St.dieđ. nr. 55 (2000-2001)

Sámepolitihka birra

Sisdollui

Oassi 5
Riikkaidgaskasaš gaskavuođat ja ovddasvástádusjuohku

16 Davviriikkalaš ja riikkaidgaskasaš ovttasbargu

16.1 Davviriikkalaš ovttasbargu – sámepolitihka heiveheapmi

Sámit eamiálbmogin ellet njealji riikkas: Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Sámit leat álelassii deattuhan ovttasbarggu riikkarájáid rastá. Ollislaš sámepolitihka gárgedeamis lea maiddái deaŧalaš geahččat sámi gažaldagaid davviriikkalaš perspektiivvas.

16.1.1 Ođđa davviriikkalaš ovttasbargu sámi gažaldagaid hárrái

Cuoŋománu 5. 2000 álggahuvvui Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámi gažaldagain ovddasvástideaddji ministariid bissovaš ovttasbargu. Dán ođđa ovttasbarggu váldojuksanmearrin lea veahkehit váfistit sámi kultuvrra ja giela ja dahkat álkibun oažžut áigái riikkagottálaš doaibmabijuid ja oktasaš projeavttaid. Vai buori čuvgejumi, ságaškuššama ja gieđahallama ožžot sámi gažaldagaid hárrái, de mearriduvvui ahte ministarat galget gávnnadit jeavddalaččat. Guokte deaŧalaš áššis main ságaškuššojuvvui, ledje ođđa ovttasbargovuogit davviriikkalaš dásis sámi gažaldagaid hárrái ja bargu davviriikkalaš sámekonvenšuvnna guvlui. Ođđa ovttasbarggu oktavuođas gávnnadit maiddái sámeministarat ja Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámedikkiid presideanttat jeavddalaš oktasaščoahkkimiin oktasaš davviriikkalaš beroštusaide guoski sámi gažaldagaid čuvgejumi, ságaškuššama ja gieđahallama dihtii. Ođđa ovttasbarggu juksanmearrin lea nannet ja gárgedit sámi álbmoga giela, kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima.

Dán ovttasbarggus, ja ministariid jeavddalaš čoahkkimiin sámi gažaldagaid birra, galgá leat lagas čatnašupmi Davviriikkaid Ministtarráđđái. Vuosttas oktasaščoahkkin sámediggepresideanttaiguin dollojuvvui čakčat 2000. —oahkkima fáddán ledje boahttevaš ovttasbargovuogit, bargu davviriikkalaš sámekonvenšuvnna guvlui, Suoma, Ruoŧa ja Norgga sámevuoigatvuođaid čielggadeamit, goltásámiid (nuortasámiid) dilli ja muhtun sámi alitohppui guoski gažaldagat.

Ministtarčoahkkimiid čoahkkimiigohččun- ja jođihanovddasvástádusa galget dát golbma riikka vurrolagaid váldit. 2001 lea Ruoŧas čállingoddedoaibma.

16.1.2 Sáme- ja boazodoallogažaldagaid davviriikkalaš ovttasbargoorgána

Sáme- ja boazodoallogažaldagaid davviriikkalaš ovttasbargoorgána ásahuvvui Gonagaslaš resolušuvnna bokte geassemánu 26. 1964 Davviriikkaid Ráđi neavvaga nr 13/1962 mielde oktasaš sáme- ja boazodoallogažaldagaid gieđahallama várás. Dát ovttasbargoorgána galgá leat oktavuođaorgánan ámmátdásis dán golmma riikka ráđđehusaid gaskkas man bokte dieđihit ja ságastallet oktasaš boazodoallogažaldagain ja sámi gažaldagain oppalaččat. Ovttasbargoorgána doaibmá ođđa davviriikkalaš ovttasbarggu čállingoddin 2000 rájes. Riika mas lea Sáme- ja boazodoallogažaldagaid davviriikkalaš ovttasbargoorgána ovdaolbmodoaibma, áimmahuššá ministtarčoahkkimiid ja ministariid ja sámediggepresideanttaid čoahkkmiid čállingoddedoaimma. Ovttasbargoorgána galgá dieđihit Davviriikkaid Ministtarráđi čállingoddái áššiin mat váldojuvvojit ovdan čoahkkimiin. Ođđa njuolggadusevttohusat ja ođđa namma ovttasbargoorgánii lea ráhkaduvvomin.

16.1.3 Davviriikkalaš sámekonvenšuvdna

Davviriikkaid Ráđi 46. sešuvnnas Reyjavikas 1995 dollojuvvui ministtarčoahkkin sámi áššiid birra. Suoma, Ruoŧa ja Norgga ministarat dahke álgaga álggahit ovttasbarggu sámekonvenšuvnna áigái oččodeami dihtii.

Vuođđuduvvui bargojoavku masa oassálaste iešguđet departemeanttat ja juohke riikka Sámediggi ja man mandáhttan lea čielggadit makkár duovdagiin atnet dárbbu ja vuđđosa lagat ovttasbargui. Bargu organiserejuvvui ovttasbarggus Sámiráđiin. Geassemánus 1998 ovdanbuktojuvvui raporta davviriikkalaš sámekonvenšuvnna dárbbu ja vuđđosa birra.

Ministtarčoahkkimis cuoŋománu 5. 2000 mearridedje dan golmma riikka ministarat ahte raporta galggai sáddejuvvot gulaskuddamii guoskevaš riikkaide. Gulaskuddaninstánssat nevvot bargat viidáseappot sámekonvenšuvnna guvlui ja ahte ekspeartalávdegoddi oažžu dahkamuššan geahčadit dárkileappot muhtun guovdilis beliid diekkár konvenšuvnnas.

