3 Sámegielat
3.1 Dilálašvuođačilgehus – sámegielat
3.1.1 Sámegielaid lávdan ja stáhtus
Eanemus lávdan sámegielat Norggas leat davvi-, lulli- ja julevsámegiella. Dasa lassin gávdnojit maid bihtán-, ubmi- ja nuortalašsámegielat Norggas. Sámegiella lea deaŧalaš ovttaskas giellageavaheaddjái, sámi álbmogii ja sámi servodaga ovdáneapmái. Sámegielat eai leat dušše gulahallama váste, muhto dat leat maiddái čavga čadnon sámi identitehtii, kulturárbái ja gullevašvuhtii.
Sámi giellaguovllut mannet riikkarájiid rastá. Ovdamearkka dihte adnojuvvo davvisámegiella golmma dan njealji riikkas gos sápmelaččat árbevirolaččat orrot. Buot sámegielat leat UNESCO áitojuvvon gielaid listtus. Majoritehtagielat váikkuhit sámegielaid, nu ahte ovdamearkka dihte lullisámegiella Ruoŧa bealde oažžu áiggi mielde eanet ruoŧagiel sániid ja sátneortnegiid, ja Norgga bealde ges dárogiel sániid ja sátneortnegiid. Dat dagaha ahte gielat goabbatge bealde ráji gáidet nubbi nuppis. Dasa lassin sajustuvvojit ođđa sánit mat gielas čuožžilit, ovdamearkka dihte sánit nugo digitaliseren, iešguđet ládje iešguđetge riikkain. Dat dagaha ahte giella ovdána iešguđet ládje goabbatge bealde riikarájiid.
Stuora oassi sámi álbmogis massii sámegiela dáruiduhttinpolitihka dihte. UNESCO áitojuvvon gielaid listtus meroštallojuvvo davvisámegiella áitojuvvon, ja lulli- ja julevsámegielat erenoamáš áitojuvvon giellan. Finnmárkkus lea davvisámegiella majoritehtagiella Kárášjogas ja Guovdageainnus, muhto daid eará suohkaniin riikkas leat sámegielat minoritehtadilis.
Nordlandsforskning čađahii 2012:s sámi giellaguorahallama Norggas, Sámedikki ovddas. Guorahallan čájehii ahte sámegielaid gaskkas leat stuora erohusat giellamáhtus. Nordlandsforskning gávnnahii ahte seammás go sámegiella adnojuvvo olu iešguđetlágan oktavuođain árbevirolaš davvisámi guovlluin, de adnojuvvo dat unnit arenain julevsámi guovlluin. Giellamáhttu julevsámiguovlluin lea goitge oalle buorre. Lullisámegiella lea vásihan ealáskahttima, muhto ealáskahttima dihte lea giella givron baicca čállingiellan. Guorahallan čájeha ahte sámegielgeavaheapmi lassána daid suohkaniin gos suohkanat ja sámi giellabirrasat ovttasbarget bures.
Nordlandsforskninga raporta čájeha ahte maiddái árbevirolaš davvisámi giellaguovllus dáhpáhuvvá giellaealáskahttin, báikkiin gos sámegiella lea minoritehtadilis. Raporta čájeha ahte lea dárbu ovdánahttit ja suodjalit giellageavaheami, ja lea dárbu nu gohčoduvvon gielladikšundoaibmabijuide maiddái báikegottiin gos sámegiella lea beaivválaš giella.
3.1.2 Sámi giellavuoigatvuođat
Sámelága § 1-5 nanne ahte sámegiella ja dárogiella leat dásseárvosaš gielat. Sámegielaid giellahálddašanguovlluin gusto sámelága 3. kapihtal. Giellahálddašanguovllus galget sámegiella ja dárogiella leat dássálagaid, ja ássiin leat gielalaš vuoigatvuođat go deaivvadit iešguđetlágan almmolaš orgánaiguin. Dan sisdoallu lea earret eará ahte oažžut njuolggadusaid, almmuhusaid ja skoviid jorgaluvvot sámegillii, riekti oažžut vástádusa sámegillii, viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riektevuogádagas, viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis ja individuála girkobálvalusain, riekti oahppopermišuvdnii ja riekti sámegieloahpahussii. Sámegielaid giellahálddašanguvlui gullet Kárášjoga, Guovdageainnu, Deanu, Porsáŋggu, Unjárgga, Gáivuona ja Loabát suohkanat davvisámi guovllus, Divttasvuona suohkan julevsámi guovllus ja Aarporte, Raavrhvijhke, Plassje ja Snoasa suohkanat lullisámi guovllus. Sámi giellarievttit eai gusto giellahálddašanguovlluid olggobealde. Dan dihte eai leat sápmelaččain geat orrot giellahálddašanguovllu olggobealde seammalágan rievttit go giellahálddašanguovllus.
