáid- ja nuoraidbláđi. Vuoruheami vuođđun leat dat váilevaš fálaldagat mat dán ulbmiljovkui leat, ja sámegiel lohkandábiid nannema mávssolašvuohta. Dán oktavuođas fuomáša ráđđi erenoamážit man váilevaš sámegielat girjjálašvuohta lea nuoraide, erenoamáš girjjálašvuohta maid nuorat leat čállán nuoraid váste. Ráđi mielas lea deaŧalaš vuoruhit dán ášši, ja dan oktavuođas galgá ásahuvvot stipeandaortnet. Ráđđi lea álggahan, nu go 2000 doaibmaplánas boahtá ovdan, barggu ásahit stipeandda mii ovddida ja hásttuha ráhkadit mánáid ja nuoraid girjjálašvuođa. Kulturráđđi áigu vuoruhit mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa almmuheami lágádusaid vuoruhemiid ektui. Kulturráđđi bivdá Sámedikki joatkit geahččalanprošeavttain «Dåjmalasj máná» maiddái jagi 2001:s.

Sámi giellaráđđi doaibmá Sámi kulturfoandda stivran ja jođiha juolludemiid iešguđetge doarjjaortnegiid mearriduvvon njuolggadusaid vuođul. Sámedikki 2000 bušeahtas juolluduvvui kap. 540, poasta 52.1 «Sámi kulturfoanda» bokte kr 9 475 000,- inkl. 2 500 000,- sámi mánáid bajásšad-daneavttuide. Foanda doaibmá miehtá riikka. Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide. Ohcamat leat veaháš geahppánan. Foandda oppalaš ohcansupmi jagi 2000:s lei birrasiid 14,3 mill. ruvnno. Lohku lea njiedjan birrasiid 3 mill. ruvnnuin 1999 loguid ektui.

Tabealla 1.8 Ná juohkásii Sámi kulturfoandda doarjja jagi 2000:s, ja ovddit jagi. (Submi lea 1000 ruvnnuin)

Áššesuorgi / jahki19992000
Girjjálašvuohta26002100,0
Govvadáidda/duodji1200595,5
Musihkka14411105,1
Friddja sámi teáhter- doaimmat424480,0
Eará doaimmat24312690,5
Submi81076 971,1

Tabealla duođašta unnitgolaheami kr 3 900,- dan ektui mii lei juolluduvvon, kr 6 975 000,-.

Tabealla 1.9 Kr 3 804 010 sturrosaš doarjja lea juogaduvvon čuovvovaš vuoruhansurggiide 2000:s

2000 vuoruhansuorggit (vuoruhansuorggit sáhttet leat seahkálaga)Juolluduvvon submiOhccit juolluduvvon ruđaide
—ielggadan- ja prošeaktabargu man ulbmil lea heivehit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi dilálašvuođaidekr 1 114 0107
Doaimmaid prošeaktabargu ja metodaovdánahttin - maid vuođđu lea sámi kultuvrras - mat galget njuolga buoridit sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiáladilikr 540 0005
Doaimmaid metodaovdánahttin ja heiveheapmi iešguđetge dárbbuid dáfus sámi guovlluid oppalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa siskkobealdekr 800 0005
Dearvvašvuođa- ja sosialbargiid oahpahit sámi gielas ja kulturipmárdusaskr 1 350 0009
Dulkonbálvalusa viiddideapmi00

1.3.1.5 Dearvvašvuođa- ja sosiáldoaimmat

Prošeaktaruđat galget veahkkin ovdánahttit ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi álbmogii.

Tabealla 1.10 Kr 3 804 010 sturrosaš doarjja lea juogaduvvon čuovvovaš vuoruhansurggiide 2000:s

2000 vuoruhansuorggit (vuoruhansuorggit sáhttet leat seahkálaga)Juolluduvvon submiOhccit juolluduvvon ruđaide
—ielggadan- ja prošeaktabargu man ulbmil lea heivehit dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi dilálašvuođaidekr 1 114 0107
Doaimmaid prošeaktabargu ja metodaovdánahttin - maid vuođđu lea sámi kultuvrras - mat galget njuolga buoridit sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiáladilikr 540 0005
Doaimmaid metodaovdánahttin ja heiveheapmi iešguđetge dárbbuid dáfus sámi guovlluid oppalaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusa siskkobealdekr 800 0005
Dearvvašvuođa- ja sosialbargiid oahpahit sámi gielas ja kulturipmárdusaskr 1 350 0009
Dulkonbálvalusa viiddideapmi00

Tabealla 1.11 Geográfalaččat juohkásedje ruđat ná

GuovluOhcciid lohkuJuolluduvvon
Lullisámi guovlu3kr 560 000
Norlánda4kr 510 000
Tromsa9kr 1 384 010
Finnmárku10kr 1 350 000
Oktiibuot26kr 3 804 010

1.3.2 Hálddahusdássi

Váldohálddahus fárrii ođđa Sámedikkevistái borgemánu 2000 loahpageahčen. Gonagaslaš Majestehta Gonagas Harald rabai Sámedikki ođđa vistti almmolaččat skábmamánu 2. beaivvi, ja dan guokte maŋit beaivvi leai rabas visti ja iešguđetlágán doalut. Buot dáhpáhusaide ledje boahtán olu olbmot.

Sámedikkis leat 2000juovlamánus 89,8 jahkedoaimma. Govus dás vuolleleappos muitala movt bargit leat juohkásan ossodagaide, ja movt iešguđetge ossodagaid sohkabealjuohku lea.

GDO: Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat / Bibliotek- og informasjonsavdelingen

SKMR: Sámi kulturmuitoráđđi / Samisk kulturminneråd

SKR: Sámi kulturráđđi / Samisk kulturråd

SNR: Sámi ealáhusráđđi / Samisk næringsråd

PHO: Plána- ja hálddahusossodat / Plan- og administrasjonsavdelingen

SEO: Servodatossodat / Samfunnsavdelingen

OAO: Oahpahusossodat / Opplæringsavdelingen

SGR: Sámi giellaráđđi / Samis språkråd

SGL: Sámi giellalávdegoddi / Samisk språknemnd

Sámedikki hálddahus fuolaha ahte Sámedikki ráđđe- ja dievasčoahkkinbeavdegirjjit gávdnojit sihke sámegillii ja dárogillii. Dievasčoahkkimiid áššit sáddejuvvojit sámegillii ja dárogillii. Sámedikki čilgehusat, jahkedieđáhusat, plánat jna. gávdnojit maid sihke sámegillii ja dárogillii. Reivvet sámegiela hálddašanguovllu gielddaide čállojuvvojit dábálaččat goappaš gielaide. Jus váldá oktavuođa sámegillii, de oažžu vástádusa sámegillii. Sámelága mielde lea dievasčoahkkináirasiin lohpi hupmat juogo sámegillii dahje dárogillii, movt dál de ieš háliida. Danne dulkojuvvojit dievasčoahkkimat sámegielas dárogillii dahje nuppeguvlui.