16.1.4 Sámi parlamentaralaš ráđđi

Sámi parlamentaralaš ráđi mearridedje vuođđudit dat golbma sámedikki 1996. 1997 vuolláičálle sámedikkiid jođiheaddjit ovttasbarggu formaliserema šiehtadusa. Adnojuvvui ahte dárbbašuvvo oktasaš orgána mii doaibmá arenan ságastallat áššiin mat gusket oktasaš gažaldagaide ja politihkkahábmemii. Njukčamánu 2. 2000 vuolláičálle Suoma ja Norgga sámedikkit dán šiehtadusa. Ruoŧŧa lea vuos olggobealde.

Sámi parlamentaralaš ráđđi galgá veahkehit bálddalastit áššiid mat gusket sámiide máŋgga stáhtas dahje sámiide oktan álbmogin, ja veahkehit gárgedit geavatlaš ovttasbargovugiid sámedikkiid gaskkas. Dasto lea doaivva ahte ráđđi oažžu doaibmevaš rolla bargui ON:a eamiálbmotdeklarašuvnnain, eamiálbmogiid bissovaš forumain ON:s, eamiálbmotáššiiguin Barentsovttasbarggus ja bargui Arktalaš Ráđis.

16.2 Riikkaidgaskasaš eamiálbmotovttasbargu

Riikkaidgaskasaš doaibma siskkilda máŋga muttu:

  • dieđiheapmi proseassaid ja mearrádusaid birra

  • válmmašteapmi ovdal čoahkkimiid ja konfereanssaid

  • oassálastin čoahkkimiidda ja konfereanssaide

  • čoahkkimiid ja konfereanssaid čuovvoleapmi

Norggas lea sajáiduvvan geavat ahte beroštusorganisašuvnnat, institušuvnnat ja resursaolbmot dávjá gessojuvvojit sisa ovtta dahje máŋgga dán namahuvvon riikkaidgasaksaš ovttasbarggu muddui. Mii gusto Sámedikki erenoamáš sajádahkii álbmotválljejuvvon orgánan, de lea deaŧalaš váfistit Sámediggái váikkuhanfámu ja ahte Sámedikki gelbbolašvuohta geavahuvvo.

Ráđđehussii lea guhká leamaš deaŧalaš doallat lagas oktavuođa Sámedikkiin riikkaidgaskasaš eamiálbmotáššiin. Lassin mávssolaš veahkkái maid Sámediggi sáhttá addit dáid surggiin, de addá lagas ovttasbargu deaŧalaš signála riikkaidgaskasaččat ja sáhttá leat ovdamearkan eará riikkaid ráđđehusaide.

Sámediggi lea sávvan beassat oassálastit eanet buot dáid namahuvvon riikkaidgaskasaš ovttasbarggu muttuide. Dát gusto erenoamážit eamiálbmotáššiide, muhto maiddái eará áššiide main lea beroštupmi sámepolitihkas, dán vuolde maiddái nissoniid ja mánáid dilli.

Sámedikkis ii leat makkárge hámolaš rievttálaš stáhtus Norgga ovddasteami hárrái riikkaidgaskasaš šiehtadallamiin. Juos Sámedikki ovddasteaddjit galget beassat šiehtadallat dahje oassálastit norgalaš stáhta beales, de dáhpáhuvvá dát norgalaš šiehtadallansáttágottiide nammadeami bokte.

Ráđđehus atná sakka dettolažžan ahte riikkaidgaskasaš eamiálbmotgažaldagat ságaškuššojuvvojit ja šiehtadallojuvvojit ráđđehusa ja eamiálbmotovddasteddjiid lagas ovttasdoaimma bokte. Danne norgalaš miellaguottut riikkaidgaskasaš eamiálbmotgažaldagaide hábmejuvvojit lagas ovttasbarggus Sámedikkiin. Maiddái adnojuvvo sakka dettolažžan ahte Sámediggi nu guhkás go vejolaš lea ovddastuvvon rikkaidgaskasaš oktavuođain gos eamiálbmotáššit leat loktejuvvon áššin. Sámediggi lea leamaš ovddastuvvon norgalaš sáttagottis áigeguovdileamos riikkaidgaskasaš áššiin mat gustojit eamiálbmogiid vuoigatvuođaide.

16.2.1 ON:a julggaštus eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra

1982 vuođđudii ON:a ekonomalaš ja sosiála ráđđi (ECOSOC) eamiálbmogiid bargojoavkku mas leat ON:a veahádagaid vealaheami hehttema ja suodjaleami vuolitkommišuvnna vihtta miellahtu. Bargojoavkku mandáhtta lea giddet fuopmášumi eamiálbmogiid dillái miehtá máilmmi, ja evttohit riikkaidgaskasaš standárddaid našuvnnalašstáhtaid eamiálbmotpolitihka hárrái. Joavku lea ovddidan ON-deklarašuvdnaevttohusa eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra. Riikkaidgaskasaš deklarašuvnnas (julggaštusas) ii leat, nu mo riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain (soahpamušas), makkárge juridihkalaš čatnavaš váikkuhus stáhtaide.

Julggaštusevttohus eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra sisdoallá máŋga mearrádusa mat dušše fal gustojit eamiálbmogiidda, ja lea dan láhkai erenoamáš ON-oktavuođas. Dá lea vuosttas gearddi go ON:a olmmošvuoigatvuođaid forum ráhkada standárddaid vásedin eamiálbmogiid várás.