Maiddái stáhta ja regionála almmolaš orgánat leat geatnegahttojuvvon sámelága mielde. Ovdamearkka dihte lea viiddiduvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela riektevuogádagas, ja lágat ja njuolggadusat maidda lea erenoamáš beroštupmi juogo olles sámi álbmogii dahje oassái das, galget jorgaluvvot sámegillii.
Sámelága goalmmát kapihttala mearrádusat leat unnimusgáibádusat. Buot almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit váldit vuhtii sámi giellageavaheddjiid, maiddái viidábut go lága njuolggadusat gáibidit.
Ráđđehus galgá láhčit diliid dasa ahte sápmelaččat galget sáhttit sihkkarastit ja ovdánahttit gielaset, ja das lea bajit ovddasvástádus dasa ahte našuvnnalaš ja internašuvnnalaš riektenjuolggadusat sámegielaid hárrái čuvvojuvvojit. Sámediggi hálddaša ruđaid guovttegielatvuhtii suohkaniin ja fylkkagielddain, ja das lea ovddasvástádus ovdánahttit sámegielaid. Suohkaniin, fylkkagielddain ja stáhtalaš etáhtain giellahálddašanguovllus lea ovddasvástádus čađahit sámelága giellanjuolggadusaid.
3.1.3 Sámi giellalávdegoddi
Sámi giellalávdegoddi geigii 2016:s NAČ 2016: 18 Váibmogiella – sámegielaide láhkamearrádus-, doaibma- ja ásahusevttohusat Gielda- ja ođasmahttindepartementii ja Sámediggái. Duogáš dasa go ráđđehus ásahii lávdegotti lei earret eará ahte almmolaš suorggi organiseren lea rievdan mearkkašahtti olu dan rájes go giellanjuolggadusat mearriduvvojedje 1990:s. Dálá njuolggadusat váldet unnán vuhtii suohkaniid dilálašvuođa gos sápmelaččat leat unna oasáš álbmogis, ja rievddada olu movt giellahálddašanguovllu suohkanat čuovvolit sámelága giellanjuolggadusa mearrádusaid. Sámegielaid giellahálddašanguovlu fátmmastii álggos guhtta davvisámi suohkana, ja lei heivehuvvon dan dillái. Dál fátmmasta giellahálddašanguovlu maiddái lulli- ja julevsámi suohkaniid.
Sámi giellalávdegoddi evttoha moanat doaibmabijuid láhčit diliid sámi giellageavaheddjiide ja nannet sámegielaid. Okta lávdegotti evttohusain lea rievdadit sámelága, nu ahte dálá giellahálddašanguovlu rievdaduvvo sámi giellaguovlun. Giellalávdegoddi evttoha maid ahte giellaguovllu suohkanat juhkkojuvvojit sierra kategoriijaide, gos juohke kategoriijas leat geatnegasvuođat ja rievttit mat leat heivehuvvon suohkana gielladillái.
Lávdegotti raporta lea leamašan gulaskuddamis, ja departemeanttat ja Sámediggi árvvoštallet dál lávdegotti evttohusa. Ráđđehus áigu gulaskuddat Sámedikkiin vejolaš láhkarievdadusaid birra ja evttohusaid birra doaibmabijuide. Ráđđehus áigu hábmet njuovžilis njuolggadusaid sámegielaide, mat váldet vuhtii dan ahte iešguđetlágan suohkaniid ja sámi giellageavaheddjiid hástalusat ja dárbbut sáhttet rievddadit báikkis báikái.
Departemeanta árvvoštallá NAČ 2016: 18 Váibmogiella evttohusaid ovttas Sámedikkiin, dainna ulbmiliin ahte vejolaččat ovddidit áššiid Stuoradiggái. Ovttaskas departemeanttain lea ovddasvástádus árvvoštallat evttohusaid iežaset suorggis, ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttas lea koordinerenovddasvástádus dan barggus. Departemeanttat árvvoštallet gažaldagaid sihke láhkarievdadusaid ja eará doaibmabijuid birra.