Lea stuora hástalus ovddidit sámegiela geavaheami áššemeannudemiid, čoahkkimiid ja eará oktavuođaid dáfus. Ferte leat ulbmil ovddidit ja nannet sámegiel máhtuid oppa Sámedikki organisašuvnnas. Dát lea deaŧalaš danne go eará almmolaš orgánat dávjá gehččet Sámedikki ovdagovvan sámegiela geavaheami dáfus.

1.3.2.1 Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat

Dan rájes go Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat ásahuvvui borgemánu 1. b. 2000, de leat ossodagas mannan hui olu resurssat doaimmaide mat gusket fárremii ja sajáiduvvamii ođđa vistái, ja almmolaš rahpama plánemii ja čađaheapmái. Ossodaga doaimmat ja ovddasvástádusat leat:

  • láhčit diliid ja koordineret Sámedikki diehtojuohkinfágalaš doaimma

  • fuolahit aktiivvalaš ja rievttes dieđuid medijai ja bidjat eavttuid medija beroštumiide Sámedikki ektui

  • fuolahit bargguid mat gullet Sámi sierrabibliotehkii ja doaibmat Sámedikki hálddašangirjerájusin

  • lágidit dievasčoahkkimiid

  • doaimmahit oktasašbálvalusaid nugo jorgaleami, máŋgema, gávppašit mašiinnaid, biergasiid ja dávviriid

  • fállat arkiiva- ja diehtojuohkinbálvalusaid hálddahussii ja olgguldas olbmuide

  • bagadallat muđui sámedikkevuogádaga arkiivadoaimmaid dáfus

  • fuolahit sámedikkevistti bajásdoallama ja jođiheami

  • doaimmahit áššemeannudeami čoahkkinjođihangoddái, doaibmat bearráigeahččolávdegotti čállingoddin, ja bargat áššemeannudemiin Sámediggeráđđái ossodaga suorggi siskkobealde ja fuolahit ahte áššit čuovvoluvvojit go lea dárbu

Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat lea 2000 čavčča ovttasbargan Stáhta diehtojuohkinbálvalusain álggahit prošeavtta sámi jienastuslogu ja sámedikkeválggaid searvama ektui. Prošeakta galgá doaibmat jagi, ja das galgá leat sierra stivrenjaovku ja referánsajoavku. Prošeavtta ulbmil lea oažžut eambbo dieđuid sámi jienastuslogu birra, ja dakko bokte oažžut buoret vuođu árvvoštallat makkár doaimmat váikkuhivčče sámi jienastuslohkui čáliheami.

Ossodat lea leamaš mielde hábmeme diehtojuohkinvuogádaga neahtas mas intraneahtta ja interneahtta leat vuođđun. Ođđa diehtojuohkinvuogádaga ulbmil lea lágidit bargiide ja álbmogii buoret vejolašvuođa gokčat sin diehtojuohkin- ja gulahallandárbbuid. —oavddus lea ráhkaduvvon nu ahte ipmirda sihke sámegiela ja dárogiela ollislaččat, ja dat lea álkidis vuogádat mii galgá sihkkarastit geavaheddjiide jođánis diehtojuohkima. Plána mielde galgá vuogádat doaibmagoahtit ođđajagimánus 2001. Ulbmil lea ahte Intraneahtta ja Interneatta galget guovtti jagis šaddat Sámedikki deaŧaleamos diehtojuohkin- ja gulahallankanálan sihke siskkáldas ja olgguldas geavaheddjiide.

Ossodat lea bargan hábmenprográmmain mii galgá fuolahit Sámedikki organisašuvdnii ollislaš visuála profiilla oktasaš logoin. Prográmma galgá fuolahit ahte Sámediggi čielgasit doaibmá representatiiva ja álbmotválljen orgánan Norgga sámiide, ja galgá deattuhit dikki rolla sámi oktasašárvvuid hálddašeaddjin. Lea ráhkaduvvon hápmemanuála mas lea Sámedikki váldologo, kántorbiergasiid málat, ja áššebáhpiriid, almmuhemiid ja almmuhusaid málat. Dát galget váldot atnui ođđajagimánus 2001.

Maŋŋel go váldohálddahus fárrii ođđa Sámedikkevistái, de lea olbmuin šaddan stuora beroštupmi galledit vistti ja háhkat dieđuid Sámedikki birra. Ossodagas leat fásta beaivválaš čájehallamat, ja vuostáváldá maiddái joavkkuid olggobealde fásta áiggiid jus lea dárbu. Sullii 5000 olbmo leat galledan Sámedikki maŋŋel go fárrii ođđa vistái.

Sámi medijapolitihka bajimus ulbmiliid ja prinsihpaid ráhkadeami oktavuođas lea ossodat lágidan medijaseminára. Semináras gieđahalle guovddáš áššiid sámi aviissaid preassadoarjaga dáfus, nisson- ja dievdoperspektiivva sámi mediain, ja vuosttašamanuenssa Eli Skogerbø raportta sámi mediaid birra. Seminára loahpahuvvui sámi mediapolitihka ja sámi aviissaid debáhtain.

Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat lea bargame Sámedikki bálvalusčilgehusain. —ilgehus mii galgá leat gárvvis álggugeahčen 2001, galgá buori ja čorgadis vuogi mielde addit dieđuid geavaheddjiide das makkár bálvalusaid Sámedikki hálddahusas ja hálddašeamis sáhttet fidnet.

Go boares arkiivačoavdaga ii sáhte šat eambbo viiddidit, de fertii Sámediggi ráhkadišgoahtit ođđa čoavdaga go Sámi sierrabibliotehka ja ovddes Sámi oahpahusráđđi, dál Sámedikki oahpahusossodat, biddjojuvvojedje Sámedikki vuollái. Dál lea ráhkaduvvon ođđa arkiivačoavdda olles sámediggevuogádahkii. Dát čoavdda galgá doaibmagoahtit ođđajagimánu 2. b. 2001 rájes.

Ođđa arkiivavuogádat váldojuvvui atnui go hálddahus fárrii ođđa vistái. Dál vuoruhit rádjanarkiivva ja gáiddusarkiivva oažžut ortnegii. Dáppe leat buot áššit maid Sámediggi lea gieđahallan ásaheami rájes, ja dál leat dieđut páhkkejuvovn kássaide. Dán bargui ferte várret veaháš áiggi danne go arkiivabargit galget arkiivabargui lassin maiddái telefovnnaid gohkket ja bagadallat áššemeannudeddjiid, jođiheddjiid ja vuollásaš ráđid.

Sámediggi háldiida buoridit bálvalusaid ee. min interneahttafálaldagaid geavaheddjiide, ja danne lea leamaš dárbu ođasmahttit dihtorvuogádaga. Dattetge lea ođasmahttimis leamaš dakkár váikkuhus ahte eat sáhte čálihit almmolaš journalaid ja eará journalraporttaid maŋŋel go Sámediggi fárrii ođđa vistái.