Julggaštusevttohusas gávdnojit earret eará mearrádusat eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra giela, oskkoldaga, kultuvrra, oahpu, eanavuoigatvuođaid, iešstivrenortnegiid jna. hárrái. Evttohusas leat stáhtat máŋga jagi šiehtadallan bargojoavkkus man ON:a olmmošvuoigatvuođaid kommišuvdna lea nammadan, ja mas eamiálbmotovddasteddjiin ja eará guoskevaš organisašuvnnain lea dárkojeaddjistáhtus.

Bargojoavku lea unnán ovdánan, ja eatnat gažaldagat váilot ain. Okta erenoamáš váttes gažaldat gusto eamiálbmogiid iešmearrideami vuoigatvuhtii ja maid dát doaba oaivvilda. Dát gažaldat lea dárkileappot ságaškuššojuvvon kapihttalis 4.

Norga lea oassálastán šiehtadallamiidda álggu rájes sáttágottiin mas leat ovddasteaddjit Olgoriikkadepartemeanttas, Gielda- ja bargodepartemeanttas ja Sámedikkis. iehtadallanvuorus eamiálbmotjulggaštusa birra 2000 válljii Sámediggi vealtat oassálastimis norgalaš sáttagottis. Dán duogážin lei duhtameahttunvuohta prosessii mii lei ovdal riikkaidgaskasaš šiehtadallamiid ja norgalaš oidnui iešmearridangažaldaga hárrái.

Ráđđehus áigu ovdal boahttevaš šiehtadallančoahkkimiid oččodit hámolaš proseassa ja buoret dialoga Sámedikkiin. Ráđđehus áigu árjjálaččat oassálastit joatkagii vai šiehtadallamat válbmanit, ja áigu bargat dan ala ahte julggaštus sáhttá veahkehit nannet máilmmi eamiálbmogiid suodjalusa. Dán oktavuođas áigu ráđđehus doallat lagas oktavuođa eará stáhtaiguin vai bargu hoahpuhuvvo.

16.2.1.1 Artihkal 3 ON-julggaštusevttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra

ON-julggaštusevttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra sisdoallá maiddái artihkkala eamiálbmogiid vuoigatvuođa birra iešmearrideapmái (artihkal 3), mii le hámuhuvvon seamma láhkai go mearrádus álbmogiid vuoigatvuođa birra iešmearrideapmái guovtti ON-konvenšuvnnas 1966 ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra. Dát mearrádus hámuhuvvui koloniserema loahpaheami ulbmiliin, mas našuvnnalaš gálgan lei guovdil. Ii báljo oktage stáhta leat šiehtadallamiin miehtan dohkkehit dán evttohusa earáhuhttimiid dahje aiddostahttimiid haga.

iehtadallančoahkkimis ON:a eamiálbmogiid julggaštusa birra Genevas skábmamánus 2000 celkkii norgalaš sáttagoddi ahte iešmearridanvuoigatvuohta lea vuoigatvuohta mii galgá geavahuvvot dálá iešráđđejeaddji ja demokráhtalaš stáhtaid siskkabealde. Dasto báhkkoduvvui ahte dán oktavuođas siskkilda iešmearridanvuoigatvuohta eamiálbmogiid vuoigatvuođa oassálastit buot mearridandásiide áššiin mat gustojit politihkalaš ja ekonomalaš vuogádagaide. Muhtun eamiálbmotovddasteaddjit áddejedje dán eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa dohkketmeahttun gáržžádussan. Dán beales ákkastallojuvvui nu ahte ábmotrievtti dohkkehuvvon prinsihppan lea ahte buot álbmogiin lea vuoigatvuohta iešmearrideapmái. Eamiálbmogiid bealde čuoččuhuvvo ahte ii leat sávahahtti gáržžidit eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa gustot dušše dálá stáhtaid siskkabealde, dasgo eamiálbmogiin galgá leat seamma vuoigatvuohta go buot eará álbmogiin lea.

16.2.2 Bissovaš eamiálbmogiid forum

Ráđđehus lea árjjálaččat leamaš mielde bargamin cegget eamiálbmotgažaldagaid bissovaš foruma ON:a siskkabeallái. Eamiálbmogiid bargojoavku, WGIP, ON:a Olmmošvuoigatvuođaid ovddideami ja suodjaleami vuolitkommišuvnna vuolde, lea bargan gávnnahit konkrehta evttohusaid. Evttohusa ráhkadii bargojoavku man ON:a Olmmošvuoigatvuođakommišuvdna lei nammadan. Norggas lei dán bargojoavkku ovdaolbmodoaibma go bargu válmmaštuvvui. ECOSOC (ON:a ekonomalaš ja sosiála ráđđi) mearridii suoidnemánus 2000 cegget Eamiálbmogiid bissovaš foruma. Vuosttas čoahkkin navdojuvvo dollojuvvot 2002. Forum galgá leat ekspeartaorgána mas leat eiseválddiid ja eamiálbmogiid ovddasteaddjit. Forumis galget leat 16 ovddasteaddji, 8 geaid ON:a miellahttostáhtat leat nammadan ja geaid ECOSOC lea válljen, ja 8 geaid ECOSOC:a ovdaolmmoš lea válljen maŋŋil go lea ráđiid jearran eamiálbmotorganisašuvnnain ja joavkkuin. Eamiálbmotovddasteddjiid válljenbarggus lea Sámiráđis eaktodáhtolaš organisašuvdnan doaibmevaš rolla. Lassin foruma 16 bissovaš ovddasteaddjái lea ON:a miellahttostáhtain, eamiálbmotorganisašuvnnain jna. dárkojeaddjistáhtus foruma čoahkkimiin.