Stuoradiggi lea bivdán ráđđehusa erenoamáš fuola atnit lullisámegielas; ja deattuhit giela, kultuvrra ja ealáhusa oktavuođaid NAČ 2016: 18 Váibmogiella čuovvoleamis. Ráđđehus čuovvola ávžžuhusmearrádusa viidáset barggus dainna ja máhccá Stuoradiggái heivvolaš vugiin. Dan oktavuođas lea Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta ožžon čađahuvvot guorahallama lullisámegiela, kultuvrra ja ealáhusaid oktavuođa birra. Dan lea Norut čađahan ovttas Trøndelag forskningain.
Sámediggi lea giellalávdegotti raportta čuovvoleamis johtuibidjan giellaáŋgiruššama Gïelelutnjeme – Giellalåpptim – Giellalokten. Giellaáŋgiruššama višuvdna lea ahte sámegielat leat lunddolaš, servodatguoddi ja ealli gielat. Gïelelutnjeme – Giellalåpptim – Giellalokten deaŧaleamos bargun lea rievdadit sámi gielladili, dainna lágiin ahte sámegiella šaddá lunddolaš oassin servodagas, seamma ládje go dárogiella. Dat mielddisbuktá ahte dilit fertejit láhččojuvvot sámegieloahpahussii, sámegielgeavaheapmái buot servodatdásiin, ja ahte fertejit ásahuvvot buorit rámmaeavttut ja láhka mii nanne sámegielgeavaheami vuoigatvuođaid.
Sámedikki mearkkašumit
Sámedikki mielas, čoahkkimiid ja raporteremiid vuođul, rihkkot máŋga suohkana giellahálddašanguovllus sámelága giellanjuolggadusaid. Láhka ii váldde Sámedikki mielas suohkaniid erohusaid vuhtii.
Giellalávdegoddi evttoha rievdadit sámelága, ja ahte dálá giellahálddašanguovlu rievdaduvvo sámi giellaguovlun. Ođđa giellaguovllus lea evttohuvvon ahte suohkanat juhkkojuvvojit iešguđetlágan kategoriijaide mas juohke kategoriijas leat geatnegasvuođat ja vuoigatvuođat mat leat heivehuvvon suohkana gielladillái. Sámedikki dievasčoahkkin lea meannudan ášši sámi giellaguovllu birra ja Sámediggi oaivvilda ahte galget ásahuvvot differensierejuvvon suohkankategoriijat. Sámediggi atná vuođđun ahte dát šaddá áššin viidáset ráđđádallamiin Sámedikki ja ráđđehusa gaskkas.
Sámediggi čujuha ahte NAČ 2016: 18 Váibmogiella nanne ahte sámegiella ja dárogiella eai praktiserejuvvo ovttadássásaččat, vaikko sámelága § 1-5 nanne ahte dat guokte giela leat ovttadássásaččat. Muđui čujuha Sámediggi dasa ahte NAČ 2016: 18 Váibmogielas čilgejuvvo sámegielaid dilálašvuohta. Lávdegoddi oaivvilda ahte «jus buot sámegielat galget ceavzit, ja Norga galgá deavdit iežas riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid, de gáibiduvvo garra áŋgiruššan Stáhtas ja buot guoskevaš almmolaš ja priváhta aktevrrain».
Norga lea ratifiseren Eurohpalaš lihtu regiovnnaid- dahje minoritehtagielaid birra, mii suodjala gielaid ja lea mielde doalaheame ja ovdánahttime kultuvrralaš valljivuođa ja árbevieruid Eurohpás. Go lihttu vuolláičállojuvvui, de ledje sámegielaid giellahálddašanguovllus dušše davvisámi suohkanat, ja ráđđehus atná suodjalus fátmmasta dušše davvisámegiela minoritehtagiellalihtu sihke 2. ja 3. oasi mielde. Lihtu 2. oassi suodjala lullisámegiela ja julevsámegiela. Sámediggi oaivvilda ahte maiddái lihtu 3. oassi galggašii fátmmastit lullisámegiela ja julevsámegiela, ja lea ovdal ovddidan dán váttisvuođa ráđđehussii. Sámediggi oaivvilda ahte bihttán-, ubmi- ja nuortalašgiella galggaše maiddái suodjaluvvot lihtu 2. oasi mielde.