Sámi sierrabibliotehka/Samisk spesialbibliotek, SSB, lea leamaš sierra stáhtaásahus 1983 rájes, ja našuvnnalaš kulturásahus 1996 rájes. Ođđajagimánu 1. b. 2000 šattai SSB Sámedikki hálddahusa oassin. Gitta borgemánu 2000 loahpageahčái doaimmai SSB ovttas Kárášjoga bibliotehkain Sámi joatkkaskuvllas.

SSB váldobargu lea háhkat, vurkkodit, heivehit ja gaskkustit girjjiid ja eará materiálaid sámegillii, ja sámi diliid birra beroškeahttá gielas. Dál galgá girjerájus maiddái doaibmat Sámedikki hálddahusgirjerádjun. Ulbmil lea ahte SSB galgá šaddat sámi girjjálašvuođa ja sámi girjerádjo- ja diehtojuohkinbálvalusa gelbbolašvuođaguovddážin. Sámi sierrabibliotehkas leat seamma rahpanáiggit go Sámedikkis Kárášjogas; dii. 08.00 – 15.45 dálvet ja dii. 08.00 – 15.00 geasset.

SSB dihtorbása sirrejuvvui álbmotgirjerádjosa básas 1999 loahpageahčen, ja SSB osttii ođđa rusttegiid vai birge jagi 2000 molsumiin. Ledje olu váttisvuođat dihtorbásaid earuheami oktavuođas, ja dáid čuolmmaid čoavdinbargu ii leat vuos loahpahuvvon. Maŋŋel go SSB fárrii ođđa Sámediggevistái, de leat bohciidan váttisvuođat sámegiel bustávaiguin girjerádjosa dihtorvuogádagas. Dát lea dagahan ahte ii leat sáhttán registreret materiálaid rievttes vuogi mielde, eai ge leat sáhttán čállit hobehanreivviid ja listtuid luoikkaheddjiide. Dát lea maiddái dagahan heajut bálvalusa geavaheddjiide danne go olbmot eai beasa geavahit girjerádjosa bása. SSB árvvoštallá dál oastit ođđa girjerádjovuogádaga mii gulahallá vistti dihtorbásain. Dál ferte vuos háhkat gaskaboddosaš čovdosiid dassožii go ođđa vuogádat doaibmagoahtá.

1.3.2.2 Plána- ja hálddahusossodat

Plána- ja hálddahusossodagas lea ovddasvástádus ráhkadit ja heivehit buori bargiidpolitihka, ásahit ja ovddidit buriid ja rašuvnnalaš IT-čovdosiid Sámediggái, ja maiddái koordineret ja fuolahit Sámedikki dásseárvo-, ekonomiija- ja plánabargguid. Mii galgat dasa lassin áššemeannudit politihkalaš dássái ja heivehit iešguđetlágán oktasašdoaimmaid dárbbu mielde.

Dásseárvodoaibmaplána mii deattuha sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja doaimmaiguin 1999–2001, ja Sámediggeplána 1998–2001 áigodahkii, leat vuođđun dásseárvobargui. Doaibmaplána lea juhkkojuvvon viđa oassái. Vuosttaš oassi gieđahallá plána, plánaproseassa ja eará plánaid oktavuođaid duogáža. Nuppi oasis lea oanehaččat dásseárvvu birra sektorrasttideaddji politihkkasuorgin, Sámi nissonprošeavtta birra ja čilgehus das makkár ovttasbargu Sámedikkis lea olggobeale beliiguin. Goalmmát oasis leat váldoulbmilat ja hástalusat, ja njealját oassi fas čilge Sámedikki 1999–2001 áigodaga ovttadássásašvuođabarggu vuoruhansurggiid, ulbmiliid ja doaimmaid. Maŋemus oasis lea ekonomalaš ja hálddahuslaš váikkuhusaid birra.

Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin Sámedikki ollislašperspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta deaŧalaš stivrendokumentan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001 bušeahtta čuovvolan integrerenbargguid.

Hálddahus Kárášjogas molssui eanas dihtormašiinnaid ja prográmmagálvvuid dalle go fárrii ođđa Sámediggevistái. Dát lei dárbbašlaš vai sáhttit bissut ovdáneamis fárus. Kárášjoga mánáidskuvla oaččui boares rusttegiid, sis lei stuora dárbu mašiinnaide. Dál leat buot ossodatkantuvrrat olggobealde Kárášjoga oktasaš fierpmádagas. Teknihka dáfus lea dát stuora hástalus. Boahtte jagi mielde áigut bargat buoridit ossodatkantuvrraid linjjáid. Sámediggi lea ožžon buoret kapasitehta IT dáfus go leat bidjan virgái 1 ođđa IT-konsuleantta. Dát buktá buoret vejolašvuođaid ovdánahttit ja heivehit čovdosiid mat leat ráhkaduvvon juste Sámedikki dárbbuid mielde. Dasa lassin ii leat hálddahus nu hearki gelbbolašvuođa dáfus go leat eanet bargit geat máhttet IT.

1999 čavčča rájes lea Sámediggi bargan ásahit albma Interneahtta-fálaldaga ja doaibmi intraneahta bargiid váste. Ovdaprošeakta loahpahuvvui juovlamánus 1999. Borgemánus 2000 čállojuvvui šiehtadus TietoEnator-fitnodagain, guhte galgá buvttadit dákkár čovdosa. —oavddus lea biddjome doibmii juovlamánus 2000, ja loahpalaš almmuheapmi galgá dáhpáhuvvat ođđajagimánus/guovvamánus 2001. Dáinna čovdosiin galgá Sámediggi olahit mihá eanebuid go ovdal. Interneahtta lea mearihis deaŧalaš, ja Sámedikki ođđa Interneahttafálaldat šaddá mávssolaš veahkkeneavvun olahit nuoraid. Leat maiddái pláneme sáddet dievasčoahkkimiid Interneahta bokte. Intraneahtta šaddá mávssolaš veahkkin go galgat buorebut ovttastahttit ossodatkantuvrraid mat geográfalaččat leat nu bieđgguid. Golggotmánus 2000 čálii Sámediggi šiehtadusa IT Kontorsystemer AS:in govdafierpmádatbálvalusaid buvttademiin. Dát mielddisbuktá ahte Interneahtta-doaimma kapasitehta buorrána dovdomassii.

Danne go davvisámegiel bustávat eai álgoálggus gávdno dihtormašiinnain, de leat ráhkaduvvon erenoamáščovdosat vai prográmmat ipmirdit daid. Ovdal mávssii sámegielčoavddus kr 5000,- liseanssa nammii. 1998:s osttii Sámediggi vuoigatvuođaid dákkár prográmmagálvvuide, ja lean dan rájes addán daid nuvttá olbmuide. Prográmmat leat leamaš hui bivnnuhat. Muhto erenoamáščovdosat eai doaimma dohkálaš bures, ja danne lei dárbu bargat dan badjelii ahte sámegiel bustávat biddjojit standardin prográmmaide. Dán jagi čálii Sámediggi šiehtadusa Microsoftain ahte ođđaseamos vuogádagat galget doarjut davvisámegiel bustávaid. Dat lea stuora lávki rievttes guvlui integreret sámegiela dihtorprográmmagálvvuide. Dattetge bissu dárbu erenoamášprográmmagálvvuide, danne go olu mašiinnat eai dohkket Windows 2000.