Forum galgá gieđahallat áššiid ECOSOC:a mandáhta siskkabealde, nappo áššiid mat gusket máilmmi eamiálbmogiidda ekonomalaš ja sosiála gárgedeami, kultuvrra, oahpu, dearvvasvuođa ja olmmošvuoigatvuođaid dáfus.

Foruma ceggen dahká dárbbašlažžan árvvoštallat dálá mekanismmaid mat barget eamiálbmotgažaldagaiguin, ee. WGIP. Ferte maiddái mearriduvvot gosa foruma čállingoddi galgá biddjojuvvot.

16.2.3 Eamiálbmogiid sierraraporterejeaddji vuođđudeapmi

ON:a Olmmošvuoigatvuođakommišuvdna mearridii maŋimuš sešuvnnastis vuođđudit sierraraporterejeaddji eamiálbmogiid birra. Norga lei mieldeevttoheaddjin. Mandáhtas daddjojuvvo ahte sierraraporterejeaddji galgá raporteret Kommišuvdnii eamiálbmogiid olmmošvuoigatvuođaid dili birra. Son ovdehuvvo viežžat informašuvnna sihke stáhtain ja eamiálbmogiin. Sierraraporterejeaddji galgá maiddái neavvut ja evttohit doaibmabijuid mat sáhttet hehttet eamiálbmogiid olmmošvuoigatvuođaid rihkkumiid.

16.2.4 Barentsovttasbargu

Barentsovttasbarggu siskkabealde lea eamiálbmotgažaldagain deaŧalaš sadji. Barentsguovllus ellet golbma eamiálbmoga – sámit, njenecat ja vepsalaččat. Hárve sajis máilmmis lea ná lagas ovttasbargu eamiálbmogiid gaskkas riikkarájáid rastá. Lea maiddái lagas oktavuohta ráđđehusdásis oassálastiriikkaid Norgga, Ruoŧa, Suoma ja Ruošša gaskkas. Eamiálbmogiid ovddasteaddjit oassálastet buot Barentsovttasbarggu surggiin.

Lea vuođđuduvvon guovlluguovdasaš ovttasbargoorgána eamiálbmogiid gaskii. 1999 ráhkadii eamiálbmotjoavku Barentsguovllu eamiálbmogiid doaibmaplána. Vuoruhuvvon dahkamušat leat doaibmabijut mat galget nannet ja seailluhit eamiálbmogiid giela, kultuvrra, árbevirolaš ealáhus- ja duodjedoaimma, ja bargat ekonomalaš gárgedeami beales. Ruošša beali eamiálbmogiid eallineavttuid ja dearvvasvuođa buorideapmi lea eará deaŧalaš dahkamuš.

Barentsguovllu eamiálbmotovttasbargu lea guovlluguovdasaš ovttasbargu mii dáhpáhuvvá eamiálbmogiid iežaset eavttuid mielde. Norgga beali Sámediggi ja norgalaš gielddat gos lea sámi veahkadat leat árjjáláččat mielde. Stáhta doarju barggu doaibmabijuid ja projeavttaid ruhtademiin, ja nu ahte eamiálbmogat guldaluvvojit buot deaŧalaš ovttasbargogažaldagain.

Barentsráđđi mearridii čoahkkimistis njukča-mánus 1999 váldit mielde nuoraidpolitihka oktan gárgedansuorginis. Geassemánu 1999 álggahuvvui bargojoavku mas leat departemeanttaid ovddasteaddjit Suomas, Ruoššas, Ruoŧas, Danmárkkus, Islánddas ja Norggas geain lea ovddasvástádus nuoraidpolitihkalaš gažaldagain. Maiddái lea álggahuvvon guovllu nuoraidorganisašuvnnaid ja joavkkuid ovttasbargofierpmádat (Barents Regional Youth Forum). Eamiálbmotnuorain leat sierra ovd­dasteaddjit fierpmádagas.

Doaibmaplána mearriduvvui Nuoraidministtarkonfereanssas Romssas miessemánus 2001. Doaibmaplána bokte galget ovttasbargoprojeavttat arvvosmahttojuvvot Barentsguovllus, erenoamážit eamiálbmotnuoraid ovttasbargu. Projeavttat mat ovddidit eamiálbmogiid kultuvrra, vuoruhuvvojit. Nuoraid informašuvnna gárgedeapmi deattuhuvvo. Riikkaid ovttasbarggu bokte galget eallineavttut kártejuvvot ja dutkanovttasbargu nannejuvvot.

Davviriikkalaš ovttasbargu kultursuorggis lea, Barentsovttasbarggu rámma siskkabealde, viiddiduvvon siskkildit maiddái Guoládaga sámi veahkadaga. Báttit mat čatnet sámi veahkadaga oktii dahket ahte dát ovttasbargu berre jotkojuvvot. Dát čájeha maiddái lagas ránnjávuođa davvin mii lea Norgga ja Ruošša gaskkas. Ovttasbargu Guoládaga eará eamiálbmotjoavkkuiguin berre jotkojuvvot.

16.2.5 Arktalaš Ráđđi

Formaliserejuvvon arktalaš riikkaid ovttasbargu lea oalle ođas. Ovttasbargu oktasaš birasgáhttenstrategiija hárrái (Arctic Environmental Protection Strategy – AEPS) Arktisas álggahuvvui sullii 10 jagi dás ovdal. Dalle go Arktalaš Ráđđi vuođđuduvvui 1996, de lei ulbmilin viiddidit arktalaš ovttasbarggu maiddái siskkildit ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš gárgedeami davvin. Eamiálbmogiid erenoamáš dieđuid dohkkeheapmi ja mearkkašumi dohkkeheapmi mii dáid viidáseappot doalvumis lea leamaš arktalaš servodagaid áddemii, lea guovddážis ministtarjulggaštusas Arktalaš Ráđi álggaheami birra. Eamiálbmogiid ovddasteddjiid ollislaš mieldeváldin ja oassálastin lea maiddái guovdilis áššin arktalaš ovttasbargui.