3.1.4 Riikkaidgaskasaš álgoálbmotgielaid jahki (IYIL 2019)
ON generálačoahkkin lea mearridan ahte 2019 galgá leat riikkaidgaskasaš álgoálbmotgielaid jahki. UNESCO:s lea ovddasvástádus čađahit giellajagi, ja stivrenjoavku lea ásahuvvon mas leat stáhtaid ovddasteaddjit, álgoálbmogiid ja ON álgoálbmotáššiid bistevaš foruma ovddasteaddjit. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea okta stivrenjoavkku jođiheddjiin. Norga lea giellajagi guoibmi ja doarju jagi mihttomeriid.
Sámi parlamentáralaš ráđis leat guokte váldomihtu álgoálbmotgiellajagiin: rádjerasttildeaddji ovttasbargu ja digitaliseren.
Álgoálbmotgiellajahki lea vejolašvuohta čalmmustahttit, ovddidit ja ávvudit álgoálbmotgielaid, ja bovdet searvevuhtii nannen várás gielaid boahtteáiggi. Álgoálbmotgiellajagi váldoulbmilat leat áigeguovdilat, dan dihte go olu álgoálbmotgielat, maiddái sámegielat, leat bázahallan teknologalaš ovdáneamis.
Stuoradiggi lea ráđđehusa evttohusa mielde juolludan 1,1 miljovnna ruvdnosaš ovttajahkásaš lasáhusa Sámediggái 2019:s riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagi bargui. Sámediggi áigu čalmmustahttit giellajagi iešguđetlágan lágidemiiguin ja doaibmabijuiguin, ja ráđđehus lea leamašan mieldelágideaddjin ovtta oalgelágideamis ON álgoálbmotáššiid bistevaš forumis.
Sámediggi áigu 2019:s lágidit sámi giellavahkku. Dan vahkkui livččii sávahahtti oažžut lágideddjiid miehtá riikka, ja Sámediggi sávvá ahte iešguđetlágan ásahusat ja aktevrrat čalmmustahttet veahkkin sámegielaid báikkálaččat, regiovnnalaččat ja našuvnnalaččat. Riikkaidgaskasaš álgoálbmotgiellajagis áigu Sámediggi álggahit ovttasbarggu sámedikkiiguin Ruoŧas ja Suomas oktasaš lágidemiiguin ja čalmmustahttimiiguin jagis.
3.2 Hástalusat ovddos guvlui – sámegielat
3.2.1 Sámegielaid nannen ja ovdánahttin
Okta hástalusain sámegielaid hárrái lea ahte gávdnojit relatiivvalaččat unnán giellageavaheaddjit. Oallugat leat dáruiduhttinpolitihka geažil massán vejolašvuođa oahppat sámegiela. Dakkár guovlluin gos giella lea rašes dilis dárbbašuvvo giellaealáskahttin oažžun dihte eanet sámegielgeavaheddjiid. Doarjun dihte giellaovdánahttima dárbbašuvvojit báikkit gos mánát, nuorat ja rávisolbmot deaivvadit ja besset oadjebasat sámástit.
Lea stuora potensiála oažžut eambbosiid oahppat ja atnit sámegielaid. Moanat sámi giellaiskkadeamit čájehit ahte oallugat háliidit oahppat sámegiela, ja háliidit iežaset mánáid beassat oahppat sámegiela.
Sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš aktevrrat sámegielaid nannen- ja ovdánahttinbarggus báikkálaččat. Giellaguovddážiid bargu veahkeha čalmmustahttit sámegielaid, ja lea mielde hábmeme čoahkkanansajiid ja báikkiid sámegielgeavaheapmái. Deaivvadanbáikkit gos sámegielat adnojuvvojit, boahtá addit eanet vejolašvuođaid nannet gielalaš máhtuid ja buktá veahkkin oadjebasvuođa gillii. Sámi giellaguovddážiin, ja maiddái mánáidgárddiin ja vuođđoskuvllain lea guovddáš rolla giellaoahpahusas báikkálaččat. Giellaguovddážiin lea deaŧalaš fágagelbbolašvuohta ja lea sámi giellaoahpahusa guovddáš lassin vuođđoskuvlii. Olu giellaguovddážiidda leat báikkálaš giellaguoddit ávkkálaččat ja árbevirolaš máhtu sirdin lea deaŧalaš oassi giellaguovddážiid fálaldagas. Sámediggi juolluda 2019:s badjel 21 miljovnna ruvnno sámi giellaguovddážiidda. Ain eanet giellaguovddážat ásahuvvojit, ja máŋga giellaguovddáža leat dál ásahuvvome.