Sámegiella lea almmolaš giella Norggas, ja danne oaidná Sámediggi čielgasit Norgga eiseválddiid ovddasvástádussan fuolahit ahte buot prográmmagálvvut mat vuvdojuvvojit Norggas, dorjot sámegiel bustávaid.

1.3.2.3 Servodatossodat

Servodatossodaga deaŧaleamos doaibman leat gieđahallat áššiid mat gusket fágasurggiide nu go vuoigatvuođat ja iešmearrideapmi, davviriikkalaš áššit, sámediggeválggat, dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat ja johtolat. Mii koordineret politihkalaš jođihangotti čoahkkimiid, ja meannudit áššiid mat gusket sámi dearvvašvuođa- ja sosiálaulbmiliid juolludemiide, ja maiddái doarjjastivrra váiddaáššiid Sámediggeráđđái. Jagi 2000 bargu lea maiddái čilgejuvvon jahkedieđáhusa nuppi kapihttalis.

1.3.2.4 Oahpahusossodat

Sámedikkis lea ovddasvástádus ráhkadit sámi oahpponeavvuid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa oahppoplánaid mielde, ja rávisolbmuidoahpahusa čilgehusaid mielde. Sámedikkis lea maid ovddasvástádus dohkkehit sámi oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon ovdal borgemánu 1. b. 2000. Dasa lassin ráhkaduvvojit oahpponeavvut mánáidgárdedássái.

Sámedikki ulbmil lea ahte lágádusat galget ráhkadit oahppogirjjiid. Sámediggi čađahii 128 oahpponeavvoprošeavtta jagi 2000:s. Lágádusain lei ovddasvástádus oasis prošeavttain, ja Sámediggi fas fuolahii ŧ oasi prošeavttain. Jagi 2000:s gárvvistuvvojedje 45 oahpponeavvu. Leat ráhkaduvvon sihke ohppiidgirjjit, bagadallangirjjit, temágirjjit ja erenoamášpedagogalaš oahpponeavvut davvi-, lulli- ja julevsámegillii mat galget geavahuvvot vuođđoskuvllas, mánáidgárddiin ja joatkkaoahpahusas.

Oahpahusossodat lea dohkkehuvvon AV-guovddážin ja bádde buot sámi tv-prográmmaid, nu ahte sámi skuvllat ja mánáidgárddit besset luoikkahit prográmmaid ja geavahit oahpahusas. Sámediggi ovttasbargá NRK Undervisningsredaksjoneniin ja Norsk filminstituttain ráhkadit sámegiel veršuvnnaid oahpahusfilmmain. Dan oktavuođas leat dán jagi ráhkaduvvon 20 oahpahusprográmma ja okta animašuvdnafilbma davvisámegillii, okta lullisámegillii ja guokte julevsámegillii.

Lea juolluduvvon ruhta elektrovnnalaš oahpponevvui, «Sámegiella C-giellan», mii gávdno neahtas. Dasa lassin leat golbma ođđa pedagogalaš dihtorprográmma jorgaluvvome sámegillii.

Álgooahpahusprošeavtta váldoulbmil lea gávnnahit daid lohkanmetodaid ja dan lohkanmetodihka mii buoremusat heive mánáide geain lea sámegiella vuosttašgiellan ja geat ožžot vuođđo lohkanoahpahusa sámegillii. Prošeakta galgá dáid metodaid systematiseret ja oažžut johtui oahpahusas. Dát galgá ee. dáhpáhuvvat dan bokte ahte geavaha dan gelbbolašvuođa, daid máhtuid ja vásihusaid mat sámegielat oahpaheaddjit leat dán áigge. Álgooahpahusprošeavtta oktavuođas lea maiddái álggahuvvon gelbbolašvuođaloktenprográmma skuvlajođiheddjiid ja PP-bálvalusa bargiid várás. GOD ávžžuhusaid mielde lea Sámediggi jorgalahttime/heiveheame davvisámegiela lohkama kártenmateriálaid. Bargu dahkko Senter for leseforskning ja ovtta prošeaktajođiheaddji ovttasbargguin. 2., 3., 5., 7., ja 9. luohkáide almmuhuvvojit kártengihppagat. Stuoradiggi lea mearridan ahte 2. ja 7. luohkáid kárten lea geatnegahtton doaibma 2000 čavčča rájes.

Oahpahusossodat lea álggahan barggu ráhkadit plána erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa loktema dáfus sámi guovlluin. Dan rájes go prošeakta álggahuvvui, leat rektorat ja oahpaheaddjit, mánáidgárddit ja muhtun PP-bálvalusat sámi guovlluin addán dieđuid. Diehtočohkkema vuođđun leat leamaš sihke O97/O97S bajimus ulbmilat oahpahusa heiveheami dáfus dakkár mánáide geain leat erenoamášpedagogalaš dárbbut, ja Oahpahuslága vuoigatvuohta erenoamášoahpahussii.

Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa bivddii ovddeš Sámi oahpahusráđi organiseret sámi joatkkaoahpahusa Ođastus 94 evaluerema. Leat ráhkaduvvon guokte evaluerenraportta (NIBR 2000: 8 raporta Sámi joatkkaoahpahus Ođastus 94 mielde ja Davviriikkaid Sámi instituhta raporta Sámi joatkkaoahpahus – vuoigatvuođat ja sisdoallu 2000). Evaluerenraporttain lea maiddái ráhkaduvvon čoahkkáigeassu, mii lea almmuhuvvon sierra raportan. Evalueremis boahtá ee. ovdan ahte sámi joatkkaoahpahusas lea viiddiduvvon ulbmil eará joatkkaoahpahusásahusaid ektui. Sámi joatkkaoahpahus galgá maiddái bajásdoallat, ovddidit ja nannet sámi giela, kultuvrra ja identitehta lassin dan bargui maid bargá Ođastus 94 našuvnnalaš ulbmiliid ja doaimmaid duohtandahkamiin.

Oahpahusossodat lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus finadan iskame guokte gieldda sámegiela hálddašanguovllus. Galledemiid ulbmil leai ee. čuovvut man muddui gielddat sáhttet čađahit oahpahusa O97S ektui.

Sámediggi lea ovttasbargan Oslo ja Akershusa Stáhta oahpahuskantuvrraiguin – Eksámenčállingottiin ja lea ráhkadan sámegielfága eksámenbihtáid vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii.

Sámediggi lea áššis R 29/00 mearridan ahte Mánáid- ja bearašdepartementta erenoamášdoarjja kr 200.00,- galgá geavahuvvot sámi mánáidgárddiid oahppneavvuide ja bagadallamii. Muđui lea leamaš dárbu buoridit váhnemiid ja mánáidgárdebargiid movtta sámegiela nannema ja ovddideami dáfus mánáidgárddiin. Ájluovttas Divttasvuonas lea dollojuvvon seminára mii čalmmustahttá sámegiela. Unjárgga gielda lea ožžon ruhtadoarjaga, muhto seminára lea maŋiduvvon jahkái 2001.