Arktalaš Ráđđi lea áidna guovlluguovdasaš ovttasbargoorgána mii siskkilda gávcci árktalaš riikka; vihtta davviriikka, USA, Canada ja Ruošša. Arktalaš Ráđi erenoamáš sárggus lea ahte Arktisa eamiálbmotorganisašuvnnat sáhttet oažžut stáhtusa bissovaš oassálastin. Bissovaš oassálastiin lea vejolašvuohta oassálastit buot Arktalaš Ráđi čoahkkimiidda ja doaimmaide. Guđa eamiálbmotorganisašuvnnas lea dál diekkár stáhtus. Dát leat Sámiráđđi, Inuit Circumpolar Conference (ICC), Russian Association of Indigenous Peoples of the North (RAIPON), Aleut International Association (AIA), Arctic Athabaskan Council ja Gwich’in Council International.

Arktalaš Ráđi eamiálbmotčállingoddi Gávpehámmanis (København) lea vuođđuduvvon Arktalaš Ráđi oassálastimiin.

Arktalaš Ráđis leat vihtta bissovaš prográmma maid hálddaša iešguđet bargojoavku juohke prográmma nammii. Dát leat:

  • Arktalaš birasgozihanprográmma (AMAP)

  • Arktalaš ealángotti ja šattagotti seailluhanprográmma (CAFF)

  • Válmmašvuođaprográmma nuoskkidemiid vuostá lihkuhisvuođaid oktavuođas (EPPR)

  • Mearrabirrasa suodjalanprográmma (PAME)

  • Ceavzilis gárgedeami prográmma (SDP)

Bissovaš oassálastit oassálastet árjjálaččat bargojoavkočoahkkimiidda, ja leat mielde dahkamin álgagiid iešguđetlágan projeavttaide. Dávjá lea okta dahje máŋga eamiálbmotorganisašuvnna projeaktaovddasvástideaddjin ovttas bargojoavkkuin. Dát guoská sihke biodiversitehttaprojektii ja dearvvasvuođa-/birasprojektii Ruoššas.

Sámiráđđi lea dahkan álgagiid riddoguolástan- ja siseatnanguolástanprojeavttaide Arktalaš Ráđi Ceavzilis gárgedeami prográmma siskkabealde. Norga deattuha ahte eamiálbmogat besset oassálastit árjjálaččat arktalaš ovttasbargui. 2000 vuođđuduvvui vuosttas geardde sierra vuolitpoasta stáhtabudjehttii man bokte juolluduvvui kr 250 000 doarjjan eamiálbmogiid oassálastimii Arktalaš Ráđđái. Dát juolludus galgá vuosttažettiin mannat sámi ja ruošša eamiálbmotovddasteddjiide. 2001 ovddas leat juolluduvvon kr 400 000.

Ráđđehus bálddalastá norgalaš válmmaštallamiid Arktalaš Ráđi ministtarčoahkkimiidda mat dollojuvvojit juhke nuppi jagi ja ámmátdási čoahkkimiidda mat dollojuvvojit golbmii jagis. Earret fágadepartemeanttat, de lea Sámediggi ja Riikkaoasselávdegoddi mielde válmmaštallanbarggus. Geasset 1999 álggahuvvui riikkagottálaš strategiija gárgedanprojeakta jahkái ceavzilis gárgedeami dihtii davvin Arktalaš Ráđi ceavzilis gárgedeami prográmma hárrái. Sámediggi lea oassálastán projeavtta stivrenjovkui. Projeavtta rámma siskkabealde dollojuvvojedje riikkaidgaskasaš seminárat golmma suorggis main Norggas lea erenoamáš beroštupmi. Dát ledje oljju ja gássa, ealli mearravalljodagaid ja boazodoalu siskkabealde. Boazodoalloseminára dovddiidusaid ja neavvagiid vuođul lea Arktalaš Ráđđi dohkkehan norgalaš projeaktaevttohusa ceavzilis boazodoalu birra.

Ráđđehus atná deaŧalažžan ahte Sámedikkis jerrojuvvojit ráđit ja ahte dat oassálastá arktalaš ovttasbargui. Sámediggepresideanta bovdejuvvo danne leat mielde Arktalaš Ráđi ministtarčoahkkimiin. Sávaldat lea joatkit ja nannet dialoga Sámedikkiin vai sámi oainnut bohtet ovdan norgalaš politihkas Arktalaš Ráđi hárrái.

16.2.6 Sámedikki riikkaidgaskasaš oassálastima resurssalaš ja struktuvrralaš rámmat

Riikkaidgaskasaš beroštupmi ja oassálastin gáibida olu návccaid. Ráđđehusa doarjja Sámedikki riikkaidgaskasaš doibmii manná ollásit Sámedikki oassálastimii čuožžovaš foraide ON:i. Sámediggi lea čájehan eanet beroštumi gáibidit stuorát rámmaid Sámedikki hálddahusa lassánan mátkegoluid ja stuorát bargigotti gokčamii. Sámediggi lea maiddái čájehan ahte kantuvrra ceggen Osloi geahpedivččii goluid riikkaidgaskasaš barggu ja riikkaidgaskasaš oktavuođaid geažil.

Proseassa ON:a eamiálbmotforuma vuođđudeami oktavuođas lea eanaš loahpahuvvon. Danne ferte navdojuvot ahte Sámedikki bargonoađđi dán oktavuođas geahpeduvvo veahá. Gažaldat Sámedikki kantuvrra ceggemis ferte čielggaduvvot dárkileappot.