Maŋemus logijagiid lea aktiivvalaččat áŋgiruššojuvvon nannet davvisámegiela infrastruktuvrra, earret eará sátnegirjjiid ja grammatihkaid, oahppogirjjiid, terminologiijaovdánahttima, mediaid, dutkamiid ja vejolašvuođaid bokte váldit alitoahpu davvisámegillii ja davvisámegielas. Áŋgiruššan lullisámegiela ja julevsámegiela ovddas lea gitta maŋemus áiggi rádjái leamašan ráddjejuvvon, muhto dákko leat maid dáhpáhuvvan deaŧalaš ovdáneamit ođđa oahpaheaddjeoahpuid olis, geahča 4. kapihttala. Lullisámegiela ja julevsámegiela terminologiija ovdánahttin lea leamašan eaktun vai gielat sáhttet adnojuvvot eanet servodatsurggiin.
Kulturdepartemeanta bargá gielladieđáhusain, mii plána mielde galgá ovdanbuktojuvvot Stuoradiggái 2020 giđa. Dieđáhus boahtá čilget makkár servodatdoaibma almmolašvuođas lea nannet daid gielaid dilálašvuođa maid ovddas Norgga stáhtas leat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš geatnegasvuođat.
Sámedikki mearkkašumit
Sámedikki oainnu mielde dárbbašuvvojit doaibmabijut maiddái daid guovlluin gos giella lea nanus. Dan lea Sámediggi máŋgga geardde deattuhan ráđđehussii. Dáin guovlluin lea Sámedikki mielas dárbu ovdánahttit ja suodjalit giellageavaheami, nu gohčoduvvon gielladikšundoaibmabijuiguin, ja maiddái dárbbašuvvo oahpahus sidjiide guđet eai máhte sámegiela.
3.2.2 Sámegielat bargiid rekrutteren
Go leat unnán giellageavaheaddjit, de lea maid váttis rekrutteret sámegielat bargiid. Okta hástalus mii sáhttá stuorrut boahttevaš jagiid, lea go váilot sámegielat bargit buot surggiin. Dat gullá oktii dainna vuollegis rekrutteremiin mii lea sámi alit oahpuide. Geahča 4. kapihttalis oahpu ja dutkama birra eanet rekrutterenhástalusaid birra.
Sámedikki mearkkašumit
Jus sámi álbmot galgá oažžut dásseárvosaš bálvalusfálaldaga mii muđui álbmogis lea, de lea dárbbašlaš ahte gávdnojit sámegielat bargit. Sámediggi oaivvilda dan dihte ahte sámi servodaga dárbbut fertejit biddjojuvvot vuođđun našuvnnalaš gelbbolašvuođapolitihkalaš strategiija mihttomeriide. Sámi servodaga gelbbolašvuođadilálašvuohta berre maid kártejuvvot boahttevaš bargiid rekrutteremiid dihte.
3.2.3 Sámegielaid čalmmustahttin
Sámegielat leat unnán oinnolaččat almmolašvuođas. Sámegielaid čalmmustahttin almmolašvuođas sáhtášii leat veahkkin lokteme gielaid stáhtusa, ja addit stuorát gullevašvuođadovddu sápmelaččaide. Leat unnán almmolaš báikkit, visttit, gávppit ja sullasaččat mat leat galbejuvvon sámegielaide. Gávdnojit dušše muhtin biebmogálvvut mat leat merkojuvvon sámegielaide. Leat vuosttažettiin bohccobiergobuktagat mat leat merkejuvvon sámegiel teavsttain.
Okta deaŧalaš doaibmabidju čalmmustahttit sámegielaid lea sámi báikenamaid galben. Stáhta geaidnodoaimmahagas lea fokus sámegiel galbemii riikka- ja fylkkageainnuid mielde, ja leat geahčadan davimus fylkkaid báikenammagalbema. Ulbmil lea leamašan sihkkarastit ahte sámi báikenamat mat leat dohkkehuvvon báikenammaregistaris, bohtet galbbaide. 2019 mielde galget báikkit main eai leat sámi ja kvena báikenamat galbbain, oažžut daid. Seammás bargojuvvo dál ođasmahttit galbbaid dađi mielde go eanet sámi báikenamat dohkkehuvvojit ja lasihuvvojit báikenammaregistarii.