Lea lágiduvvon mánáidgárdekonferánsa ovttas Tromssa ja Finnmárkku Fylkkamánniiguin mas fágalaš sisdoallu ja vásáhusaid lonohallan buot sámi mánáidgárdebargiide.

Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa lea álggahan sámegiel oahpahusa doarjagiid evaluerema. Evalueren guoská daidda gielddaide mat addet oahpahusa 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánaid (O97S) mielde. Stáhta oahpahuskantuvra Finnmárkkus jođiha evaluerenbarggu. Lea ásahuvvon referánsajoavku mas Sámediggi ja sámi gielddaid ovddasteaddjit ja Stáhta oahpahuskantuvrrat Tromssas ja Nordlánddas leat mielde.

Sámediggi lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus lágidan konferánssa mas sámegiela dilli skuvllas ja báikkalašservodagas lei temán. Dán konferánssa ulbmiljovkui gulle oahpaheaddjit ja eará pedagogalaš bargit sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas, ja vel politihkkárat ja gielddaid etáhtajođiheaddit. Konferánssas gieđahalle ee. sámegiela dili dálá skuvllas dan ektui movt lei 1980-jagiid álggugeahčen. Bohte maiddái dieđut das makkár hástalusat iešguđetge gielddain ja Sámedikkis leat sámegiela ovddideami dáfus. Hálddahus- ja fágapolitihkalaš doaimmat Sámedikki vuollásaš ráđiin.

1.4 Hálddahuslaš ja ekonomalaš hástalusat

Sámedikki bargodoaimmat leat lassánan ásaheami rájes 1989:s, mii maiddái lea ge leamaš dikki ulbmil. Dát doaimmat gáibidit resurssaid mat Sámedikkis eai leat dál. Dát dagaha váttisvuođaid Sámedikki ulbmiliid ollašuhttima dáfus, ja daid vuordámušaid ektui mat sámi servodagas leat Sámediggái. Jus galgá sáhttit čađahit doaimmaid mat galget nannet sámi álbmoga dili, de lea dárbbašlaš ahte diggi oažžu eambbo ekonomalaš resurssaid.

Sohkabeal- ja dásseperspektiivva integreren gáibida organisašuvnna mii sáhttá rievdat. Ovccilotlogu golmmajagi nissonprošeakta, ja Sámedikki iežas dásseárvodoaibmaplána mii mearriduvvui 1999:s, lea čalmmustahttán čuolmmaid ja hásttuhan gávdnat čovdosiid movt sohkabeal- ja dásseárvoperspektiiva sáhttá integrerejuvvot. Sámediggi ferte geahččalit ovdánahttit organisašuvnna daid beliid vuođul mat organisašuvnnas leat dál, nu go álggahanmokta, luohttámuš, loaktin ja oadjebasvuohta. Dát bealit leat deaŧalaččat ovttaskas ja organisatuvralaš oahppama dáfus. Daid lea erenoamáš deaŧalaš deattuhit dađi mielde go organisašuvdna stuorru, ja erenoamážit 2001 rájes go ođđa organisašuvdnamálle doaibmagoahtá.

1.4.1 Vuollásaš ráđiid heaittiheapmi

Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid, nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid. Dát guokte hástalusa bohtet váikkuhit goabbat guoimmiska. Buorre ovttasbargu hálddahusdásis lea dárbbašlaš jus dát dássi galgá sáhttit vuostáváldit ja čuovvolit politihkalaš signálaid ja mearrádusaid. Nu lea maiddái struktuvrralaš bargovuohki hálddahusas deaŧalaš vai politihkalaš dássi sáhttá oažžut buriid ja áigeguovdilis fágalaš rávvagiid hálddahusas. —orgadis ovttasbargu politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid gaskka váikkuhit hálddahusa vejolašvuođaid doaimmahit buriid, koordinerejuvvon ja beaktilis bálvalusaid.

1.4.1.1 Sámi giellaráđđi

Sámediggi lea áššis 23/00 mearridan heaittihit Sámi giellaráđi 31.12.2000 rájes. Seamma áššis lea mearriduvvon ásahit giellastivrra mas leat vihtta lahttu. Hálddahus šaddá sámi giellaossodahkan.

Sámi giellaráđđi ii oainne makkár válddiin Sámediggi sáhttá heaittihit giellaráđi mii lea Sámelága § 3–12 vuođul ásahuvvon.

Ođđa organisašuvnnas lea Sámedikki direktevra bajimus ovddasvástideaddji. Dát rolla nanneuvvo ođđa organisašuvnnas. Giellaossodat oažžu lagat ovttasbarggu Sámedikki direktevrrain ja Sámedikki ossodagaid eará jođiheddjiiguin danne go ođđa organisašuvnnas galget jeavddalaččat dollojuvvot jođiheaddjičoahkkimat miehtá jagi.

Giellaossodaga áššemeannudeapmi rievdá giellaráđi ektui. Giellaossodat galgá meannudit áššiid sihke Sámediggeráđđái, doarjjastivrii ja giellastivrii. Bargit ožžot ođđa hástalusaid, earret eará politihkalaš áššemeannudemiid, giellafágalaš doaimmaid ja giellaossodaga hálddahuslaš doaimmaid.

1.4.1.2 Sámi kulturmuitoráđđi

Ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes lea Sámedikkis ođđa organisašuvdnavuogádat, mii mielddisbuktá ahte ovddeš Sámi kulturmuitoráđi hálddahus oažžu formálalaš ovddasvástádusa hálddahuslaččat čuovvolit oppalaš sámi biras- ja areálaáššiid. Dasa lassin galget čuovvolit sámi museaid.

Deaŧalaš hástalusat 2001:s sámi museaid barggus čuvvot go Sámediggi váldá badjelasas Norgga sámi museaid hálddašanovddasvástádusa, čuovvola St.dieđ. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving – for en samlet forvaltning og styrking av samiske museer. Sami museat fertejit oažžut govttolaš oasi museaid oppalaš juolluduslasihemiin, nu go Ráđđehusas leat plánat, gč. St.dieđ 22 (1999–2000), ja ráhkkanahttá proseassaid sámi museaid ja guoskevaš gielddaid gaskka mat sáhttet sámi museaid ovttastahttit museasiidan. Muđui fuolaha Sámediggi ahte sámi museat sáhttet ovttasdoaibmat maiddái dassážii go Sámediggi lea ožžon sámi museaid hálddašanovddasvástádusa ja lea ásahan Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjagibáikin.

Sámi kulturmuitoráđđi loahpahii 1998:s sámi visttiid gáhtten- ja hálddašanplána ovdaprošeavtta. Prošeakta ruhtaduvvui ollásit 1999 geasi ja álggahuvvui 2000:s. Prošeakta joatká 2001:s, ja seammás doaivu Sámi kulturmuitoráđđi oažžut doibmii sierra vistegáhttenkonsuleantta. Lea guovddáš hástalus ovddidit huksenáššiid areálahálddašeamis ja addit buriid dieđuid ja neavvagiid vistegáhttenbargguin.