Olgoriikkadepartemeanttas lea oktavuohta Sámedikkiin máŋgga iešguđetlágan fágasuorggis. Dákko dárbbašuvvojit dagaldusat ja hámádagat mat váfistit nu buori buohtalastima go vejolaš.

16.2.7 Sámi dáidaga ja kultuvrra ovdanbuktin olgoriikkas

Sámi dilálašvuođat leat lunddolaš oassin Norgga ja norgalaš dilálašvuođaid ovdanbuktimis olgoriikkas. Sámi dáiddáriid ja kulturinstitušuvnnaid oassálastin profileren- ja kulturbargui lea lunddolaš ja diehttelas oassi min kulturlonohallamis olgoriikkain.

Olgoriikkadepartemeanta buvttada artihaklráiddu norgalaš dilálašvuođaid birra mii lea oaivvilduvvon olgoriikkalaš ulbmiljoavkkuide.

Olgoriikkastašuvnnat geavahit artihkkaliid árjjálaččat go ovdanbuktet Norgga, ja ráidu lea maiddái fidnemis elektrovnnalaččat. Ráiddus lea artihkal Norgga sámiid birra oassin.

Maiddái lea leamaš lunddolaš doarjut sámi oassálastima čuožžovaš riikkaidgaskasaš gávnnadanbáikkiin, konfereanssain veahádagaid ja sullasaččaid birra. Ovdamearkan lea addojuvvon mátkedoarjja sámi oassálastimii Parisii riikkaidgaskasaš seminárii veahádatgielaid birra.

Olgoriikkadepartemeantta kulturlonohallamis olgoriikkain leat profešonála sámi dáiddárat ja sámi kulturolggosbuktimat oassin. Dáiddárat nugo Mari Boine geavahuvvojedje ovdamearkka dihtii kulturovdanbuktimis Bethlehemis 2000 ja Jienat joavku galgá leat mielde rasismakonfereanssas Mátta-Afrihkás čakčat 2001.

Kulturlonohallamis máttariikkaiguin sáhttá sámi kulturovdanbuktimiin leat erenoamáš beroštupmi ja čuožžovašvuohta. Dán oktavuođas sáhttá namahuvvot miellagiddevaš čájáhusáigumuš mii galgá čájehit dálá eamiálbmotdáiddáriid bargguid Guatemalas, Venezuelas ja Norgga sámiin. —ájáhus galgá vuosttažettiin čájehuvvot Venezuelas, muhto sáhttá maiddái šaddat áigeguovdilin čájehit dan Guatemalas ja Norggas.

16.3 Doaibmabijut

  • Ráđđehus áigu ovttasráđiid Sámedikkiin ráhkadit meannudanvugiid ja hámádagaid ráđđádallamiidda riikkaidgaskasaš eamiálbmotbarggu dihtii ON:s ja ILO:s.

  • Vuođđuduvvo siskkáldas ovttasbargojoavku Olgoriikkadepartementii mii, ovttas Sámedikkiin, galgá ráhkadit hámádagaid ja dagaldusaid Sámedikki ja Olgoriikkadepartemeantta ovttasbargui.

17 Sámepolitihka bálddalastin

Ráđđehus háliida čađahit bálddalastojuvvon ja njuolgguslaš sámepolitihka, ja stáhtalaš politihkka sámiid hárrái galgá nu guhkás go vejolaš vuođđuduvvot sámiid iežaset eavttuid ala. Go Sámediggi ásahuvvui, gáibiduvvui sakka buoret informašuvdnajorran departemeanttaid gaskkas bargguid birra mat gusket sámi áššiide. Sámediggi lea ee. jagi 1999 jahkedieđáhusas ja girjji bokte 10.12.2000 Stuorradikki gieldakomiteai čuoččuhan ahte ráđđehusas leat váttisvuođat bálddalastit dán politihkkasuorggi. Sámediggi lea háliidan lága bokte geatnegahttit sámepolitihka bálddalastima, ja mo dán ovddasvástádusa čađaha. Nubbi eará sávaldat Sámedikkis lei ahte sámi áššiid bálddalastinovddasvástádus biddjojuvvo stáhtaministara kantuvrii.

Ii leat vejolaš lágain mearridit mo iešguđetge ráđđehusat bálddalastet iežaset sámepolitihka. Juohke ráđđehus sáhttá ieš lágidit bargguidis nu movt háliida. Ii leat dábálaš vuohki ahte stáhtaministara kantuvra hálde fágasurggiid. Stáhtaministara kantuvrras lea bajit ovddasvástádus ráđđehusa oppalaš bargguin ja lea maiddái stáhtaministara beaivválaš doaimmaid čállingoddin. Muhto ráđđehus árvvoštallá dađistaga dárbbašuvvogo rievdadit departemeanttaid ja iešguđege fágasurggiid organiserema ja háldema. Suorgeovddasvástádusprinsihppa mielddisbuktá ahte juohke ovttaskas fágaeiseváldi ovddasvástida bálvalusfálaldagaid buot joavkkuide álbmogis. Surggiid fágaeiseválddit ja hálddahandásit galget aivvestassii bargguideaset siskkabealde atnit ovddasvástádusa sámi álbmoga ovddas seammaládje go álbmogis muđuige. Suorgeovddasvástádusprinsihpa vuođul galget fágaeiseválddit árvvoštallat dárbbašuvvogo heiveheapmi dahje doaibmabijuid álggaheapmi sin ovddasvástádussuorggi siskkabealde. Go Sámediggi lea ásahuvvon iešheanalaš politihkalaš orgánan ja dikki doaimma čuovvoleapmi lea láhkamearriduvvon, de buktá dát ođđa hástalusaid departemeanttaide, dan ektui go dábálaččat lea departemeantarolla doaibmat suorgepolitihka hálddaheaddjin.