Stáhta geaidnodoaimmahat fuolaha dál ieš čoahkkebáikkiid, gilážiid, suohkanlaš gáhtaid, luottaid, márkanšiljuid, ássanviessoguovlluid, rusttegiid jna. galbema. Dat dahkkojuvvo maŋŋel go suohkanat leat mearridan almmolaš namaid ja čujuhusaid čállinvuogi. Seamma guoská dasa go fylkkagielda mearrida fylkkagielddalaš rusttegiid namaid čállinvugiid. Go Stáhta geaidnodoaimmahat hukse ođđa šaldiid ja tuneallaid, de ožžot dat maid sámi namaid dalle go láhka dan gáibida. Stáhta kártadoaimmahat mearrida čállinvugiid stáhtalaš rusttegiidda.
Kulturdepartemeanta lea ovdanbuktán evttohusaid dasa movt rievdadit báikenammalága, mat sihkkarastet ahte boazodoalloorohagaid namat mearriduvvojit báikenammalága njuolggadusaid mielde. Dat lea NAČ 2016: 18 Váibmogiela čuovvoleapmi. Evttohuvvon láhkarievdadusat sihkkarasttáše ahte suohkanat mat eai ane sámi báikenamaid sámi giellahálddašanguovlluin, sáhttet váidojuvvot Fylkkamánnái.
Dálá Norgga pássas ii leat sámegiel teaksta. Dat rievdaduvvo pássain ja našuvnnalaš ID-koarttain mat plána mielde almmuhuvvojit 2020:s. Ođđa pássaid ovdasiiddus boahtá «Norgga gonagasriika» čállojuvvot sihke girjedárogillii, ođđadárogillii, davvisámegillii ja eŋgelasgillii. Seamma ládje boahtá oanehis hápmi «Norga» čállojuvvot davvisámegillii personáliasiidui. Ođđa našuvnnalaš ID-koarttain bohtet buot láidestanteavsttat leat girjedárogillii, ođđadárogilli, davvisámegillii ja eŋgelasgillii.
Sámi mediat leat deaŧalaš oassin sámegielaid čalmmustahttinbarggus. Guokte sámi beaiveaviissa ožžot dál doarjaga sierra doarjjaortnegis. Dasa lassin addojuvvo doarjja guovtti báikkálaš aviisii main leat ođassiiddut julev- ja lullisámegillii. Ulbmil lea láhčit dili demokráhtalaš digaštallamii, oaivilhábmemii ja giellaovdánahttimii sámi servodagas. Dál juolluduvvojit doarjagat dušše báberaviissaide. Kulturdepartemeanta áigu álggahit proseassa dahkat ortnega neutrálan ja beroškeahttá das guđelágan hámis dat almmuhuvvo. Dat sáhttá dahkat álkibun almmuhit ođđasiid sámegillii, dahje ođđasiid maid ulbmiljoavku lea sámi álbmot.
Oassi NRK doaimmas lea nannet sámegielaid, sámi identitehta ja kultuvrra. NRK:s galget leat beaivválaš sáddagat sámi álbmoga várás ja jámma prográmmat mánáide ja nuoraide sámegielaide. Ođassátta Ođđasat sáddejuvvo juohke árgabeaivvi NRK1:s. Dasa lassin buvttada NRK Sápmi ođđasiid nehttii ja rádioi. NRK Super sádde mánáidprográmmaid sámegillii juohke maŋŋelgaskabeaivvi, ja talkshow «Studio Sápmi» lea oassi NRK áŋgiruššamis, mii lea sámi sisdoalu fállat nuoraide.
Sámedikki mearkkašumit
Sámegielaid čalmmustahttin lea gullevašvuođa, oassálastima ja dohkkeheami symbola. Čalmmustahttin lea maid deaŧalaš ovttaskas olbmuide, go giella lea persovnnalaš ja identitehtii ja dovdduide čadnojuvvon. Gielaid čalmmustahttin dáhpáhuvvá čielgasepmosit čállingiela bokte, ja dan dihte boahtá leat dárbu čalmmustahttit sámegielaid čálalaččat eambbo servodatoktavuođain.
Čalmmustahttin dál lea ovddemustá sámi báikenamaid galben. Sámediggi oaivvilda ahte sámegielat maid berrejit čalmmustahttojuvvot eanet oppalaččat. Čalmmustahttin almmolaš oktavuođain lokte gielaid stáhtusa almmolaš giellan. Dat leat maid deaŧalaš kulturovddideaddji doaibmabijut.