Sámi kulturmuitoráđđi lea 1997 rájes aktiivvalaččat oassálastán norgalaš-ruoššalaš birasgáhttenovttasbarggus. 2001:s galgá dát bargu rievdat gaskkustandássin. Sámi kulturmuitoráđđi oaidná hástalussan ahte Sámediggi čuovvola dán barggu doaimmaiguin mat guoskkahit erenoamážit nuortasápmelaččaid. Sámi kulturmuitoráđi mielas lea maid deaŧalaš viidáseappot ovddidit ovttasbarggu Ruoŧa ja Suoma sámi kulturmuitogáhttemiin.

1.4.1.3 Sámi ealáhusráđđi

Sámi ealáhusráđđi ja dat hálddašanbarggut ja dat ovddasvástádusa mii das lea, heaittihuvvo 31.12.00 rájes. Galgá ásahuvvot ossodatstruktuvra Sámedikki hálddahussii. Ulbmil lea ovddidit Sámedikki buoret politihkkaovddideaddjin ja politihkalaš eaktudeaddjin. Muđui geahččalit buorebut geavahit ja koordineret hálddahuslaš resurssaid mat sávvamis sáhttet buorebut fuolahit geavaheaddjeáššiid stuorát fágalaš sihkarvuođain hálddahusdoaimmaid dáfus. Aitto nammaduvvon doarjjastivra galgá hálddašit foandda ja eará doarjagiid mat sirdojuvvojit Sámedikkis.

Ođđa struktuvra, mas Sámediggi šaddá eambbo korporatiiva ovttadahkan, galgá dieđusge mielddisbuktit ahte šaddá gievrrat ovttasdoaibma ja buorebut koordinerejuvvon doaibma maiddái boahtteáiggis. Danne ferte nannosit čatnat oktii plánaid, bušeahta ja veahkkeávnnasgeavaheami, ja doaimmahit daid nu ahte politihkalaččat mearriduvvon ulbmilat sáhttet ollašuvvat. Ealáhus- ja barguibidjanáššiid doaimma dáfus šaddá deaŧalaš mearridit dohkálaš bušeahttarámmaid ja lágidit buori doarjjabarggu mii čielgasit definere movt veahkkeneavvuid galgá geavahit ealáhusdili ektui mii ovdána go livččii ulbmil.

Buot doarjjaortnegiidda maid Sámi ealáhusráđđi hálddaša, galget ráhkaduvvot čielga ulbmilcealkámušat, boađusgáibádusat, mihttogeažuhandoaimmat, raporteremat je. maid ođđa ekonomiijanjuolggadusat ja funkšonála gáibádusat eaktudit. Hástalus lea geahččalit hutkat ođđa vugiid movt mihtidit veahkkeneavvogeavaheami, nu ahte sáhttá ipmirdit movt veahkkeneavvut doibmet ulbmilcealkámušaid ektui. Lea ain olu bargu buriid boađus- ja doaibmageažuhemiid ovdánahttimiin ovdal go dohkálaš vugiin sáhttá mihtidit veahkkeneavvogeavaheami ávkki.

Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid, nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid. Ossodagaid siskkáldas struktuvra šaddá maiddái hui deaŧalaš. Lea mávssolaš fuomášit movt galget doaibmat ja movt galget ovddasvástádusa juogadit, ee. áššemeannudeami dáfus. Go Sámi ealáhusráđđi ja Sámi kulturráđđi biddjojit oktii oktasaš kultur- ja ealáhusossodahkan, de lea dárbu čielggadit siskkaldas rolladoaimmaid. Vaikko goappaš ráđit heaittihuvvojit, de bissot hálddahusaid geográfalaš ovttadagat nu movt leat. Orru maiddái čájeheame ahte dán guovtti hálddahusovttadaga hálddašan- ja ovddasvástádussuorggit čuvvot dan bargojuogu mii dál lea. Dál goit vuos orro berreme ásahit fágalaš sektorjuoguid hálddašandoaimmaid dáfus, iige čielga regiovnnalaš dahje geográfalaš rollajuogu. Lea guovddáš siskkáldas bargu gávnnahit movt galgá áššemeannudit, ja maiddái čielggadit makkár ovttasdoaibma čielga kultuvrralaš ja ealáhusáššiid gaskka galgá leat. Oktasaš ossodahkii lea deaŧalaš vuoruhit doaimmaid ja fágapolitihkalaš bargguid mat áŋgiruššet sihke kultur- ja ealáhusovdánahttima, muhto maiddái fuolahit ahte šaddá dohkálaš vuoruhanbalansa sektuvrraid gaskka.

1.4.1.4 Sámi kulturráđđi

Gč. kap. 4.1.3. Sámi ealáhusráđđi

1.4.2 Sámedikki ođđasisorganiseren ođđajagimánu 2001 rájes

Ođđa organiserema oktavuođas leat Sámedikkis olu hástalusat Sámediggeráđi, doarjjastivrra, giellastivrra, dievasčoahkkima, čoahkkinjođiheami, bearráigeahččanlávdegoddi, válgalávdegoddi, válgalávdegotti, joavkkuid ja erenoamážit álbmoga bálvaleami okatvuođas.

Sámedikki organisašuvdnakárta maŋŋel ođđasisorganiserema:

Govus 1.1 

Govus 1.1

Sámedikki hálddahusas leat stuora hástalusat daid iešguđetge ossodagaid politihkkahábmema koordinerema dáfus, nu ahte iešguđetge strategiijaid ja iešguđetge politihkalaš mearrádusaid oktavuođat bisuhuvvojit. Dasa lassin fertejit ossodagat gulahallat nu bures go lea vejolaš. Stuora geográfalaš gaskkat ee. eai galgga hehttet gulahallama. Okta dain guovddáš hástalusain hálddahusas, lea ovdánahttit ovttalágán fitnodatkultuvrra buot ossodagain boahttevaš jagiin.

Ođđasisorganiserema vuođul áigu Sámediggi rievdadit virggiid ja bálkásajiid ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes Váldošiehtadusa § 13 mielde. Ođđa organiserema bargiidpolitihkas leat olu hástalusat, nu go ovdamearkka dihte ođđa bargiidplána, dearvvašvuohta, biras ja sihkarvuohta je.

Jagi 2001 lea juolluduvvon 106,9 miljon ruvnno Sámediggái poasta 50 bokte. Juolludeamis leat mielde sámediggeválggaid diehtojuohkinbarggut ja kampánjjat.