17.1 Bálddalastin váikkuhangaskaoapmin

Sámi álbmogii gustojit váldosaččat oppalaš njuolggadusat ja doaibmabijut. Muhtun dáhpáhusain lea almmatge dárbbašlaš rievdadit dahje heivehit oppalaš ortnegiid váfistan dihte kultuvrralaš viidodaga. Oppalaččat lea sámepolitihkalaš ášši juohke ášši mas lea mearkkašupmi sámi álbmogii dahje guovlluide gos sámit ásset.

Bálddalastin sáhttá mearkkašit dan ahte dahkkojuvvojit politihkalaš vuoruheamit mat mielddisbuktet ahte ovttaskasaid beroštusat vuoruhuvvojit ovdalii earáid beroštusaid. Departemeanttain lea alddeset geatnegasvuohta fuolahit ahte áššit bálddalastojuvvojit eará departemeanttaid ektui nu guhkás go dárbbašuvvo.

Oppalaččat lea bálddalastima deasta oaidnit fágasurggiid ollislaččat, ja erenoamážit čuovvovaš dárbbuid:

  • Ollisvuođa jurddašeapmi dahje ollisvuođa čovdosat geavaheddjiid vuođul

  • doarvái informašuvdna mearrádusaid vuođusin ja doaibmabijuid čađaheami vuođusin

  • beaktilvuohta (valljodatseastimat, ávkkástallat vátna valljodagaid buorebut/vai rahčamusain boahtá buorebut ávki)

  • vealtat bargamis latnjalassii iešguđetge nannensurggiid gaskkas

  • dáhkidit stivrema kvalitehta

Bálddalastin sáhttá sisdoallat čuovvovaččaid: áššegieđahallandagaldusaid, ásahit sierra ovttadagaid/instánssaid/orgánaid, rievdadit doaimma organiserema dahje oktasaš rámmaid ja/dahje doaimmaid.

17.2 Gielda- ja guovlodepartemeantta bálddalastinovddasvástádus sámepolitihkas

Lea jagi 1980 rájes leamaš Gielda- ja guovlodepartemeantta guovdilis ovddasvástádussan bálddalastit sámegažaldagaid barggu. Dát bálddalastinovddasvástádus siskkilda máŋggaid politihkkasurggiid, mat máinnašuvvojit dán dieđáhusas. Sámepolitihkalaš áššit leat hui viidát ja mielddisbuktet ahte politihkkasuorggit molsašuvvet, mii ii leat nu dábálaš departemeantaossodagain muđui. Dát dilli divvu erenoamáš gáibádusaid departemeanttaid váikkuhangaskaomiid geavaheapmái, ja nu maiddái dán bargoduovdaga bargovugiide ja gelbbolašvuhtii.

Danne go lea dárbu oaidnit sámepolitihka iešguđetlágan beliid ollislaččat, lea Gielda- ja guovlodepartemeanttas vásedin ovddasvástádus čuovvut mielde dán bargoduovdaga gárgedeami beroškeahttá iešguđetlágan suorgerájiin. Dát mielddisbuktá ahte galgá dássedit vihkkedallat oainnuid, deasttaid ja beroštusaid fágadepartemeanttaid gaskkas, ja daidda gulli suorgeberoštusaid, ja sámi beroštusaid maid Sámediggi ovddasta, sámerievttálaš mearrádusaid vuođul. Gielda- ja guovlodepartemeantta guovdilis barggut suorgedepartemeanttaid ektui leat:

  • gaskkustit sámepolitihkalaš juksanmeriid, prinsihpaid ja njuolggadusaid

  • oažžut áigái dieđuid doaibmabijuid plánemis ja čađaheamis main lea dettolaš mearkkašupmi sámi gažaldagaide

  • buktit konkrehta oaiviladdimiid

  • čielggadit prinsihpalaš gažaldagaid eiseválddiid gaskavuođas Sámediggái, dása gusto maiddái stáhtaráđiid vejolaš parlamentáralaš ovddasvástádus Sámedikki doaimma hárrái

Gielda- ja guovlodepartemeanta galgá iežas bálddalastimiin váfistit ahte iešguđetge

suorgedoaibmabijut buoremus lágis addet ollislaš beavttu ja ahte áššegieđahallama dássi lea dohkkehahtti. Dát mielddisbuktá ee. ahte galgá dáhpáhuvvat viiddis ovttasbargu iešguđege departemeanttaiguin ja Sámedikkiin.

Ráđđehus ceggii Sámi gažaldagaid bálddalastinlávdegotti 1991. Gielda- ja guovlodepartemeanttas lea lávdegotti jođihanovddasvástádideaddji ja čállingoddi. Lávdegoddi ságaškuššá multiláterála áššiid departemeanttaid gaskkas. Lávdegoddi lea maiddái sámepolitihkalaš gažaldagaid deaŧalaš fierpmádat administratiiva dásis, ja duovdaga áigeguovdilis áššiid dovdan lea šaddan mearkkašahtti buorebun maŋŋil go lávdegoddi ceggejuvvui. Oktanuppelohkái departemeantta oassálastet bissovaččat lávdegoddái, ja eará departemeanttat fas bovdejuvvojit oassálastit go áššit mat gusket sidjiide ságaškuššojuvvojit.