Sámediggi oaivvilda ahte buot almmolaš visttit berrejit galbejuvvot unnimusat ovtta sámegillii, ja ahte stuora almmolaš lágideamit maid berrejit galbejuvvot ja juohkit dieđuid unnimusat ovtta sámegillii. Sámedikki oainnu mielde ferte maid bargat dan ovdii ahte borramušgávppit ja earát vuoruhit sámegiela.
Medias ja girjjálašvuođas lea deaŧalaš rolla servodagas, ja Sámediggi árvvoštallá ahte dain berre leat erenoamáš stuora ovddasvástádus čalmmustahttit sámegielaid ja ovddidit buori giellageavaheami. Sámi mánáid- ja nuoraidfilmmat ja TV-ráiddut berrejit deattuhuvvot, ja dilit berrejit láhččojuvvot nu ahte sámegiella oažžu stuorát saji beaivválaš tv-sáddagiin. TV:s gávdno beaivválaš ođassátta sámegillii, muhto eanas sisdoallu lea dušše davvisámegillii ja sáddagat bistet dušše kvártta. Sámediggi oaivvilda ahte fertejit maid buvttaduvvot ođđasat julev- ja lullisámegillii. Dat sáhtášii doarjut giellaoahpahusa ja veahkkin čalmmustahttit gielaid.
Kártadoaimmahat ja suohkanat árbevirolaš sámi guovlluin galget sáddet buot báikenamaid Sámi báikenammanevvohahkii, báikenammalága mielde. Sámi báikenammabálvalus Sámedikkis neavvu sámegiel nammaválljema birra ja čállinvuogi birra. Sámedikki árvvoštallama mielde ferte Stáhta geaidnodoaimmahat ovttasbargat suohkaniiguin ja báikenammabálvalusain nammaválljemiin.
3.2.4 Digitaliseren
Eanas mánát, nuorat ja rávisolbmot atnet digitála čovdosiid ja sis lea juogalágan oktavuohta daidda beaivválaččat; gulahallamis almmolašvuođain, skuvllas ja sosiála mediain. Doaibmi sámi boallobeavddit, digitála sátnegirjjit ja divvun- ja jorgalanprográmmat leat veahkkin movttiidahttime eanebuid čállit sámegillii. Dasa lassin sáhttet sámi applikašuvnnat, spillat, pedagogalaš veahkkeneavvut ja jietnagirjjit maid leat ávkin giellaovdáneapmái ja sámegieloahpus ja oahpahusas sámegillii. Lea maid deaŧalaš ahte gávdnojit eará teknologalaš veahkkeneavvut sámegillii, ovdamearkka dihte hupmansyntesat (teavsttas hupmamii -vuogádagat) mat doibmet bures. Buorit digitála veahkkeneavvut leat maid dárbbašlaččat láhčin dihte oahpu sámi ohppiide geain leat erenoamáš dárbbut.
Gávdnojit muhtin teknologalaš čovdosat davvisámegillii, muhto olu ain váilu. Lea maid stuora dárbu nannet teknologalaš čovdosiid julev- ja lullisámegillii.
Leat máŋga almmolaš digitála registara mat eai leat heivehuvvon sámegielaide, earret eará Brønnøysund-registarat ja Álbmotregisttar. Boares vuogádagat eai leat heivehuvvon sámi čállinmearkkaide, ja dat mearkkaša ahte namat ja čujuhusat main leat sámi bustávat eai registrerejuvvo riekta. Boares registariid ođasmahttinproseassas berre láhčit diliid sámi erenoamáš mearkkaide vai registreren šaddá riekta ja berre álkidahttit gulahallama sámegielat geavaheddjiiguin. Bargo- ja čálgoetáhta lea jo ođasmahttán iežas registariid vai dorjot sámi bustávaid, muhto dat eai sáhte adnojuvvot ovdal go Álbmotregisttar ođasmahttojuvvo ja heivehuvvo sámi bustávaide.
Nannen dihte sámi giellateknologiija ásahuvvui Divvun 2004:s. Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta bušeahtta ruhtada Divvuma dál. Divvun lea ovdánahttán giellareaidduid nugo earret eará elektrovnnalaš stávenreaiddu, divvunprográmma, grammatihkkakontrolla, boallobevddiid ja pedagogalaš prográmmagálvvu iešguđetge sámegielaide. Divvun bargá maid hupmanteknologiijain. Divvuma buktagat leat nuvttá oažžumis neahtas.