Buot čieža ossodaga ožžot ekonomalaš rámma iežaset doaimmas. Juohke ossodat oažžu čállingoddeovddasvástádusa dihto fágapolitihkalaš suorggis Sámediggeráđi ektui. Giellaossodagas šaddá lagas ovttasbargu Giellastivrrain. Seammaládje lea Kultur- ja ealáhusossodagas lagas oktavuohta Doarjjastivrrain. Muđui lea buot ossodagain sierra ekonomiija- ja bargiidhálddašeapmi, masa gullá golaheami ja dásseárvvu integrerema mánnosaš raporteren. Muhtun ossodagat galget maiddái lágidit doarjjaortnegiid njuolggadusaid.

Njuolggojuolludemiid dáfus leat leamaš olu gažaldagat. Hástalus lea hálddašannotáhta ráhkadeami ja njuolggadusrievdadeami dárbbuid dáfus. 2001:s ožžot muhtun ásahusat ja organisašuvnnat njuolggodoarjagiid Sámedikki dievasčoahkkimis. addá almmotge nu ahte juohke fágaossodat ferte ieš juohkit dieđuid ja máksit juolludemiid formálalaš juolludusreivviid bokte mat sáddejuvvojit daidda geaidda galget. Seammás fertejit ossodagat fuolahit ahte njuolggadusat rievdaduvvojit Sámedikki mearrádusaid mielde. Ferte almmotge deattuhuvvot ahte ođđa ossodagat ain galget hálddašit daid doarjjaortnegiid 2001:s mat gulle sidjiide jagi 2000:s.

Sámedikki direktevrras lea bajimus hálddahuslaš ovddasvástádus Sámediggeráđi ja stivrraid ektui, ja lea mearrideaddji váldi fágaossodagaid bealis dáid orgánaid ektui. Iežas áššesuorggi siskkobealde oažžu juohke ossodat ovddasvástádusa politihkkahábmemis ja koordineremis, áššemeannudeamis ja čuovvoleamis, siskkáldas ja olgguldas bagadallamis, ja diehtojuohkimis.

1.4.2.1 Servodatossodat

Servodatossodat galgá fuolahit áššemeannudeami Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat gullet sin fágasuorgái. Dasa lassin lea ossodagas ovttastahttinovddasvástádus eará ossodagaid ektui juridihkalaš suorggi dáfus, ja dat galgá fuolahit Sámediggeráđi čoahkkingohččumiid ja čoahkkinplánemiid. Ossodat galgá doaimmahit váidalusmeannudeami doarjjaáššiin mat gullet eará ossodagaide. Muđui galgá ossodat bargat ovttasbargoáššiiguin, earret eará sámi ovttasbargguin Sámi parlamentáralaš ráđis ja davviriikkalaš ovttasbargguin Davviriikkaid ráđis, davviriikkaid sámekonvenšuvnnain, presideanttaid ja ministariid oktasaščoahkkimiiguin, ja maiddái riikkaidgaskasaš ovttasbargguin ON, ILO, WHO, Árktalaš ráđi, Barentsovttasbarggu ektui ja doarjagiin. Eará barggut Servodatossodagas leat dearvvašvuođa- ja sosialáššit, johtolat, bovdehusaid hálddašit ja Sámedikki válgabargu.

Servodatossodaga doaimma ekonomalaš rámma 2001:s lea 2.496.000,- ruvnno poasta 01 – Doaibmagolut bokte.

1.4.2.2 Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat

Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat galgá doaimmahit sámi sierrabibliotehka ja doaibmat oktasaš diehtojuohkinossodahkan olles Sámediggái, ja galgá dasa lassin doaibmat Sámediggeráđi politihkalaš čállingoddin dakkár áššiin mat guoskkahit sin fágasuorggi.

Sámi sierrabibliotehka sirdojuvvui Sámediggái jagi 2000:s. Das lea erenoamáš doaibma danne go gohčoduvvo Sámi sierrabibliotehkan servodagas, ja dat doaibmá hálddašanbibliotehkan Sámediggevuogádagas. Sámedikki ulbmil lea ovddidit SSB dan guvlui ahte doaibmagoahtá resursaguovddážin eará girjerádjosiid ektui, ja ahte SSB lea njunnožis ovddideame sámi girjerádjobálvalusaid muđui. SSB galgá šaddat guovddáš oassin Sámedikki diehtojuohkinbarggus, mas lea viiddiduvvon diehtojuohkin- ja bagadallanovddasvástádus olgguldas geavaheddjiide, ja hálddašanbibliotehkaovddasvástádus siskkáldas geavaheddjiide.

Garrasit vuoruhuvvon doaibma boahttevaš jagi lea háhkat dakkár dihtorvuogádaga bibliotehkii mii ollásit ipmirda sámi bustávaid. Sámedikki ulbmil lea ahte maiddái bibliotehkabása boahtá dikki interneahttasiidduide.

Diehtojuohkin Sámedikki birra ii leat iešalddis ulbmil, muhto lea veahkkedoaibma joksat Sámedikki ulbmiliid. Buorre diehtojuohkin- ja gulahallanstrategiija gáibida danne eambbo go dušše ođđa teknologiija. Buot deaŧaleamos jus dán barggus galgá lihkostuvvat, lea nagodit heivehit olles organisašuvnna, maiddái daid ossodagaid mat leat olggobealde Kárášjoga, dakkár bargovugiide maid Sámedikki ođđa diehtojuohkinvuogádat, intranett ja internett, ovddida. Dát gáibida čielga ja guhkitáiggi áŋgiruššama olles organisašuvnnas. Dás ferte atnit vuođđun ahte buot bargit ja buot politihkkárat doibmet diehtojuohkinmielbargin, ja dat mearkkaša juohkehaš čalmmustahttá dan diehtojuohkin- ja bagadallanovddasvástádusa mii sus lea vuogádagas. Buot vásáhusat duođaštit ahte buorre siskkáldas gulahallan lea eaktu jus geavaheddjiide galgá nagodit lágidit buori gulahallama. Lea stuora boahttevaš hástalus hukset aktiivvalaš ja ulbmállaš gulahallanbálvalusa Sámediggái.

Dieđuid ráhkadeapmi ja fuolaheapmi inteneahta bokte lea deaŧalaš ja áddjás doaibma. Dieđut galget leat ulbmállaččat ja álkit geavaheddjiide. Muhto elektrovnnalaš diehtogaskkusteapmi lea dušše oassi dain diehtojuohkinkanálain maid Sámediggi áigu geavahit. Dieđuide lea stuora jearru, sihke álbmogis, eiseválddiin ja eará ovttasbargobeliin, ja dat lea hirbmosit lassánan 2000 čavčča. Sámediggevisti dáidá dagahan ahte sámi áššiide lea badjánan eambbo beroštupmi.

Dat oallu olbmot geat galledit Sámedikki, leat dagahan ahte lea dárbu beaivválaš čájehemiide. 2001 geasi dáidá Sámediggevisti šaddat guovddáš báikin turisttaide geat bohtet Kárášjohkii dahje vudjet dakkobokte. Jagi 2000:s ledje birrasiid 30.000 registrerejuvvon turistta Kárášjogas. Lea guovddáš hástalus balanseret daid resurssaid mat geavahuvvojit vistti gallededdjiide ja daid resurssaid mat geavahuvvojit diehtojuohkinbargui muđui.