Sámiid ja riikkagottálaš veahádagaide guoski barggu nannema várás ásahuvvui geassemánu 15. 2001 sierra Sámi- ja veahádatpolitihkalaš ossodat Gielda- ja guovlodepartemeantta vuollásažžan. Maŋemus jagiid lea nammaduvvon sierra stáhtačálli sámi áššiide Gielda- ja guovlodepartementii.

Ráđđehus áigu loahppaárvvoštallat stáhtahálddahusa sámeáššiid bálddalastima. Bargojuvvo dan guvlui ahte loahppaárvvoštallan čađahuvvo jagi 2002 mielde. Maiddái jagis 1998 guorahalai Statskonsult Gielda- ja guovlodepartemeantta barggu das mii guoská sámepolitihkalaš surggiide.

Ráđđehus áigu ráhkadit oaivadusgihppaga sámeáššiid gieđahallama várás. Oaivadusgihpa galgá leat, seamma láhkai go earáge dákkár oaivadusgihppagat mat ráhkaduvvojit boaittobeali báikkiid váikkuhusčielggademiide ja dásseárvováikkuhusaide, veahkkeneavvun čielggadit váikkuhitgo dihto áššit sámi beroštusaid, ja addit fágalaš vuđđosa dákkár áššiid árvvoštallamii. Ráđđehus bargá dan guvlui ahte oaivadusgihpa lea ráhkaduvvon jagis 2001.

17.2.1 Sámeáššiid bálddalastin stáhtabudjeahtas

Ráđđehus atná erenoamáš deaŧalažžan nannet sámi áššiid bálddalastima budjeahttaproseassa oktavuođas. Jagis 1998 ásahuvvojedje ođđa áššemeannudanvuogit ráđđehusa bargguide sámi áššiid budjeahttaoktavuođas. Ášši máinnašuvvui st.dieđ. nr. 41 (1996–97) Norgga sámepolitihka birra. Deastan lei čielggadit Gielda- ja guovlodepartemeantta bálddalastinovddasvástádusa, departemeanttaid fágaovddasvástádusa ja Sámedikki rolla budjeahttaproseassas. Departemeantta fágalaš ovddasvástádus mielddisbuktá budjeahtalaš čuovvolanovddasvástádusa, maiddái daid ortnegiid dáfus mat leat sirddihuvvon eret departemeanttain ja maid Sámediggi hálddaha. Dáid ođđa áššemeannudanvugiid guovddáš beallin lea ahte sámi áššit ovdanbuktojuvvojit čohkkejuvvon hámis budjeahttakonferensii.

Dat lea Gielda- ja guovlodepartemeantta ovddasvástádus álggahit ja bálddalastit dárbbašlaš proseassaid budjeahttabarggu oktavuođas. Departemeanta ráhkada juohke jagi johtočállosa sámi áššiid gieđahallama ja bálddalastima birra stáhtabudjeahtas. Dasa lassin ráhkada Gielda- ja guovlodepartemeanta čálalaš almmuhusa dahje publikašuvnna, mas čájehuvvojit buot ruhtajuolludeamit mat mannet sámi ulbmiliidda.

17.2.2 Dagaldusat ráđđádallamii Sámedikkiin

Gielda- ja guovloministtar bovde Sámedikki juohke jagi čoahkkimii mas ságaskuššet Sámedikki budjeahttaevttohusa juksanmeriid ja vuoruhemiid. Dát lea dárbbašlaš vai sajáiduvvá buorre ja rabas ságastallan departemeanttaid ja Sámedikki gaskii, ja dáinna lágiin čuovvolit ráđđehusa geatnegasvuođa ráđđádallat riikka eamiálbmogiin dakkár áššiin maid sámit ieža atnet deaŧalažžan iežaset servodatgárgedeapmái. Lea lunddolaš ahte sihke Sámediggi ja departemeanttat dollet čoahkkimiid gaskaneaset eaŋkiláššiid birra.

17.3 Doaibmabijut

  • Ráđđehus áigu doallagoahtit jeavddalaččat čoahkkimiid politihkalaš dásis departemeanttaid ja Sámedikki gaskkas

  • Ráđđehusa sámi áššiid bálddalastin galgá loahppaárvvoštallojuvvot.

  • Ráđđehus áigu ráhkadit oaivadusgihppaga sámi áššiid bargui departemeanttaid várás. Oaivadusgihppaga deasta lea dáhkidit ahte sámi beroštusat vuhtiiváldojuvvojit guovddášhálddahusa politihka hábmemis ja áššegieđahallamis.

18 Ekonomalaš ja administratiiva čuvvosat

Vuoruhanevttohusat iešguđet departemeantta ovddasvástádussurggiin fertejit váldojuvvot ovdan dábálaš budjeahttagieđahallama olis.

Ráđđehus háliida joatkit prinsihpain ahte iešguđet suorggi ja hálddahusdási fágaeiseválddiin galgá leat seamma ovddasvástádus sámi veahkadagas go veahkadagas muđui.

Válddi sirdin fágadepartemeanttain Sámediggái mearkkaša ahte veahkkevárit hálddahit dán válddi maiddái fertejit sirdojuvvot Sámediggái. Vaikko Sámediggi lea váldán badjelasas muhtun doarjjaortnega dahje institušuvnna hálddaheami, ja lea ožžon mearrideaddji váikkuhanfámu dáid badjel, de lea departemeanttas ain bajit ovddasvástádus ortnegiin maid Sámediggi hálddaha. Departemeanttat galget álggahit dagaldusaid ráđđádallamiidda Sámedikkiin, láhčit dilálašvuođaid buori ja rabas dialogii, ja čuovvolit sirdojuvvon ortnegiid sihke fágalaččat ja budjeahtalaččat.

"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"