Sámi giellateknologiija guovddáš – Giellatekno, Romssa universitehtas – Norgga árktalaš universitehtas, bargá maid aktiivvalaččat eanet digitaliseret sámegiela. Giellateknos lea mihttun ráhkadit vuđolaš analysareaidduid iešguđetge sámegielaide, ja ráhkadit prográmma ja giellaresurssaid dutkama ja oahpuid váras, ja muđui sámi giellageavaheddjiid váras. Giellatekno ovdánahttá maid dihtorjorgalusreaidduid.
Vaikko lea ain olu báhcán, de lea deaŧalaš deattuhit ahte maŋemus jagiid lea leamašan positiivvalaš ovdáneapmi sámi čállinmearkkaid ja IKT hárrái. Davvisámegiella lea ovdamearkka dihte implementerejuvvon sierra válljemin eanemus adnojuvvon operatiivavuogádagain.
Sámedikki mearkkašumit
Sámediggi oaivvilda ahte eanet almmolaš instánssain berrejit leat neahttasiiddut main lea ovttadássásaš sisdoallu dárogillii ja sámegillii. Eanet neahttasiiddut main dál lea davvisámegiel sisdoallu berrejit maid jorgaluvvot julev- ja lullisámegillii. Sámediggi oaivvilda ahte almmolaš instánssat berrejit vuoruhit sámegiel neahttasiidobarggu eanet. Sámediggi oaidná ahte gielalaš reaiddut adnojuvvojit olu, muhto áigu deattuhit ahte dat fertejit ođasmahttojuvvot dássedit.
Sámediggi oaivvilda maid ahte sámi boallobeavddit berrejit implementerejuvvot iešguđetlágan buvttadeddjiid prográmmagálvvuide. Sámi bustávat eai oidno fysalaččat boallobevddiin, ja dat sáhttá dahkat váddáseabbon čállit sámegillii.
3.2.5 Giellaovttasbargu riikkarájiid rastá
Sámegielat hubmojuvvojit riikkarájiid rastá. Ovttasbargu ja gulahallan riikkarájiid rastá lea dan dihte deaŧalaš vai nagodit bisuhit ja ovdánahttit giellageavaheami. Davviriikkalaš sámi gielaid fága- ja resursaguovddáš - Sámi Giellagáldu, lea oktasaš davviriikkalaš giellaorgána mii bargá gielladikšumiin, giellaovdánahttimiin ja terminologiijaovdánahttimiin. Giellagáldu lea mielde sihkkarastime ahte sámi gielat eai rievdda iešguđetge guovlluide davviriikkalaš riikkain, mii headjudivččii sámegielagiid gulahallama riikkarájiid rastá.
Ráđđehusa evttohusa mielde mearridii Stuoradiggi 2015:s lasihit Sámedikki bušehttii 2 miljovnna ruvnno jahkásaččat. Dainna lágiin lea ráđđehus veahkehan Giellagáldu Norgga beale ruhtademiin. Ruoŧas ja Suomas ruhtaduvvui dat EU prográmma bokte man ulbmil lea ovddidit sosiála ja ekonomalaš integrašuvnna riikkarájiid rastá regionála ovddasbarggu bokte (Interreg), gitta miessemánu 2018 rádjái. Gielda- ja ođasmahttinministtar lea lokten jearaldaga viidáset ruhtadeami birra Ruoŧa ja Suoma vástideaddji ministariidda.
Davviriikkalaš sámi áššiid ámmátorgána (Nordisk embetsorgan for samiske spørsmål) mearridii borgemánus 2018 nammadit bargojoavkku mii galgá evttohit Sámi Giellagáldui boahttevaš organisašuvdnamálle. Bargojoavku lea ráhkadan organisašuvdnahámi evttohusa, mas lea maiddái mielde Sámi Giellagáldu eaiggátvuohta ja čatnasanhápmi, ja ovdanbuvttii dan Davviriikkalaš sámi áššiid ámmátorgánii (NÄS:ii) miessemánus 2019. Bargojoavku lea vuosttažettiin árvvoštallan organisašuvdnahámi mas Sámi Giellagáldus lea okta jođihangoddi, ja fásta bargit buot golmma riikkas.