Dál leat Sámedikkis unnán dieđut iežas doaimma ja muđui sámi áššiid birra. Lea dárbbašlaš ovddidit ja ráhkadit dieđuid mat gokčet álbmoga dárbbuid. Lea erenoamáš dárbbašlaš ráhkadit pedagogalaš fálaldaga skuvllaide. Dát lea viiddis ja resursagáibideaddji bargu.

Lea dárbbašlaš ráhkadit ollislaš diehtojuohkin- ja gulahallanplána Sámediggái, ja bargu berre loahpahuvvot jagi 2001 mielde. Galgá maiddái ráhkaduvvot plána man ulbmil lea hásttuhit olbmuid searvat sámi jienastuslohkui ja válggaide.

Dakkaviđe go leat doarvái persovnnalaš resurssat, galget ossodagat bargagoahtit ráhkadit arkiivaplána masa buot arkiivaráhkadeami ja vurkkodeami dieđut leat čohkkejuvvon, ja buot plánat ja čielggadeamit. Earret ieš daid arkiváliaid ráhkadeami, galgá plána maiddái gieđahallat movt arkiivva galgá ordnet, movt vurkkodit rievttes arkiivvas, galget leat dieđut rádjanarkiivva ja gáiddusarkiivva birra, arkiivaráddjema birra, kassašuvnna ja loahpahuvvon arkiivva birra. Dál lea 11 jagi áigi go Sámediggi ásahuvvui, ja vuollásaš ráđiid ja guovllukantuvrraid arkiivvaid loahpaheapmi galgá maid fargga álggahuvvot.

Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 8.545.000,- ruvnno poasta 01 Doaibmagolut bokte.

1.4.2.3 Plána- ja hálddahusossodat

Plána- ja hálddahusossodat galgá fuolahit Sámedikki hálddahuslaš oktasašdoaimmaid Diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiijas (IKT), bargiid- ja ekonomiijahálddašeamis, masa gullet ee. bušeahtta- ja rehketdoallobargu, dásseárvo-, plána- ja dieđihanbarggut. Dasa lassin galgá ossodat hálddašit politihkalaš joavkkuid ja organisašuvnnaid doarjaga mii lea poasttas 55 definerejuvvon. Ossodat galgá maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat gullet sin fágasuorgái.

Plána- ja hálddahusossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea kr 5.328.000 poasta 01 – Doaibmagolut bokte, ja kr 5.762.000,- poasta 55 Eará doarjagat bokte, oktiibuot kr 11.090.000,-.

1.4.2.4 Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat

Earret kulturmuittuid hálddašeami kulturmuitolága vuođul, galgá Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodat maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái dakkár áššiin mat gullet sin fágasuorgái.

Birasgáhtten ja kultursuodjalanossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 6.372.000,- ruvnno poasttas 01 – Doaibmagolut, ja 1.970.000,- ruvnno poasttas 54 Birasgáhtten ja kultursuodjaleapmi, oktiibuot kr 8.342.000,-.

1.4.2.5 Oahpahusossodat

Oahpahusossodat galgá lassin dasa mii lea čilgejuvvon 3.2.4. kapihttalis maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin main gieđahallojuvvojit oahpahusgažaldagat.

Oahpahusossodaga doaimma 2001 ekonomálaš rámma lea 12.200.000,- ruvnno poasttas 01 – Doaibmagolut, 1.800.000,- ruvnno poasttas 21 Erenoamáš doaibmagolut ja 22.964.000 ruvnno poasttas 56 Oahpahus ja oahpponeavvut, oktiibuot kr 36.964.000,-.

1.4.2.6 Giellaossodat

Giellaossodat galgá ee. ovttastahttit Sámedikki ođđa giellastivrra ásaheami ja doaimmaheami. Dasa lassin galgá ossodat doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin mat gusket giellagažaldagaide.

Giellaossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea kr 4.050.000,- poasta 01 Doaibmagolut bokte ja kr 19.856.000,- poasta 53 Giella bokte, oktiibuot kr 23.906.000,-.

1.4.2.7 Kultur- ja ealáhusossodat

Kultur- ja ealáhusossodat galgá ovttastahttit Sámedikki doarjjastivrra ásaheami ja doaimmaheami, gohččut čoahkkimiidda ja fuolahit ahte áššit sáddejuvvojit ja čállojuvvojit protokollii oppalaš vugiin. Ossodagas ii galgga leat ovddasvástádus ovttaskas áššemeannudemiin veahkkedoaibmaortnegiid dáfus mat eai leat čielgasit definerejuvvon ossodahkii juogo bušeahttamearrádusaid dahje juolludusnotáhtaid bokte. Kultur- ja ealáhusossodat galgá maiddái doaibmat politihkalaš čállingoddin Sámediggeráđđái áššiin mat guoskkahit kultur- ja ealáhusgažaldagaid.

Kultur- ja ealáhusossodaga doaimma 2001 ekonomalaš rámma lea 5.928.000,- ruvnno poasttas 01 – Doaibmagolut, 22.210.000,- ruvnno poastas 51 Ealáhusovdánahttin, 17.245.000,- ruvnno poasttas 52 Kultuvra, ja 1.300.000,- ruvnno poasttas 57 Riikkaidgaskasaš ovttasbargu, oktiibuot 46.683.000,- ruvnno.

1.4.3 Loahppasánit

Ođđa organiseren mas leat ekonomalaš rámmat ossodagaid mielde, lea gelddolaš. Dat bidjá ee. garraset gáibádusaid ovttaskas fágaossodahkii bušeahttajurddašeami ja ekonomalaš raporteremiid dáfus. Maiddái ulbmilat, strategiijat ja veahkkedoaibmageavaheami doaimmat mielddisbuktet hástalusaid ossodagaide.

Ođđa sámediggevistti doaimmaheamis leat olu eahpečielggasvuođat. Danne lea dasa biddjon valljis ruhta doaibmabušeahtas, ja oaidnit dal leaš lea go dat doarvái.

Lea stuora hástalus oaidnit nagoda go ođđasisorganiseren čielggadit daid formála hálddahuslaš ovddasvástádusrájiid. Hálddahusrolla lea guovttebealát, dat galgá namalassii fuolahit politihkalaš čállingoddedoaimmaid ja jođihit hálddahusdoaimmaid. Go Sámediggi maŋit áiggis galgá doaibmat eambbo oktasaččat ja ovttastuvvon vugiid mielde, de lea dárbbašlaš čalmmustahttit makkár nanu ovttasbargu politihkalaš ja hálddahuslaš dásiin gáibiduvvo. Danne lea dárbbašlaš áiggis áigái doallat čoahkkimiid politihkalaš ja hálddahuslaš jođihangottiid gaskka gos beassá lonohallat dieđuid, muitalit áigeguovdilis áššiid birra ja guorahallat čuolmmaid ja strategiijaid.

Ášši meannudeapmi loahpahuvvui guovvamánu 23. b. dii. 11.20.

"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"